Srovnání výkonnosti cizích zdrojů ve formě bankovních úvěrů v produkčních odvětvích české ekonomiky - 2008

Transformační schopnost vybraných odvětví ekonomiky ¹ charakterizovaných jako odvětví „produkční“, s níž pracují s cizími zdroji v podobě bankovních úvěrů a vytvářejí přidanou hodnotu, je značně diferencovaná. Lze ji zhodnotit z dostupných dat. Výsledkem je zjištění, že odvětvím s nejvyšší hrubou přidanou hodnotou na jednu korunu bankovních úvěrů v korunách i cizí měně byla v roce 2008 Doprava, skladování a služby pošt a telekomunikací (8,12 korun) podle celkového objemu půjčených peněz, které mělo toto odvětví na tvorbu přidané hodnoty v tomto roce k dispozici (podle zůstatků na úvěrových účtech firem v odvětví). Nejde jen o jednorázový výkyv – i v průměru za léta 2005 až 2008 zde byla transformace úvěrů do přidané hodnoty zhruba třikrát vyšší než průměr za všechna produkční odvětví. Na opačném konci spektra stojí specifické odvětví Rybolov, chov ryb a přidružené činnosti s nejnižší úrovní přidané hodnoty z koruny poskytnutých úvěrů 0,16 korun.

Takto pojatá „výkonnost“ cizích zdrojů v odvětvích vyplývá z objemů poskytnutých bankovních úvěrů v dělení na korunové půjčky a úvěry v cizí měně. Významnou skutečností je i růst podílu klasifikovaných úvěrů. Za posledních sedm let stoupl objem úvěrů v bilancích bank v ČR o 126 % a rizikové úvěry o 15 % poklesly. Pozitivní vývoj však neplatí krátkodobě - za období březen 2008 až únor 2009 se celkové úvěry zvýšily o 16 %, rizikové o 55 %.

Bonmot „zisky jsou soukromé, ztráty veřejné“ pocítily české veřejné rozpočty velmi tvrdě na konci 90. let. Masivní převod špatných úvěrů z bankovních portfolií na stát stál v konečném zúčtování přes půl bilionu korun. Kapitálové injekce do bank teď v globální finanční krizi používají velké evropské ekonomiky i USA, ve hře je stále i varianta převodu špatných aktiv na speciální instituci. I když v ČR dávno neplatí, že přes třetinu úvěrů tvoří špatné půjčky, zesílená rizika český bankovní sektor vnímá – za rok 2008 stoupl o polovinu (na 151,2 mld. korun) objem úvěrů klasifikovaných jako půjčky s jistým stupněm rizika. V únoru 2009 už jich bylo za 163 miliard.

Úvěry kontra kapitálový trh

České firmy si na kapitálový trh pro peníze chodí nerady, přestože tržní ekonomika v ČR už dávno není v plenkách. Fakt, že kapitálový trh není jako zdroj financování příliš oblíben, lze vysvětlit zřejmě i „středoevropskou mentalitou“. Také v Německu a Rakousku existuje vysoký podíl bankovních úvěrů na HDP, resp. úhrnné bilanční sumě bank. Získávání peněz formou bankovních úvěrů je v těchto zemích financováním tradičním. Souvisí zřejmě i s averzí k riziku, které je u kapitálového trhu vyšší. Tuto tradici držela a drží i ČR s epizodou výrazné úvěrové restrikce v období po měnové krizi a předprivatizační očistou úvěrových portfolií největších bank kolem roku 2000.

Aktiva bank vyšší než HDP

Koncem února 2009 činil úhrn aktiv bankovního sektoru 4,267 bil. korun, z čehož 2,941 bil. korun představovaly úvěry (toto vysoké číslo zahrnuje nejen úvěry klientům vč. vládního sektoru, ale i mezibankovní trh a vztahy obchodních bank a centrální banky). Co se subjektů týká, jde o rezidenty i nerezidenty (pokud nerezidentské subjekty do těchto objemů nezahrneme, pak bilanční suma bank dosahovala 3,467 bil. korun, z toho výše definované úvěry 2,473 bil. korun).

