Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí 2008

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 15,8 tis. na 164,7 tis. osob a činila pouze 3,3 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Naproti tomu počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se podstatně zvýšil o 63,0 tis. na 2 031,0 tis., tj. 40,6 % celkové zaměstnanosti. Celkový přírůstek v tomto sektoru tak výrazně převýšil přírůstek pracujících v celém terciárním sektoru (42,8 tis.). Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 37,1 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupinách výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (o 10,7 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla (o 7,3 tis.), výroba elektrických zařízení jinde neuvedených (o 5,5 tis.) a výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů (o 5,4 tis.). Přírůstek zaměstnanosti ve stavebnictví (o 21,4 tis.) se projevil zejména ve skupině pozemní a inženýrské stavitelství (o 11,8 tis.) a na úseku stavební montážní práce (o 6,9 tis.). ¹⁾

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 42,8 tis. na 2 807,3 tis. (56,1 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 30,4 tis.), ve finančním zprostředkování (o 17,6 tis.), v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 14,8 tis.) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 10,2 tis.).
V kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží se projevil růst především ve velkoobchodu s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (o 8,1 tis.), v ostatním velkoobchodu (o 5,4 tis.) a maloobchodu s potravinami (o 4,3 tis.). Ve finančním zprostředkování vzrostla nejvíce zaměstnanost v peněžním zprostředkování (o 12,2 tis.) a v oblasti nemovitostí to byly různé podnikatelské činnosti jinde neuvedené (o 4,5 tis.). V rámci kategorie odvětví dopravy, skladování a spojů se zvýšil počet pracujících především na úseku telekomunikací (o 5,1 tis.) a ostatních činností souvisejících s dopravou (o 4,3 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii zdravotní a sociální péče a veterinárních činností (-15,1 tis.), která byla způsobena zejména poklesem počtu pracujících ve skupině činností souvisejících se zdravotní péčí (-21,7 tis.). Celkové snížení počtu pracujících ve vzdělávání o 13,6 tis. se projevilo především ve středním vzdělání (-11,5 tis.) a v předškolní výchově a základním vzdělání (- 8,9 tis.). Při hodnocení uvedených dat je třeba brát v úvahu, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.

Nárůst celkového počtu podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 14,1 tis. se projevil především ve stavebnictví (o 15,5 tis.) a v obchodu (o 8,7 tis.). Ve stavebnictví byl meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků nejvyšší na úseku pozemní a inženýrské stavebnictví (o 6,8 tis.) a na úseku stavební montážní práce (o 5,2 tis.). Jedná se především o pracující na vlastní účet, tedy podnikatele bez zaměstnanců. V kategorii obchodu byl růst počtu podnikatelů nejvyšší v ostatním velkoobchodu.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,6 p.b. na 66,6 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 0,8 bodu na 75,3 %), u žen se zvýšila o 0,3 p.b. na 57,8 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých let a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod.

Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 4. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států a poprvé se dostala i nad úroveň zemí původní patnáctky. Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice nižší než v EU 15 a nedosahuje ani průměru za všech 27 členských zemí EU.

Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 4. čtvrtletí minulého roku 77,4 %), na druhé straně v některých zemích byla nižší než 60%, když např. v Maďarsku dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 pouze 57,1 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je však podstatně nižší.

Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě, v Polsku, Lucembursku, Slovinsku, Itálii a Maďarsku dosahovala nebo se pohybovala těsně nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi nimi všechny severské a baltské státy.

V ČR může být dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině komplikované zejména z důvodu nižší míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je stále pod průměrem EU 15, ale i EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra dále poroste hlavně v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu. To potvrzuje razantní vzestup míry zaměstnanosti žen v této věkové skupině v ČR o dva procentní body za rok.

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Stejně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 4. čtvrtletí 2007 29,0 % celkové zaměstnanosti. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o téměř 11 p.b. vyšší než v EU 27 a o 12 p.b. vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14,5 p.b.), ale také v EU 27 (o více než 11 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie zdravotní a sociální péče a kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti.

Rozdíly mezi členskými zeměmi z hlediska odvětvové struktury jsou mimořádně velké. V České republice pracuje např. 4 x více osob ve zpracovatelském průmyslu než v oblasti zdravotní a sociální péče, ale v řadě zemí, zejména severských, je situace podstatně odlišná. Ve čtyřech zemích dokonce pracovalo více osob ve zdravotní a sociální péči než v celém zpracovatelském průmyslu (Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko).

Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů na celkové zaměstnanosti. Ve 4. čtvrtletí 2007 dosáhl podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet (ale bez pomáhajících rodinných příslušníků) v naší republice 15,5 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, zatímco v úhrnu za všechny členské země EU to bylo 14,9 % a v zemích původní patnáctky jen 14,5 %. Vyšší podíl než v ČR vykazovalo pouze pět středomořských států vč. Portugalska, ve kterých však hraje velkou roli individuální podnikání v oblasti zemědělství a v činnostech spojených s cestovním ruchem (obchod, nemovitosti a pronájem) a navíc Irsko. Nejvyšší podnikatelů je dlouhodobě v Rumunsku a Polsku, což vyplývá ze zvláště vysokého podílu sebezaměstnaných pracujících v zemědělství.
Z hlediska podílu podnikatelského sektoru na zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích je pro ČR charakteristický
- spolu se Slovenskem nejnižší podíl podnikatelů v primárním sektoru
- po UK druhý nejvyšší podíl podnikatelů ve stavebnictví, zejména pracujících na vlastní účet, v rámci celé EU
- daleko nejvyšší zastoupení podnikatelů na celkové zaměstnanosti ve finančním zprostředkování
- třetí nejvyšší podíl podnikatelů v kategorii nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti
- jeden z nejvyšších podílů podnikatelů na zaměstnanosti v kategorii ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Za pozornost stojí skutečnost, že při vysokém podílu podnikatelů na počtu pracujících v řadě odvětví služeb se Česká republika vyznačuje stále podprůměrnou celkovou zaměstnaností v terciárním sektoru.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně zvýšila s výjimkou Libereckého a Karlovarského kraje ve všech ostatních krajích, nejvíce ve Středočeském kraji, v Praze a v Moravskoslezském kraji. Výrazně stoupla i v Plzeňském a Ústeckém kraji.

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,0 % všech osob. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 248,1 tis. osob, převážně žen (185,1 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 4. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších pěti zemích se podíl zkrácených úvazků blížil nebo přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Nizozemsko je také jedna z mála zemí, kde podíl pracujících na částečný úvazek meziročně dále vzrostl, zatímco ve většině zemí EU je patrný přesun ve prospěch plných úvazků.

Průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,7 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 40,7 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 48,4 hod., zaměstnanci na plný úvazek 39,2 hod. a členové produkčních družstev 38,0 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů, tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 44,7 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (35,3 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí 2008 celkem 220,1 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2007 se snížil o 54,5 tis., tj. o pětinu. Počet nezaměstnaných se snížil ve všech pětiletých skupinách produktivního věku, nejvíce ve skupině 25-29 let (o 11,7 tis.), ve skupině 50-54letých (o 9,1 tis.) a ve skupině 40-44 let (o 8,8 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 102,2 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (117,9 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 23,8 tis., počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 30,7 tis.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 37,9 tis. (o čtvrtinu) a tento pokles byl relativně rychlejší než tempo snižování celkové nezaměstnanosti.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 11,6 % na 65,8 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 29,2 % na 91,0 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 15,9 % na 52,4 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se zvýšil o 17,4 % na 10,8 tis., ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami trvale výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v Ústeckém a kraji, ve kterém míra nezaměstnanosti již klesla pod úroveň Moravskoslezského kraje.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 2. čtvrtletí roku 2007 snížila o 1,1 procentního bodu na 4,3 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,3 p.b. na 5,3 %), zatímco u mužů se snížila o 0,9 p.b. na 3,5 %.

Podle posledních výsledků Eurostatu za čtvrté čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když ve 4. čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 2,0 p.b.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku, ale podstatně nižší než na Slovensku, kde zůstává nejvyšší v rámci celé Unie. Také Polsko vykazuje podstatně vyšší míru, i když meziročně výrazně poklesla. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem, především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace v nových spolkových zemích.

Negativní stránkou vývoje nezaměstnanosti v ČR je z hlediska mezinárodního srovnání přetrvávající vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných byl v ČR ve čtvrtém čtvrtletí 2007 šestý nejvyšší ze všech zemí EU (48,7 % v ČR proti 41,8 % v EU 27 a 39,7 % v EU 15). Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán kromě Belgie, Bulharska a Řecka u našich sousedů Německa a především Slovenska, kde dosahoval více než tří čtvrtin všech nezaměstnaných.
Vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v uvedených zemích má chronický charakter a netýká se jen starších pracovníků. Ve skupině osob v mladším a středním produktivním věku 25-49 let byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v těchto zemích nejvyšší v rámci celé EU.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 60,2 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2008 3 708,1 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol mírně vzrostl o 1,9 tis. na 114,6 tis. a počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se snížil o 2,7 tis. na 514,6 tis. Počet studentů na vysokých, resp. vyšších odborných školách naopak značně vzrostl o 24,0 tis. na 306,5 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 926,1 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 41,0 tis. a počet osob v invalidním důchodu 269,5 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT nebo s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV a MPO například výrazně roste počet pracujících cizích státních příslušníků ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a v oblasti nemovitosti, pronájem a podnikatelské činnosti, kteří jsou z velké části ubytováni mimo byty. )