Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 3. čtvrtletí 2005

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 16,7 tis. na 190,8 tis. osob a činila pouze 4,0 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 3. čtvrtletí 2004 o 41,9 tis. na 1 895,5 tis., tj. 39,5 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 28,2 tis. Nejvíce se zvýšil počet pracujících ve skupině povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (o 21,9 tis.), výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (o 8,3 tis.), výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly (o 7,3 tis.) a výroba ostatních kovodělných výrobků (o 5,7 tis.). Ve stavebnictví (celkový přírůstek o 24,3 tis.) se projevil výrazný nárůst zaměstnanosti v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství (o 18,0 tis.) a stavebních montážních prací (o 7,2 tis.).

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 52,3 tis. na 2 707,6 tis. (56,4 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce ve vzdělávání (20,5 tis.), v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (19,9 tis.) a v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (13,1 tis.). V kategorii vzdělávání se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku středního vzdělávání (o 10,0 tis.). V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině architektonických a inženýrských činností a souvisejících technických poradenství a ve skupině činností v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy (shodně o 7,3 tis.). V rámci odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení vzrostl počet zaměstnaných v klasifikační třídě činnosti v oblasti bezpečnosti, zákona a pořádku (o 10,5 tis.) a nárůst počtu pracujících v těchto činnostech se projevil v převážné většině krajů ČR.
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 18,5 tis.) a to především v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách (o 21,5 tis.). Zaměstnanost klesla i v dopravě, skladování a spojích (o 1,3 tis.), nejvýrazněji v železniční dopravě (o 4,4 tis.).
Nepřetržitý pokles celkového počtu podnikatelů od počátku minulého roku je způsoben především snižováním počtu podnikajících v kategorii odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Meziroční pokles počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině ostatního maloobchodu s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (-10,7 tis.), v maloobchodu v nespecializovaných prodejnách (-5,7 tis.), v maloobchodu provozovaném mimo prodejny (-5,1 tis.), dále v oblasti oprav a údržby motorových vozidel (kromě motocyklů; -4,2 tis.), oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (-3,9 tis.) a zprostředkování velkoobchodu (-3,0 tis.)..

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,8 bodu na 65,2 %. Zvlášť vysoký byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,0 bodu na 73,8 %), u žen se zvýšila o 0,5 bodu na 56,5 %. Míru zaměstnanosti na jedné straně snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste zaměstnanost osob v širokém intervalu produktivního věku od 25 do 64 let.

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2.čtvrtletí 2004, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky (je však nutné vzít v úvahu rychlý růst hodnoty tohoto ukazatele v naší republice v průběhu letošního roku). Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let (ve 2.čtvrtletí 2004 dosáhla v Dánsku 76,0% ale v Polsku jen 51,4%), ale i ve specifických věkových skupinách či v míře zaměstnanosti mužů a žen.

Podle rozhodnutí Evropské rady z Lisabonu 2000 (Lisabonská strategie) resp. ze Stockholmu 2001 by měly členské země EU dosáhnout ve skupině 15-64letých míru zaměstnanosti 70% a to do roku 2010. V 1.čtvrtletí letošního roku dosáhly tuto hranici 4 země (Dánsko, Nizozemsko, Spojené království a Švédsko) a některé další země se této hranici blíží. Již nyní je však zřejmé, že potíže s dosažením tohoto cíle budou mít nejen některé nové členské země (zejména Polsko, Malta, Slovensko a Maďarsko), ale i země z původní patnáctky (především Řecko, Itálie a Lucembursko).

V následujícím přehledu je uvedena míra zaměstnanosti za skupinu 15-64letých, dále za věkovou skupinu 25-54letých, která abstrahuje od ročníků mladých připravujících se na výkon povolání a převážné části důchodců. Je uvedena míra zaměstnanosti i za pětileté skupiny 55-59 let a 60-64 let, které významně ovlivňují úroveň zaměstnanosti v jednotlivých členských státech. Kromě kompletních dat za 2.čtvrtletí 2004 jsou uvedena i aktualizovaná data za 1.čtvrtletí 2005.

