Tempo výdajů českých domácností na pojistnou ochranu se snižuje - 2005

 
Zatímco celkové běžné příjmy domácností ¹ od roku 2000 rostou průměrným ročním tempem 5,3 % - nejrychleji v roce 2003 (+6,0 %), nejpomaleji v roce 2000 (+4,8 %) -, dynamika výdajů domácností na pojistnou ochranu se snižuje. Klesá tak přitom jak podíl těchto výdajů na celkových běžných výdajích domácností ² v případě neživotního pojištění, tak dosti výrazně i dynamika objemů peněz, které posílají každoročně do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného u životního pojištění. Ukazuje se tak, že lidé nemají potřebu vydávat výrazněji více peněz na majetkové pojištění ani po zkušenostech z katastrofálních povodní v roce 2002. Také životní pojištění zřejmě zatím ještě stále není vnímáno jako jeden z významných prvků úspor na stáří.
 
V roce 2005 lidé vydali v podobě čistého pojistného na neživotní pojištění ³ 19,329 mld. korun, což bylo jen nepatrně více než v roce 2004 (19,227 mld. korun). Z předběžných údajů národních účtů za sektor domácností také vyplývá, že náhrady z neživotního pojištění v podobě přijatých peněz z pojistných plnění v roce 2005 činily 17,593 mld. korun, zatímco v roce 2004 to bylo 18,389 mld. korun. U životního pojištění ⁴ vzrostlo předepsané pojistné u životního pojištění v roce 2005 proti roku 2004 o 1,6 %, což byl nejnižší meziroční přírůstek od roku 1993 (graf č. 1). Loni předepsaly pojišťovny pojistné na životní pojištění ve výši 44,9 mld. korun.
 
Ani katastrofální povodně, které postihly Českou republiku v letech 1997 a 2002 nemotivovaly lidi k vyšším výdajům na pojistnou ochranu jejich majetku – naopak: v letech 1998 a 1999 došlo dokonce k poměrně značnému snížení růstu předepsaného pojistného placeného domácnostmi. V roce 2003 byl sice jeho nárůst mírně vyšší, zřejmě jako bezprostřední reakce na záplavy, ovšem již v roce 2004 se tempo výdajů domácností na pojistné v případě neživotního pojištění meziročně opět snížilo. V roce 2005 došlo k jeho stagnaci.
 
HDP rostl rychleji než pojistný trh
 
Pojistný trh rostl loni opět pomaleji než ekonomika – v roce 2004 stoupl HDP v běžných cenách meziročně o 7,9 % zatímco objem předepsaného pojistného o 6,6 %. V loňském roce pak vzrostla ekonomika podle HDP v b.c. po revizi o 7,1 %, přičemž trh podle předepsaného pojistného zaznamenal růst o 3,7 % (předběžné údaje za členy České asociace pojišťoven). Rok 2005 také potvrdil, že ztráta tempa českého pojistného trhu nebyla pouhým výkyvem, protože jde již o druhý rok v řadě, kdy přírůstek peněz, které pojišťovny získaly od klientů na pojistném, byl ve srovnání s předchozím rokem výrazně menší . Celkový objem předepsaného pojistného stoupl o 3,7 % proti 6,6 % v roce 2004. Nižší dynamiku zapříčinil zejména pomalý růst životního pojištění - v údajích za první půlrok 2005 byl vykázán ve srovnáním se stejným obdobím roku 2004 dokonce meziroční pokles. Za touto skutečností stály také příčiny rázu legislativně-administrativního (potřeba přeškolovat prodejce, aby bylo učiněno zadost nové zákonné úpravě týkající se pojišťovacích zprostředkovatelů). Druhá polovina loňského roku znamenala opětovný návrat k růstu, ale pokles z prvního pololetí se podařilo vyrovnat jen zčásti, když předepsané pojistné v životním pojištění stouplo meziročně jen o 1,6 % (v roce 2004 činil růst 7,5 %). Výkon v životním pojištění je zklamáním hlavně při srovnání s dvojcifernými tempy růstu patrnými po celá 90. léta a vrcholícími rokem 2001, kdy předepsané pojistné v životním pojištění vzrostlo meziročně o téměř čtvrtinu.
 
