Český průmysl mění svou tvář - 2007

Krátká tematická analýza
 
Český průmysl mění svou tvář
 
 
Nedávný vývoj průmyslu České republiky lze z mnoha pohledů pokládat za vývoj přelomový. Tahouny růstu se v nové dekádě stávají jiná odvětví než ta, která dominovala v objemech průmyslové výroby i v tržbách ještě v 90. letech. Český průmysl je nyní ve své nové podobě „odlehčenější“, posunut směrem k odvětvím s vyšší přidanou hodnotou, stále více akcentuje export. Podstatným rysem je jeho stále zrychlující dynamika – nejrychleji přitom rostou tržby z přímého vývozu při dlouhodobě dvojciferných meziročních tempech růstu. Přírůstky produktivity práce předstihují v horizontu několika posledních let přírůstky průměrné mzdy. Impozantní jsou rovněž firemní zisky: ty stouply za rok 2006 v souboru velkých firem, zaměstnávajících více než 100 osob, o 30,7 % na 237,1 mld. korun (8,4 mld. eur). Přitom růstový potenciál, zdá se, ještě zdaleka není vyčerpán.
 
Ve srovnání s 90. lety zdravější, orientovanější na výroby méně náročné na spotřebu energií, méně devastující životní prostředí, s více než polovinou produkce směrované na export, přidávající více hodnoty – taková je tvář průmyslu České republiky na přelomu první dekády nového tisíciletí. Změny jeho struktury dále pokračují.
 
 
Počet nových pracovníků v průmyslu roste
 
Zaměstnanost v průmyslu roste. Po období proběhnuvších strukturálních změn, s relativně vysokým počtem lidí bez práce, začalo docházet ve vybraných průmyslových odvětvích české ekonomiky zhruba od poloviny roku 2005 k sílící absorpci nových pracovních sil. V průmyslu tak nyní pracuje téměř třetina z celkového počtu zaměstnaných v české ekonomice, tj. téměř 1,3 mil. pracovníků. Samotný segment firem pod zahraniční kontrolou vstřebal již výrazně přes půl milionu lidí a jejich podíl na zaměstnanosti v průmyslu dále roste – v prvním čtvrtletí 2007 dosáhl 45 % všech pracovníků v průmyslu (ve stejném období roku 2006 to bylo 41,3 %).
 
Mimo tyto počty pracují v průmyslu další desítky tisíc lidí, jimž zprostředkovávají zaměstnání pracovní agentury. V prvním kvartále letošního roku šlo o téměř 40 tisíc pracovníků, z nich většina je soustředěna v automobilovém průmyslu (10,5 tis. osob), ve firmám produkujících elektrické a optické přístroje a zařízení (10 tis. osob) a v hutnictví (6 tis. osob).
 
 
Tržby jako celý roční HDP
 
Třetina zaměstnaných v české ekonomice je soustředěna do zhruba 150 tisíc aktivních firem v odvětví průmyslu (fyzických a právnických osob). Ty utrží ročně za své výrobky přibližně 3 400 mld. korun, tj. 120 mld. eur, což je pro představu hodnota ročního HDP České republiky v nominálním vyjádření. Ročními tržbami vyššími než miliarda korun se může pochlubit přes 450 firem. Také segment malých a středních podniků má v ekonomické struktuře ČR stále větší význam s příjmy na úrovni téměř dvou pětin (46,8 mld. eur) celkového objemu průmyslových tržeb.
 
Silný růst firemních tržeb je obdivuhodný zejména ze dvou důvodů, což lze doložit příkladem roku 2006: za prvé nebyl generován rostoucím počtem subjektů podnikání, protože počet firem zůstal meziročně zhruba stejný. A to jak těch větších, s počtem zaměstnanců přesahujících 100 osob (jejich spektrum se zvětšilo jen o 0,1 %), tak i firem menších s počtem pracovníků mezi 20 až 100 osobami (zde stoupl počet podniků o 1 %). Druhým aspektem, v jehož důsledku je třeba ocenit mohutný růstový trend příjmů v českém průmyslu, je přetrvávající silná exportní schopnost navzdory handicapu dlouhodobého trendu posilující české měny vůči euru i dolaru.
 
Tempo růstu příjmů je zhruba srovnatelné jak u velkých, tak u menších firem, protože tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb stouply v roce 2006 meziročně u firem nad 100 zaměstnanců o 18,1 %, to znamená přesně stejným tempem, jako u firem zaměstnávajících 20 až 100 zaměstnanců. Kde se obě skupiny však lišily, bylo tempo růstu jejich zisků.
 
