Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2005

Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců*

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla ve 2. čtvrtletí 2005 výše 18 763 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 965 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 968 Kč na 18 863 Kč, v nepodnikatelské sféře o 949 Kč na 18 425 Kč. V obou sférách byl zjištěn vzácně shodný relativní přírůstek, a to 5,4 %. Důsledkem toho stejný přírůstek platí i pro celorepublikový údaj. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,6 %, reálná mzda tedy, v obou sférách i celkově, vzrostla o 3,7 %.

Trend zpomalování tempa růstu průměrné mzdy z posledních let i nadále pokračoval. Mzdový růst v letošním 2. čtvrtletí patřil ve srovnání s tempy růstu v jednotlivých čtvrtletích k nejnižším od osamostatnění ČR. Pouze v jediném čtvrtletí tohoto dlouhého časového úseku byl mzdový růst ještě nižší. Stalo se tak ve 2. čtvrtletí roku 2004, kdy se mzdový růst v nepodnikatelské sféře propadl do záporných čísel a rovněž růst v podnikatelské sféře zaznamenal nejnižší hodnotu z celého roku.

Celorepublikový mzdový vývoj je ale významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.

V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd, v některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské.

Mzdový vývoj od počátku letošního roku byl ovlivněn úpravami platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Nařízením vlády č. 637/2004 Sb. byl rozšířen okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu apod. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a dá se očekávat, že mzdový vývoj v této sféře bude plynulejší, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních.

Zatímco vývoj průměrné mzdy na fyzické osoby byl v 1. čtvrtletí letošního roku (mzdový růst o 5,8 %) způsoben pomalejším tempem růstu v podnikatelské sféře (růst o 4,9 %) a rychlejším tempem v nepodnikatelské sféře (růst o 8,9 %), bylo 2. čtvrtletí poznamenáno zcela ojedinělým shodným růstem v obou sférách o 5,4 %. Znamená to tedy, že ve 2. čtvrtletí, ve srovnání s 1. čtvrtletím t. r., se mzdový růst v podnikatelské sféře poněkud zrychlil (o 0,5 procentního bodu), naopak ve sféře nepodnikatelské poměrně výrazně zpomalil (o 3,5 proc. bodu).

Meziodvětvová mzdová diferenciace se za uvedené období zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) dosáhl 35,7 %, což je o 2,2 procentního bodu více než ve 2. čtvrtletí 2004.

Graf č. 1

Mzdový vývoj za celé 1. pololetí 2005 byl charakterizován dosaženou průměrnou mzdou ve výši 18 220 Kč a meziročním přírůstkem 5,6 % (tj. 966 Kč). Zaměstnancům v podnikatelských subjektech vzrostla průměrná mzda na 18 317 Kč, o 5,2 % (tj. 898 Kč). V nepodnikatelské sféře vzrostla mzda o 1 187 Kč, tj. o 7,1 %, na 17 895 Kč.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Průměrná mzda na přepočtené počty ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1 015 Kč, tj. o 5,5 % a dosáhla 19 365 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 998 Kč, tj. 5,5 %, průměrná mzda činila 19 316 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 079 Kč, tj. 5,9 % a dosáhla 19 537 Kč. Reálná mzda celkově a v podnikatelské sféře vzrostla o 3,8 %, v nepodnikatelské o 4,2 %.

Vztah průměrné mzdy na přepočtené počty mezi 1. a 2. čtvrtletím je velmi obdobný jako u mzdy na fyzické osoby, za celé 1. pololetí činil tedy mzdový růst 5,7 % (nominální mzda 18 798 Kč), v podnikatelské sféře 5,2 % (18 753 Kč) a v nepodnikatelské 7,5 % (18 955 Kč). Meziroční růst reálné mzdy o 4,0 % vychází z růstu v podnikatelské sféře o 3,5 % a v nepodnikatelské o 5,8 %.

Graf č. 2

A Zemědělství a myslivost, lesnictví B Rybolov a chov ryb
C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví
G Obchod; opravy motorových vozidel H Ubytování a stravování
I Doprava, skladování a spoje J Finanční zprostředkování
K Činnosti v oblasti nemovitostí L Veřejná správa a obrana;
a pronájmu; podnikatelské činnosti povinné sociální zabezpečení
M Vzdělávání N Zdravotní a sociální péče;
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby veterinární činnosti

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 2. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně dosahovala v 1. pololetí 2005 odvětví ubytování a stravování, zemědělství a myslivost, lesnictví a rybolov a chov ryb. Na druhém konci žebříčku pak byla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Současně je možno zaznamenat, že odvětví s nejvyšší nominální mzdou dosáhlo meziročně nejvyšší dynamiky a naopak v nejhůře placeném odvětví rostla mzda nejpomaleji. Zde je asi na místě poznamenat, že statistika vychází z údajů o mzdách, které jsou zaměstnancům zúčtovány k výplatě a z nichž jsou rovněž odvedeny příslušné částky na daně, zdravotní a sociální pojištění, nemůže však postihnout event. další příjmy zaměstnanců např. ze spropitného apod.

Při porovnání mzdového vývoje za 1. pololetí podle oddílů OKEČ (dvouciferný kód OKEČ) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální výší průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:

- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 10 554 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla o 8 244 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +303 Kč, resp. +3,0 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 12 739 Kč (-6 059 Kč, +501 Kč, resp. +4,1 %)
- zemědělství, myslivost a související činnosti: 12 848 Kč (-5 950 Kč, +708 Kč, resp. +5,8 %).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální výší průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:

- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 43 751 Kč (+24 953 Kč, +3 851 Kč, resp. +9,7 %)
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 42 709 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o +23 911 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +4 330 Kč, resp. +11,3 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 25 861 Kč (+7 063 Kč, +1 662 Kč, resp. +6,9 %).

Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že zaměstnancům v odvětví s nejvyšší mzdou vzrostly výdělky v 1. pololetí 2005 meziročně 3krát rychleji a jejich průměrná mzda dosáhla zhruba 4násobku mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou. Meziodvětvová mzdová diferenciace se v 1. pololetí 2005 proti stejnému období roku 2004 zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) dosáhl 37,0 %, což je o 2,7 procentního bodu více než v 1. pololetí 2004.

Odvětvím s nejnižším růstem, resp. poklesem reálné mzdy (při dodržení podmínky 20 a více tis. zaměstnanců) bylo zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku – meziroční pokles reálné mzdy činil 1,0 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví zaznamenala meziročně jen nepatrný růst (o 0,6 %) a dosáhla 14 273 Kč, byla tedy o 4 525 Kč pod republikovým průměrem.

Naopak odvětvím (z hlediska zaměstnanosti významnějším) s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy bylo odvětví finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování – nárůst o 9,5 %.

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za 1. pololetí (na přepočtené počty) se ve finančních institucích vyšplhala na 2,2násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy dosáhly mzdy cca 1,7krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak zhruba jednu třetinu pod průměrem se drží mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

---

*Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Z počtu zaměstnanců zahrnutého do čtvrtletního zjišťování tvoří zaměstnanci nepodnikatelské sféry necelou čtvrtinu.