Strukturální analýza účetní přidané hodnoty nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou a podniků domácích - v období let 2000 až 2004

Krátká tématická analýza
ÚVOD

Vývoj přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů výkonnosti a efektivnosti podniků je jedním ze základních ekonomických projevů působení zahraničních investorů v české ekonomice. Tato studie obsahuje zkrácený souhrn a závěry analýzy ¹ , která porovnává vývoj účetní přidané hodnoty a souvisejících finančních ukazatelů u podniků pod zahraniční kontrolou s vývojem podniků domácích, soukromých a veřejných ² , v letech 2000 až 2004. Navazuje na práce publikované v roce 2003 ³  Analýza byla provedena pro soubor nefinančních podnikatelských jednotek se 100 a více zaměstnanci,  všechny finanční údaje jsou v běžných cenách. ⁴
Ve sledovaném období – od r. 2000 do r.2004 – probíhaly u nefinančních podniků současně změny strukturální, spojené s vlastnickými převody podniků, i změny trendové, související se specifickým charakterem jednotlivých institucionálních subsektorů, tzn. podniků pod zahraniční kontrolou a podniků domácích, soukromých i veřejných.
Vývojové trendy všech sledovaných ukazatelů měly společnou charakteristiku růstu u podniků pod zahraniční kontrolou a poklesů u podniků domácích. Hodnoty  finančních ukazatelů (kapitálových zdrojů a ekonomických výsledků) celkově rostly, což znamená, že růst zahraničních podniků byl vyšší než poklesy u podniků domácích.Tento závěr však neplatí z hlediska vývoje počtu zaměstnanců ani počtu podniků - růst počtu zaměstnanců u podniků pod zahraniční kontrolou nestačil ke kompenzaci poklesů u podniků domácích, podobně došlo při nárůstu počtu podniků pod zahraniční kontrolou k celkovému poklesu počtu podniků se sto a více zaměstnanci.Podnikatelská činnost vyžaduje základní zdroje dvojího charakteru: pracovní a kapitálové, resp. majetkové. Formy využívaných kapitálových zdrojů mohou mít dlouhodobý i krátkodobý charakter,  např. půjčky, bankovní úvěry nebo emitované dluhopisy, závazky vůči dodavatelům, zálohy na plnění od odběratelů, rezervy na pohledávky či zásoby aj.. 
Ke sledování vývoje zdrojů pro tuto analýzu byly zvoleny ukazatele: počet podnikatelských subjektů, počet zaměstnanců (průměrný přepočtený), dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,  kapitál celkový (pasiva), vlastní kapitál a cizí zdroje (=rozdíl pasiv a vlastního kapitálu).   

