Komentář k vývoji průměrných mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2004

Nominální hodnota průměrné hrubé měsíční mzdy na fyzické osoby dosáhla v 2. čtvrtletí 2004 výše 17 817 Kč a představovala v meziročním srovnání přírůstek o 740 Kč, tj. o 4,3 %. Takto nízký meziroční přírůstek nebyl zaznamenán v celém období, za které má ČSÚ k dispozici přepočtené srovnatelné časové řady čtvrtletních údajů, tj. od 1. čtvrtletí roku 1998. Spotřebitelské ceny se zvýšily v 2. čtvrtletí 2004 o 2,6 %, reálná mzda vzrostla o 1,7 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 991 Kč (o 5,9 %) na 17 924 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,2 %. V nepodnikatelské sféře se snížila průměrná mzda o 102 Kč (o 0,6 %) na 17 462 Kč, reálná mzda klesla o 3,1 %. Propad reálné mzdy do záporných čísel byl v nepodnikatelské sféře naposledy zaznamenán v roce 2000.

Zatímco na vysokém meziročním růstu mezd v 1. čtvrtletí (o 8,8 %) se podílely obě sféry (podnikatelská vzrostla o 8,6 %, nepodnikatelská o 9,6 %), nízký přírůstek ve 2. čtvrtletí je ovlivněn protichůdným vývojem, a to mzdovým růstem ve sféře podnikatelské při současném poklesu ve sféře nepodnikatelské. Aktuální údaje napovídají, že i tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře však bylo v porovnání s předchozími obdobími poměrně nízké, nižší meziroční relativní přírůstek byl zaznamenán pouze ve 4. čtvrtletí 2002 a 1. čtvrtletí 2003. Dosud platilo, že rozdíly mezi oběma sférami se vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd. Na mzdovém vývoji v nepodnikatelské sféře se v letošním roce podílela jednak úprava platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě přechodem z dvanáctitřídní stupnice platových tarifů na šestnáctitřídní od 1. ledna 2004, jednak se projevil vliv snížení dalšího platu z původních 50 % na 10 %. Prvně zmíněné opatření přispělo k vyššímu růstu mezd v 1. čtvrtletí, zatímco druhé opatření vedlo k meziročnímu poklesu mezd ve 2. čtvrtletí a zastavilo tendenci z posledních dvou let, kdy ve 2. a 4. čtvrtletí převyšovala úroveň průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře v řádu až několika stokorun mzdovou úroveň v podnikatelské sféře. V letošním 2. čtvrtletí se průměrná mzda v nepodnikatelské sféře pohybovala zhruba 460 Kč pod úrovní mzdy ve sféře podnikatelské.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře je vyšší podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek, bude následující srovnání obou sfér provedeno na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

V období let 2000-2004 se v jednotlivých čtvrtletích meziroční přírůstky² v podnikatelské sféře pohybovaly v rozmezí cca 850-1350 Kč. K největšímu nominálnímu přírůstku mezd za uvedené období došlo v 1. čtvrtletí letošního roku, nejvyšší relativní přírůstek se projevil v 1. čtvrtletí 2001 (o 9,3 %). Nejvyšší růst reálné mzdy v podnikatelské sféře byl však zaznamenán shodně v 1. a 3. čtvrtletí 2003 (o 6,1 %), a to především v důsledku snížení spotřebitelských cen.

V nepodnikatelské sféře se přírůstky v uvedeném období pohybovaly v rozpětí zhruba od 150 do 1800 Kč. K největšímu nominálnímu přírůstku mezd došlo v 1. čtvrtletí 2003, kdy byly navýšeny platové tarify od 1. ledna, zatímco obdobné opatření v roce 2002 bylo uskutečněno až od 1. března. Vysoký nominální přírůstek se odrazil i v poměrně vysokém relativním přírůstku, který umocněn poklesem spotřebitelských cen způsobil rekordní přírůstek reálné mzdy.

Ve 2. čtvrtletí 2004 činila nominální mzda v podnikatelské sféře 18 346 Kč, což meziročně představuje zvýšení o 996 Kč , tj. o 5,7 %, reálně o 3,0 %. Obdobný růst reálné mzdy byl zaznamenán i ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2001. V nepodnikatelské sféře dosáhla nominální mzda výše 18 456 Kč, což znamená meziroční pokles o 71 Kč, tj. o 0,4 %, reálně o 2,9 %. V hodnoceném období jednotlivých čtvrtletí let 2000-2004 se uvedený pokles reálné mzdy přiblížil hodnotám z roku 2000, kdy se pohyboval v rozpětí od 1,4 do 2,4 %.