 
Velmi vysoká ziskovost
 
V posledních letech jsou zisky českého průmyslu ve srovnání s výsledky hospodaření v 90. letech velmi vysoké. Také jejich každoroční přírůstky vzbuzují respekt – v roce 2006 stoupl u firem nad 100 zaměstnanců zisk před zdaněním o 30,7 % na 237,1 mld. korun (8,4 mld. eur). U firem s počtem zaměstnanců 20 až 60 osob činila obchodní marže 45,1 mld. korun (tj.1,6 mld. eur) a proti předchozímu roku byla vyšší o zhruba desetinu (+10,6 %).
 
Dobrá ziskovost celého průmyslu je však patrná i po celé období předchozích tří let. Jestliže v roce 2002 bylo ziskových 127 151 aktivních firem podnikajících v českém průmyslu, pak v roce 2005 zůstal jejich soubor v podstatě stejný – ziskových bylo 127 532 firem. Vlivem snižování počtu zaměstnanců však velmi prudce vzrostla účetní přidaná hodnota na zaměstnance. V roce 2002 totiž vyprodukoval jeden zaměstnaný v průmyslu, bráno tímto parametrem, 483 tis. korun (tj. 17 tis. eur), ovšem v roce 2005 už 633 tis. korun, tj. 22,3 tis. eur. Za pouhé tři roky se tak účetní přidaná hodnota na jednoho zaměstnance v průmyslu ČR zvýšila o téměř třetinu (+31,1 %).
 
Takovéto zlepšení výkonu a finančního zdraví průmyslových firem nemohlo zůstat bez vlivu na délku návratnosti kapitálu, který do nich vložili jejich vlastníci. Pokud v roce 2002 činila rentabilita vlastního jmění 8,94 % - což přeloženo do srozumitelnější podoby znamená, že majitelům firem by se při této rentabilitě vrátil vložený kapitál zhruba za 11 let -, pak v roce 2005 stoupla tato rentabilita na 11,83 %, čímž se návratnost kapitálu pro jeho vlastníky zkrátila na 8,5 roku.
 
 
Produktivita dva kroky před mzdami
 
Dalším pozoruhodný aspekt vývoje českého průmyslu souvisí se mzdami, produktivitou a počtem pracovníků. Nejde jen o to, že průměrná měsíční mzda už v dubnu 2007 přesáhla 20 tis. korun, tj. 720 eur (za rok 2006 činila v měsíčním průměru 19 388 korun, tj. 680 eur) – podle dat za červenec činila průměrná měsíční nominální mzda 21 260 korun . Velmi vysoká je i její dynamika. V datech za první čtvrtletí 2007 vzrostly mzdy v průmyslu meziročně v průměru o 8,0 %, v dubnu o 9,0 % a v červenci o 9,4 %, což je tempo vysoko nad dlouhodobým průměrem (+ 6,0 % ročně za období 2000-2005). Rychleji roste i počet zaměstnaných – zatímco v letech 2000-2005 činil roční úbytek pracovníků v průměru -1,1 %, za letošní leden až duben se jejich počet zvýšil meziročně o 2,4 % a v červenci 2007 již činil meziroční přírůstek počtu osob zaměstnaných v průmyslu proti stejnému období roku 2006 již +2,6 %, což představovalo zvýšení o téměř 30 tis. osob (+29,9 tis. nově zaměstnaných).
 
Ve srovnání s přírůstky mezd jsou průměrná tempa růstu produktivity práce o třetinu vyšší s výraznější akcelerací v posledním období. Za léta 2000-2005 stoupala produktivita ročně v průměru o 8,2 % (mzda o 6 %), naproti tomu v prvním čtvrtletí 2007 činil přírůstek produktivity meziročně velmi vysokých 9,4 % při růstu průměrné mzdy o 8,0 %. V dubnu 2007 stoupla produktivita práce meziročně o 11,5 %, podle dat za červenec 2007 byla produktivita práce vyšší proti stejnému období roku 2006 o 9,5 %. Předstih produktivity před růstem mezd se tedy udržuje i přes jejich velmi vysokou dynamiku.
 