Diference v intenzitě zaměstnanosti jsou značně ovlivněny platnou legislativou jednotlivých států, která určuje specifické věkové hranice a podmínky pro odchod do řádného resp. předčasného starobního důchodu. Kromě výše uvedeného cíle předpokládá Lisabonská strategie v horizontu roku 2010 i dosažení 50%ní míry zaměstnanosti ve skupině 55-64 let. V analýze ČSÚ Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2005 byly uvedeny za 2.čtvrtletí 2004 podrobné údaje o míře zaměstnanosti této předdůchodové a důchodové skupiny osob za všechny členské země EU. Z nich vyplynulo, že některé, zejména severské země, ale např. i Spojené království, již cíle v minulém roce dosáhly a řada zemí dokázala v letech 1998-2004 zvýšit míru zaměstnanosti této věkové kategorie o více než 10 proc. bodů (např. Finsko, Maďarsko, Lotyšsko a Nizozemsko). Česká republika patří k zemím s nadprůměrným tempem růstu zaměstnanosti 55-64letých a to nejen za srovnatelné období 1998-2004, ale i podle výsledků výběrového šetření ve čtvrtletích letošního roku. Právě ve skupině 55-64letých vzrostla v ČR míra zaměstnanosti meziročně více než v jakékoli jiné věkové skupině osob v celém intervalu produktivního věku (proti 3. čtvrtletí minulého roku o 2,3 bodu na 45,2 %).

Vliv odlišné hranice pro odchod do důchodu dokumentují údaje o míře zaměstnanosti 55-59letých a 60-64letých podle pohlaví. Zatímco míra zaměstnanosti mužů ve věku 55-59 let byla v naší republice v 1.čtvrtletí letošního roku čtvrtá nejvyšší ze všech zemí EU, míra zaměstnanosti žen se pohybovala zhruba ve středu intervalu zemí Evropského společenství. Složitější situace je ve skupině 60-64letých osob, kde míra zaměstnanosti je v ČR nižší jak ve skupině mužů tak i žen.

Vytváření vhodných podmínek pro pracovní uplatnění osob v předdůchodovém a mladším důchodovém věku a uvažované legislativní změny by měly při vysoké intenzitě zaměstnanosti v mladším a středním produktivním věku rozhodujícím způsobem ovlivnit míru zaměstnanosti v celém intervalu produktivního věku 15-64 let. Jednou z možností je širší uplatnění částečných pracovních úvazků, které využívá v ČR podstatně méně osob, než je tomu v průměru za všech 25 členských států EU, především v zemích původní patnáctky. Otázka frekvence výskytu úvazků na zkrácenou pracovní dobu bude podrobněji hodnocena v analýze vývoje ekonomické aktivity obyvatelstva ve 4. čtvrtletí 2005.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila ve třech krajích republiky, absolutně nejvíce ve Zlínském kraji. Počet pracujících se naopak zvýšil zejména v hl. m. Praze, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, který jinak trpí chronicky vysokou nezaměstnaností.


Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva poklesl počet ekonomicky neaktivních osob a nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 3. čtvrtletí letošního roku 404,6 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2004 se snížil o 15,8 tis. Počet nezaměstnaných se snížil především v mladších skupinách produktivního věku, nejvíce klesl ve skupině 20-24letých a to o 17,9 tis. Počet nezaměstnaných mužů (celkem 178,9 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (225,7 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 19,1 tis. a pokles počtu nezaměstnaných mužů se nejvíce projevil ve skupině 20-24letých (o 13,6 tis.). Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období zvýšil celkem o 3,3 tis. a tento nárůst se přes snížení nezaměstnaných mladých žen ve věku 15-29 let projevil ve zbývajícím intervalu produktivního věku 30-64 let.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 2,0 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán vysoký přírůstek ve skupině žen ve věku 40-59 let (o 8,1 tis.).
Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 9,1 % na 94,2 tis a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 6,0 % na 194,6 tis. Poněkud se zvýšil počet nezaměstnaných se středním stupněm vzdělání s maturitou a vysokoškolským vzděláním, ale jejich nezaměstnanost je v porovnání s prvními dvěma skupinami nižší. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se zvýšil o 5,0 % na 97,5 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků vzrostl o 8,8 % na 18,3 tis. osob.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Olomouckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, v porovnání se 3. čtvrtletím minulého roku se však situace zhoršila zejména ve Zlínském a Karlovarském kraji.
Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti ILO. Ta se proti 3. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,4 bodu na 7,8 %. Pokles obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 0,7 bodu na 6,2 %), zatímco u žen se nezměnila (9,8 %).

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se snížil za rok o 16,5 tis. a dosáhl ve 3. čtvrtletí 2005 3 522,6 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 1,7 tis., počet učňů se sice snížil o 2,8 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 5,6 tis. na 384,9 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách rapidně vzrostl o 17,4 tis. na 260,9 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se snížil o 9,4 tis. na 1 818,6 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 6,5 tis. na 67,4 tis. Dále klesl počet osob v invalidním důchodu o 2,3 tis. na 306,9 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.