Samotné úvěry klientům koncem února 2009 představovaly 2,09 bil. korun. Šlo o korunové půjčky i úvěry v cizích měnách

Aktiva bank ve stavu z konce roku 2008 tak byla o 12 % vyšší než nominální HDP České republiky. Mezi roky 1995 až 1997 ho však převyšovala o téměř 50 %. O proúvěrovanosti české ekonomiky hovoří fakt, že objem celkových úvěrů v bilancích bank se koncem roku 2008 podílel na úhrnu jejich aktiv z více než dvou třetin (68 %), počátkem roku 2002 ještě téměř ze tří čtvrtin (74 %). Po očištění bankovních portfolií o špatné půjčky koncem 90. let a jejich převedení do Konsolidační banky (později České konsolidační agentury) tak jen touto operací logicky klesl i podíl úvěrů na celkovém objemu bankovních aktiv. Tento stav v dalších letech umocňovala obava bank úvěrovat firemní sektor, přetrvávající až do roku 2003. Na celkové bilanční sumě bank v ČR tak narůstal podíl nakoupených a držených cenných papírů.

Konjunktura a úvěrová expanze

Sledujeme-li pouze úvěry nefinančním podnikům (firemní sféra), pak zhruba v polovině roku 1998 převyšovaly stavy korunových úvěrů a úvěrů v cizí měně 900 mld. korun (921,7 mld. korun v květnu 1998). V závěru roku 1999 pak klesly na 786,6 mld. korun a pokles pokračoval až zhruba do poloviny roku 2003 na 423 mld. korun. Hranici 500 mld. překonaly úvěry firmám až v polovině roku 2005, kdy nastupující silná konjunktura české ekonomiky podporovala nasávání peněz firemní sférou, jejíž výkonnost pak naopak byla sama úvěrovou expanzí poháněna. Nejvyšší úrovně po roce 2000 dosáhly úvěry firmám v listopadu 2008 (858,6 mld. korun). V dalších měsících do února 2009 (zatím dostupná data) dochází opět k útlumu (842,9 mld. korun). Stavy úvěrů klesají v reakci na prudké zpomalení ekonomického růstu.

Riziko špatných půjček narůstá

Z objemu klientských úvěrů v bilancích bankovního sektoru ve výši 2,076 bil. korun činily koncem roku 2008 klasifikované (rizikové) úvěry v korunách i cizí měně 151,2 mld. korun, což představovalo 7,3 % objemu všech klientských úvěrů z bilanční sumy bank. Za klasifikované úvěry jsou podle délky doby, po kterou úvěrovaný subjekt nesplácí, považovány úvěry v kategoriích „sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové“.

Poměrně výrazný je však krátkodobý posun, protože za pouhé dva měsíce proti závěru roku 2008 se podíl klasifikovaných úvěrů zvýšil o 0,5 procentního bodu na 7,8 %. V objemu jde o zvýšení o 11,4 mld. korun, které představuje jen za leden a únor 2009 nárůst rizikových půjček ve výši 7,5 % proti závěru roku 2008. Za celý rok 2008 se tyto klasifikované úvěry zvýšily o 39 %, za období březen 2008 až únor 2009 stouply o plných 55 %.

Proč se zvyšuje ohroženost

Uvedené objemy úvěrů jsou, jak bylo zmíněno, souhrnem korunových půjček i úvěrů v cizí měně. Pohled na rizikovost půjček ukazuje významný rozdíl – zatímco korunové klasifikované úvěry stouply za dvanáct měsíců o 45 % (při růstu objemu korunových úvěrů o 13 %), klasifikované úvěry v cizí měně se zvýšily o 145 % (celkové úvěry v cizí měně stouply od února 2008 do února 2009 o 31 %).

Na výrazně vyšší dynamiku rizikových úvěrů v půjčkách poskytnutých v cizí měně je možno nahlížet z několika úhlů – zařazení úvěrů do klasifikačních tříd může pravděpodobně odrážet výrazné zpřísnění náhledu na klienta v době, kdy je bankovní (finanční) sektor v zahraničí kapitálově významně oslaben (úvěrové riziko je váženo k potřebě kapitálu na jeho krytí). Druhým pohledem je objektivně dané zhoršující se finanční zdraví klientů plynoucí z redukce zisků firemní sféry v době recese, resp. nejistota na trhu práce či zhoršení příjmových podmínek u klientů z řad domácností. Třetím, spíše technickým aspektem, je vývoj směnného kurzu koruny.