 
Export, export…
 
Na export jde více než polovina průmyslové produkce, u zpracovatelského dokonce výrazně více než polovina. Tento podíl se od roku 2000 výrazně zvětšil. Tehdy se tržby z přímého vývozu podílely na celkových průmyslových tržbách o něco více než třetinou (37,5 %), v roce 2006 už ze 48,5 %. Ve zpracovatelském průmyslu participoval přímý vývoz na jeho celkových tržbách na počátku dekády ze 43,8 %, ale v roce 2006 už z 53 %. Co se průmyslových odvětví týká, export je tažen především vývozem aut, výrazně vzrostl i vývoz produkce odvětví produkujícího kancelářské stroje a počítače. To má však v českých podmínkách spíše kompletační charakter. Jeho expanze jede v linii „levné dolarové nákupy cenově atraktivních komponent Þ jejich kompletace Þ výhodný prodej do zahraničí v eurech“. Zisk firem pak spočívá kromě marže i ve výnosech daných pro takovéto firmy příznivým pohybem kurzu EUR/USD.
 
 
… v režii zahraničních investorů
 
Vstup zahraničních investorů do ČR - zejména v silné vlně koncem 90. let a prvních let nové dekády -, byl doprovázen mohutnými investičními dovozy. Vybavování získaných kapacit stroji a zařízením mělo sloužit exportům budoucí produkce, což se naplnilo vrchovatou měrou. Už v roce 2000 totiž činil podíl firem pod zahraniční kontrolou na celkových průmyslových tržbách z přímého vývozu 63,4 %. V roce 2006 dále stoupl na 75,2 %. Firmy zahraničních investorů tak participují na exportních příjmech českého průmyslu z více než tří čtvrtin.
 
Na celkových průmyslových tržbách se firmy pod zahraniční kontrolou podílejí menší měrou, což dokumentuje, že domácí firmy jsou podstatně více orientovány na český trh. Přesto se i zde podíl zahraničních investorů v poměrně krátkém čase více než zdvojnásobil. Jestliže v roce 2000 se pohyboval na čtvrtině (25,3 %) celkových tržeb, v roce 2006 již přesáhl polovinu (58,6 %). Příjmy z průmyslové výroby v ČR tak připadají z větší části zahraničním investorům – ti jsou tak hlavní příčinou jak silné dynamiky průmyslové produkce, tak pozitivních výsledků zahraničního obchodu.
 
 
Posun k odlehčenější struktuře
 
Za změnou tváře českého průmyslu stojí strukturální změny. Zatímco v roce 2000 mu dominovalo hutnictví se 16,2 % celkových tržeb zpracovatelského průmyslu, v roce 2006 to byl s více než pětinovým podílem automobilový průmysl (20,4 %). Patří tak k odvětvím, která svůj už tak silný podíl markantně zvýšila (+4,5 p.b.), stejně jako výroba plastů (o 2,2 p.b na 6,6 % celkových tržeb). Ta je také silně vázaná právě na výrobu aut. Nejvýraznější růst podílu však zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů, jejíž podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu stoupl o 7,1 p.b. na 15,7 %. Právě to se podepsalo na znatelném odlehčení do té doby stále spíš „těžšího“ profilu českého průmyslu.
 
Český průmysl však těží i z toho, že má za sebou stabilní energetický sektor (energetické sítě v ČR patří k nejstabilnějším v Evropě).
 
 
Zdroje růstu se ještě nevyčerpaly
 
Pro pokračování růstu průmyslu stále existují zdroje. Tempo růstu zakázek, zejména ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu, totiž díky oživení západoevropských ekonomik akceleruje. Zejména u nových zakázek ze zahraničí, které se na jejich celkových číslech podílejí ze 60 %. Jestliže v období 2001-2005 rostly v úhrnu nové zakázky českého průmyslu o 15,9 % v průměru ročně, pak v prvním čtvrtletí 2007 o 15,0 %. Do budoucna může působit nadějně zlepšená kondice německé ekonomiky a evropského hospodářství jako hlavního odbytiště českého průmyslového exportu. I přes mírné zpomalení tempa německého HDP ve druhém čtvrtletí 2007, které se projevilo i v meziročním tempu celkových nových zakázek českých průmyslových podniků (+8,6 % v červenci 2007) se zdá, že úsudky o současném vrcholu konjunktury českého průmyslu a počátku sestupné fáze ještě nejsou na pořadu dne. 
 
 
Zpracovali:
 
Ing. Josef Vlášek
vrchní ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ
tel. 274052192
e-mail: josef.vlášek@csu.gov.cz
 
Ing. Drahomíra Dubská, CSc.
analytička
útvar ekonomicko-statistických analýz ČSÚ
tel. 274054041
e-mail: drahomira.dubska@csu.gov.cz