Trh práce a demografický vývoj jako faktory hospodářského růstu v ČR v mezinárodním srovnání - 2007

Existuje několik ekonomických i statistických přístupů zabývajících se zdroji hospodářského růstu, které se odlišují právě v identifikaci těchto zdrojů. Obecně přijímané vysvětlení rozděluje zdroje růstu na kvantitativní a kvalitativní. Mezi ty kvantitativní patří zaměstnanost a zásoba kapitálu, mezi kvalitativní pak produktivita výrobních faktorů (práce a kapitálu). V rámci této studie byl ovšem zvolen jiný přístup, jehož cílem je určit vlivy trhu práce a demografického vývoje na hospodářský růst v České republice a provést mezinárodní srovnání s ekonomikami střední Evropy a Pobaltí. Přísnější kritérium ke srovnání pak představuje EU 15, resp. EU 27.

Rozklad růstu hrubého domácího produktu

Hospodářský růst, jež se zpravidla vyjadřuje růstem hrubého domácího produktu lze rozložit z hlediska trhu práce a demografického efektu následujícím způsobem ¹ : na růst produktivity práce na odpracovanou hodinu (HDP na odpracovanou hodinu), na růst využití práce (počtu odpracovaných hodin na hlavu) a na růst populace. Využití práce lze rozčlenit na další komponenty, kterými jsou počet odpracovaných hodin na zaměstnané osoby, podíl zaměstnaných osob na populaci v produktivním věku 15-64 let a podíl populace v produktivním věku na celkové populaci.  Schematicky lze rozklad hrubého domácího produktu zaznamenat takto:


Úpravou do růstového tvaru lze získat následující rovnici:


Z rovnice výše je patrné, že součet růstů jednotlivých podílů (komponent) pak odpovídá růstu HDP. ² Je třeba upozornit, že individuální proměnné (podíly) ale nejsou na sobě nezávislé a samozřejmě se vzájemně ovlivňují (např. přes opatření politiky zaměstnanosti).

Vývoj HDP vybraných ekonomik a přibližování ekonomické úrovně k EU 27

Z hlediska průměrného růstu HDP reálně ve většině ze sledovaných zemích představovaly poslední čtyři roky nejúspěšnější období v rámci poslední dekády (1996-2007). Mezi tyto země patřila jak například Česká republika, tak Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko nebo Slovinsko. Především pobaltské státy vykázaly impozantně vysoký hospodářský růst. Pro EU 15 i EU 27 znamenalo období 2004-2007 také hospodářskou konjunkturu s o 0,5 p.b. rychlejším tempem růstu HDP. Hospodářské zpomalení ve srovnání s předchozími obdobími zaznamenalo Maďarsko. Velmi podobné závěry lze vyvodit i z ukazatele ekonomické úrovně – HDP na hlavu v reálném vyjádření – uvedeného  v tabulce 1 v příloze.

Všechny uvedené země se ve sledovaných letech přibližovaly v HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) úrovni EU 27, ovšem velmi se lišila tempa uzavírání mezery vůči EU 27. Mezinárodní srovnání vycházející z dat Eurostatu naznačuje, že Slovinsko vykázalo nejvyšší hodnotu vůči EU 27 v HDP na hlavu ve výši 89,3 % v roce 2007, ačkoli v roce 1997 to bylo 77,7 %. Druhou nejvyšší hodnotu  lze nalézt u ČR s 80,3 % vůči EU 27 v roce 2007, zatímco v roce 1997 to bylo 72,9 %. Na třetím místě se umístilo Estonsko s 68 %, zároveň estonská ekonomika také nejvýrazněji snížila mezeru vůči EU 27 v porovnání let 1997 a 2007 o více jak 26 p. b. Litva a Lotyšsko zmenšily rozdíl vůči EU 27 o téměř 22 p. b. na 59,6 %, resp. o 20,1 p. b. na 54,7 % ve srovnání let 1997 a 2007. Zužování mezery v ekonomické úrovni těchto ekonomik podporoval vysoký růst HDP při postupném snižování tempa růstu populace, resp. při jejím úbytku. Slovensko se v roce 2007 dostalo na 67,1% úrovně EU (růst o téměř 16 p. b. oproti roku 1997). V roce 2007 se Maďarsko pohybovalo na 62,6 % EU 27 v ukazateli HDP na hlavu (růst o 11,1 p. b. vůči roku 1997). Polsko pak na 53,4 %, což bylo o 6,6 p. b. více než v roce 1997. Vývoj HDP na hlavu v PPS za jednotlivé roky 1996 až 2007 lze nalézt v tabulce 2 v příloze.

