Pracovní a sociální příjmy – příjmové rozdělení domácností - 2006

Pracovní a sociální příjmy domácností jsou aktuálním a co víc, citlivým tématem a jakýkoliv pokus o analýzu neuspokojí téměř nikoho. Problémy jsou objektivní (metodologické), politické („není jedna pravda“) i čistě osobní (každý hledá odpověď na svoje postavení). To však neznamená, že lze před tématem uhýbat.

Předkládaná analýza, která čerpá data z mezinárodně srovnatelného výběrového šetření v roce 2006 za rok 2005 ¹ , je příspěvkem do diskuse o příjmovém rozdělení domácností, samozřejmě před změnami v roce 2007 a 2008, které mohly znamenat výraznější posuny. V rámci celého souboru domácností zahrnutých do šetření je pozornost je soustředěna především na rodiny s dětmi.


Struktura úhrnných příjmů domácností

Nejprve věnujeme pozornost struktuře úhrnných příjmů domácností, jak vyplývá ze šetření.

Struktura hrubých příjmů. Rozhodující byly příjmy domácností ze závislé činnosti, tvořily téměř 60 % celkových hrubých příjmů, zatímco příjmy z podnikání spolu s tzv. ostatními příjmy představovaly poměrně malou část (17,2 %). Méně než čtvrtinu pak tvořily sociální příjmy (22,8 %).

Sociálními příjmy byly ovšem zhruba ze tří čtvrtin důchody (78,3 %). Podíl druhé největší položky, dávek státní sociální podpory, lze interpretovat jako aproximaci podpory rodin s dětmi a byl skoro osmkrát menší (10 %) ². Podíl dávek nemocenského pojištění činil 4,7 %, podíl podpory v nezaměstnanosti 2,4 % a podíl jiných sociálních příjmů 4,5 %.

Graf 1 Struktura hrubých příjmů a sociální příjmů


Přerozdělování přes veřejné instituce. Logicky navazující je otázka, jak se na konečných příjmech domácností podílí přerozdělování. Suma srážek na povinné pojištění a daní z příjmů fyzických osob, čili odvody obyvatelstva do veřejných rozpočtů odvozené z výše příjmů ze závislé činnosti a podnikání, činily 17,3 % hrubých příjmů a byly zhruba o jednu čtvrtinu menší než suma sociálních příjmů. Rozdíl kryly ostatní příjmy veřejných rozpočtů, mj. nepřímé daně (DPH, spotřební daně).

Graf 2 Přerozdělování příjmů domácností



Příjmové rozdělení domácností

Souhrnné údaje samozřejmě skrývají příjmovou diferenciaci domácností, významný sociální fenomén. Za tím účelem byly v citované publikaci domácnosti rozděleny do skupin podle výše čistých příjmů na osobu; zde pracujeme s rozdělením do deseti skupin (tzv. decilů), čili v každé příjmové skupině se nachází 10% domácností. Budeme postupovat ve dvou krocích; nejprve budeme pracovat s hrubými, poté s čistými příjmy, abychom specifikovali i vliv daní z příjmů obyvatelstva a srážek za povinné pojištění na příjmové rozdělení domácností.

Rozdělení domácností podle hrubého příjmu na domácnost. Podle výsledků šetření byl průměrný příjem domácností nacházejících se v desátém, nejvyšším decilu 3,9krát větší než příjem domácnosti v prvním decilu. Mezi 2. až 6. decilem byl však rozdíl relativně malý, diferenciace rychle narůstá teprve v nejvyšších příjmových skupinách. Meziročně se rozdíl snížil; ze šetření za rok 2004 vyplývá, že příjem na domácnost v 10.decilu byl tehdy 4,5krát větší než v prvním. Přispěly k tomu tyto příznivé vlivy: růst pracovních příjmů a důchodů, významné snížení nezaměstnanosti a dílčí změny ve státní sociální podpoře. .

Rozdělení domácností podle hrubého příjmu na osobu. Podstatně větší byla diferenciace v příjmu na člena domácnosti. V desátém decilu činil 7,2násobek příjmu v 1. decilu, přičemž příjem ve 3. decilu byl dvojnásobkem prvního, pak byly rozdíly relativně malé a opět se výrazně zvýšily v posledních decilech.

