Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2004

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla ve 4. čtvrtletí 2004 výše 19 890 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 181 Kč, tj. 6,3 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,1 %, reálná mzda vzrostla o 3,1 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 162 Kč (o 6,3 %) na 19 686 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,1 %. V nepodnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 244 Kč (o 6,4 %) na 20 573 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,2 %.

Zatímco na vyšším meziročním růstu mezd v 1., resp. 3. čtvrtletí 2004 (o 8,7 %, resp. 7,3 %) se podílely obě sféry (podnikatelská vzrostla o 8,5 %, resp. 7,0 %, nepodnikatelská o 9,6 %, resp. 8,3 %), nízký přírůstek ve 2. čtvrtletí (o 4,2 %) byl ovlivněn protichůdným vývojem, a to mzdovým růstem ve sféře podnikatelské (o 5,7 %) při současném poklesu ve sféře nepodnikatelské (o 0,5 %). Aktuální údaje za 4. čtvrtletí přinesly shodu v meziročním přírůstku, když podnikatelská sféra vzrostla o 6,3 % a nepodnikatelská o 6,4 %. V posledních letech se jedná o shodu zcela ojedinělou s výjimkou 1. čtvrtletí roku 2001, kdy se však úroveň přírůstku pohybovala zhruba o 3 procentní body výše. Z dlouhodobějšího pohledu na čtvrté čtvrtletí (v letech 2000 až 2004) se relativní meziroční přírůstek nominální mzdy v podnikatelské sféře pohybuje zhruba v rozpětí od 5,8 % (v roce 2002) do 8,3 % (v roce 2000). Nepodnikatelská sféra v uvedeném období zažila nejvyšší nárůst mzdové hladiny v roce 2002, a to o 10,4 % a nejnižší nárůst v roce 2000, o 2,8 %. Meziroční přírůstek ve 4. čtvrtletí 2004 se u podnikatelské sféry pohybuje spíše při dolní hranici příslušného intervalu, u nepodnikatelské sféry zhruba v jeho středu.

Dosud platilo, že se rozdíly mezi oběma sférami vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd, v některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské. V úhrnu za rok, v hodnoceném období posledních pěti let, však nominální mzda v nepodnikatelské sféře nikdy nedosáhla výše průměrné mzdy ve sféře podnikatelské. Na mzdovém vývoji v nepodnikatelské sféře se v roce 2004 podílela jednak úprava platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě přechodem z dvanáctitřídní stupnice platových tarifů na šestnáctitřídní od 1. ledna, jednak se projevil vliv snížení dalšího platu z původních 50 % na 10 % ve 2. čtvrtletí, resp. 25 % ve 4. čtvrtletí. Prvně zmíněné opatření přispělo k vyššímu růstu mezd v 1. a 3. čtvrtletí, zatímco druhé opatření vedlo k meziročnímu poklesu mezd ve 2. čtvrtletí, resp. k jeho pomalejšímu růstu ve 4. čtvrtletí.

Při posuzování údaje o průměrné mzdě v úhrnu za rok při současném zohlednění skutečnosti, že v nepodnikatelské sféře je vyšší podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek, vyzní porovnání obou sfér poněkud odlišně. Všechna následující srovnání budou proto provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

V roce 2004 činila výše průměrné mzdy na přepočtené počty 18 582 Kč, což je o 1 136 Kč (6,5 %) více než v roce 2003. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálná mzda vzrostla o 3,6 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 169 Kč (6,7 %) na 18 544 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,8 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 022 Kč (5,8 %) na 18 713 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,9 %.

Z pohledu hodnocení dlouhodobějšího vývoje za posledních pět let (2000 až 2004) rostla mzda v nepodnikatelské sféře zpravidla rychleji, čímž doháněla úroveň mzdy ve sféře podnikatelské. Podnikatelská sféra zaznamenala nejvyšší relativní přírůstek v roce 2001, a sice 8,5 %, nejnižší o dva roky později, a to 5,9 %. Tempo růstu v nepodnikatelské sféře bylo nejvyšší v roce 2002, a to 9,9 %, nejnižší v roce 2000, a to 1,9 %. Rok 2000 byl z pohledu mzdového růstu v nepodnikatelské sféře výjimečný, protože v tomto roce nebyla provedena žádná úprava platových tarifů ani platových tříd. Nominálně se rozdíl mezi oběma sférami pohyboval v letech 2000 a 2001 zhruba kolem 700 Kč, v roce 2002 kolem 200 Kč ve prospěch podnikatelské sféry. V dalších dvou letech se pozice obrátila a zaměstnanci nepodnikatelské sféry brali v roce 2003 zhruba o 300 Kč, resp. v roce 2004 o necelých 200 Kč více.