Tabulka 1         Průměrné tempo růstu HDP reálně (meziročně, %)


Pramen: ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočty

Tempo růstu produktivity práce v posledním období pokleslo ve většině zemí

Při analýze vývoje produktivity práce na odpracovanou hodinu (ve vyjádření HDP reálně v přepočtu na odpracovanou hodinu) je patrné, že v rychle rostoucích ekonomikách docházelo v porovnání posledních dvou čtyřletí k poklesu tempa růstu hodinové produktivity práce. Pro řadu vybraných ekonomik lze vrchol v růstu produktivitě práce zaznamenat právě v období let 2000 až 2003. Například na Slovensku nebyl vyšší hospodářský růst mezi lety 2004 a 2007 podporován adekvátně vyšším tempem růstu produktivity práce, jelikož produktivita práce relativně poklesla o -1,0 p.b. v porovnání posledních dvou period. V ČR došlo k poklesu tempa růstu produktivity práce o -0,2 p. b v porovnání druhého a třetího období. Produktivita práce v Polsku se vyvíjela obdobným způsobem, také poklesla o -2,7 p. b. Také v EU 15 došlo ke konci sledovaného období k mírnému poklesu tempa růstu HDP na odpracovanou hodinu (o -0,3 p. b.). Na druhou stranu Lotyšsko s nejvyšším ekonomickým výkonem v posledních letech vykázalo velmi výrazný růst produktivity práce na odpracovanou hodinu o téměř 2 p. b. v porovnání průměru z let 2004-2007 s průměrem předchozího období. Produktivitu práce zlepšilo také Slovinsko o 2,1 p. b. Pro dokreslení vývoje produktivity práce je v tabulce 2 v příloze uveden i vývoj produktivity práce na zaměstnanou osobu.
 
Tabulka 2         Průměrné tempo růstu HDP reálně na odpracovanou hodinu (meziročně, %)


Pozn.:* Údaj za rok 1996 nebyl k dispozici.
** Údaj za rok 2000 nebyl k dispozici.
*** Údaj za rok 2007 byl předběžným odhadem Eurostatu.
Pramen: ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočty

V produktivitě práce na odpracovanou hodinu ³ se srovnávací základnou EU 15 = 100 se podařilo Slovensku mezi lety 1997 a 2007 nejvýrazněji snížit rozdíl vůči EU 15, a to o 18,8 p. b. na 62,7 %. Druhý nejlepší výsledek v tomto pojetí vykázala Litva – z 32,6 % v roce 1997 na 47,4 % v roce 2007. Nejblíže je v produktivitě práce na odpracovanou hodinu k EU 15 Slovinsko, které dosahovalo v roce 2007 téměř tří čtvrtin její úrovně (72,9 %), v roce 1997 to bylo 61,9 %. Česká republika spolu s Maďarskem se dostaly v roce 2007 na téměř 55 % úrovně produktivity práce na odpracovanou hodinu danou EU 15, v roce 1997 to bylo o 10,2 p. b., resp. o 10,1 p. b. méně. Časové srovnání let 1997 a 2007 pro následující země nebylo možné, proto jsou uváděny pouze jejich hodnoty za rok 2007. Produktivita práce na odpracovanou hodinu Estonska dosáhla 47,7 %, Lotyšska 39,7 % a Polska 54,4 %.
 
