Hrubý domácí produkt - 4. čtvrtletí 2005

Historicky nejvyšší reálný růst HDP za 4. čtvrtletí (o 6,9 %) i za celý loňský rok (o 6,0 %) byl dosažen především pozitivním vývojem salda zahraničního obchodu. Výdaje na konečnou spotřebu a tvorbu kapitálu se zvýšily také, ale jejich příspěvek k růstu HDP byl podstatně menší.
4. čtvrtletí

Hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl podle předběžného odhadu meziročně reálně o 6,9 %, tedy nejvíce za existující srovnatelnou časovou řadu (od roku 1995). Po vyloučení sezónnosti a vlivu počtu pracovních dní se HDP ve srovnání se 3. čtvrtletím zvýšil o 1,9 %.

Meziroční vývoj hlavních poptávkových makroekonomických agregátů (ve stálých cenách) byl stejně jako v předchozích čtvrtletích diferencovaný. K celkovému ekonomickému růstu přispělo stejně jako v předchozích čtvrtletích zejména zlepšení obchodní bilance, když zvýšení vývozu zboží (+ 12,6 %) bylo v porovnání s nárůstem dovozu zboží (+ 6,1 %) více než dvojnásobné (v běžných cenách byl tento rozdíl v důsledku zhoršení směnných relací nižší). Meziroční přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu (+ 4,2 %) byl obdobný jako v předchozích čtvrtletích. Pravidelný pokles zásob koncem roku byl téměř shodný s vývojem v posledním čtvrtletí roku 2004, takže přírůstek HDP v zásadě neovlivnil. Výdaje domácností na konečnou spotřebu meziročně reálně vzrostly o 2,6 %, přičemž jejich nominální zvýšení (v běžných cenách) o 4,1 % navazovalo na přírůstek disponibilního důchodu sektoru domácností (+ 4,4 %). Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu byly o 0,6 % nižší než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Na straně nabídky se na celkovém růstu hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách (+ 7,6 %) rozhodujícím způsobem podílela odvětví zpracovatelského průmyslu (zejména automobilového a strojírenství), energetiky, obchodu a peněžnictví.

Rok 2005

Hrubý domácí produkt vzrostl podle předběžného odhadu reálně meziročně o 6,0 %, což je nejvyšší zvýšení za dobu existence samostatné České republiky. Zároveň s odhadem za 4. čtvrtletí byl upraven i odhad HDP za všechna předchozí čtvrtletí roku (za první z 5,0 % na 5,3 %, za druhé z 5,2 % na 5,8 % a za třetí z 4,9 % na 5,8 %). Byly přitom vzaty v úvahu zpřesněné údaje zejména o výběru DPH, dovozu a vývozu zboží a služeb, výdajích zdravotních pojišťoven a také výstupy ze zpracování čtvrtletních statistických šetření, doplněné o dodatečně získané výkazy.

Porovnání loňských sezónně očištěných mezičtvrtletních přírůstků HDP signalizuje postupné zrychlování ekonomického růstu. Po stabilizovaném vývoji v roce 2004 (s mezičtvrtletními tempy okolo 1,3 %) se loňský přírůstek mezi sousedními čtvrtletími postupně zvyšoval z 1,4 % v prvním, na 1,9 % v posledním čtvrtletí, přičemž zpomalení ve 3. čtvrtletí bylo důsledkem zejména poklesu hrubé přidané hodnoty v odvětví zemědělství vlivem nepříznivých klimatických podmínek v období sklizně.

Na zvýšení celkového ekonomického výkonu se jednotlivé složky poptávky podílely různou měrou. K růstu HDP přispěl zejména vývoj salda zahraničního obchodu zbožím a službami, jehož přínos lze odhadnout na 5,3 procentních bodů. Pozitivní vliv měly i nárůst výdajů domácností na konečnou spotřebu (+ 0,9 p.b.) a zvýšení tvorby fixního kapitálu (+ 0,2 p.b.). Opačný dopad (směrem k poklesu) měl meziroční vývoj výdajů vládních institucí a změny zásob (shodně po 0,2 p.b.). Klíčovou roli v loňském ekonomickém růstu tak mělo výrazné zlepšení exportní výkonnosti ekonomiky.

Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly reálně o 2,6 %, v nominálním vyjádření (v běžných cenách) pak o 3,6 %, což bylo v souladu s jejich hrubými disponibilními důchody, které se loni zvýšily o 3,8 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně vyšší reálně o 3,7 %, nejrychleji přitom rostly investice do dopravních prostředků (+ 13,4 %) a strojů a zařízení (+ 5,1 %). Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu v úhrnu vzrostly o 0,8 %, avšak bez zahrnutí stíhaček Gripen by úrovně předchozího roku nedosáhly. Přírůstky a úbytky zásob v jednotlivých čtvrtletích se vzájemně téměř vykompenzovaly, což vyústilo v jejich celkový pokles o 1,4 mld. Kč (na rozdíl od roku 2004, kdy zásoby vzrostly o 25,6 mld. Kč). Nejvýraznější meziroční změny se projevily v zahraničním obchodě, kde vývoz vzrostl o 11,1 %, zatímco dovoz pouze o 4,8 %. Celková pasivní bilance obchodu zbožím a službami (v běžných cenách) v roce 2004 (- 13,1 mld. Kč) se loni změnila na aktivní (+ 61,4 mld. Kč).

Na nabídkové straně ekonomiky se na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,6 % podílela především odvětví zpracovatelský průmysl, energetika, obchod, peněžnictví a tržní služby. Naopak pokles hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách byl zaznamenán v odvětví pohostinství a ubytování.

Hrubý domácí produkt za EU 25 vzrostl v roce 2005 podle odhadu Eurostatu o 1,6 %, z toho ve 4. čtvrtletí o 1,8 %.

---

Kontakt: Ing. Jan Heller, tel. 274 052 865, e-mail: jan.heller@csu.gov.cz
Navazující publikace: 5001-05 Čtvrtletní národní účty České republiky ve 4. čtvrtletí 2005 (též /ep-5)