Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 4. čtvrtletí 2005

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 14,6 tis. na 183,8 tis. osob a činila pouze 3,8 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2004 o 39,3 tis. na 1 902,3 tis., tj. 39,6 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 38,0 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (o 28,3 tis.), výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly (o 12,9 tis.), výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 10,7 tis.) a výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (o 6,4 tis.). Ve stavebnictví (celkový přírůstek o 6,2 tis.) se projevil větší nárůst zaměstnanosti v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství (o 6,8 tis.).

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 45,9 tis. na 2 715,8 tis. (56,5 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (27,0 tis.), ve vzdělávání (23,2 tis.) a v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (18,9 tis.). V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině průmyslové čištění a všeobecný úklid (o 9,6 tis.). V kategorii vzdělávání se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání (o 17,8 tis.). V rámci odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení vzrostl počet zaměstnaných v klasifikační třídě činnosti pro společnost jako celek (o 13,5 tis.). Tento nárůst se koncentroval do skupiny činnosti v oblasti veřejné bezpečnosti, zákona a pořádku.

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 21,9 tis.) a to především v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách (o 29,6 tis.). Zaměstnanost klesla i v kategorii zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (o 13,7 tis.), nejvýrazněji v oblasti činností souvisejících se zdravotní péčí (o 24,2 tis.). Snížil se jak počet sester a lékařů, tak zejména počet dalších osob, které bezprostředně nepatří do odborného zdravotnického personálu.

Nepřetržitý pokles celkového počtu podnikatelů od počátku roku 2004 se projevil především v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Meziroční pokles počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině ostatního maloobchodu s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (-8,2 tis.) a ve skupině opravy a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů; -5,0 tis.).

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,6 bodu na 65,1 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 0,7 bodu na 73,6 %), u žen se zvýšila o 0,6 bodu na 56,7 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste zapojení osob do zaměstnání v širokém intervalu produktivního věku od 30 do 64 let (s výjimkou skupiny 45-54 let).

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2005, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky (navíc je nutné vzít v úvahu rychlý růst hodnoty tohoto ukazatele v naší republice v průběhu celého minulého roku). Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let (ve 2. čtvrtletí 2005 dosáhla v Dánsku 75,5%, v Polsku jen 52,2%), ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti.

Podle rozhodnutí Evropské rady z Lisabonu 2000 (Lisabonská strategie) resp. ze Stockholmu 2001 by měly členské země EU dosáhnout ve skupině 15-64letých míru zaměstnanosti 70% a to do roku 2010. Ve 2. čtvrtletí minulého roku dosáhly tuto hranici 4 země (Dánsko, Nizozemsko, Spojené království a Švédsko) a některé další země se této hranici blíží. Již nyní je však zřejmé, že potíže s dosažením tohoto cíle budou mít nejen některé nové členské země (zejména Polsko, Malta, Slovensko a Maďarsko), ale i země z původní patnáctky (především Itálie, Řecko a Lucembursko).

V následujícím přehledu je uvedena míra zaměstnanosti celé skupiny 15-64letých v členských zemí EU ve 2. čtvrtletí 2005, za které jsou k dispozici kompletní data (u Lucemburska jsou převzaty údaje za 4. čtvrtletí 2004 pro výpočet úhrnu za EU) a aktualizovaná data za 3. čtvrtletí 2005.

Diference v intenzitě zaměstnanosti jsou značně ovlivněny platnou legislativou jednotlivých států, která určuje specifické věkové hranice a podmínky pro odchod do řádného resp. předčasného starobního důchodu. Kromě výše uvedeného cíle předpokládá Lisabonská strategie v horizontu roku 2010 i dosažení 50%ní míry zaměstnanosti ve skupině 55-64 let. V analýze ČSÚ Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 3. čtvrtletí 2005 byly uvedeny podrobné údaje o míře zaměstnanosti mužů a žen ve starším produktivním a důchodovém věku. Zatímco míra zaměstnanosti mužů ve věku 55-59 let byla v naší republice čtvrtá nejvyšší ze všech zemí EU, míra zaměstnanosti žen se pohybovala zhruba ve středu intervalu zemí Evropského společenství. Složitější situace je ve skupině 60-64letých osob, kde míra zaměstnanosti je v ČR nižší jak ve skupině mužů tak i žen.

Vytváření vhodných podmínek pro pracovní uplatnění osob v předdůchodovém a mladším důchodovém věku, ale i v mladším a středním produktivním věku žen by měly rozhodujícím způsobem ovlivnit míru zaměstnanosti v celém intervalu produktivního věku 15-64 let. Jednou z možností je širší uplatnění částečných pracovních úvazků, které využívá v ČR podstatně méně osob, než je tomu v průměru za všech 25 členských států EU, především v zemích původní patnáctky. Pouze ve dvou zemích z celé Unie je podíl pracujících na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti nižší než je tomu v naší republice. Velmi nízké zastoupení částečných úvazků je nejen ve skupině pracujících žen ale i podíl mužů pracujících na částečný úvazek je v ČR spolu se Slovenskem daleko nejnižší ze všech členských zemí EU. Přitom např. v Nizozemí využívá tuto možnost více než pětina pracujících mužů a tři čtvrtiny všech pracujících žen.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila pouze ve dvou krajích republiky, nejvíce v Libereckém kraji. Počet pracujících se naopak zvýšil zejména v hl. m. Praze, v Moravskoslezském kraji, který jinak trpí chronicky vysokou nezaměstnaností a Pardubickém kraji.
Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva poklesl počet ekonomicky neaktivních osob a nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí letošního roku 404,8 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2004 se snížil o 15,4 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-29letých a to o 26,6 tis, snížil se i ve skupině 40-44letých (o 2,4 tis.) a 60tiletých a starších (o 0,9 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 175,4 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (229,4 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 20,4 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se nejvíce projevil ve skupině 20-29letých (o 19,1 tis.). Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období zvýšil celkem o 5,0 tis. a tento nárůst se projevil v celé skupině žen od 30 do 60 let.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 3,1 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán vysoký přírůstek ve skupině mužů ve věku 15-19 let (4,4 tis.) a žen ve věku 40-49 (o 3,5 tis.).

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 7,7 % na 97,5 tis a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 4,4 % na 193,5 tis. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 2,3 % na 95,0 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků vzrostl o 26,8 % na 18,8 tis. osob. Nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je však v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.
Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji a hl. m. Praze, v porovnání se 4. čtvrtletím minulého roku se však situace zhoršila zejména ve Zlínském a Jihomoravském kraji.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti ILO. Ta se proti 4. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,4 bodu na 7,8 %. Pokles obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 0,8 bodu na 6,0 %), zatímco u žen se nezměnila (9,9 %). Obecná míra nezaměstnanosti v ČR je sice nižší než průměr za celé Společenství, problémem je však relativně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a více).

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se snížil za rok o 0,5 tis. a dosáhl ve 4. čtvrtletí 2005 3 533,8 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 10,9 tis., počet učňů se sice snížil o 7,5 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 1,9 tis. na 380,7 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách rapidně vzrostl o 11,0 tis. na 269,5 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 12,2 tis. na 1 832,5 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 5,3 tis. na 69,4 tis. Dále klesl počet osob v invalidním důchodu o 3,2 tis. na 314,3 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.