Graf 3 Rozdělení domácností podle hrubého příjmu na domácnost a na osobu



Základní vysvětlení poskytuje srovnání počtu osob v domácnosti. V prvních pěti příjmových decilech se totiž nacházelo 56 % osob, přičemž nejnižší dva decily domácností zahrnovaly dokonce více než 26 % osob, zatímco jen zhruba 16,7 % osob bylo v nejvyšších dvou decilech domácností .

Graf 4 Rozdělení domácností podle hrubého příjmu na osobu a počtu osob v domácnosti



Rozdělení domácností podle čistého příjmu na osobu. Dosud jsme pracovali s hrubými příjmy domácností. Budeme-li sledovat čisté příjmy (tj. příjmy po odečtu daně z příjmu a sociálního pojištění) a sociální příjmy, obraz rozdělení domácností podle příjmu na osobu se logicky poněkud změní.

Graf 5 Rozdělení domácností a struktura příjmů na osobu


Celkový čistý příjem na osobu mezi skupinami domácností (decily) samozřejmě také rostl, ale rozdíly byly menší, zejména mezi 3. až 6. decilem, což bylo zesíleno rozložením sociálních příjmů (zejména důchodů) na osobu, které byly nejvyšší právě v těchto decilech. Od 6. decilu rostl čistý příjem na osobu podstatně pomaleji než hrubý. Je to samozřejmě způsobeno absolutním růstem daně z příjmu a odvodů sociálního a zdravotního pojištění s rostoucím příjmem (takže výše daní z příjmu byla v desátém decilu skoro 30krát vyšší než v prvním, výše odvodů tzv. pojištění více než devětkrát) a – rozdělením sociálních příjmů. Nicméně úroveň příjmu na osobu v desátém decilu byla pětkrát vyšší než v 1. decilu. (Proti předchozímu roku došlo k mírnému zmenšení tohoto násobku díky vyššímu tempu růstu příjmů v prvním decilu než v desátém.) Ačkoliv tyto rozdíly mezi hrubými a čistými příjmy nemohly krýt sociální výdaje, nezanedbatelným způsobem modifikovaly příjmové rozdělení domácností; diferenciace domácností podle čistého příjmu byla menší, jak vyplývá z tabulky .

Tabulka 1 Mezidecilové rozdíly v úrovni příjmů na osobu (Kč)

Rozdíl mezi decily	Hrubé příjmy	Úhrnné čisté příjmy	Rozdíl
2. – 1.	27 384	21 910	5 474
3. – 2.	15 892	9 388	1 777
4. – 3.	8 736	9 388	- 652
5. – 4.	8 377	7 142	1 235
6. – 5.	9 893	8 160	1 733
7. – 6.	17 273	10 652	6 621
8. – 7.	25 763	17 111	8 652
9. – 8.	38 753	27 197	11 034
10. – 9.	160 546	111 760	48 786

Sociální složení domácností

Rozdělení domácností podle aktivity členů (tj. počtu aktivních členů, nezaopatřených dětí, nepracujících důchodců apod.) významně determinuje výši a strukturu příjmů na osobu. Z grafu je zřejmé, že příjmová diferenciace domácností není dána jen jejím příjmem, ale významně ji ovlivňuje složení členů domácností, zejména počet nezaopatřených dětí; jejich počet naopak s příjmem domácnosti klesá; jinak řečeno, existuje nepřímá úměra mezi výší celkového příjmu domácnosti a počtem dětí v domácnosti. V 1. až 5. decilu domácností se tak nachází 74,8 % dětí, jen v prvních dvou decilech je jich 47,4 %, zatímco v nejvyšších dvou decilech pouze 7,7 %. Nejvíce nepracujících důchodců se naopak nachází ve čtvrtém až šestém decilu, tedy v příjmově středních skupinách domácností, nejvíce nezaměstnaných je logicky v prvním a druhém decilu.

