Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců - 3. čtvrtletí 2005

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla ve 3. čtvrtletí 2005 výše 18 833 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 099 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 993 Kč na 18 930 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 464 Kč na 18 497 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda o 6,2 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 5,5 %, v nepodnikatelské 8,6 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,9 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 4,2 %, v podnikatelské sféře o 3,5 %, v nepodnikatelské sféře o 6,6%.

Vzhledem k předchozím dvěma čtvrtletím letošního roku, ve kterých byl zaznamenán rekordně nízký relativní přírůstek (1. čtvrtletí 5,8 %, 2. čtvrtletí 5,3 %), došlo ve 3. čtvrtletí k mírnému zrychlení tempa růstu průměrné mzdy. Přesto výše přírůstku 6,2 % patří stále k historicky nejnižším od vzniku samostatné ČR.

Celorepublikový mzdový vývoj je ale významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.

V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd, v některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské.

Mzdový vývoj od počátku letošního roku byl ovlivněn úpravami platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Nařízením vlády č. 637/2004 Sb. byl rozšířen okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu apod. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stává plynulejším, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních. Popsaný vývoj nominální mzdy je názorně zobrazen v podobě sloupců v grafu č. 1.

Relativní přírůstky průměrné mzdy jsou vždy závislé jednak na výši mzdy ve sledovaném období, ale i na základně, ke které je srovnání prováděno (v našem případě vždy srovnání se stejným obdobím předchozího roku). Podnikatelská sféra vykazuje v jednotlivých čtvrtletích letošního roku poměrně rovnoměrný růst (1. čtvrtletí 4,9 %, 2. čtvrtletí 5,3 % a 3. čtvrtletí 5,5 %). V nepodnikatelské sféře je ale v letošním roce relativní přírůstek poněkud rozkolísaný (1. čtvrtletí 8,9 %, 2. čtvrtletí 5,5 % a 3. čtvrtletí 8,6 %). Je to způsobeno tím, že v letošním roce byla výše mzdy ovlivněna uvedenou úpravou tarifů, zatímco základnu 2. čtvrtletí loňského roku ovlivnilo ještě vyplácení části dalšího platu. V příštím roce lze v této sféře u relativního přírůstku, stejně jako u nominální mzdy, očekávat plynulejší vývoj.

Meziodvětvová mzdová diferenciace se za uvedené období mírně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) dosáhl 33,4 %, což je o 0,5 procentního bodu více než ve 3. čtvrtletí 2004.

Graf č. 1

Mzdový vývoj za 1.-3. čtvrtletí 2005 byl charakterizován dosaženou průměrnou mzdou ve výši 18 421 Kč a meziročním přírůstkem 5,8 % (tj. 1 006 Kč). Zaměstnancům v podnikatelských subjektech vzrostla průměrná mzda na 18 516 Kč, o 5,3 % (tj. 924 Kč). V nepodnikatelské sféře vzrostla mzda o 1 281 Kč, tj. o 7,6 %, na 18 095 Kč.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Průměrná mzda na přepočtené počty ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1 157 Kč, tj. o 6,3 % a dosáhla 19 407 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 022 Kč, tj. 5,6 %, průměrná mzda činila 19 382 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 637 Kč, tj. 9,2 % a dosáhla 19 497 Kč. Reálná mzda vzrostla o 4,3 %, v podnikatelské sféře o 3,6 %, v nepodnikatelské o 7,2 %.

Za 1.-3. čtvrtletí činil mzdový růst 5,9 % (nominální mzda 18 996 Kč), v podnikatelské sféře 5,3 % (18 957 Kč) a v nepodnikatelské 8,0 % (19 134 Kč). Meziroční růst reálné mzdy o 4,1 % vychází z růstu v podnikatelské sféře o 3,5 % a v nepodnikatelské o 6,2 %.

Graf č. 2

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 2. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně dosahovala za prvních devět měsíců roku 2005 odvětví ubytování a stravování; zemědělství a myslivost, lesnictví a rybolov a chov ryb. Na druhém konci žebříčku pak byla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Současně je možno zaznamenat, že v nejhůře placeném odvětví rostla mzda nejpomaleji. Zde je asi na místě poznamenat, že statistika vychází z údajů o mzdách, které jsou zaměstnancům zúčtovány k výplatě a z nichž jsou rovněž odvedeny příslušné částky na daně, zdravotní a sociální pojištění, nemůže však postihnout event. další příjmy zaměstnanců např. ze spropitného apod.

Při porovnání mzdového vývoje za 1.-3. čtvrtletí podle oddílů OKEČ (dvouciferný kód OKEČ) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální výší průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:

- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 10 629 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla o 8 367 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +273 Kč, resp. +2,6 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 12 863 Kč (-6 133 Kč, +486 Kč, resp. +3,9 %)
- zemědělství, myslivost a související činnosti: 13 512 Kč (-5 484 Kč, +704 Kč, resp. +5,5 %).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální výší průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:

- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 42 736 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o 23 740 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +3 065 Kč, resp. +7,7 %)
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 40 295 Kč (+21 299 Kč, +2 834 Kč, resp. +7,6 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 25 896 Kč (+6 900 Kč, +1 827 Kč, resp. +7,6 %).

Proti 1. pololetí se pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy na obou koncích žebříčku nezměnilo. Ze srovnání vyplývá, že zaměstnancům v odvětví s nejvyšší mzdou vzrostly výdělky v 1.-3. čtvrtletí 2005 meziročně 3krát rychleji a jejich průměrná mzda dosáhla zhruba 4násobku mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou. Meziodvětvová mzdová diferenciace se za tři čtvrtletí roku 2005 proti stejnému období roku 2004 zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 1,8 procentního bodu vyšší a dosáhl 35,4 %.

Odvětvím s nejnižším růstem, resp. poklesem reálné mzdy (při dodržení podmínky 20 a více tis. zaměstnanců) bylo zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku – meziroční pokles reálné mzdy činil 0,4 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví zaznamenala meziročně růst o 1,3 % a dosáhla 14 536 Kč, byla tedy o 4 460 Kč pod republikovým průměrem.

Naopak odvětvím (z hlediska zaměstnanosti významnějším) s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy bylo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí – nárůst o 7,2 %.

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za 1.-3 čtvrtletí (na přepočtené počty) se ve finančních institucích vyšplhala na 2,1násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy dosáhly mzdy cca 1,7krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak zhruba jednu třetinu pod průměrem se drží mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

______________
¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Z počtu zaměstnanců zahrnutého do čtvrtletního zjišťování tvoří zaměstnanci nepodnikatelské sféry necelou čtvrtinu.