Různé zdroje podnikání měly rozdílný vývoj	Základní zdroje podnikání ve sféře nefinančních podniků se 100 a více zaměstnanci měly rozdílný vývoj. Celková hodnota dlouhodobého majetku ve sledovaném období od roku 2001 stagnovala, Celkové kapitálové zdroje zaznamenaly růst, zatímco u celkových zdrojů pracovních se projevil vývojový trend poklesu, resp. stagnace v roce 2004.
Celkové kapitálové zdroje rostly v důsledku růstu vlastního kapitálu při stagnaci cizích drojů	Celkový růst kapitálových zdrojů byl především důsledkem růstu  vlastního  kapitálu, zatímco vývoj cizích zdrojů celkově spíše stagnoval. Podniky pod zahraniční kontrolou přitom zaznamenaly růst jak u vlastního kapitálu tak u cizích zdrojů, u domácích podniků veřejných i soukromých vlastní zdroje od roku 2001 stagnovaly a cizí zdroje měly klesající trend. U zahraničních podniků došlo k výraznému zvýšení podílu dlouhodobého majetku (z 2,3 na 39,5 %) a kapitálových zdrojů – celkově  (pasiva) vzrostly z 25,9 na 41,2 %, z toho vlastní kapitál z 20,1 na 35,1 % a cizí zdroje z 31,2 na 48,0 %. Zvyšování majetkových a kapiálových podílů u zahraničních podniků probíhalo současně  se snižováním podílů u domácích podniků, především u podniků veřejných  - dlouhodobý majetek z 37,8 na 22,1 %, vlastní kapitál z 41,9 na 25,2 % a cizí zdroje z 21,5 na 11,4 %. Domácí podniky soukromé zaznamenaly mírnější pokles u dlouhodobého majetku  z 39,9 na 38,4 %, nárůst vlastního kapitálu z 38,0 na 39,7 % a pokles cizích zdrojů ze 47,2 na 40,6 %
Intenzivnější využívání cizích zdrojů u zahraničních podniků	Podniky pod zahraniční kontrolou využívaly k podnikání ve větším rozsahu cizích zdrojů, než podniky domácí jak potvrzuje podíl vlastního kapitálu z celkových pasiv od 37 do 45 %. U soukromých domácích podniků se tento podíl vyvíjel od 43 do 53 %. Výrazně nejvyšší pak byl u veřejných podniků (od 64 do 71 %), kde tento poměr  pravděpodobně souvisí s výrazně vyšším poměrem hodnoty dlouhodobého majetku k celkové hodnotě kapitálových zdrojů (pasiv) (cca 65 proti 45 až 50 % u soukromých podniků domácích i zahraničních).
Růst počtu zaměstnanců u zahraničních podniků nekompenzoval pokles u podniků domácích.	Podíly na počtu zaměstnanců rostly u podniků pod zahraniční kontrolou pomaleji než podíly na majetku a kapitálu (z 23,8 na 34,8 %) a jejich růst nestačil ke kompenzaci poklesu počtu zaměstnanců u domácích podniků (růst o 151 tis., poklesy o 221 tis.). Z hlediska počtu zaměstnanců si tak stále udržují rozhodující význam domácí soukromé podniky  i při poklesu podílu  (z 59,2 na 52,3 %). Veřejné podniky zaznamenaly pokles podílu zaměstnanců ze 17,0 na 13,0 %.
Zahraniční  investoři měli  zájem o velké podniky	Vyšší zájem zahraničních investorů o podniky velké, než o střední a drobné dokladuje relativně nižší hodnota jejich podílu z počtu podniků (nárůst z 22,1 na 28,3 %) než podíl na  dlouhodobém majetku a kapitálových zdrojích. Nejvýraznější podíl počtu podniků se 100 a více zaměstnanci tak zůstává v subsektoru podniků domácích soukromých i při jeho poklesu ze 74,2 na 68,8 %.

Účetní přidaná hodnota představuje zvýšení hodnoty vytvořené produkce nebo prodaného zboží proti hodnotě vstupů materiálu, energie a služeb, resp. zboží při nákupu. Tohoto zvýšení je dosahováno  efektivním využitím pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetně přidaná hodnota vyjadřuje rozdíl výkonů a výkonové spotřeby plus obchodní marži ⁵

Růstový trend přidané hodnoty  ve sledovaném období	Efektivním využíváním pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech vzrostla za sledované období let 2000 až 2004 přidaná hodnota celkově ze 711,9 na 934,5 mld. Kč, tj. o 222,6 mld. Kč (průměr. meziroč. index 107,1),. Nárůst u podniků pod zahraniční kontrolou činil 206,4 mld. Kč (průměr. meziroč. index 117,9) a nárůst u soukromých domácích podniků byl 51,5 mld. Kč (průměr. meziroč. index 103,7) . U podniků veřejných se naopak projevil pokles o 35,4 mld. Kč (průměr. meziroč. index 95,1).
Rozhodující význam zahraničních  podniků na růstu přidané hodnoty	Podniky pod zahraniční kontrolou měly tedy rozhodující význam z hlediska každoročního růstu účetní přidané hodnoty, koncem sledovaného období pak získaly svým celkovým podílem  vyšší váhu než podniky domácí soukromé (46,3 proti 43,0 %). Při tomto vývoji ročních absolutních hodnot došlo u jednotlivých ISEKTORů ke změnám podílů na přidané hodnotě: zvýšení u zahraničních podniků o 14,5 %-ních bodů (z 31,8 na 46,3 %), snížení u soukromých domácích podniků o 6,1 %-ních bodů (ze 49,1 na 43,0 %) a snížení u veřejných podniků o 8,3 %-ních bodů (z 19,0 na 10,7 %).
Podíl zahraničních podniků na přidané hodnotě  je vyšší než podíly na základních zdrojích	Koncem roku 2004 byl podíl podniků pod zahraniční kontrolou na účetní přidané hodnotě značně vyšší než podíly na základních zdrojích, tzn. o 11,5 %-ních bodů vyšší než podíl na počtu zaměstnanců (46,3 proti 34,8 %) a o 11,2 %-ních bodů převyšoval podíl vlastního kapitálu  (46,3 proti 35,1  %). Tato skutečnost svědčí o vyšší produktivitě a efektivnosti podniků pod zahraniční kontrolou  než podniků domácích.