Takovýto vývoj, kdy růst pojistného trhu byl v posledních dvou letech pomalejší než ekonomický růst země (měřeno podle HDP v běžných cenách ⁵ ), se promítl také do tzv. pojištěnosti. Ta měří objem celkového předepsaného pojistného k HDP a je přitom v ČR proti průměru EU stále velmi nízká. Výsledek loňského roku však navíc způsobil, že se do té doby pozitivní trend tohoto poměrného srovnání zastavil. Mimoto slabší výsledek za sféru životního pojištění dokázal snížit i proporci za celý sektor pojišťovnictví, takže relativní pokles zaznamenal i poměr celkového pojistného k HDP (graf č. 2). 
 
Pojištěnost v ČR nižší než v EU…
 
Pojištěnost v ČR je ve srovnání s průměrem EU jen poloviční. Jestliže v roce 2004 se v úhrnu za EU 25 ⁶ podílelo pojistné na HDP plnými 9 %, pak v ČR jen 4,5 % ^[7] . Pokud porovnáme ČR pouze s nově vstoupivšími členy unie, nejde o špatný výsledek, protože vyšší pojištěnost než ČR dosáhly pouze tři z deseti zemí (Slovinsko 5,8 % HDP, Malta 5,2 % HDP a Kypr 4,8 % HDP). Mírně nižší pojištěnost v porovnání s ČR zaznamenávají sousední středoevropské země (Polsko 3,6 % HDP, Slovensko 3,5 % HDP, Maďarsko 3,0 % HDP ), velmi slabou pak pobaltské republiky (Estonsko 2,2 %, Lotyšsko 2,1 % a Litva dokonce pouze 1,3 % HDP). Tyto poměry indikují u všech nových zemí značný potenciál, záleží však na tom, jak rychle bude využit, což souvisí s tempy růstu předepsaného pojistného v těchto zemích daných i fázemi ekonomického cyklu, změnami v chování domácností (různá míra akcentu na spotřebu), rozsahem konkurence spořících produktů nabízeních subjekty finančního sektoru, pokrokem v penzijních reformách, apod.
 
… při nižší dynamice pojistného v životním pojištění
 
Pohled na poslední zveřejněné údaje týkající se vývoje evropského pojistného trhu ⁷ vykresluje vývoj v České republice pokud jde o tempa předepsaného pojistného v zajímavém světle. Jeho dynamika založená na nominálním vyjádření (neočištěno o inflaci) byla v roce 2004 sice nižší než dynamika v EU 25 pokud jde o dva sledované parametry ( u pojistného celkem +6,6 % proti +7,8 % v EU 25 a také u pojistného v životního pojištění +7,5 % proti +9,1 % v EU 25), ale pojistné v  neživotním pojištění rostlo v ČR v uvedeném roce rychleji než v EU 25 (+6,0 % proti +5,7 %).
 
Jiný obrázek však vykreslují data beroucí v úvahu inflaci – zde vzhledem k nízkému růstu spotřebitelských cen v ČR vykázaly statistiky růst českého pojistného trhu jak celkově, tak i v životním a neživotním segmentu rychlejší než u pojistného trhu EU 25. V ČR bylo také dosaženo ještě o něco vyšší dynamiky než u pojistného trhu eurozóny (celkové pojistné +4,4 %), který roste zpravidla pomaleji než pojistné v EU 25. I ve vyspělých evropských zemích je však dynamika diferencovaná – zatímco Belgičané vydali za životní pojištění v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem reálně o 11,1 % více podobně jako Francouzi (+11,0 %) a Norové dokonce o 21,2 % více, v Německu, Švédsku a zejména Švýcarsku předepsané pojistné v životním pojištění meziročně dokonce kleslo (-0,2 %, -1,2 %, resp. -6,5 %). 
 
Výdaje domácností na neživotní pojištění přestaly růst
 
V případě živelných pohrom, k nimž patří i povodně velkého rozsahu, vzniká vždy otázka adekvátní pojistné ochrany, která do jisté míry snižuje negativní finanční dopady takovýchto katastrof na majetky rodin. Co se týká neživotního pojištění v České republice, z údajů národních účtů za sektor domácností vyplývá, že zatímco ještě v roce 2003 stoupl meziročně objem peněz vydávaných domácnostmi jako čisté pojistné o téměř desetinu (+11,8 %), v roce 2004 klesl meziročně o 13,1 %. V roce 2005 čisté pojistné na neživotní pojištění v sektoru domácností v podstatě stagnovalo, když růst proti předchozímu roku činil pouze 0,5 %.
 
Drahé majetkové pojištění?
 