Také v alternativním vyjádření produktivity práce na zaměstnanou osobu ⁴ se pozitivně projevoval rychlejší růst ekonomického výkonu ekonomik střední Evropy a pobaltských států. Nejvyšší hodnotu vůči EU 27 lze nalézt opět u Slovinska, a to 84,6 % (jedná se o růst o 11,5 p. b. oproti roku 1997). Slovensko zvýšilo svoji produktivitu práce na 75,1 % úrovně EU 27, v roce 1997 to bylo 54,3 %, a také patřilo k zemím, které výrazně uzavíraly mezeru v produktivitě práce na zaměstnanou osobu. K dalším patřily Estonsko s 62,1 % úrovně EU 27 (v roce 1997 to bylo 38,6 %), Litva s 60,0 % (37,9 %), Lotyšsko 50,6 % (35,4 %). Vzhledem k EU 27 se ČR dostala v roce 2007 až na 71,9 % její úrovně produktivity práce na zaměstnanou osobu, přičemž v roce 1997 to bylo 11,6 p. b. méně. Další středoevropské ekonomiky rovněž zvyšovaly svoji produktivitu práce - Maďarsko z 61,4 % na 73,0 % či Polsko z 46,6 % na 66,9 % v porovnání let 1997 a 2007.

Využití práce se v posledním období zvýšilo

Výraznější propad v komponentě odpracované hodiny na zaměstnanost (zaměstnanou osobu) z velké části zapříčinil nižší tempo hospodářského růstu v letech 2000 až 2003 (v porovnání s následujícím obdobím). Zejména Slovensko zaznamenalo výrazný propad na -1,9 %. V období 2004 až 2007 naopak především ve slovenské ekonomice výrazně tato (poprvé kladná ve výši 1,5 %) komponenta významně přispěla k vysokému hospodářskému růstu. Také v ČR tato složka využití práce pozitivně k hospodářskému růstu pomohla (0,2 %), ačkoli v předcházejícím období jej brzdila. Kontinuální snižování počtu odpracovaných hodin na zaměstnanou osobu bylo patrné v Polsku, zvyšování naopak v Estonsku. Výrazně se zhoršilo průměrné tempo růstu v tomto ukazateli u Slovinska, kdy v letech 2004-2007 vykazovalo hodnotu -1,6 %. 
 
Tabulka 3         Průměrné tempo růstu odpracovaných hodin na zaměstnanost (meziročně, %)


Pozn.:* Údaj za rok 2000 nebyl k dispozici.
** Údaj za rok 2007 nebyl k dispozici.
Pramen: ČSÚ, OECD, vlastní výpočty

V letech 2000 až 2003 se podíl zaměstnaných osob (z údajů ročních národních účtů Eurostatu) na populaci v produktivním věku (15-64 let) zhoršoval ve srovnání s lety 1996-1999 (s výjimkou Slovinska a ČR). Podíly zaměstnanosti  na populaci v produktivním věku  se vyvíjely pro země střední Evropy a pobaltské státy pozitivně především v posledních čtyřech letech. Nejvíce se tento ukazatel zvýšil v Lotyšsku, Estonsku, Litvě či Slovinsku právě ke konci sledovaného období. Důvodem byl předstih průměrného růstu zaměstnanosti před průměrným růstem populace ve věku 15-64 let patrný u všech ekonomik s výjimkou Polska, kde dlouhodobě dochází k poklesu jak zaměstnanosti, tak i obyvatelstva v produktivním věku. Rovněž v ČR lze zaznamenat v posledních letech výraznější růst této komponenty (o 1,3 p. b. v porovnání průměrů let 2000-2003 a 2004-2007). V zemích EU 15 se podíl zaměstnanosti na produktivní populaci postupně v čase snižoval, především díky stagnaci zaměstnanosti a rychlejšímu růstu populace v rozmezí 15-64 let. Naopak v EU 27 se v čase podíl zvyšoval, kdy se především v posledním období pozvolna zvyšovala zaměstnanost při nižší dynamice růstu produktivní populace.
 
