Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 3. čtvrtletí 2008

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 13,0 tis. na 164,3 tis. osob a činila pouze 3,3 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Naproti tomu počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se podstatně zvýšil o 65,8 tis. na 2 050,5 tis., tj. 40,9 % celkové zaměstnanosti. Celkový přírůstek v tomto sektoru tak výrazně převýšil přírůstek pracujících v celém terciárním sektoru (20,1 tis.). Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 45,0 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupinách výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (o 11,6 tis.),výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (7,5 tis.) a výroba a opravy obráběcích a tvářecích strojů (6,6 tis.). Přírůstek zaměstnanosti ve stavebnictví (o 9,9 tis.) se projevil zejména ve skupině pozemní a inženýrské stavitelství (o 17,1 tis.). ¹⁾

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 20,1 tis. na 2 799,5 tis. (55,8 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce ve finančním zprostředkování (o 16,6 tis.), v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 15,2 tis.), v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 13,8 tis.) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 9,5 tis.).
Ve finančním zprostředkování vzrostla nejvíce zaměstnanost v peněžním zprostředkování (o 11,9 tis.). V kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží se projevil růst především v maloobchodu s potravinami (o 10,1 tis.) a na úseku oprav a údržby motorových vozidel (5,8 tis.). V oblasti nemovitostí to byly činnosti v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy (6,1 tis.). V rámci kategorie odvětví dopravy, skladování a spojů se zvýšil počet pracujících především na úseku telekomunikací (o 6,8 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii vzdělávání (-15,1 tis.), která byla způsobena zejména poklesem počtu pracujících ve skupině činností souvisejících s předškolní výchovou a základním vzděláváním (-13,2 tis.) a se středním vzděláváním (-8,6 tis.). Celkové snížení počtu pracujících ve zdravotní a sociální péči a veterinárních činnostech (-12,5 tis.) se projevilo především v činnostech související se zdravotní péčí (-19,5 tis.).
Celkový počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se meziročně zvýšil pouze o 1,9 tis., a to pouze díky přírůstku pomáhajících rodinných příslušníků. Určitý nárůst počtu podnikatelů byl zaznamenán v obchodu (o 5,6 tis.) a ve stavebnictví (o 3,6 tis.). V kategorii obchodu vzrostl počet podnikatelů (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) na úseku oprav a údržby motorových vozidel (o 6,3 tis.) a ve stavebnictví na úseku pozemního a inženýrského stavebnictví (o 5,9 tis.).

Přírůstek celkové zaměstnanosti se projevil výhradně ve skupině osob s vyšší úrovní vzdělání. Zatímco počet pracujících se základním vzděláním se snížil o 6,4 tis. a nejčetnější skupina pracujících se středním vzděláním bez maturity (převážně vyučení) klesla o 1,1 tis. osob, zvýšil se počet pracujících s maturitou o 26,4 tis. a počet vysokoškoláků dokonce o 54,1 tis. osob. V této souvislosti je však třeba mít na zřeteli skutečnost, že značnou část profesí s požadovaným základním nebo nižším středním vzděláním zastávají cizinci, kteří jsou z větší části ubytováni mimo bytový fond a nejsou proto bezprostředně podchyceni ve výběrovém šetření (viz. poznámka 1)).
Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,4 p.b. na 66,7 %. Relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku činil 0,4 bodu a míra zaměstnanosti se zvýšila na 75,6 %, u žen se zvýšila o 0,3 p.b. na 57,6 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých let a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2008, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice stále nižší než průměr za všechny členské země EU.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 2. čtvrtletí letošního roku 78,4 %), na druhé straně v některých zemích byla nižší než 60%, když např. v Maďarsku dosáhla ve 2. čtvrtletí 2008 pouze 56,5 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě, v Polsku, Slovinsku a Maďarsku například dosahovala nebo se pohybovala těsně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.
V ČR může být dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině komplikované zejména z důvodu nižší míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je stále pod průměrem EU 15, ale i EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech míra zaměstnanosti 55-64letých dále poroste hlavně v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu. To potvrzuje vzestup míry zaměstnanosti mužů v této věkové skupině v ČR o 1,6 p.b. za rok, když míra zaměstnanosti stejně starých žen se meziročně zvýšila o 0,5 p.b.

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Stejně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 4. čtvrtletí 2007 29,0 % celkové zaměstnanosti. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o téměř 11 p.b. vyšší než v EU 27 a o 12 p.b. vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14,5 p.b.), ale také v EU 27 (o více než 11 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie zdravotní a sociální péče a kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti.

Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska odvětvové struktury jsou mimořádně velké. V České republice pracuje např. 4 x více osob ve zpracovatelském průmyslu než v oblasti zdravotní a sociální péče, ale v řadě zemí, zejména severských, je situace podstatně odlišná. Ve čtyřech zemích dokonce pracovalo více osob ve zdravotní a sociální péči než v celém zpracovatelském průmyslu (Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko).

