Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí 2005
Datum vydání: 10. 08. 2005
Kód: e-3131-05
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2005
Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) klesla na 194,8 tis. osob a činila pouze 4,1 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2004 o 33,9 tis. na 1 873,7 tis., tj. 39,4 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve stavebnictví o 35,3 tis. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství (o 25,1 tis.) a stavebních montážních prací (o 9,7 tis.). Ve zpracovatelském průmyslu (celkový přírůstek o 12,8 tis.) se projevil výrazný nárůst zaměstnanosti ve skupině povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (o 12,7 tis.), ve skupině výroba a opravy strojů pro využití mechanické energie (o 6,0 tis.), ve výrobě elektromotorů, generátorů a transformátorů (o 5,8 tis.) a ve výrobě dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory (o 5,2 tis.). Úbytek zaměstnanosti v kategorii těžby nerostných surovin (celkem o 15,3 tis.) byl způsoben především snížením počtu pracujících v oblasti těžby černého uhlí (o 9,3 tis.).
Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 28,6 tis. na 2 680,5 tis. (56,4 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce ve vzdělávání (13,5 tis.), v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (13,2 tis.) a ve zdravotnictví (12,3 tis.). V kategorii vzdělávání se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání (o 8,9 tis.) a to především v Praze (o 6,2 tis.), v rámci odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení vzrostl počet zaměstnaných v oblasti veřejné správy a hospodářské a společenské politiky o 12,5 tis. V této oblasti se zvýšila především všeobecná činnost veřejné správy na úrovni regionálních a místních orgánů a projevila se hlavně ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Přitom právě v těchto krajích byl podle výsledků výběrového šetření pracovních sil počet osob zařazených do této skupiny v roce 2004 nižší, než v předcházejících letech 2003 resp. 2002. V kategorii zdravotnictví se projevil růst především ve skupině činností souvisejících se zdravotní péčí (o 8,8 tis.).
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 15,3 tis.) a to především v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách (o 18,7 tis.). Zaměstnanost dále klesla v dopravě, skladování a spojích (o 7,3 tis.), nejvýrazněji v železniční dopravě (o 4,8 tis.). Značně se snížil i počet pracujících v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 3,5 tis.), nejvíce v oblasti pronájmu vlastních nemovitostí (o 5,4 tis.).
Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,5 bodu na 64,7 %. Zvlášť vysoký byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,1 bodu na 73,3 %), naproti tomu u žen zůstala prakticky na stejné úrovni jako před rokem (56,0 %). Tuto míru zaměstnanosti na jedné straně snižuje rychlý růst počtu studujících na středních školách, na druhé straně znatelně roste zaměstnanost osob od 25let do předdůchodového věku 55-64 let.
Právě ve skupině 55-64letých vzrostla míra zaměstnanosti meziročně více než v jakékoli jiné věkové skupině osob v celém intervalu produktivního věku (proti 2.čtvrtletí minulého roku o 1,7 bodu na 44,2 %). Z hlediska mezinárodního srovnání míra zaměstnanosti těchto starších pracovníků soustavně roste i v úhrnu za všech 25 členských zemí EU. Od roku 1998 se za úhrn EU-25 zvýšila z 35,8% na 40,5% v minulém roce. Relativně vyšší zaměstnanost je v zemích EU-15, ve které se v tomto období zvýšila o 5,3 procentního bodu na 41,9% v roce 2004.
Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou značné, na jedné straně v devíti zemích nedosahuje zaměstnanost v této věkové skupině ani třetiny počtu těchto osob (Belgie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovensko, Slovinsko) a naopak v sedmi zemích pracovala v minulém roce více než polovina osob v tomto věku (Dánsko, Estonsko, Kypr, Portugalsko, Finsko, Švédsko-69,1%! a Spojené království).
Míra zaměstnanosti v ČR je nadprůměrná a dosahuje vyšší úrovně než v Německu a podstatně vyšší úrovně než v ostatních třech sousedních zemích. Vyšší míru zaměstnanosti však ovlivňuje zejména mužská zaměstnanost zatímco zaměstnanost žen v tomto věku je nižší než v průměru za EU-15, ale i za EU-25.