Neživotní pojištění se zřejmě lidem zdá drahé, protože majetková pojištění zaznamenávají v letech po roce 2001 (jak je patrné v celém světě) růst pojistných sazeb v souvislosti s vyššími riziky daných rostoucí cenou zajištění. Právě ta v rozhodující míře určuje, že cena pojistného je pro klienty vyšší. To je asi hlavní faktor, v jehož důsledku se lidé, zdá se, „nepoučili“ ani z katastrofálních povodní, které zasáhly Českou republiku v srpnu roku 2002. Jejich zřejmým bezprostředním dozvukem byl sice v roce 2003 růst peněz vydávaných na neživotní pojištění, ovšem v roce 2004 již došlo, jak je výše uvedeno, k propadu a v roce 2005 k následné meziroční stagnaci objemu čistého pojistného na neživotní pojištění.
 
Podíl výdajů na neživotní pojištění v celkových běžných výdajích domácností tak v roce 2005 poklesl na 2,63 % z 2,75 % v roce 2004 a 3,25 % v roce 2003.
 
Mzdy rostou rychleji než výdaje na životní pojištění
 
Také dynamika výdajů domácností na životní pojištění se ve srovnání s tempy růstu jejich běžných výdajů - daných především tempy růstu mezd a platů - snižuje. Srovnáme-li totiž objem předepsaného pojistného v daném roce s objemem běžných příjmů domácností (resp. jejich běžných výdajů) a především jejich dynamiku (graf 3), je z nich patrné, že v roce 2005 byl růst výdajů na životní pojištění nižší než růst běžných výdajů domácností celkem. Podobně tomu bylo u běžných příjmů domácností – ty rostly během období 2000 až 2005 meziročně v intervalu od 4,8 do 6,0 % (z toho mzdy s dynamikou od 4,7 do 7,0 %). Ovšem peníze vydávané na životní pojištění, po dvojciferných ročních růstech patrných zejména v období 2000 až 2003, dosáhly v roce 2004 meziročního přírůstku 7,5 %, což bylo stále ještě rychlejší tempo než tempo běžných výdajů (podle revidovaných údajů ČSÚ +6,6 %) i příjmů (+5,3 %). V roce 2005 však domácnosti zvýšily výdaje na životní pojištění (podle objemů předepsaného pojistného) jen o 1,6 %, když jejich celkové běžné výdaje stouply, stejné jako běžné příjmy, meziročně o 5,4 %. Mzdy a platy v nominálním vyjádření se v roce 2005 zvýšily proti roku 2004 o 6,2 %.
 
Minulé extrémní růsty životního pojištění
 
Přitom v předchozí dekádě se podle vypočtených průměrných roční přírůstků životnímu pojištění v ČR velmi dařilo. Během let 1994 až 2005 rostlo celkové předepsané pojistné o 14,3 % ročně, v životním pojištění pak činil průměrný roční přírůstek dokonce 16,4 %. Jde o velmi silnou průměrnou dynamiku, přičemž nejvyšší meziroční přírůstky byly zaznamenány v letech 2001 až 2003 a pohybovaly se mezi 20,2 % až 24,2 %. V roce 2000 činilo předepsané pojistné v životním pojištění 22,8 mld., v roce 2003 už 41,1 mld. korun. V loňském roce dosáhlo toto pojistné necelých 45 mld. korun (44,9 mld. korun) s přírůstkem pouhých 0,7 mld. korun proti roku 2004.
 
Přestože běžné placené pojistné u životního pojištění roste relativně slušně (+9,1 % v roce 2005 proti roku 2004), je výsledek ovlivněn propady v jednorázově ukládaných částkách na účty životního pojištění (-14,2 %). Životní pojištění se na celkovém objemu předepsaného pojistného podílí z menší části (38,8 % v roce 2005). Také korelace mezi oběma veličinami není příliš vysoká (korelační koeficient 0,32 v propočtu za léta 1993 až 2005).
 
Vysoké předchozí průměrné růsty pojistného lze vysvětlit příčinami dvojího charakteru: jednak objektivními důvody, jednak důvody charakteru obchodně-produktového.
 
Příčiny ztráty dynamiky
 
Mezi objektivní příčiny předchozích vysokých růstů životního pojištění v České republice patří fakt, že nasycenost trhu produkty životního pojištění zde byla relativně velmi nízká. Později přinesla příznivé efekty na čas také nová legislativa v podobě daňových odpočtů (při ročním naspoření požadované částky a určené délce pojištění). Neujasněnost pokud jde o penzijní reformu a nutnost disponovat ve stáří i jistou sumou vlastních našetřených peněz také zřejmě vedlo domácnosti k využití především jednorázových vkladů na účty kapitálového životního pojištění. Jejich podíl na pojistném v životním pojištění však v posledních dvou letech klesá ve prospěch tzv. běžně placeného pojistného – v roce 2004 představovaly jednorázového vklady téměř třetinu peněz, které lidé umístili do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného v životním pojištění (32,7 %), v roce 2005 se jejich objem spíše blížil čtvrtině (27,6 %) a činil 12,4 mld. korun. 
 
