Kam směřují dovozy v české ekonomice - 3. čtvrtletí 2004
Datum vydání: 13. 10. 2004
Kód: e-1198-04
Omlouváme se všem uživatelům - dne 13.10.2004 ve 12.00 hod. byly v části "Polovina dovozů směřuje do výroby" opraveny dva číselné údaje (původní údaj 240,9 byl změněn na 204,9 a údaj 236,1 na 169,3).
Kam směřují dovozy v české ekonomice
V objemech zboží importovaného do české ekonomiky dominují dovozy pro výrobní spotřebu. Ty spolu s investičními dovozy tvoří téměř čtyři pětiny veškerých dovozů. Zbytek je použit jako osobní spotřeba. Tato konstatování jsou však jen velmi přibližným náhledem na strukturu dovozů podle jejich užití v ekonomice, protože určit přesně z tohoto pohledu směr toků importovaného zboží je v současné době nemožné . Navíc podstatná část dovozů není spotřebována v České republice, ale následně vyvezena, což uvedená struktura užití rovněž nezachycuje.
Úvod
Mezinárodní metodika dělení dovozů podle užití v ekonomice neexistuje. To konstatuje i Mezinárodní měnový fond, který nicméně žádá, aby země měly alespoň přibližnou představu o tom, kde v ekonomice končí importované zboží. Největší problém při snaze určit a kvantifikovat směr užití dovozů v české ekonomice souvisí s tím, že ho nelze statisticky přesně podchytit.
Dovážené zboží totiž může být spotřebováno v další výrobě, posloužit jako investice, může být dále vyvezeno či skončit v osobní spotřebě. Otázku užití dovezeného zboží proto v zásadě nemohou zodpovědět dovozci, ale ti, kdo dovezené zboží využijí – tedy obyvatelstvo, firmy, vláda. Ve výkazech se položka „užití dovozu“ nevyskytuje. Směr užití dovozu je však problémem nesporně velmi zajímavým, protože může vnést jasnější pohled na hnací síly růstu, zejména tak otevřené ekonomiky jako má Česká republika.
Problémy členění relativizují výsledky
Dělení dovozů na tři položky užití - pro výrobní spotřebu, na investice a pro osobní spotřebu - vzniklo v době, kdy stálá mise MMF v první polovině 90. let požadovala na České republice rozčlenit užití dovozů, což do té doby nebylo k dispozici. Přísným požadavkům na vypovídací schopnost toto členění nevyhovuje, je jen velmi hrubou orientací ve struktuře dovozů podle jejich užití v ekonomice. Používá se jako doplňující analytická informace také v ČNB, která na tvorbě tohoto rozdělení rovněž participovala.
Členění a obsah tří velkých okruhů užití dovozů vč. jednotlivých položek navrhlo před lety Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) mimo jiné i podle expertních odhadů odborníků za strojírenství, hutě a další odvětví. Český statistický úřad zpracovává pro MPO takto navolená data ze statistiky celních deklarací. Ze statistického hlediska je rozdělení požadované ministerstvem značně nedokonalé 1 , nicméně jde zatím o jediný pokus o určení směru užití dovozů. Navíc porovnání vývoje těchto skupin komplikují v současnosti změny ve statistice zahraničního obchodu po vstupu ČR do Evropské unie. S vědomím uvedených rezerv je proto nutné přistupovat i k výsledkům této analýzy.
Polovina dovozů směřuje do výroby
Sledujeme-li vývoj užití importu v kumulativním vyjádření, pak za prvních sedm měsíců 2 letošního roku se na celkové hodnotě dovozů ve výši 973,5 mld. korun téměř z poloviny (491,7 mld. korun) podílejí dovozy určené pro užití ve výrobě . Ve srovnání s tímtéž obdobím roku 2003 se jejich podíl nepatrně zvýšil z 50,2 % na 50,5 %.
Investiční dovozy dosáhly v uvedeném období 276,9 mld. korun a jejich podíl na celkových dovozech nepatrně klesl z 29 % na 28,5 %. Nejdynamičtější složku užití dovozů představovaly dovozy pro osobní spotřebu , které tvoří přibližně pětinu z celkové hodnoty zboží dováženého do České republiky. Přestože v porovnání s investičními dovozy a dovozy pro výrobní spotřebu je jejich hodnota nižší (v období od ledna do července 2004 činil 204,9 mld. korun, ve stejném období předchozího roku 169,3 mld. korun), jsou letos dovozy pro osobní spotřebu ve srovnání s ostatními dvěma sférami užití dovozů položkou nejdynamičtější.