Tabulka 4         Průměrné tempo růstu podílu zaměstnanosti na populaci v aktivním věku (meziročně, %)


Pozn.:* Údaj za rok 1996 nebyly k dispozici, pro Polsko ani za rok 1997.
 ** Údaj za rok 2000 nebyl k dispozici.                          
Pramen: ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočtyObdobí let 2004 až 2007 přineslo v podílu populace v produktivním věku na celkové populaci obecný pokles oproti předcházejícímu tříletému období. Za touto skutečností stál vyšší relativní růst populace (resp. jeho nižší úbytek), když v předchozích letech docházelo ke snižování počtu obyvatelstva, při číselně nižším růstu populace v produktivním věku (resp. jeho stagnaci). Výjimkou bylo Polsko, u něhož se populace v čase prakticky neměnila a navíc docházelo k poklesu populace v produktivním věku. V ČR, Polsku, Estonsku a Slovinsku se tento podíl snížil o -0,3 p. b., Maďarsku a Lotyšsku o -0,2 p. b. Jiné země naopak vykázaly růst této komponenty využití práce, nejvíce Slovensko o 0,5 p. b., dále pak Litva či EU 27 o 0,2 p. b. Příčinou byl předstih růstu populace v produktivním věku před růstem celkové populace. Z dlouhodobého hlediska se tak u některých států včetně ČR potvrzovalo postupné stárnutí populace, resp. růst celkové populace, který nebyl doprovázen adekvátním růstem populace v produktivním věku.

Tabulka 5         Průměrné tempo růstu podílu populace v produktivním věku na celkové populaci (meziročně, %)


Pozn.:* Údaj za rok 1996 nebyl k dispozici.
** Údaj za rok 2000 a 2001 nebyl k dispozici.                 
Pramen: ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočtyRůst celkové populace je jedním z extenzivních zdrojů růstu ekonomiky, jelikož se tak zakládá možné zvýšení pracovní síly v budoucnu. Období od roku 2000 dále lze ve většině ekonomik ve srovnání s druhou polovinou 90. let v tomto ukazateli považovat za příznivější. Docházelo k pozvolnému růstu populace, resp. k poklesu jejího úbytku, s výjimkou Polska, kde se populace de facto neměnila a ČR a Maďarska, kdy se ještě mezi lety 2000-2003 pokles populace více prohloubil. V následujícím období 2004-2007 se obyvatelstvo v ČR stejně jako na Slovensku či Slovinsku zvýšilo o 0,3 % v průměru. Dvojnásobný růst populace lze pozorovat u EU 27 (0,6 %). Na druhé straně k poklesu populace dále docházelo v pobaltských státech - Litvě (o -0,6 %), Lotyšsku (o -0,5 %), Estonsku (o -0,3 %).
 
Tabulka 6         Průměrné tempo růstu populace (meziročně, %)


Pramen: ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočty

Shrnutí

K převážné části hospodářského růstu vybraných ekonomik střední Evropy a Pobaltí přispíval růst produktivity práce na odpracovanou hodinu, naopak změna využití práce buď hospodářský růst snižovala nebo přispívala mnohem méně. Souhrnná tabulka výsledků – tabulka 3 - je uvedena v příloze. Například slovenský hospodářský růst (3,6 %) byl mezi lety 2000-2003 tažen především růstem HDP na odpracovanou hodinu (5,6 %), využití práce jej snižovalo (-2,1 %) zejména díky výraznému poklesu odpracovaných hodin v podílu na zaměstnanosti a podílu zaměstnanosti na populaci v produktivním věku. V nadcházejícím období 2004-2007 se již využití práce výrazněji zlepšilo – rostlo v průměru na 2,9 % (při zvýšení všech jeho složek). Ovšem růst HDP na odpracovanou hodinu (4,6 %) byl stále hlavním faktorem vysokého ekonomického výkonu (7,7 %).
 
Ekonomika EU 15 v letech 1996-1999 rostla v průměru 2,6 % meziročně, přičemž 1,6 % připadlo na růst produktivity práce a 0,7 % na využití práce (poklesly především odpracované hodiny v podílu na zaměstnanosti). V dalším období 2000-2003 produktivita práce (1,6 %) opět tvořila velkou část hospodářského růstu (2,1 %), růst využití práce byl nulový (opět poklesly odpracované hodiny v podílu na zaměstnanosti) a výrazně vzrostl počet obyvatel o 0,5 %. V období 2004-2007 se situace de facto vrátila ke stavu ve druhé polovině 90. let. Produktivita práce činila 1,3 %, využití práce 0,7 % (zvyšoval se podíl zaměstnanosti na populaci v produktivním věku) při stále rostoucím počtu obyvatel (0,6 %). 
 