Na vývoj reálné mzdy má kromě mzdového růstu vliv i index spotřebitelských cen – inflace, která působí jako brzdící faktor růstu reálné mzdy. Takže se paradoxně může stát, že v období vysokého relativního přírůstku nominální mzdy jsou přírůstky reálné mzdy nízké a naopak. Na dále uvedených údajích lze dokumentovat, že při klesajícím, respektive stagnujícím vývoji růstu nominálních mezd dochází za spolupůsobení cenového vývoje k vyšší dynamice růstu reálných mezd.

Z porovnání období posledních pěti let vyplývá, že nejvyššího mzdového růstu (na přepočtené počty) bylo dosaženo v roce 2001, a to o 8,7 %, naopak nejnižší (a takřka shodný) přírůstek byl zaznamenán v letech 2000 (6,4 %), 2003 (6,6 %) a 2004 (6,5 %). Jak se tedy v těchto letech vyvíjela reálná mzda? Při porovnání roku s nejvyšším relativním přírůstkem nominální mzdy (2001) a roku s téměř nejnižším přírůstkem (2004) se ukazuje, že růst reálné mzdy byl v obou letech téměř shodný, tj. 3,8 % resp. 3,6 %. Naopak ze srovnání dvou let s takřka shodným relativním přírůstkem nominální mzdy (2000 a 2003)lze dovodit, že v růstu reálné mzdy jsou značné rozdíly (2,4 %, resp. 6,5 %). Vliv inflace, která se v uvažovaném období let 2000-2004 pohybovala v rozmezí od 4,7 % v roce 2001 po 0,1 % v roce 2003, na vývoj reálné mzdy je významný. Z porovnání jednotlivých sfér vyplývá, že např. v roce 2000 došlo v nepodnikatelské sféře dokonce k meziročnímu propadu reálných mezd o 1,9 %, protože mzdový nárůst v této sféře (1,9 %) na pokrytí inflace (3,9 %) nestačil.

Při porovnání mzdového vývoje podle oddílů OKEČ (dvoumístný kód OKEČ) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 50 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální výší průměrné mzdy na přepočtené počty patřilo:

- zemědělství, myslivost a související činnosti: 13 316 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o 5 266 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +1 165 Kč, resp. +9,6 %)
- výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený: 13 970 Kč (-4 612 Kč, +1 096 Kč, resp. +8,5 %).
- maloobchod kromě motorových vozidel, opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost: 14 352 Kč (-4 230 Kč, + 675 Kč, resp. +4,9 %).

Nejnižší průměrná mzda byla zaznamenána v odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (necelých 30 tis. zaměstnanců), a to 10 580 Kč (tj. 8 002 Kč pod průměrem ČR, při nominálním přírůstku 865 Kč a relativním 8,9%).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 50 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální výší průměrné mzdy na přepočtené počty patřil:

- velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu, kromě motorových vozidel: 23 996 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o +5 414 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +1 905 Kč, resp. +8,6 %)
- spoje: 22 296 Kč (+3 714 Kč, +1 022 Kč, resp. +4,8 %)
- výroba motorových vozidel: 20 399 Kč (+1 817 Kč, +1 288 Kč, resp. +6,7 %).

Nejvyšší průměrná mzda byla zaznamenána v odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky (cca 20 tis. zaměstnanců), a to 40 220 Kč (tj. 21 638 Kč nad průměrem ČR, při nominálním přírůstku 2 557 Kč a relativním 6,8 %).

Odvětvím s nejnižším růstem, resp. poklesem reálné mzdy (při dodržení podmínky 50 a více tis. zaměstnanců) bylo odvětví zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti – meziroční pokles reálné mzdy činil 0,3 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví dosáhla 17 480 Kč, byla tedy o 1 102 Kč pod republikovým průměrem.

Naopak odvětvím (z hlediska zaměstnanosti významnějším) s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy bylo odvětví zemědělství, myslivost a související činnosti – nárůst o 6,6 % při průměrné nominální mzdě 13 316 Kč.

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda ve finančních institucích se drží na dvojnásobku republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy dosahují mzdy zhruba o dvě třetiny vyšší než je průměr v ČR. Naopak zhruba jednu třetinu pod průměrem se drží mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni 80 % průměrné mzdy v celé ČR. Nutno podotknout, že průměrnou mzdu ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů téměř 95 %.

__________________________
¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Z počtu zaměstnanců zahrnutého do čtvrtletního zjišťování tvoří zaměstnanci nepodnikatelské sféry necelou čtvrtinu.