Ne vše je ve výrobě spotřebováno
Výpověď o tom, že Česká republika své dovozy neprojídá, ale celou jejich polovinu využije ve výrobě, je na první pohled impozantní a dokládá silnou transformační schopnost ekonomiky. Háček je však v tom, že dovozy spotřebované ve výrobě nemusí vždy představovat „přetavení“ do nové produkce a fungovat tak jako výrobní vstupy. Ze značné části jde o „úpravu“ takovéhoto zboží (tzv. zušlechtění) a jeho opětovný export (charakteristickým znakem zušlechťovacího styku bývá skutečnosti, že zboží v takovémto případě nemění svého vlastníka). Do České republiky tak může být stroj například zaslán (ve statistikách tedy „dovezen“) k provedení generální opravy, natření, apod.
Tempo celkových dovozů určuje především výrobní spotřeba
Předzásobování z teritorií mimo EU, jímž byly vysvětlovány rychlé přírůstky dovozů v období od ledna do dubna letošního roku, se tak neukázalo být vlivem výlučným, protože vstupem do EU dovozy z unie dále akcelerovaly. V červenci, narozdíl od předchozích dvou měsíců následujících hned po vstupu, však tempo růstu zejména celkových dovozů mírně polevilo, kdežto u dovozů pro výrobní spotřebu zůstává stále vysoké. Ukazuje se tak, že na obrátkách nabírá silná pozice firem se zahraniční majetkovou účastí a jejich vztahy k zahraničním dodavatelům.
Vazba mezi dovozy pro výrobní spotřebu a celkovými dovozy je velmi silná, a to jak v řadě za jednotlivé měsíce, tak i v kumulativním vyjádření. Podobně silná je i vazba mezi tempy růstu dovozů pro výrobní spotřebu a celkových dovozů (opět jednotlivě i v kumulaci), ovšem od května letošního roku podle údajů s dopočty byl za jednotlivé měsíce také patrný rychlejší růst dovozů pro výrobní spotřebu oproti růstu všech dovozů.
Katapultující vývoj ve druhém čtvrtletí
Růst úhrnných dovozů do České republiky v období od dubna do června proti prvním třem měsícům roku byl růstem nevídaným, ale v průměru stejně velkým, jako v případě všech deseti nových členů EU. Přírůstek dovozů pro osobní spotřebu byl dokonce patnáctkrát vyšší než ve srovnatelných obdobích roku 2003.
Vývoj byl zcela v režii předzásobení a nástupu zintenzívněné výměny zboží poté, co se země stala součástí společného evropského trhu. V mezikvartálním porovnání byl totiž přírůstek celkového dovezeného zboží pětkrát vyšší než ve srovnatelném údaji roku 2003, protože hodnota dovozů v letošním druhém čtvrtletí stoupla proti prvnímu o 77,9 mld. korun, zatímco v roce 2003 činil tento mezikvartální srovnatelný růst jen 15,8 mld. korun
Jednotlivé směry užití se však na tomto impozantním růstu podílely rozdílně. Jestliže u investičních dovozů byl mezikvartální růst přibližně dvakrát vyšší (loni se zvýšil ve druhém čtvrtletí dovoz zboží proti prvním třem měsícům roku o 9,4 mld. korun zatímco letos o 20,6 mld. korun), pak přírůstek dovozů pro výrobní spotřebu byl vyšší dokonce více než sedmkrát, když stoupl z 5,1 mld. korun v roce 2003 na 37,9 mld. korun v roce 2004. Zcela mimo tyto proporce pak stojí zmíněný mezikvartální růst dovozů pro osobní spotřebu – jestliže v roce 2003 mohly domácnosti spotřebovat ve druhém čtvrtletí proti prvnímu čtvrtletí o 1,3 mld. korun více dováženého zboží, pak v roce 2004 mohou spotřebovat o extrémních 19,4 mld. korun více.
Pětinu dovozů spolkne osobní spotřeba
V roce 2003 bylo pro osobní spotřebu 3 užito dovozů v hodnotě zhruba 303,8 mld korun. Za prvních sedm měsíců letošního roku pak šlo o dovezené zboží za 204,9 mld. korun, což je velmi významný meziroční skok, protože ve stejném období loni spotřebovaly domácnosti dovážené zboží za 169,3 mld. korun. Hodnota importů pro osobní spotřebu tak stoupla o 21 %, což je více než u investičních dovozů i dovozů pro výrobní užití (o 17,3 %, resp. 20,6 %) a také více než dynamika celkových dovozů za toto období (19,7 %).
