Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 1. čtvrtletí 2005

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) klesla na 188,0 tis. osob a činila pouze 4,0 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru se zvýšil proti 1. čtvrtletí 2004 o 27,9 tis. na 1 850,1 tis., tj. 39,3 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve stavebnictví o 25,7 tis. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v oblasti pozemního a inženýrského stavitelství (o 14,9 tis.), stavebních montážních prací (o 8,3 tis.) a přípravy staveniště (o 3,7 tis.). Úbytek zaměstnanosti v kategorii těžby nerostných surovin (celkem o 6,7 tis.) byl způsoben především snížením počtu pracujících v oblasti těžby černého uhlí a výroby černouhelných briket (o 4,1 tis.).

Zaměstnanost v sektoru služeb se zvýšila o 6,4 tis. na 2 663,5 tis. (56,6 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce ve vzdělávání (13,3 tis.), zdravotnictví (11,3 tis.) a v odvětví ubytování a stravování (10,0 tis.). V kategorii vzdělávání se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání (o 9,2 tis.), v rámci odvětví zdravotnictví vzrostl nejvíce počet zaměstnaných v oblasti činností souvisejících se zdravotní péčí (o 12,4 tis.). V kategorii ubytování a stravování se projevil růst především v restauracích (o 5,9 tis.) a v účelovém stravování a dodávkách hotových jídel (o 4,5 tis.).

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 16,1 tis.) a to především ve skupině různých podnikatelských činností jinde neuvedených (o 11,4 tis.). Zaměstnanost dále klesla v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 9,5 tis.),- nejvýrazněji v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách (o 10,9 tis.). Značně se snížil i počet pracujících v dopravě, skladování a spojích (o 7,8 tis.), nejvíce v oblasti činností cestovních kanceláří a agentur a průvodcovských činností (o 3,3 tis.).

V sekundárním i terciárním sektoru se protichůdně vyvíjel počet zaměstnanců a podnikatelů. Pro vývoj v posledních čtyřech čtvrtletích byl charakteristický právě pokles počtu podnikatelů ve většině odvětví . Meziroční úbytek podnikatelů se absolutně nejvíce projevil ve skupině maloobchodu v nespecializovaných prodejnách (-5,3 tis.), u publikování, dodávek a poradenství v oblasti softwaru (-4,6 tis.), v oblasti různých podnikatelských činností v nemovitostech jinde neuvedených (-4,0 tis.), v maloobchodu provozovaném mimo prodejny (-4,0 tis.), a u oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (-3,7 tis.).

Pokles počtu podnikatelů bez zaměstnanců (proti 1. čtvrtletí 2004 o 33,6 tis.), který v rozhodující míře ovlivnil úbytek celé podnikatelské sféry, se projevil v celé řadě skupin odvětví. Nejvíce se snížil počet těchto pracujících na vlastní účet kromě skupin odvětví uvedených výše i v pojišťovnictví a penzijním financování kromě povinného sociálního zabezpečení, u oprav a údržby motorových vozidel, a v oblasti maloobchodu v nespecializovaných prodejnách.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že přes pokles počtu podnikatelů , zůstává jejich podíl na celkové zaměstnanosti v ČR v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU a Norska nadprůměrný . Význam podnikatelské sféry lze demonstrovat na podílu počtu podnikatelů bez i se zaměstnanci (s vyloučením pomáhajících rodinných příslušníků) k celkové zaměstnanosti v příslušném sektoru či odvětví v zemích EU. V následující tabulce je uveden podíl těchto podnikatelů na zaměstnanosti v odvětvích podle klasifikace OKEČ, která je plně kompatibilní s mezinárodní klasifikací NACE za úhrn zemí EU a vybrané členské země. Údaje se vztahují k posledním dostupným výsledkům za 2.čtvrtletí 2004.


Podnikatelskou sféru ČR charakterizuje:

· spolu se Slovenskem nejnižší podíl podnikatelů na počtu pracujících v zemědělství a lesnictví (18,3% v ČR proti 54,8% za EU-25)
· spolu s Itálií a UK má ČR nejvyšší podíl podnikatelů na počtu pracujících ve stavebnictví (37,2% v ČR proti 24,9% v EU-25)
· vysoký podíl podnikatelů v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží (27,0% proti 21,1% v EU-25), když relativně více byli v tomto odvětví podnikatelé zastoupeni pouze v pěti zemích středozemní oblasti (Řecko, Itálie, Portugalsko, Kypr a Malta)
· nejvyšší podíl podnikatelů ve finančním zprostředkování vč. pojišťovnictví, penzijního financování a směnárenských činností, když v ČR dosáhl téměř 2,5násobku podílu úhrnu za členské země EU (20,2% v ČR proti 8,6% v EU-25)
· po Řecku a Itálii nejvyšší podíl podnikajících v kategorii činností v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelských činnostech (36,1% proti 22,8% v EU-25) a obdobně třetí nejvyšší podíl podnikatelů v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (28,7% v ČR proti 22,6% v EU-25).
Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila ve čtyřech krajích republiky, absolutně nejvíce ve Zlínském a v Pardubickém kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v Moravskoslezském kraji, který trpí chronicky vysokou nezaměstnaností, v Královéhradeckém a Středočeském kraji.

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva vzrostl i počet ekonomicky neaktivních osob a naopak meziročně poklesly počty nezaměstnaných . Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 1. čtvrtletí letošního roku 429,3 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2004 se snížil o 14,5 tis. Nezaměstnanost vzrostla v krajních skupinách produktivního věku, ve věku 15-19let o 0,9 tis. a ve věku 60-64let o 1,7 tis. Přestože počet nezaměstnaných mužů (celkem 212,3 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (217,0 tis.), je zřejmá protichůdná tendence ve vývoji četnosti těchto skupin nezaměstnaných. Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů zvýšila o 1,5 tis. a růst počtu nezaměstnaných mužů se nejvíce projevil ve skupině 15-19letých (o 4,3 tis.). Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 15,9 tis. a tento pokles se projevil v převážné části intervalu produktivního věku.

Pro vývoj nezaměstnanosti je charakteristický především pokračující růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) o 6,0 tis. Alarmující je zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině mladých mužů ve věku 15-29 let (o 7,0 tis.), ve skupině 40-49letých mužů (o 5,1 tis.) a žen ve věkové skupině 50-59 let (o 3,4 tis.).



Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně zvýšil o 0,1 % na 104,1 tis., naopak pozitivní vývoj byl zaznamenán v ostatních skupinách respondentů s vyšší úrovní kvalifikace. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) se snížil o 5,2 % na 215,2 tis. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 1,4 % na 96,1 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků klesl o 8,4 % na 14,0 tis. osob.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně ve Středočeském a Moravskoslezském kraji a v Praze, v porovnání s 1.čtvrtletím minulého roku se však situace zhoršila zejména ve Zlínském a Karlovarském kraji.
Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vyšším poklesu obecné míry nezaměstnanosti . Ta se proti 1. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,3 bodu na 8,4 %. Pokles obecné míry se projevil výhradně v ženské složce populace (o 0,7 bodu na 9,6 %), zatímco u mužů se nezměnila.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 16,5 tis. a dosáhl v 1. čtvrtletí 2005 3 558,5 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 12,1 tis., počet učňů se sice snížil o 1,5 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 7,1 tis. na 386,8 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách rapidně vzrostl o 20,5 tis. na 247,6 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 14,5 tis. na 1 821,8 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 2,1 tis. na 72,5 tis. Dále vzrostl počet osob v invalidním důchodu o 7,9 tis. na 311,0 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.