Ačkoli hospodářský růst České republiky v období let 1996-1999 byl nízký (1,0 %), byl tažen vyšším růstem produktivity práce na odpracovanou hodinu (1,4 %). Využití práce působilo negativně (-0,3 %) hlavně díky poklesu podílu zaměstnanosti na populaci v produktivním věku. Podobně tomu bylo i v období 2000-2003 s tím, že k opětnému poklesu využití práce (-1,3 %) přispíval pokles odpracovaných hodin v podílu na zaměstnaných osobách, růst HDP na odpracovanou hodinu činil (4,5 %). Další perioda 2004-2007 charakteristická vysokým tempem hospodářského výkonu byla doprovázena nepatrně nižším růstem produktivity práce na odpracovanou hodinu (4,3 %) vůči předchozímu období. Naopak se zlepšil příspěvek využití práce (1,3 %), když rostly všechny jeho dílčí komponenty (především pak podíl zaměstnanosti na populaci v produktivním věku). Silněji se také promítl růst obyvatelstva v průměrné výši 0,3 %. 
 
Ing. Zdenka Jeřábková
Analytik
Referát ekonomicko-statistických analýz ČSÚ
tel.: 274 054 042
e-mail: zdenka.jerabkova@csu.gov.cz

Příloha

Tabulka 1         Průměrné tempo růstu HDP na obyvatele reálně (meziročně, %)


Pramen: Eurostat, ČSÚ, vlastní výpočty
 
Tabulka 2         HDP na obyvatele v PPS (EU 27 = 100)


Pozn.: * Údaje za roky 1997 a 1998 jsou odhadem Eurostatu.
Pramen: Eurostat
 
Tabulka 3         Průměrné tempo růstu produktivity práce na zaměstnanou osobu reálně (meziročně, %)


Pramen: Eurostat, ČSÚ, vlastní výpočty
 
Tabulka 4         Rozklad průměrného tempa růstu HDP reálně (meziročně, %)


Pozn.: Komponenta 1 je tempo růstu HDP/odpracované hodiny, součet komponent 2+3+4 je tempo růstu využití práce a je součtem temp růstu podílu odpracované hodiny/zaměstnanost, zaměstnanost/populace v produktivním věku, populace v produktivním věku na populaci, komponenta 5 označuje tempo růstu populace.
Diskrepance v porovnání růstu HDP a celkového součtu jednotlivých komponent rozkladu jsou dány zaokrouhlováním temp růstu jednotlivých podílů, nedostupností údajů z některých let a mírnou odlišností použitých zdrojů dat.
Pramen: Eurostat, ČSÚ, vlastní výpočty

---

¹ Tento rozklad byl použit na základě studie Daly, K.: Has Euroland Performed That Badly?, The Business Economist Vol. 35, No. 1, 2004, str. 19.
² V případě této studie tomu tak není vždy, rozdíly mohou být dány zaokrouhlováním temp růstu jednotlivých podílů, nedostupností údajů z některých let a mírnou odlišností použitých zdrojů dat.
³ Produktivita práce na odpracovanou hodinu v tomto srovnání je Eurostatem počítána jako podíl HDP v paritě kupní síly na počet odpracovaných hodin.
⁴ Produktivita práce na zaměstnanou osobu je méně vhodným ukazatelem produktivity práce, jelikož je limitována pracovní dobou danou zákonem, která se ve zkoumaných ekonomikách v čase postupně snižuje a navíc zvyšování počtu odpracovaných hodin nemusí znamenat zvýšení produktivity práce. V této studii je  zaměstnanost pojímána jako počet zaměstnaných osob, tudíž není zohledněn rozdíl mezi prací na plný a částečný úvazek (není proveden přepočet na plnou pracovní dobu). Je to z důvodu nedostupnosti mezinárodních dat o zaměstnanosti v přepočtu na plnou pracovní dobu.
Produktivita práce na zaměstnanou osobu je Eurostatem počítána jako podíl HDP v paritě kupní síly na počet zaměstnaných osob.