Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 1. čtvrtletí 2006

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 11,6 tis. na 176,6 tis. osob a činila pouze 3,7 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 1. čtvrtletí 2005 o 60,5 tis. na 1 911,0 tis., tj. 39,9 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 77,2 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (o 25,4 tis.), výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 15,7 tis.), výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly (o 12,2 tis.) a výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely.

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 31,9 tis. na 2 696,4 tis. (56,3 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 40,3 tis.), ubytování a stravování (o 5,0 tis.) a ve vzdělávání (o 3,5 tis.). V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině pátracích a ochranných činností, v kategorii ubytování a stravování se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku výčepů a barů a v rámci vzdělávání vzrostl počet zaměstnaných zvláště v klasifikační třídě střední vzdělávání.
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 9,4 tis.) a to především na úseku veřejné správy a hospodářské a společenské politiky. Zaměstnanost klesla i v kategorii zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (o 5,6 tis.), nejvýrazněji v oblasti činností souvisejících se zdravotní péčí.

Nepřetržitý pokles celkového počtu podnikatelů od počátku roku 2005 se projevil především v kategorii odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Meziroční pokles počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině ostatního maloobchodu s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (-9,2 tis.) a ve skupině zprostředkování velkoobchodu (-7,0 tis.).

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,7 bodu na 64,8 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti žen v produktivním věku (o 0,7 bodu na 56,5 %), u mužů se zvýšila o 0,6 bodu na 73,0 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek pracovního zapojení silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině let sedmdesátých..

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2005, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky (navíc je nutné vzít v úvahu rychlý růst hodnoty tohoto ukazatele v naší republice v průběhu celého minulého roku). Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např.v Dánsku činila ve 4.čtvrtletí minulého roku 76,8%), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla pouze 53,7%. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko a mírně vyšší i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. V následujícím přehledu jsou vedle údajů za 2.čtvrtletí uvedeny i údaje za poslední čtvrtletí 2005 (za 4.čtvrtletí 2005 jsou za některé země uváděny kvalifikované odhady).
Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila pouze ve třech krajích republiky, nejvíce v Libereckém kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v hl. m. Praze a Středočeském kraji.

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva poklesl počet ekonomicky neaktivních osob a nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 1. čtvrtletí letošního roku 414,1 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2005 se snížil o 15,0 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-29letých a to o 24,7 tis, snížil se i ve skupině 35-44letých (o 4,3 tis.) a 50-54letých (o 6,6 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 192,4 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (221,7 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 19,8 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se nejvíce projevil ve skupině 20-29letých (o 18,9 tis.). Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období zvýšil celkem o 4,8 tis., nejvíce v nejmladší skupině 15-24 let ( o 5,8 tis.) a ve střední a vyšší kategorii žen v produktivním věku 45-59 let ( o 7,2 tis.).

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 16,2 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán vysoký přírůstek ve skupině mužů ve věku 30-39 let (4,6 tis.).

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně zvýšil o 1,1 % na 105,1 tis a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 10,3 % na 193,0 tis. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se zvýšil o 2,5 % na 98,4 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků vzrostl o 25,8 % na 17,6 tis. osob. Nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je však v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji a hl. m. Praze, v porovnání s 1. čtvrtletím minulého roku se však situace zhoršila zejména v Jihočeském a Jihomoravském kraji.
Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti ILO. Ta se proti 1. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,4 bodu na 8,0 %. Pokles obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 0,8 bodu na 6,6 %), zatímco u žen se nezměnila (9,7 %). Obecná míra nezaměstnanosti v ČR je nižší než průměr za celé Společenství, ale při relativně příznivé úrovni míry nezaměstnanosti mužů je míra nezaměstnanosti žen v ČR prakticky stejná jako v úhrnu za všechny členské země EU.
V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než v Polsku a na Slovensku, kde je stále extrémně vysoká a nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.


Na rozdíl od celkové míry nezaměstnanosti je postavení České republiky méně příznivé z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (1 rok a déle). Ve 2.čtvrtletí minulého roku byl vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti pouze v šesti zemích, z nichž tři jsou naši bezprostřední sousedé – Německo, Polsko a Slovensko. V zemích s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných, tj. v Polsku a na Slovensku se podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných ve 4.čtvrtletí minulého roku dokonce ještě zvýšil. To platí jak pro muže, tak i pro ženy. Naprosto odlišná je situace v Rakousku, kde byl nezaměstnaný jeden rok a déle pouze každý čtvrtý nezaměstnaný.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se snížil za rok o 3,9 tis. a dosáhl v 1. čtvrtletí 2006 3 554,8 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 9,5 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť zůstal na přibližně stejné úrovni jako před rokem (pokles o 0,5 tis. na 516,9 tis.). Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách rapidně vzrostl o 16,6 tis. na 264,2 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se snížil o 0,3 tis. na 1 821,6 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 9,5 tis. na 62,9 tis. Dále klesl počet osob v invalidním důchodu o 29,3 tis. na 281,6 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.