Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 4. čtvrtletí 2007

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 3,9 tis. na 172,3 tis. osob a činila pouze 3,5 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Naproti tomu počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se výrazně zvýšil proti 4. čtvrtletí 2006 o 73,1 tis. na 2 014,7 tis., tj. 40,6 % celkové zaměstnanosti. Celkový přírůstek v tomto sektoru téměř dvojnásobně převýšil přírůstek pracujících v terciárním sektoru. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 60,7 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupinách výroba ostatních kovodělných výrobků (9,7 tis.), výroba elektrických zařízení jinde neuvedených (o 9,7 tis.), výroba motorových vozidel a jejich motorů (o 7,9 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla (o 6,5 tis.) a výroba a opravy ostatních účelových strojů. Přírůstek zaměstnanosti ve stavebnictví (o 19,3 tis.) se projevil zejména ve skupině stavební montážní práce (o 13,9 tis.) a na úseku dokončovacích stavebních činností (o 8,4 tis.)1)

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 36,7 tis. na 2 779,8 tis. (56,0 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 34,2 tis.), ve finančním zprostředkování (o 17,1 tis.), v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 9,6 tis.) a dopravy, skladování a spojů (o 5,5 tis.).
V kategorii nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností se projevil růst především ve skupině publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru (o 5,8 tis.), průmyslové čištění a všeobecný úklid (o 5,0 tis.) a ve skupině různé podnikatelské činnosti jinde neuvedené. Ve finančním zprostředkování vzrostla nejvíce zaměstnanost v peněžním zprostředkování. V rámci odvětví obchodu se zvýšil počet pracujících především na úseku maloobchodu v nespecializovaných prodejnách. V kategorii dopravy se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku manipulace s nákladem a skladování.
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii ubytování a stravování (o 9,7 tis.), a to nejvíce ve skupině restaurací. Pokles zaměstnanosti v kategorii zdravotnictví byl způsoben zejména poklesem počtu pracujících ve skupině činností souvisejících se zdravotní péčí. Při hodnocení uvedených dat je třeba brát v úvahu, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.
Nárůst celkového počtu podnikatelů o 10,2 tis . se projevil především ve stavebnictví (o 20,4 tis.) a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 7,8 tis.). Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší na úseku dokončovací stavební činnosti a ve skupině stavební montážní práce. Vesměs se jedná o pracující na vlastní účet, tedy podnikatele bez zaměstnanců. V kategorii nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti byl celkový nárůst výsledkem především růstu počtu podnikatelů v právních a účetních činnostech, daňovém poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění a ve skupině činností v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy. Růst počtu podnikatelů byl výrazný i v kategorii obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, zde nejvíce v ostatním maloobchodu s novým zbožím ve specializovaných prodejnách.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,9 p.b. na 66,5 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,3 bodu na 75,5 %), u žen se zvýšila o 0,5 p.b. na 57,4 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých, padesátých a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 27 je ve skupině žen.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 2. čtvrtletí minulého roku 77,3 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když např. v Polsku dosáhla ve 2. čtvrtletí 2007 pouze 56,8 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku, ale i na Slovensku, je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě a v Polsku nedosahovala ani 30 % a tuto míru mírně překročilo Lucembursko, Slovinsko, Slovensko, Itálie, Maďarsko a Belgie. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.
V ČR bude dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině složité zejména z důvodu nízké míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je nižší nejen než průměr za EU 15, ale i za EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra dále poroste mj. i v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu.

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 2. čtvrtletí 2007 28,6 % celkové zaměstnanosti. To je opět nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 p.b. vyšší než v EU 27 a o více než 11 p.b. vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 p.b.), ale také v EU 27 (-11 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, obchod, finanční zprostředkování a vzdělávání. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU ve 2. čtvrtletí 2007, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně zvýšila ve všech krajích, nejvíce v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Výrazně stoupla i ve Zlínském a Libereckém kraji a v kraji Vysočina.

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,0 % všech osob, Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 247,4 tis. osob, převážně žen (181,4 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 2. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších šesti zemích se podíl zkrácených úvazků blížil nebo přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích.

Možnost pracovat na zkrácený úvazek umožňuje v některých zemích zároveň zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu. Markantní je to v případě Německa, Švédska a Spojeného království, kde pracuje více než čtvrtina všech osob ve věku 50-64 let na částečný úvazek a v Nizozemsku to byla téměř polovina všech osob ve středním a vyšším produktivním věku.

Průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 38,3 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 39,3 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 46,5 hod., zaměstnanci na plný úvazek 38,0 hod. a členové produkčních družstev 35,5 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů, tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 41,8 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (34,3 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí 2007 252,8 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2006 se snížil o 86,5 tis., tj. o více než čtvrtinu. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-24letých, a to o 22,1 tis. a ve skupině 50-54letých (o 12,2 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 109,2 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (143,6 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 44,9 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil v širokém intervalu 15-59let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 41,6 tis. a klesl, s výjimkou nejstarší skupiny 55-59 let, ve všech pětiletých skupinách produktivního věku.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 62,3 tis. a tento pokles se projevil ve všech věkových skupinách mužů i žen.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 15,0 % na 71,8 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 30,7 % na 108,9 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 30,9 % na 58,4 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků sice vzrostl o 2,9 % na 13,5 tis. osob, ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a dále v Jihomoravském kraji.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 4. čtvrtletí roku 2006 snížila o 1,7 procentního bodu na 4,9 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,8 p.b. na 6,3 %), zatímco u mužů se snížila o 1,6 p.b. na 3,7 %. Podle posledních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když ve 2. čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 1,6 p.b.
V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale podstatně nižší než na Slovensku, kde je nejvyšší v rámci celé Unie, a v Polsku. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.

Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve druhém čtvrtletí 2007 čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU (54,8 % v ČR proti 43,7 % v EU 27 a 40,9 % v EU 15). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Bulharska u našich sousedů Německa a především Slovenska, kde dosahoval tři čtvrtiny všech nezaměstnaných. Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků. Ve skupině osob v mladším a středním produktivním věku 25-49 let byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v těchto zemích nejvyšší v rámci celé EU a v ČR dokonce druhý nejvyšší za Slovenskem.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 62,8 tis. a dosáhl ve 4. čtvrtletí 2007 3 657,8 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 12,7 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť vzrostl o 6,7 tis. na 532,5 tis. Počet studentů na vysokých, resp. vyšších odborných školách vzrostl o 25,9 tis. na 299,8 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 932,4 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 44,8 tis. a počet osob v invalidním důchodu 261,3 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT nebo s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.