Úvěry v cizí měně rostou

Sledujeme-li vývoj v co nejaktuálnějším čase, tedy z pohledu změn objemů celkových poskytovaných půjček, tak i úvěrů klasifikovaných, pak lze registrovat u úvěrů v cizí měně výrazně vyšší kolísavost změn ve srovnání s korunovými úvěry. A to jak v meziročním, tak i meziměsíčním srovnání. Za dvanáct měsíců (březen 2008-únor 2009) rostly úvěry v cizí měně v průměru o 18 % a celkové korunové úvěry o 21 %. Ovšem zatímco tempo poskytování úvěrů v korunách během té doby klesalo (z meziročního přírůstku +26 % v březnu 2008 na +13 % v únoru 2009), dynamika úvěrů v cizích měnách naopak od počátku loňského podzimu silně rostla (z +15 % v březnu 2008 na +31 % v únoru 2009). Znovu je však nutné upozornit na kurzový vliv při posilování české koruny od konce července 2007. Vliv tohoto faktoru však nelze kvantifikovat, protože není publikována měnová struktura úvěrů poskytnutých v jiným měnách než koruně. Vývoj kurzu koruny proti euru a dolaru v roce 2008 ukazuje graf 4.

Zvyšují se především rizikové úvěry u půjček v cizích měnách

U klasifikovaných úvěrů byl vývoj přesně opačný – rychleji rostly rizikové úvěry u půjček v cizích měnách, jak plyne z čísel. Jestliže během posledních dvanácti měsíců, za něž jsou dostupná aktuální data, rostly korunové klasifikované úvěry v průměru o 15 %, klasifikované úvěry v cizí měně o 24 %. Přitom od března do května 2008 ještě v meziročním srovnání klasifikovaných úvěrů v obou případech ubývalo. Poté však jejich objemy narůstaly, a to v meziročním srovnání až o +45 % v únoru 2009 u korunových úvěrů a o extrémních +145 % v případě klasifikovaných úvěrů plynoucích z půjček v cizí měně.

I absolutní čísla ukazují, že rozhodně nejde o zvýšení zanedbatelné – v riziku se nově ocitly korunové půjčky, resp. jejich stavy stouply za dvanáct měsíců do konce února 2009 o 42,2 mld. korun, klasifikované úvěry v cizí měně pak o 15,4 mld. korun.

Silný podíl úvěrů v cizí měně v průmyslu

Údaje o úvěrech za jednotlivá odvětví jsou zatím k dispozici pouze ve stavech z konce prosince 2008. V té době mělo odvětví průmyslu půjčeno v korunách a cizích měnách dohromady 312,3 mld. korun, přičemž zpracovatelský průmysl 244,6 mld. korun. Úvěry automobilovému průmyslu představovaly zhruba desetinu této hodnoty (23,5 mld. korun).

Co se týká rozdělení na půjčky korunové a úvěry v cizí měně, pak je pro český průmysl charakteristické, že úvěrování v cizí měně je zde co do poměru k celkovým úvěrům výrazně vyšší než v kontextu celé ekonomiky. Celkově totiž úvěry v cizí měně koncem prosince 2008 představovaly 14,1 % celkového objemu úvěrů v bilanční sumě českého bankovního sektoru. Za průmysl však půjčky v cizí měně v poměru k celkovým úvěrům tohoto odvětví činily silných 38,4 % a jejich podíl tak byl 2,7krát vyšší než podíl za ekonomiku jako celek.

Ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody více než polovina úvěrů v cizí měně

Vzhledem k vlastnické struktuře v průmyslovém odvětví Výroba rozvod elektřiny, plynu a vody nepřekvapuje skutečnost, že je zde podíl úvěrů v cizí měně (51,4 %) ve srovnání s ostatními odvětvím průmyslu nejvyšší a druhý nejvyšší ve srovnání se všemi odvětvími české ekonomiky. Větší podíl úvěrů v cizích měnách měly podle dat z konce roku 2008 pouze spoje (59,6 %).

