Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců - 3. čtvrtletí 2004

Nominální hodnota průměrné hrubé měsíční mzdy na fyzické osoby dosáhla ve 3. čtvrtletí 2004 výše 17 738 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 205 Kč, tj. 7,3 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,2 %, reálná mzda vzrostla o 4,0 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 177 Kč (o 7,0 %) na 17 943 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,7 %. V nepodnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 303 Kč (o 8,3 %) na 17 028 Kč, reálná mzda vzrostla o 4,9 %.

Zatímco na vysokém meziročním růstu mezd v 1. čtvrtletí 2004 (o 8,7 %) se podílely obě sféry (podnikatelská vzrostla o 8,5 %, nepodnikatelská o 9,6 %), nízký přírůstek ve 2. čtvrtletí (o 4,2 %) byl ovlivněn protichůdným vývojem, a to mzdovým růstem ve sféře podnikatelské (o 5,7 %) při současném poklesu ve sféře nepodnikatelské (o 0,6 %). Aktuální údaje za 3. čtvrtletí signalizují opětovný vyšší meziroční přírůstek (o 7,3 %), který byl způsoben vyšším růstem v obou sférách, a to v podnikatelské o 7,0 % a v nepodnikatelské o 8,3 %. Z dlouhodobějšího pohledu na třetí čtvrtletí (v letech 2001 až 2004) se relativní meziroční přírůstek nominální mzdy v podnikatelské sféře pohybuje zhruba v rozpětí od 6,1 % (v roce 2003) do 8,5 % (v roce 2001). Nepodnikatelská sféra v uvedeném období zažila nejvyšší nárůst mzdové hladiny v roce 2002, a to o 11,4 % a nejnižší nárůst v roce 2003, o 7,5 %. Hodnoty meziročních přírůstků ve 3. čtvrtletí t. r. nikterak nevybočují z uvedených intervalů s tím, že se u obou sfér pohybují blíže jejich dolní hranici.

Dosud platilo, že se rozdíly mezi oběma sférami vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd, v některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské. Na mzdovém vývoji v nepodnikatelské sféře se v letošním roce podílela jednak úprava platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě přechodem z dvanáctitřídní stupnice platových tarifů na šestnáctitřídní od 1. ledna 2004, jednak se projevil vliv snížení dalšího platu z původních 50 % na 10 %. Prvně zmíněné opatření přispělo k vyššímu růstu mezd v 1. a 3. čtvrtletí, zatímco druhé opatření vedlo k meziročnímu poklesu mezd ve 2. čtvrtletí.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře je vyšší podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek, bude následující srovnání obou sfér provedeno na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

V období let 2001 až 2004 rostla mzda v nepodnikatelské sféře zpravidla rychleji, čímž doháněla úroveň mzdy ve sféře podnikatelské. Zatímco se v 1. a 3. čtvrtletí roku 2001 rozdíl mezi úrovní mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře pohyboval zhruba v řádu 1300 až 1400 Kč ve prospěch podnikatelské sféry a ve 2. a 4. čtvrtletí se výdělky v obou sférách takřka vyrovnaly, v roce 2002 činil rozdíl v lichých čtvrtletích zhruba 1600 Kč, resp. 800 Kč, v sudých čtvrtletích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře o cca 700 až 800 Kč vyšší. V roce 2003 již činil rozdíl v 1. a 3. čtvrtletí cca 700 Kč, ve 2. a 4. čtvrtletí byly výdělky v nepodnikatelské sféře zhruba o 1200 až 1400 Kč vyšší. V roce letošním došlo k ještě většímu sblížení mezd v obou sférách, přičemž v 1. a 3. čtvrtletí činil rozdíl cca 500 Kč ve prospěch podnikatelského sektoru. Jak již bylo řečeno výše, ve 2. čtvrtletí letošního roku ale tempo růstu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře výrazně zaostalo za sférou podnikatelskou, takže přineslo zaměstnancům v nepodnikatelské sféře mzdy vyšší zhruba o 100 Kč. V úhrnu za devět měsíců roku pak sbližování obou sfér vypadá takto: v roce 2001 pobírali zaměstnanci v podnikatelském sektoru zhruba o 900 Kč měsíčně více, v roce 2002 o 570 Kč, v roce následujícím jen o cca 60 Kč, v letošním roce se projevila tendence opětovného vzdalování – a to zhruba o 300 Kč měsíčně.