K příčinám obchodně produktovým patří především skutečnost, že v minulé dekádě se na trh dostávaly produkty, které nebyly do té doby příliš rozšířené. To platilo i o různých modifikacích kapitálového životního pojištění, později pak zcela jasně o vyspělém produktu investičního životního pojištění, s větší účastí klienta na přijímaném riziku a pružným přizpůsobováním životní situaci. Ani velmi dynamický růst investičního životního pojištění s tempy podstatně rychlejšími než celkový pojistný trh, však v posledních dvou letech nezabránilo výše uvedené ztrátě dynamiky. Mimoto lze jako jistý handicap pokud jde o růstovou dynamiku považovat okolnost, že se již s největší pravděpodobností vyčerpaly některé faktory, které stály za vývojem životního pojištění v letech 2000 až 2003 (konverze depozit z vkladních knížek České spořitelny do podoby jednorázových vkladů na účty životního pojištění u Pojišťovny ČS, konverze starých smluv České pojišťovny na nové s vyššími výměrami předepisovaného pojistného).
 
Závěr
 
Téměř 70 % českých domácností podle průzkumu agentury Factum Invenio z jara letošního roku uvedlo, že si vytváří finanční rezervy. Jen čtvrtině z nich by však úspory podle vlastního sdělení vydržely déle než půl roku. Životní pojištění je jednou z forem úspor na stáří. Ve světle nižších přírůstků posledních dvou let, kdy zejména v roce 2005 byla dynamika pojistného v životním pojištění více než třikrát nižší než tempa růstu běžných příjmů i běžných výdajů domácností, je vidět, že se ČR z tohoto pohledu přibližuje poměrům vyspělých zemí jen zvolna - v Německu leží v životních pojišťovnách a penzijních fondech 29 % úspor domácností, ve Velké Británii dokonce 57 %, ovšem české domácnosti mají v těchto produktech uloženo pouze 17 % svých úspor (i přes slušnou dynamiku penzijního připojištění zůstává na životním pojištění jako „starším“ finančním produktu v podobě technických rezerv větší objem peněz). Větev neživotního pojištění v podobě pojistek odpovědnosti za škody a pojištění majetku zaznamenala v posledních dvou letech za celý pojistný trh nejnižší meziroční tempa růstu za posledních dvanáct let, za sektor domácností v roce 2005 čisté pojistné na neživotním pojištění stagnovalo.
 
Zpracovala:
Ing. Drahomíra Dubská CSc.
odd. makroekonomických analýz ČSÚ
drahomira.dubska@csu.gov.cz

---

¹ Do běžných příjmů celkem za sektor domácností patří podle metodiky ESA 95 položky D.1 Náhrady zaměstnancům (v podobě mezd a platů a sociálních příspěvků zaměstnavatelů), D.4 Příjmy z vlastnictví a D.7 Ostatní běžné transfery (jejichž součástí jsou například i náhrady z neživotního pojištění). Údaje revidovány od roky 2002.
² Celkové běžné výdaje sektoru domácností zahrnují podle metodiky národních účtů položky D.4 Výdaje na vlastnictví, D.5 Běžné daně z důchodu, jmění a jiné, D.61 Sociální příspěvky, D.7 Ostatní běžné transfery – jejich součástí je i položky D.71 Čisté pojistné na životní pojištění. Údaje revidovány od roku 2002.
³ Hrubé pojistné očištěné o platby za služby.
⁴ Systém národních účtů sleduje čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění – ovšem objem pojistně-technických rezerv se zde může vyvíjet odlišným tempem než objemy předepsaného pojistného, tedy peněz, které lidé posílají pojišťovnám na své účty životního pojištění (rozdíl způsobují např. náklady pojišťoven).
⁵ V tomto údaji není specifikován pouze sektor domácností, jde o údaje za celý pojistný trh (tedy i pojištění jiných segmentů, zejména firem a podnikatelů) v podobě celkového předepsaného pojistného v poměru k HDP v běžných cenách.
⁶ Údaj Comitté Européen des Assurances (CEA), červen 2005.
⁷ Podle výroční zprávy CEA za rok 2004, údaj za ČR není ovlivněn revizí HDP provedené ČSÚ pro období 1995-2004 v květnu 2006.