Zpracovatelský průmysl, dominující v českém průmyslu v mnoha směrech, byl úvěrován v cizí měně z 28,5 % a jeho podíl tak byl ve srovnání s podílem za celou ekonomiku dvojnásobný. V těžební průmyslu tvořily půjčky poskytnuté v cizí měně 24,9 % celkového objemu půjček poskytnutých tomuto odvětví bankovním sektorem.

Klasifikováno 7,3 % úvěrů koncem prosince 2008, 7,8 % koncem února 2009

Co se klasifikovaných úvěrů ve zmíněných odvětvích týká, pak podle dat ČNB z druhé poloviny dubna 2009 bylo ve stavu z konce loňského roku vedeno jako půjčky v riziku za průmysl celkem 12,5 % všech jeho úvěrů v korunách i cizí měně. Z toho ve zpracovatelském průmyslu nepatrně více (14,5 %) a zbylá odvětví průmyslu měla ve srovnání se zpracovateli podíl klasifikovaných úvěrů jen zhruba poloviční (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 6,8 %, těžební průmysl 5 %).

Klasifikované úvěry se za pouhý rok zvýšily o více než polovinu – stouply třikrát rychleji než celkové úvěry v bilancích obchodních bank. Přes zrychlenou dynamiku klasifikovaných úvěrů zhruba od poloviny minulého roku však poměr 7,8 % k celkovým úvěrům z konce února 2009 není zatím příliš vysoký. Větším problémem je zřejmě druhotná platební neschopnost firem zasahující dodavatelské úvěry a také např. faktoringový trh v ČR vlivem výrazných ztrát i tuzemských objednávek jako důsledku ekonomické recese.

Přidaná hodnota ve vybraných odvětvích a úvěry

V roce 2008 vytvořila vybraná odvětví (výčet je patrný z grafu č. 1) hrubou přidanou hodnotu v běžných cenách ve výši 2,757 bil. korun. Stavy úvěrů poskytnutých v korunách i v cizí měně na zůstatcích úvěrových účtů firem těchto odvětví poskytnutých bankami představovaly k 31.12.2008 v úhrnu 1 129,3 mld. korun.

O převažujícím využití korunových úvěrů svědčí skutečnost, že jejich podíl na výše uvedené celkové sumě byl koncem roku 2008 vyšší než tři čtvrtiny – úvěry v cizí měně představovaly 266,3 mld. korun, což bylo 23,6 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých v korunách i cizí měně.

Za rok 2008 činila změna zůstatků na úvěrových účtech firem (což můžeme zjednodušit jako poskytnuté „nové“ úvěry, přestože jde o termín nepřesný - kromě poskytnutí nových úvěrů byla část předchozích úvěrů splacena) v úhrnu zvolených odvětví 137,2 mld. korun v půjčkách korunových i v cizí měně (v samotných korunových úvěrech pak pouze 81,1 mld korun).

Výkonnost cizích zdrojů v podobě bankovních úvěrů ve vybraných odvětvích

Pokud nás zajímá, kolik přidané hodnoty přináší v jednotlivých odvětvích jedna koruna úvěrů, resp. jaké je využití těchto cizích zdrojů při jejich transformaci do výstupů daných odvětví, je hlavním závěrem vysoká rozdílnost takto pojaté „výkonnosti“ firem produkčních odvětví.

Srovnání, v němž k ročnímu výsledku daného odvětví, tj. objemu jeho hrubé přidané hodnoty, vztáhneme celkové stavy všech úvěrů v daném odvětví, ukazuje výrazně nejlepší výsledek u odvětví Doprava, skladování, činností pošty a telekomunikací. Zde v roce 2008 přinesla koruna úvěrů 8,12 korun přidané hodnoty, což bylo trojnásobně více než v průměru za produkční odvětví (2,44 korun přidané hodnoty). Nad tímto průměrem se pohybovalo i stavebnictví (5,80 korun přidané hodnoty z koruny úvěrů), pohostinství a ubytování (4,45 korun), zpracovatelský průmysl (3,48), výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (3,04) a obchod a opravy motorových vozidel (2,55).