Srovnatelnost údajů o odvětvové struktuře zaměstnanosti v rámci EU je v letošním roce komplikovaná přechodem z klasifikace NACE Rev. 1.1 na Revizi 2. Za řadu států není k dispozici struktura ekonomických činností v letošním roce k dispozici podle Revize 1.1 a z toho důvodu nelze bezprostředně porovnat výši a rozsah změn v odvětvové struktuře ČR s úhrnem za EU 27. Přesto je z následujícího přehledu, vycházejícího z údajů za 2. čtvrtletí letošního roku, zřejmá značná diference v odvětvové struktuře zaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi, které přinášejí a přinesou problémy při řešení úrovně a struktury zaměstnanosti v následujících letech.

Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů na celkové zaměstnanosti. Ve 2. čtvrtletí 2008 dosáhl podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet (ale bez pomáhajících rodinných příslušníků) v naší republice 15,5 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, zatímco v úhrnu za všechny členské země EU to bylo 14,9 % a v zemích původní patnáctky jen 14,4 %. Vyšší podíl než v ČR vykazovalo pět středomořských států vč. Portugalska, ve kterých však hraje velkou roli individuální podnikání v oblasti zemědělství a v činnostech spojených s cestovním ruchem (obchod, nemovitosti a pronájem) a navíc Irsko. Jeden z nejvyšších podílů podnikatelů je dlouhodobě v Rumunsku (21,2 %) a Polsku (19,3 %), což vyplývá ze zvláště vysokého podílu sebezaměstnaných pracujících v zemědělství. V sousedních zemích s výjimkou Polska je podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků výrazně nižší než v ČR. Ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhl v Německu (10,6 %), v Rakousku (11,5 %) a na Slovensku 13,4 %), tj. 2-5 p.b. méně než v ČR.
Pomáhající rodinní příslušníci ovlivňují celkovou zaměstnanost jen z malé části. Ve 2. čtvrtletí 2008 to bylo 1,7 % ze všech pracujících EU 27, 1,0 % v EU 15 a 0,6 % v ČR. Zcela jiná je situace v Rumunsku, kde pomáhající rodinní příslušníci představovali 12,5 % všech pracujících v hlavním zaměstnání a podíl podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti tak v něm, stejně jako v Řecku, dosahoval více než třetinu celkové zaměstnanosti.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně zvýšila s výjimkou Zlínského, Jihočeského a Olomouckého kraje ve všech ostatních krajích, nejvíce ve Středočeském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Výrazně stoupla i v Plzeňském kraji.

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,2 % všech osob (4 755,4 tis.). Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání pouze 242,1 tis. osob, převážně žen (178,7 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 2. čtvrtletí letošního roku druhý nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let) a v dalších pěti zemích podíl zkrácených úvazků přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let.

Průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 36,5 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 37,4 hod. Nižší počet odpracovaných hodin než v předcházejících čtvrtletích souvisí s pravidelným sezónním výkyvem v důsledku čerpaní dovolené v letních měsících. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 45,8 hod., zaměstnanci na plný úvazek 35,8 hod. a členové produkčních družstev 38,2 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů, tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 42,3 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (21,4 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 3. čtvrtletí 2008 celkem 224,5 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2007 se snížil o 42,2 tis., tj. o téměř 16 %. Počet nezaměstnaných se snížil ve všech pětiletých skupinách produktivního věku, nejvíce ve skupině 25-29 let (o 8,0 tis.), ve skupině 40-44 let (o 7,5 tis.) a ve skupině 50-54letých (o 9,6 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 97,7 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (126,8 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 22,1 tis., počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 20,2 tis.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 25,0 tis. (o necelou pětinu) a tento pokles byl relativně rychlejší než tempo snižování celkové nezaměstnanosti.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 5,9 % na 65,0 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 26,0 % na 89,4 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 12,9 % na 53,5 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se zvýšil o 7,1 % na 16,5 tis., ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami trvale výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v Ústeckém kraji, ve kterém míra nezaměstnanosti klesla pod úroveň Karlovarského kraje.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 3. čtvrtletí roku 2008 snížila o 0,8 procentního bodu na 4,3 %. Pokles obecné míry se projevil jak v ženské složce populace (o 0,9 p.b. na 5,6 %), tak u mužů (pokles o 0,8 p.b. na 3,3 %).

Podle posledních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí letošního roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když ve 2. čtvrtletí 2008 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 2,7 p.b.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale výrazně nižší než na Slovensku, kde je jednou z nejvyšších v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru, i když meziročně výrazně poklesla. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.

Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve druhém čtvrtletí 2008 čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU (51,2 % v ČR proti 38,5 % v EU 27 a 37,5 % v EU 15). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Belgie u našich sousedů Německa a především Slovenska, kde dosahoval více než tří čtvrtin všech nezaměstnaných.Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 69,0 tis. a dosáhl ve 3. čtvrtletí 2008 3 713,9 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol minimálně vzrostl o 0,4 tis. na 76,1 tis. a počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se snížil o 5,0 tis. na 519,5 tis. Počet studentů na vysokých, resp. vyšších odborných školách naopak značně vzrostl o 19,0 tis. na 311,4 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 945,7 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 44,6 tis. a počet osob v invalidním důchodu 267,4 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT nebo s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.

____________________________

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV a MPO například výrazně roste počet pracujících cizích státních příslušníků ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a v oblasti nemovitosti, pronájem a podnikatelské činnosti, kteří jsou z velké části ubytováni mimo byty.