Graf 6 Rozdělení domácností podle počtu osob


Rozdělení domácnosti podle počtu dětí. Z údajů o rozdělení domácností podle čistého měsíčního příjmu na osobu (vč. sociálních příjmů) v závislosti na počtu dětí mj. vyplývá, jak se s rostoucím počtem dětí výrazně mění rozdělení domácností. Ještě názorněji než graf to uvádí tabulka.

Graf 7 Rozdělení domácností podle čistého příjmu na osobu a počtu nezaopatřených dětí



Tabulka 2 Příjmové rozložení domácností podle typu rodiny v %
Čistý příjem na osobu

Domácnost	6 – 15 tis. Kč	menší než 6 tis. Kč	Příjem domácnosti menší než 1,2x ŽM
2 rodiče, 1 závislé dítě	59,0	22,4	4,2
2 rodiče, 2 závislé děti	48,1	40,7	6,7
1 rodič, závislé děti	37,6	59,0	27,5
2 rodiče, 3 a více dětí	17,0	79,5	23,0

Pozn.: ŽM …platné životní minimum

Míra ohrožení osob příjmovou chudobou. Výše uvedená porovnání úrovně příjmů různých typů domácností byla založena na průměrech na osobu, příp. na domácnost. V poslední době se však provádějí též výpočty průměrů na tzv. spotřební (ekvivalentní) jednotku, které berou v úvahu úspory z počtu osob v domácnosti, neboť některé výdaje domácnosti nerostou lineárně s počtem osob v domácnosti. Jednotná evropská metodika respektuje velikost a demografické složení domácnosti tím, že při výpočtu přiřazuje jednotlivým členům domácnosti různé váhy, a tak realističtěji zobrazuje situaci domácností a navíc je mezinárodně srovnatelná.

Klíčovým ukazatelem je míra ohrožení osob příjmovou chudobou. ČR patří v rámci EU k zemím s nízkou mírou chudoby. Pod její hranicí, tj. pod úrovní 60% mediánu ekvivalizovaného (upraveného) příjmu, se v ČR nacházelo 43,7 % nezaměstnaných, ale jen 6,7 % důchodců; zároveň 13,2 % rodin s dětmi, ale 40,4 % neúplných rodin a 28,7 % rodin s 3 a více dětmi. Z celkového počtu osob v ČR však bylo „jen“ 9,8 % osob pod hranicí chudoby, což je o 54 tis. osob méně než v roce 2004, zatímco průměr za EU 25 byl 16 % osob .


Závěr

Problém relativní příjmové chudoby, přes poměrně příznivé mezinárodní srovnání, existuje i v ČR; existují domácnosti s významně nižším příjmem, než je medián. Ale zvlášť citlivý je tento problém ve skupině domácností s dětmi. Samozřejmě, jejich postavení je ovlivněno řadou dalších faktorů, nezaopatřené děti mají spíše domácnosti s nižším věkem aktivních osob, a tedy zpravidla s nižšími příjmy: k potenciálně ohroženým příjmovou chudobou patří na prvním místě neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi. Ale všimněme si, že v ČR preferují výchovu děti spíše rodiny s nižšími celkovými příjmy.


ing. Václav Kupka
analytik
útvar statisticko-ekonomických analýz ČSÚ
tel. 2 7405 4248
e-mail: vaclav.kupka@csu.gov.cz

---

¹ Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2006, ČSÚ (národní modul šetření EU-SILC). Publikace obsahuje podrobný popis organizace šetření a metodické vysvětlivky k publikovaným údajům.
² Vedou nás k tomu tato fakta: V položce Dávky státní sociální podpory je obsažena rozhodující část podpory rodin s dětmi, konkrétně přídavky na děti, rodičovský příspěvek a sociální příplatek, ostatní dávky v této položce se netýkají výlučně rodin s dětmi. Naopak v položce Dávky nemocenského pojištění je i peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství event. podpora při ošetřování člena rodiny. Ostatní dávky státní sociální podpory obsahují mj.i dávky pěstounské péče a porodné a v Jiných sociálních příjmech jsou též další dávky péče o rodiny s dětmi. Dávky sociální potřebnosti se mohou týkat i rodin s dětmi. Za pozornost stojí i fakt, že podíl nezaopatřených dětí a podíl nepracujících důchodců na populaci byl zhruba stejný.