Naopak hůře byly úvěry transformovány do hrubé přidané hodnoty v zemědělství (2,23 korun přidané hodnoty z jedné koruny úvěru), v těžebním průmyslu (1,55 korun), v odvětví Nemovitosti, pronájem a služby pro podniky (1,42 korun), v peněžnictví a pojišťovnictví (0,71 korun) a nejméně v odvětví Rybolov, chov ryb a přidružené činností.

Je zřejmé, že v takto sledované „výkonnosti“ úvěrů hraje roli i charakter jednotlivých odvětví, což je patrné především v chovu ryb (proporce přidané hodnoty na produkci v tomto případě nemůže být z podstaty činnosti tohoto odvětví příliš vysoká).

Čtyřleté průměry potvrzují největší transformační schopnost odvětví dopravy

Pokud při určení náročnosti výstupů produkčních odvětví na cizí zdroje v podobě úvěrů chceme vyloučit „neobjektivnost“ výsledku z propočtu za pouze jeden rok, je možné pracovat s průměrnými veličinami. I z nich však v analýze let 2005 až 2008 vyplývá, že odvětvím s nejvyšší schopností transformovat cizí zdroje byla Doprava, skladování, činnosti pošt a telekomunikací (v ročním průměru 8,57 korun hrubé přidané hodnoty z jedné koruny úvěrů). Výrazně vyšší výkonnost bankovních úvěrů oproti průměrné hodnotě let 2005-2008 za všechna produkční odvětví (2,80 korun) zaznamenalo stavebnictví (6,54 korun) a pohostinství a ubytování (5,40 korun hrubé přidané hodnoty z koruny úvěrů). Zpracovatelský průmysl transformoval objem poskytnutých úvěrů v relaci k vytvořené přidané hodnotě do 3,88 korun z koruny úvěrů, ve výrobě elektřiny, plynu a vody činil tento poměr 3,52 korun. Nejnižší průměrnou výkonnost bankovních úvěrů měla prvovýrobní odvětví - zemědělství (2,83 korun hrubé přidané hodnoty na korunu úvěrů), těžební průmysl (2,10 korun) a rybolov a chov ryb (0,32 korun z jedné koruny úvěrů).

Nejvyšší korelaci ve výkonnosti používaných cizích zdrojů v podobě bankovních úvěrů ve srovnání s jejich výkonností za všechna produkční odvětví během zvoleného období vykázala odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti a také zemědělství. Nejnižší těsnost závislosti je naopak patrná v odvětví Obchod a opravy motorových vozidel a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.

Výkonnost cizích zdrojů v úhrnu za produkční odvětví v čase klesá

Jestliže v roce 2005 dokázala všechna produkční odvětví vytěžit z jedné koruny úvěrů 3,13 korun hrubé přidané hodnoty, v roce 2008 už pouze uvedených 2,44 korun. Zhoršující se schopnost firem transformovat cizí zdroje v podobě bankovních úvěrů do vytvářené hrubé přidané hodnoty je v české ekonomice v průměru všech produkčních odvětví plynulá (tab. č. 2). Proti roku 2005 zůstal objem hrubé přidané hodnoty zhruba stejný v odvětví Obchod a opravy motorových vozidel (2,55 korun z jedné koruny úvěrů proti 2,56 korun v roce 2005), v peněžnictví a pojišťovnictví (0,71 korun) a také ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (3,04 korun proti 3,08 korun).

Ve zpracovatelském průmyslu klesla výkonnost bankovních úvěrů v roce 2008 na zhruba 85 % hodnoty roku 2005 (3,48 korun proti 4,11 korun hrubé přidané hodnoty z jedné koruny úvěrů), což byl lepší výsledek než za průměr všech produkčních odvětví. U nich se v úhrnu zhoršila transformační schopnost těchto cizích zdrojů během let 2005 až 2008 o zhruba čtvrtinu.

Těžební průmysl spolu s odvětvím Pohostinství a ubytování zůstaly v roce 2008 proti roku 2005 jen zhruba na poloviční výkonnosti svých bankovních úvěrů zůstal, zemědělství na necelých dvou třetinách.

_______________
¹ S výjimkou veřejné správy, školství, zdravotnictví a ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb.

Zpracovala:
Drahomíra Dubská
útvar statisticko – ekonomických analýz ČSÚ
tel. 2 7405 4041
e-mail: drahomira.dubska@csu.gov.cz