Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 4. čtvrtletí 2006

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 7,6 tis. na 176,2 tis. osob a činila pouze 3,6 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2005 o 39,3 tis. na 1 941,6 tis., tj. 39,9 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 50,6 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 27,2 tis.), povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (9,7 tis.), výroba plastových výrobků (8,5 tis.) a výroba elektronek a jiných elektronických součástek (7,2 tis.). Pokles zaměstnanosti ve stavebnictví o 19,6 tis. se nejvíce projevil v dokončovacích stavebních činnostech a v pozemním a inženýrském stavitelství. ^{1 )}

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 27,1 tis. na 2 742,9 tis. (56,4 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 25,1 tis.), zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (o 16,4 tis.) a v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (o 8,2 tis.).
V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění, ve skupině pátracích a ochranných činností a ve skupině jiných činností souvisejících s výpočetní technikou. V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku sociální péče a v rámci ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb vzrostl počet zaměstnaných zvláště v klasifikační třídě odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti.

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii vzdělávání (o 20,6 tis.) a to především na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání. Zaměstnanost klesla i v kategorii veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 9,8 tis.), nejvýrazněji v oblasti činností pro společnost jako celek.

Nárůst celkového počtu podnikatelů o 30,0 tis . se projevil především v kategorii odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (+14,0 tis.). Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině právních a účetních činností, daňového poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění a různých podnikatelských činností jinde nespecifikovaných (5,6 tis.), reklamních činností a ve skupině různých podnikatelských činností jinde neuvedených. Ve zpracovatelském průmyslu (nárůst o 11,5 tis.) se nejvíce zvýšil počet podnikatelů v oblasti výroby nábytku a v kategorii doprava, skladování a spoje na úseku ostatní pozemní doprava. Proti 4. čtvrtletí 2005 se značně zvýšil i počet podnikajících v činnostech souvisejících se zdravotní péčí.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,5 bodu na 65,6 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 0,6 bodu na 74,2 %), u žen se zvýšila o 0,3 bodu na 57,0 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na středních a vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2006, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky. Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 2. čtvrtletí minulého roku 76,9 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla ve 2. čtvrtletí 2006 pouze 53,9 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko a mírně vyšší i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku. V následujícím přehledu jsou vedle údajů za 2. čtvrtletí 2006 uvedeny i údaje za 3. čtvrtletí 2006 (za některé země jsou uváděny kvalifikované odhady).

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU25 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 2. čtvrtletí 2006 28,4 % celkové zaměstnanosti. To je nejvyšší hodnota ze všech zemí EU a ČR tak předstihla i Slovinsko. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu přibližně o 10 % bodů vyšší než v EU25 a o 11 bodů vyšší než v EU15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU15 (-13 % bodů), ale také v EU25 (-12 % bodů). Podprůměrně je zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti a kategorie zdravotní a sociální péče. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU ve 2. čtvrtletí 2006, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně nejvíce snížila v Libereckém a Pardubickém kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil ve Středočeském, Olomouckém a Zlínském kraji.

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95 % všech osob, Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání necelých 240 tis. osob, převážně žen (180 tis.).

Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR třetí nejvyšší ze všech členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku a v Maďarsku, celková míra zaměstnanosti je však na Slovensku a v Maďarsku podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 2. čtvrtletí minulého roku druhý nejvyšší z EU25, u žen to byl čtvrtý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších pěti zemích přesáhl jejich podíl 40 % ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích.

Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 38,4 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 39,4 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak z odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 47,4 hod., členové produkčních družstev 39,4 hod., následuje kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrně 37,9 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví a ubytování a stravování (v obou případech 41,7 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (33,3 hod.).

Průměrný týdenní počet skutečně odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání byl podle kompletních údajů Eurostatu za 2. čtvrtletí 2006 v České republice nejvyšší ze všech 25 zemí EU. V kategorii zaměstnanců byl počet týdně odpracovaných hodin v ČR 2. nejvyšší a v kategorii podnikatelů 5. nejvyšší. Odhlédneme-li od skutečnosti, že v ČR je mimořádně nízký podíl úvazků na zkrácenou dobu, tak i v kategorii pracujících na plný úvazek je týdenní počet hodin v ČR jeden z nejvyšších v EU25 (ve 2. čtvrtletí 2006 to bylo 4. místo za skupinu pracujících na plný úvazek celkem, 3. místo za zaměstnance a 6. místo za sebezaměstnané).

Vysoký podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti, mimořádně vysoký podíl pracujících na plnou pracovní dobu a nadprůměrný počet hodin odpracovaných v hlavním zaměstnání na plnou pracovní dobu se tak projevuje v čelném postavení ČR v četnosti skutečně odpracovaných hodin v týdnu na jednoho pracovníka. ^{2 )}

Podobná situace je i u obvykle odpracovaných hodin, kde ČR byla ve 2. čtvrtletí minulého roku na 2. místě za Řeckem (diference mezi skutečně obvykle odpracovanými hodinami je v případě této středomořské země ovlivněn sezónností zaměstnanosti především v cestovním ruchu v zemědělství).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí 2006 339,6 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2005 se snížil o 65,2 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 25-29letých a to o 15,6 tis., ve skupině 15-19letých (o 11,6 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 154,0 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (185,6 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 21,5 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil s výjimkou 55letých a starších v širokém intervalu 15-64 let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 43,7 tis. a klesl ve všech pětiletých skupinách produktivního věku.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 31,0 tis. Při poklesu počtu dlouhodobě nezaměstnaných v široké věkové škále osob od 15 do 60 let se o málo zvýšil pouze počet mužů třicátníků.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 13,4 % na 84,5 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu osob v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 18,9 % na 157,0 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 10,7 % na 84,8 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků klesl o 29,9 % na 13,2 tis. osob, přičemž nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Moravskoslezském, Ústeckém a Olomouckém kraji, v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. V porovnání se 4. čtvrtletím minulého roku se zvýšil počet nezaměstnaných pouze v Libereckém a v Královehradeckém kraji.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64 letých osob podle ILO. Ta se proti 4. čtvrtletí minulého roku snížila o 1,3 bodu na 6,6 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,8 bodu na 8,1 %), zatímco u mužů se snížila o 0,8 bodu na 5,3 %. Podle posledních kompletních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR nižší než v EU25, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU25. Velký pokles nezaměstnanosti v průběhu minulého roku v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU25, tak i se zeměmi EU15, když ve 2. čtvrtletí 2006 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než v Polsku a na Slovensku, kde je stále extrémně vysoká a nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 61,2 tis. a dosáhl ve 4. čtvrtletí 2006 3 595,0 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 8,4 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se zvýšil o 22,5 tis. na 526,0 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 4,4 tis. na 273,9 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 849,9 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 61,5 tis. a počet osob v invalidním důchodu 252,8 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.

---

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV v minulém roce výrazně vzrostl počet cizích státních příslušníků ve stavebnictví, kteří z velké části jsou ubytováni mimo byty.

2) Poznámka: Údaje v databázi New Cronos o skutečně odpracovaných hodinách v týdnu nezahrnují případy respondentů, kteří neodpracovali v referenčním týdnu ani 1 hodinu.