„Rozevírání nůžek“ při  růstu  produktivity mezi podniky zahraničními a domácími

V produktivitě práce, vyjádřené výší účetní přidané hodnoty na zaměstnance, byly značné rozdíly u jednotlivých ISEKTORů. Produktivita práce rostla ve sledovaném období u všech ISEKTORů, růst však byl nejrychlejší u podniků pod zahraniční kontrolou, takže ve sledovaném období docházelo k „rozevírání nůžek“ mezi nimi  a podniky domácími. Rovnoměrnost růstového trendu narušil rok 2002, kdy došlo k  poklesu produktivity u veřejných podniků a k výraznému snížení růstu až ke stagnaci u zbývajících dvou subsektorů. Naproti tomu průměrné mzdy zaznamenaly rovnoměrný růstový trend po celé sledované období u všech ISEKTORů. Hodnoty průměrných mezd byly  po celé období nejvyšší také u podniků pod zahraniční kontrolou.

Příznivý vývoj poměru  produktivity a mezd v podnikové sféře z hlediska  vlivu   na inflaci.

Poměr produktivity a průměrných mezd dosahoval nejvyšších hodnot u podniků pod zahraniční kontrolou a během sledovaného období vzrostl ze 3,0 na 3,3. U domácích soukromých podniků stagnoval na cca 2,4 a veřejné podniky zaznamenaly sestupný trend hodnoty tohoto poměru z 2,7 na 2,2. Celkový vývoj tohoto poměru u nefinančních podniků se sto a více zaměstnanci pak dosahuje mírné růstový trend z 2,6 na 2,8. Představuje to mírně rychlejší růst produktivity práce než růst mezd, tnz. pozitivní relaci v podnikové sféře z hlediska vývoje inflace.