Mezi nejvýznamnější dovážené zboží určené pro osobní spotřebu patří léky, automobily (do osobní spotřeby je podle metodiky MPO zahrnována polovina celkově dovezené hodnoty, což činí za leden až červenec 2004 přibližně 11,5 mld. korun), dále výrobky z plastů, tiskoviny, videokamery, pneumatiky, kosmetické přípravky, textil a knihy, pračky a nábytek.
Dovozy léků stouply letos o dvě miliardy
Pokud rezignujeme na zcela přesné srovnání dynamiky s ohledem na výše uvedené důvody (zavedení statistiky Intrastat) lze podle nedopočítaných údajů konstatovat, že o polovinu vzrostl dovoz sýrů, o 12,5 % dovoz banánů, o 30 % dovoz cukrovinek, o 21 % dovoz koberců. Velmi výrazně stouply také dovozy textilu (o 84 % v položce Výrobky zcela zhotovené ostatní, o 30 % v položce bavlněných triček a tílek, o 44 % u pánských kalhot). Dovoz léků byl vyšší o 16 %, kosmetiky o 17 % a dovoz jízdních kol stoupl dokonce o tři čtvrtiny 4 .
Ve druhém čtvrtletí meziročně akcelerovaly zejména dovozy masa (v řádu stovek procent), sýrů, cukrovinek, vína z hroznů, dovozy knih a brožur, dále oděvy, videopřístroje a televize. O 250 % vyšší meziroční hodnota dovozů byla vykázána v letošním druhém čtvrtletí také v položce Obrazy, malby a kresby zhotovené ručně, zatímco dovozy pro sbírky a sběratelské účely v té době meziročně klesly.
Naproti tomu nižší než ve druhém čtvrtletí roku 2003 byly letos ve stejném období dovozy elektřiny, nádobí, chladniček, automatických praček a automobilů vyšší střední třídy.
Multiplikační efekt otevřené ekonomiky je nižší než uzavřené ekonomiky
Česká ekonomika patří, měřeno podílem dovozů a vývozů na hrubém domácím produktu, mezi dvanáct nejotevřenějších ekonomik na světě. Podíl dovozů pro investiční užití se pohybuje v posledních čtyřech letech mezi 28,6 % až 29,2 % celkových dovozů (po mírném poklesu podílu v roce 2002 činil loni tento poměr 29,22 %). Týká se hlavně položek, které mají co dělat s výrobky ze železa a oceli, hliníku a především stroji a přístroji.
Existují tři hlavní ekonomické aspekty ovlivňující investice: jednak výnosy, které investice přinesou (ty určuje především fáze hospodářského cyklu), pak náklady spojené s investicemi a konečně stav budoucích očekávání. Dopad dovozů je z teoretického hlediska komplikovaný. Podle keynesiánské teorie determinace produktu jsou investiční výdaje mocnými výdaji – jejich účinek na produkt je multiplikativní (přírůstek investic nezvýší produkt ve stejném rozsahu, ale v rozsahu vyšším, tedy multiplikovaném). Změny v čistých vývozech působí na ekonomiku podobně jako investiční výdaje. Stejně tak jako přírůstek spotřeby na jednotku produktu, nazývaný mezním sklonem ke spotřebě, existuje i mezní sklon k dovozům, tedy přírůstek dovozů odpovídající jednotkovému přírůstku produktu. .
Únik výdajů mimo ekonomiku (do dovozů) mění v otevřené ekonomice hodnotu multiplikátoru – ten je nižší než v uzavřené ekonomice. Při zvýšení produktu se o tuto (důchodovou) změnu zvýší i výdaje na spotřebu vynásobenou mezním sklonem ke spotřebě. Současně s tím rostou i výdaje na dovozy, tzn. nákup zahraničního zboží, a výdaje na domácí zboží tak klesnou na nižší úroveň než v uzavřené ekonomice. Proto musí otevřené ekonomiky s rozsáhlými dovozy počítat s nižšími efekty výdajových multiplikátorů.
Závěr
Extrémním přírůstkům dovozů do České republiky zejména ve druhém čtvrtletí letošního roku, jejichž mezikvartální růst byl ve srovnání s mezikvartálním růstem loňského roku pětkrát vyšší, dominovaly co se dynamiky týká dovozy pro osobní spotřebu. Jejich podíl ve struktuře užití dovozů je však nejmenší, i když za poslední čtyři roky mírně roste. Pokud jde o hodnotu dováženého zboží v miliardách korun, je pro druhé čtvrtletí typické mezikvartální zvýšení dovozů pro výrobní spotřebu o téměř 38 mld korun. Užitím ve výrobě se tak spotřebovává podle údajů za prvních sedm měsíců roku 2004 celá polovina úhrnných dovozů do české ekonomiky, přestože v posledních letech čelí tento segment užití dovozů nepatrnému úbytku svého podílu. Žádoucí investiční dovozy zaujímají velmi slušný 28-29% podíl na celkových dovozech.