Na vývoj reálné mzdy má kromě mzdového růstu vliv i index spotřebitelských cen – inflace, která působí jako brzdící faktor růstu reálné mzdy. Takže se paradoxně může stát, že v období vysokého relativního přírůstku nominální mzdy jsou přírůstky reálné mzdy nízké a naopak. Na konkrétních údajích se dá doložit, že při klesajícím, respektive stagnujícím vývoji růstu nominálních mezd dochází za spolupůsobení cenového vývoje k vyšší dynamice růstu reálných mezd. Porovnáme-li prvních devět měsíců roku v posledních čtyřech letech (2001-2004), zjistíme, že nejvyššího mzdového růstu (na fyzické osoby) bylo dosaženo v roce 2001, a to o 9,0 %, naopak nejnižší přírůstek byl zaznamenán v letošním roce, a to 6,7 %, ale reálné mzdy vzrostly v obou obdobích takřka stejným tempem, tj. o 4,0 % v roce 2001 a o 3,9 % v roce 2004. Výrazně se zde projevil vliv inflace, která v prvních devíti měsících roku 2001 činila 4,8 %, zatímco ve stejném období letošního roku to bylo „pouze“ 2,7 %. Ještě vyšší měrou můžeme vliv indexu spotřebitelských cen na vývoj reálné mzdy zaznamenat v roce 2003, kdy mzdový růst v prvních třech čtvrtletích roku (o 6,8 %) byl zhruba na úrovni roku 2004, ale růst reálné mzdy byl o 3,0 procentního bodu v roce 2003 vyšší. Inflace v té době totiž nerostla, ale naopak o 0,1 procentního bodu poklesla.

V 1. až 3. čtvrtletí 2004 činila hodnota průměrné mzdy na fyzické osoby 17 418 Kč, což je o 1 092 Kč (6,7 %) více než ve stejném období roku 2003. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,7 %, reálná mzda vzrostla o 3,9 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 162 Kč (7,1 %) na 17 599 Kč, reálná mzda vzrostla o 4,3 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 861 Kč (5,4 %) na 16 808 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,6 %.

Při porovnání mzdového vývoje podle oddílů OKEČ (dvoumístný kód OKEČ) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 50 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na fyzické osoby patřilo:

- zemědělství, myslivost a související činnosti: 12 431 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o 4 987 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +941 Kč, resp. +8,2 %)

- maloobchod kromě motorových vozidel, opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost: 13 201 Kč (-4 217 Kč, + 725 Kč, resp. +5,8 %)

- výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený: 13 358 Kč (-4 060 Kč, +1 127 Kč, resp. +9,2 %).

Nejnižší průměrná mzda byla zaznamenána v odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (cca 28 tis. zaměstnanců), a to 10 069 Kč (tj. 7 349 Kč pod průměrem ČR, při nominálním přírůstku 843 Kč a relativním 9,1%).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 50 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na fyzické osoby patřil:

- velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu, kromě motorových vozidel: 22 542 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o +5 124 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +1 631 Kč, resp. +7,8 %)

- spoje: 20 971 Kč (+3 553 Kč, +995 Kč, resp. +5,0 %)

- výroba motorových vozidel: 19 930 Kč (+2 512 Kč, +1 434 Kč, resp. +7,8 %).

Nejvyšší průměrná mzda byla zaznamenána v odvětví letecká doprava (cca 5,4 tis. zaměstnanců), a to 38 595 Kč (tj. 21 177 Kč nad průměrem ČR, při nominálním přírůstku 5 927 Kč a relativním 18,1 %).

Odvětvím s nejnižším růstem reálné mzdy (při dodržení podmínky 50 a více tis. zaměstnanců) bylo odvětví zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti – růst reálné mzdy činil 0,2 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví dosáhla 16 268 Kč, byla tedy o 1 150 Kč pod republikovým průměrem.

Naopak odvětvím (z hlediska zaměstnanosti významnějším) s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy bylo odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) – nárůst o 6,5 % při průměrné nominální mzdě 16 500 Kč.

Pokud porovnáváme mzdový vývoj z hlediska sektorové příslušnosti, pak dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce a pojišťovací společnosti a penzijní fondy. V 1. až 3. čtvrtletí činila průměrná mzda ve finančních institucích 36 340 Kč, v pojišťovacích společnostech a penzijních fondech pobírali zaměstnanci měsíčně průměrně 30 541 Kč. V sektoru nefinančních podniků a ve vládním sektoru byly průměrné mzdy oproti finančním institucím zhruba poloviční, 17 336 Kč, resp. 17 030 Kč. Ještě nižších mezd dosahují zaměstnanci v sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (12 618 Kč). Reálně se nejvíce zvýšila průměrná mzda v sektorech pojišťovací společnosti a penzijní fondy (o 9,9 %) a nefinanční podniky (o 4,2 %). Zaměstnanci finančních institucí si polepšili o 2,8 %, stejně jako zaměstnanci vládního sektoru (kam patří především organizační složky státu a příspěvkové organizace částečně financované ze státního či územních rozpočtů). Nejméně, o 0,4 %, vzrostla reálná mzda v neziskových institucích.

__________________________________
¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Z počtu zaměstnanců zahrnutého do čtvrtletního zjišťování tvoří zaměstnanci nepodnikatelské sféry necelou čtvrtinu.