Jednotlivé ISEKTORy se odlišovaly velikostmi podílů při dělení účetní přidané hodnoty	Vytvořená přidaná hodnota je během následujících ekonomických procesů rozdělena mezi čtyři základní typy ekonomických subjektů: podnik, resp. jeho vlastníky, zaměstnance, stát a věřitele. Jednotlivé ISEKTORy se přitom značně odlišovaly velikostí podílů pro každý typ subjektů.
Podíl osobních nákladů byl nejnižší  u zahraničních podniků.	Podíl zaměstnanců na základě osobních nákladů byl u podniků pod zahraniční kontrolou nižší (průměr 45,3 %)  než u podniků domácích soukromých (průměr 57,3 %) i veřejných (průměr 65,6 %). V období 2000 až 2004 měly podíly osobních nákladů stabilní velikost u soukromých podniků domácích i zahraničních - značně kolísavý  byl tento podíl u veřejných podniků (zejména rok 2002).
Podíl čistého zisku byl u zahraničních podniků nejvyšší.	V případě podílů čistého zisku6 vlastníci zahraničních podniků získávali naopak větší  podíl z účetní přidané hodnoty  (průměr 17,7 %), než vlastníci podniků domácích soukromých (průměr 9,8 %) i veřejných (průměr 12,9 %). Vývojové trendy byly u podílů čistého zisku ve všech ISEKTORech růstové
Stabilní podíl daní u zahraničních podniků. Trend poklesu u podílů úrokových a dalších nákladů	Státu formou daní7 odváděli podniky pod zahraniční kontrolou ve sledovaných    letech pravidelně cca 8 % z účetní přidané hodnoty. U domácích podniků byla velikost podílu odváděného na daních značně kolísavá - 4 až 7 % u domácích soukromých podniků, u veřejných podniků 7 až 12 %. Klesající trendy projevily u podílů úrokových nákladů z přidané hodnoty, připadakjící na věřitele, právě tak jako u podílů dalších nákladů podniku (např. odpisy, vytvářené rezervy ...).
Dělení přidané hodnoty  u podniků domácích a zahraničních ukazuje prostor ke zvyšování příjmů zaměstnanců, vlastníků i státu díky vyšší produktivitě	Na dělení přidané hodnoty je názorně vidět, jak dosahovaná vyšší produktivita práce umožňuje podnikům pod zahraniční kontrolou vydávat na osobní náklady zaměstnanců značně nižší podíl přidané hodnoty než je tomu u podniků domácích i přesto, že průměrné měsíční mzdy u podniků pod zahraniční kontrolou byly po celou dobu cca o 10 % vyšší. Vlastníci zahraničních podniků tak získávalii větší podíl z přidané hodnoty než vlastníci domácích podniků  formou čistého zisku, a současně odváděli ve sledovaných letech pravidelně odpovídající podíl přidané hodnoty prostřednictvím daní. Růst produktivity práce tedy otevírá prostor pro zvyšování příjmů všech ekonomických subjektů, které se podílejí na dělení účetní přidané hodnoty, především zaměstnanců, vlastníků i státu.

Autoři publikace:
Textová část a grafy: 
Ing. Jiřina Vlková, CSc. tel.: 27405 2589
e-mail: JVLKOVA@gw.czso.cz
Číselné podklady a tabulky:   
Ing. Lubomír Mixl, tel.: 27405 4201
e-mail: MIXL@gw.czso.cz

---

¹ Zdroje podnikání a účetní přidaná hodnota nefinančních podniků v období let 2000 až 2004, ČSÚ  1532-05
² Členění ČSÚ dle institucionálních subsektorů (ISEKTOR), nefinanční podniky:
          veřejné = ISEKTOR 11001
          soukromé národní podniky a podnikatelé (v textu domácí soukromé) = ISEKTORy 11002+14100+14200
          soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (v textu zahraniční) = ISEKTOR 11003
³ Strukturální analýza velkých nefinančních podniků v roce 2003, ČSÚ kód 1528-04
    /katalog-produktu
    Ekonomická výkonnost a efektivnost produkčních a obchodních podniků  veřejných, soukromých národních
    a pod zahraniční kontrolou roce 2003;             http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ts041104.doc   
⁴ Zdrojem údajů za roky 2000 až 2003 byly databáze na základě ročních výkazů P5 (k 30.6.2005),
   údaje za rok 2004 pocházejí ze čtvrtletních výkazů P3: (semidefinitivní,  revidované  k 21.4.2005).
⁵ Účetní přidaná hodnota =  (Výkony - Výkonová spotřeba)+ Obchodní marže =
    =  (Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb +  Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby
         + Aktivacea + Tržby za prodej zboží) - (Spotřeba materiálu a energie + Služby  + Náklady vynaložené
          na  prodané zboží)
⁶ Čistý zisk = výsledek hospodaření po zdanění; za rok 2004 byl tento údaj počítán orientačně jako součet
     čtvrtletních údajů o výsledku hospodaření před zdaněním po odečtení odhadu daně z příjmů ve výši 28 %
⁷ Daně a poplatky v letech 2000 až 2003 zahrnují: daň z příjmu, daň silniční a poplatek za dálniční známku, daň
    z nemovitostí, ostatní daně a poplatky, z toho: poplatek za znečištění životního prostředí, soudní a správní
    poplatky. Za rok 2004 je daň z příjmů počítána orientačně jako 28 % ze součtu čtvrtletních údajů o výsledku
    hospodaření před zdaněním; ostatní daně a poplatky nejsou zahrnuty