Růst míry zaměstnanosti byl v ČR dlouhodobě rychlejší než v zemích EU-25 resp. EU-15 (od roku 1998 do roku 2004 to bylo o 5,6 procentního bodu proti 4,7 procentního bodu v EU-25, a 5,3 procentního bodu v EU-15); přírůstek míry zaměstnanosti však byl v některých zemích výrazně vyšší než v naší republice (např. ve Finsku o 14,7 procentního bodu a v Maďarsku o 13,8 procentního bodu).
Míra zaměstnanosti mužů a žen ve věku 55-64 se v České republice v období let 1998-2004 s výjimkou roku 2000 stále zvyšovala, přičemž relativně rychleji rostla zaměstnanost žen.
Česká republika však nadále patří k těm státům, kde míra zaměstnanosti mužů v této věkové skupině je podstatně vyšší než míra zaměstnanosti stejně starých žen. Rozdíl v míře dosáhl v roce 2004 v naší republice 27,8 procentního bodu (mužská míra 57,2%, ženská 29,4% ve 2.čtvrtletí 2005 to bylo 59,1 % u mužů a 30,6 % u žen) a ČR se tak zařadila mezi sedm států EU s největší diferenciací v míře podle pohlaví. Tento rozdíl je důsledkem v prvé řadě odlišné věkové hranice odchodu do důchodu. Větší rozdíl v těchto mírách podle pohlaví než v ČR vykazují pouze středozemní státy Řecko, Španělsko, Kypr a Malta a dále Slovensko a Irsko.
Míra zaměstnanosti mužů a žen ve věku 55-64 let v členských zemích EU v roce 2004
Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila ve čtyřech krajích republiky, absolutně nejvíce ve Zlínském a v Libereckém kraji. Počet pracujících se naopak nejvýrazněji zvýšil v Moravskoslezském kraji, který trpí chronicky vysokou nezaměstnaností, v Hl. m. Praze a Plzeňském kraji.
Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva vzrostl i počet ekonomicky neaktivních osob a naopak meziročně poklesly počty nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí letošního roku 402,1 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2004 se snížil o 17,0 tis. Počet nezaměstnaných se snížil ve většině pětiletých skupin produktivního věku, podstatně klesl ve skupině 20-24letých a to o 15,2 tis. Počet nezaměstnaných mužů (celkem 180,2 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (221,9 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 20,0 tis. a pokles počtu nezaměstnaných mužů se nejvíce projevil ve skupině 20-24letých (o 10,9 tis.). Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období zvýšil celkem o 3,0 tis. a tento nárůst se přes snížení nezaměstnaných mladých žen ve věku 20-24 let projevil prakticky v celém intervalu produktivního věku 15-64 let.
Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 3,3 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných je alarmující zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině mladých mužů ve věku 15-19 let (o 1,9 tis.), ve skupině 40-49letých mužů (o 1,3 tis.) a žen ve věkové skupině 50-59 let (o 3,0 tis.).
Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 4,8 % na 100,0 tis a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 7,6 % na 191,5 tis. Poněkud se zvýšil počet nezaměstnaných se středním a vyšším stupněm vzdělání, ale jejich nezaměstnanost je však v porovnání s prvními dvěma skupinami nižší. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se zvýšil o 2,8 % na 95,2 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků vzrostl o 9,3 % na 15,3 tis. osob.
Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Olomouckém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, v porovnání se 2. čtvrtletím minulého roku se však situace zhoršila zejména v Ústeckém a Zlínském kraji.
Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti. Ta se proti 2. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,4 bodu na 7,8 %. Pokles obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 0,8 bodu na 6,3 %), zatímco u žen se zvýšila o 0,1 bodu na 9,8 %.
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 4,5 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2005 3 552,3 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 8,2 tis., počet učňů se sice snížil o 5,4 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 14,2 tis. na 390,5 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách rapidně vzrostl o 22,2 tis. na 249,4 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 1,9 tis. na 1 821,2 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 3,3 tis. na 71,6 tis. Dále vzrostl počet osob v invalidním důchodu o 6,2 tis. na 309,0 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.