Z detailnějšího pohledu (dvoumístný kód OKEČ - oddíl) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 50 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na fyzické osoby patřilo stejně jako v 1. čtvrtletí:

- zemědělství, myslivost a související činnosti: 12 366 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o 5 451 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +748 Kč, resp. +6,4 %)

- maloobchod kromě motorových vozidel, opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost: 13 184 Kč (-4 633 Kč, + 565 Kč, resp. +4,5 %)

- výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený: 13 474 Kč (-4 343 Kč, +1 029 Kč, resp. +8,3 %)

Nejnižší průměrná mzda byla zaznamenána v odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (cca 28 tis. zaměstnanců), a to 9 975 Kč (tj. -7 842 Kč pod průměrem ČR, při nominálním přírůstku 592 Kč a relativním 6,3%).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 50 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na fyzické osoby, patřil:

- velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu, kromě motorových vozidel: 22 918 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o +5 101 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +1 726 Kč, resp. +8,1 %)

- výroba motorových vozidel: 21 334 Kč (+3 517 Kč, +1 362 Kč, resp. +6,8 %)

- spoje: 21 286 Kč (+3 469 Kč, +1 219 Kč, resp. +6,1 %)

Nejvyšší průměrná mzda byla zaznamenána v odvětví letecká doprava (cca 5,5 tis. zaměstnanců), a to 39 130 Kč (tj. 21 313 Kč nad průměrem ČR, při nominálním přírůstku 5 925 Kč a relativním 17,8 %).

Odlišný vývoj v 1. a 2. čtvrtletí znamená, že za prvních 6 měsíců letošního roku proti stejnému období roku 2003 vzrostla průměrná hrubá mzda na fyzické osoby o 6,4 %, což je o 1 045 Kč, na 17 267 Kč. Při růstu spotřebitelských cen za uvedené období o 2,5 % tak vzrostla reálná mzda o 3,8 %. Zaměstnanci podnikatelské sféry dosáhli v průměru mzdy 17 437 Kč, což je o 1 166 Kč, o 7,2 % více než ve stejném období loni, reálně jim mzda vzrostla o 4,6 %. V nepodnikatelské sféře si zaměstnanci polepšili o 645 Kč, o 4,0 % a v průměru tak docílili mzdy 16 702 Kč měsíčně, jejich reálná mzda vzrostla o 1,5 %.

Jediným, z hlediska zaměstnanosti významnějším odvětvím, ve kterém poklesla v 1. pololetí reálná mzda bylo odvětví: zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti – na poklesu o 0,9 % se podílel růst o 4,1 % v 1. čtvrtletí a pokles o 5,1 % ve 2. čtvrtletí. Průměrná mzda zaměstnanců v tomto odvětví činila v 1. pololetí 16 082 Kč, což je o 1 185 Kč méně než republikový průměr.

Naopak odvětvím s nejvyšším růstem reálné mzdy (při dodržení podmínky 50 a více tis. zaměstnanců) byla výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – nárůst o 7,3 %. Zaměstnanci v tomto odvětví však mají průměrnou mzdu na úrovni jen zhruba tří čtvrtin republikového průměru.

Při porovnání mzdového vývoje z hlediska sektorové příslušnosti dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. V 1. pololetí zaměstnanci těchto institucí pobírali měsíčně průměrně téměř 36 tis. Kč. V sektoru nefinančních podniků a vládních institucí byly ve stejném období průměrné mzdy zhruba poloviční. Ještě nižších mezd dosahují zaměstnanci v sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (necelých 13 tis. Kč). Reálně se zaměstnancům finančních institucí zvýšila průměrná mzda o 4,8 %, zaměstnanci nefinančních podniků si polepšili o 4,4 %. Zaměstnancům vládního sektoru (kam patří především organizační složky státu a příspěvkové organizace částečně financované ze státního či územních rozpočtů) vzrostla reálná mzda o 1,7 %, ještě méně, a to o 0,2 %, vzrostla reálná mzda v neziskových institucích.
_____________________________
¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Z počtu zaměstnanců zahrnutého do čtvrtletního zjišťování tvoří zaměstnanci nepodnikatelské sféry necelou čtvrtinu.
² Absolutní i relativní přírůstky jsou počítány ke stejnému období předchozího roku přepočtenému na srovnatelnou metodiku.