Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí 2007

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 4,8 tis. na 180,6 tis. osob a činila pouze 3,7 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2006 o 38,4 tis. na 1 968,1 tis., tj. 40,0 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 31,5 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 11,7 tis.), výroba plastových výrobků (9,7 tis.), výroba kancelářských strojů a počítačů (7,8 tis.) a povrchová úprava, zušlechťování kovů a všeobecné strojírenské činnosti spolu s výrobou izolovaných vodičů a kabelů (shodně o 7,7 tis.). Pokles zaměstnanosti v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 1,9 tis. se nejvíce projevil ve výrobě a rozvodu tepelné energie. ¹⁾

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 54,8 tis. na 2 764,5 tis. (56,3 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 28,0 tis.), zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (o 15,0 tis.) a v odvětví vzdělávání (o 9,1 tis.). Významně se zvýšil i počet pracujících ve finančním zprostředkování a v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách.
V kategorii nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností se projevil růst především ve skupině právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění, ve skupině výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a ve skupině publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru. V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku činností souvisejících se zdravotní péčí a v rámci odvětví vzdělávání vzrostl počet zaměstnaných v klasifikační třídě vyšší a vysokoškolské vzdělávání. Počet pracujících na úseku všeobecné činnosti veřejné správy však meziročně klesl. V této souvislosti je třeba uvést, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 12,0 tis.) a to především na úseku maloobchodu s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách (o 16,0 tis.). Zaměstnanost klesla i v kategorii ubytování a stravování (o 8,4 tis.), nejvýrazněji ve skupině restaurací.

Nárůst celkového počtu podnikatelů o 13,5 tis . se projevil především v kategorii odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (+11,8 tis.). Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině právních a účetních činností, daňového poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění (6,5 tis.), ve skupině činností v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy a ve skupině technických zkoušek a analýz. V kategorii finančního zprostředkování (nárůst o 5,8 tis.) se nejvíce zvýšil počet podnikatelů v oblasti pojišťovnictví a penzijního financování (kromě povinného sociálního zabezpečení) a ve stavebnictví na úseku stavebních montážních prací. Proti 2. čtvrtletí 2006 se značně zvýšil i počet podnikajících na úseku dokončovacích stavebních činností.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,7 procentního bodu na 66,0 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 0,9 bodu na 74,5 %), u žen se zvýšila o 0,6 bodu na 57,5 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších ve věku 55-64 let alespoň 50 %.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 4. čtvrtletí 2006, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 27 je ve skupině žen.
Diference mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 4. čtvrtletí minulého roku 77,9 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla v posledním čtvrtletí 2006 pouze 55,7 %. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku.
Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě a v Polsku nedosahovala ani 30 % a tuto míru jen těsně překročilo Slovinsko, Slovensko, Itálie, Maďarsko, Belgie a Lucembursko. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. V ČR bude dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině také složité zejména z důvodu nízké míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je nižší nejen než průměr za EU 15, ale i za EU 27. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra poroste mj. i v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu.

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 4. čtvrtletí 2006 28,3 % celkové zaměstnanosti. To je nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 p.b. vyšší než v EU 27 a o 11 p.b.vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 p.b.), ale také v EU 27 (-10 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, finanční zprostředkování a vzdělávání. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU ve 4. čtvrtletí 2006, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně mírně snížila v Libereckém, Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji.

V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 94,9 % všech osob, Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 249,8 tis. osob, převážně žen (185,4 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 4. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších pěti zemích se blížil nebo přesáhl jejich podíl 40 % ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích.

Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,3 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 40,3 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak z odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 48,4 hod., členové produkčních družstev 40,4 hod., následuje kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrně 38,7 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 44,1 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (35,3 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí 2007 274,6 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2006 se snížil o 92,2 tis., tj. o více než čtvrtinu. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-24letých a to o 25,3 tis. a ve skupině 30-34letých (o 16,2 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 126,0 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (148,6 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 39,4 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil v širokém intervalu 15-59let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 52,8 tis. a klesl bez výjimky ve všech pětiletých skupinách produktivního věku.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl celkem o 55,6 tis. a tento pokles se projevil ve všech věkových skupinách mužů i žen.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 19,8 % na 74,4 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 21,9 % na 128,6 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 31,8 % na 62,3 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků dokonce klesl o 49,1 % na 9,2 tis. osob, přičemž nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo s výjimkou Vysočiny ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a dále v Jihomoravském kraji.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64 letých osob podle ILO. Ta se proti 2. čtvrtletí roku 2006 snížila o 1,8 procentního bodu na 5,3 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 2,2 p.b. na 6,5 %), zatímco u mužů se snížila o 1,4 p.b. na 4,3 %. Podle posledních kompletních výsledků Eurostatu za třetí čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 25, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 25. Velký pokles nezaměstnanosti v průběhu minulého roku v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 25, tak i se zeměmi EU 15, když ve 3. čtvrtletí 2006 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 0,5 procentního bodu.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než na Slovensku a v Polsku , kde je stále nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.

Podle posledního odhadu Eurostatu za červen 2007 klesla sezónně očištěná míra nezaměstnanosti proti červnu minulého roku v EU 27 o 1,0 p.b. na 7,0 %. Obecná míra se meziročně snížila v 22 zemích, nejvíce u našich sousedů Polska a Slovenska, takže v těchto zemích se již blíží 10 %. Naopak výrazněji vzrostla míra nezaměstnanosti v Maďarsku.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 75,4 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2007 3 647,9 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 4,0 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť klesl o 1,6 tis. na 517,3 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 27,8 tis. na 282,5 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 919,4 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 42,6 tis. a počet osob v invalidním důchodu 240,2 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.
_______________
1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV a MPO například výrazně roste počet pracujících cizích státních příslušníků ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a v oblasti nemovitosti, pronájem a podnikatelské činnosti,a kteří jsou z velké části ubytováni mimo byty.