Růst dovozů akceleruje měsíc od měsíce, s mírnou ztrátou tempa v červenci 2004. Jestliže letos v lednu byla hodnota celkových dovozů i dovozy pro výrobní a osobní spotřebu nižší než v lednu 2003 (to však neplatilo pro investiční dovozy), pak v únoru již šlo, s výjimkou dovozů pro výrobní užití, o dvojciferná meziroční tempa růstu, která se v květnu a červnu v údajích za úhrnné dovozy blížila 30 procentům. Dovozy pro osobní spotřebu dokonce tuto hranici překročily, když za měsíce duben, květen a červen rostly v meziročním srovnání tempem mezi 31 až 37 procenty. Výrazně například stouply dovozy léků: zatímco za prvních sedm měsíců roku 2003 činily 14 mld. korun, ve stejném období letos dosáhly hodnoty 16 mld. korun.
Uvedené rozdělení dovozů podle užití má však řadu slabých míst a použitá metodika MPO je zatím velmi nedokonalá: problém je v dělení a proporcích těch dovozů, které se použijí jak ve výrobní tak v osobní spotřebě – užití dovážené ropy ve výrobní spotřebě je evidentní, ovšem ne už dovoz zemního plynu. Stejné je to s automobily. V kategorii výrobní spotřeby se vyskytují například i dovezené náhradní díly. Uvedená struktura rovněž neřeší případ, kdy kupříkladu dovezený hliníkový ingot je přetaven do jiné formy a dále vyvezen, protože v takovém případě samozřejmě nejde o výrobní spotřebu. Zušlechťovací styk se vymyká uvedené jednoduché struktuře členění dovozů podle užití v ekonomice a vzhledem k jeho významu v zahraničním obchodu ČR je tato okolnost největší slabinou použité metodiky členění užití dovozů.
S veškerými výtkami k možnostem sledování užití dovozů lze s opatrností konstatovat, že i přes dosavadní letošní rychlé tempo růstu dovozů pro osobní spotřebu, které ve sledovaném období přesáhlo dynamiku celkových dovozů, zůstává podíl importů pro výrobní a investiční užití vysoký. Zároveň musí tak otevřená ekonomika, jakou má ČR, počítat s tím, že silné dovozy zmenšují multiplikační výdajové efekty oproti zemím, jejichž vazby na světové trhy se zbožím jsou méně rozvinuté.
_________________________________
1 Z tohoto rozdělení například není patrné, jaká část dovozů je určena pro další export. Zejména jde o zušlechťovací styk, který z velké části zahrnuje položku práce ve mzdě, je v zahraničním obchodě ČR hodnotově velmi významný, a to ve své pasívní i aktivní podobě .
2 Poslední tři měsíce byly sledovány ve změněné metodice (Intrastat plus Extrastat): Statistika zahraničního obchodu od 1. 5. 2004 vzniká spojováním údajů z obou systémů sběru dat. Nová metodická koncepce této statistiky přijatá ČSÚ zajišťuje základní návaznost na stávající časové řady údajů. Údaje získané po vstupu do Evropské unie však nejsou a nemohou být plně srovnatelné s údaji sebranými před 1. 5. 2004.
3 Jako „osobní spotřeba“ je podle MPO uvažováno nejen přímé užití dovozů spotřebiteli, ale i jejich nepřímé užití v konečné spotřebě domácností, přestože primárně prochází dovážené zboží výrobním cyklem. Toto je rovněž slabinou zvoleného dělení užití dovozů – na jedné straně takovýto postup výrobní spotřebě dovozů „ubírá“ na objemu, na druhé straně je však tato spotřeba uměle nadhodnocena zahrnutím těch položek, které fakticky nejsou ve výrobě „spotřebovány“, ale jen upraveny a dále exportovány (tzv. zušlechťovací styk). Určit přesnější výši užití dovozů ve výrobě je tak použitím této metody nemožné.
4 použité vybrané největší položky těchto dovozů v roce 2003; propočet je proveden na tomto souboru za tytéž položky v meziročním srovnání 2004/2003 (období leden až červenec)
Zpracovala:
Drahomíra Dubská
Oddělení makroekonomických analýz
tel. 2 7405 4041
e-mail: dubska@gw.czso.cz