České domácnosti objevují podílové fondy a penzijní připojištění - 1. pololetí 2005

Krátká tematická analýza
  
Ve struktuře úspor českých domácností ¹ posilují v posledních dvou letech zejména podílové fondy a penzijní připojištění – podle aktuálních  údajů za rok 2004 a z konce prvního pololetí 2005 je zřejmé, že meziroční procentní přírůstky peněz uložených v těchto formách úspor a investic byly ve srovnání s ostatními druhy spoření českých domácností nejvyšší. Avšak vyjádřeno v  absolutních částkách, dávají lidé stále největší přednost hromadění peněz na netermínovaných vkladech – na jejich běžných a žirových účtech u bank ležela koncem června téměř čtvrtina (22,9 %) z 1,46 bil. korun celkových úspor českých domácností. Ve stavebním spoření jako typickém vkladovém produktu mělo obyvatelstvo k uvedenému datu  uloženo přes pětinu (20,8 %) objemu svých celkových úspor. Nadále pokračoval odliv peněz z termínovaných vkladů u bank. K překvapivé poklesu došlo u životního pojištění.
 
Koncem prvního pololetí letošního roku měli lidé uloženo u bank, stavebních spořitelen, penzijních fondů, v podobě životních pojistek či investic ve fondech nebo přímo v cenných papírech vč. odhadovaného objemu peněz držených doma zhruba 1459,6 mld. korun. Proti stejnému období roku 2004 vzrostly tyto úspory o 7,6 %. Vývoj v období 2002 až 2004 přitom ukazoval na neustálé zrychlování meziročního tempa růstu objemu úspor v sektoru domácnosti-obyvatelstvo - jestliže v roce 2002 stouply úspory proti roku 2001 o 6,2 %, v roce 2004 se jejich úhrn zvýšil meziročně již o 8,2 %. Avšak podle propočtů ke konci června 2005 tempo úhrnných úspor meziročně poněkud zvolnilo (na zmíněných 7,6 %), což způsobil především pokles přílivu peněz na životní pojištění . Nebýt tohoto propadu, tempo růstu úhrnných úspor Čechů by se i v tomto období dále zvýšilo.
 
I v krátkém časovém horizontu je vidět značná odlišnost v dynamice jednotlivých typů úspor, která mění i jejich podíly na úhrnném objemu úspor českých domácností. Tento vývoj se zdá být ovlivněn jednak přetrvávajícími tendencemi, jednak novými aspekty. Přetrvávající tendencí je pokles stavu terminovaných depozit obyvatelstva u komerčních bank a přelitím velmi významného objemu této redukce na běžné a žirové účty, nadále pokračující pokles vkladů v cizí měně a rovněž snižování celkového objemu cenných papírů držených českými domácnosti jako důsledek doznívání kupónové privatizace, bez ohledu na přitažlivé možnosti investic na kapitálových trzích v zahraničí a zejména v České republice. K novým aspektům patří velmi slušný růst penzijního připojištění, stagnace životního pojištění a mohutné posílení investic obyvatelstva do podílových fondů.
 
Nejatraktivnějši jsou podílové fondy
 
Majetek lidí v podílových fondech (vč. investičních fondů) stoupl od roku 2001 vůbec nejvíce ve srovnání s ostatními druhy úspor českých domácností - podle stavu z konce června 2005 přesáhl 167 mld. korun ² a byl tak 2,53krát vyšší proti stavu z konce roku 2001. Lidé však významně navýšili své investice zejména v letošním roce (o 23,4 mld. korun), když na konci pololetí byl objem peněz v podílových fondech o 20,5 % vyšší než ve stejném období roku 2004. Pro investování peněz do fondů je přitom charakteristické, že jejich meziroční růst ³ se zejména od roku 2003 neustále zrychluje.
 
Druhým významným rysem je rostoucí preferování zahraničních podílových fondů, projevující se podstatně většími přírůstky investic ve srovnání s domácími fondy: jestliže v polovině roku 2005 stoupl ve srovnání stejným obdobím roku 2004 objem peněz obyvatelstva v domácích podílových fondech o 12 mld. korun, jejich investice do zahraničních podílových fondů vzrostly o téměř 18 mld. korun. V domácích podílových fondech však zůstává i nadále větší objem investic, přestože obliba zahraničních fondů raketově narůstá – ve srovnání se sumou nainvestovanou do domácích fondů v nich měli lidé v polovině roku 2004 necelou polovinu peněz (45,3 mld. proti 92,1 mld. korun), ale o pouhých dvanáct měsíců později činil tento poměr už téměř 62 % (63,1 mld. proti 104,1 mld. korun).
 
Silný nástup investic českých domácností do podílových fondů patrný zejména ve druhé polovině loňského a první polovině letošního roku ukazuje na skokový příklon Čechů k investičním produktům. Tradiční konzervatismus však přetrvává. Celá polovina takto nainvestovaných peněz leží totiž ve fondech peněžního trhu, tedy nejméně rizikových a dlouhodobě méně výnosných typech podílových fondů. Ty jsou stále preferovány i přes velmi vysoké zisky akciových fondů, které těžily v posledních letech z pozitivního vývoje burzovních indexů zejména ve středoevropském regionu. Například index pražské burzy cenných papírů PX 50 vzrostl v letech 2003 a 2004 o 43,1 %, resp. 56,6 %. Podle údajů z konce srpna 2005 dosáhl jeho růst za posledních 12 měsíců dokonce 64,5 %.
 
Investice do podílových fondů zvýšily svůj podíl na celkovém objemu úspor českých domácností z 5,8 % koncem roku 2001 na 11,3 % v polovině roku 2005, což představuje nárůst o téměř 70 mld. korun a průměrný roční přírůstek 24,5 miliard.
 
Úspory na penzi stouply rychleji
 
Druhým překvapením co se týká změn ve struktuře úspor českých domácností je rychlost, s níž přibyly peníze do penzijních fondů ve srovnání s ostatními druhy spoření. V polovině roku 2005 stoupl jejich objem meziročně o 17,9 %, což bylo vyšší tempo než u oblíbeného stavebního spoření (+16,4 %). Penzijní připojištění se také stalo jediným finančním produktem, kde miliardové přírůstky peněz z roku na rok dosahují stabilně (v meziročním srovnání po jednotlivých pololetích) stále vyšších hodnot. Takováto dynamika je v kontextu ostatních forem úspor českých domácností jedinečná, přestože v celkovém přílivu peněz (vyjádřeno v miliardách korun i meziročních tempech) zatím penzijní připojištění na prvních místech nefiguruje – od roku 2002 do prvního pololetí 2005 činil průměrný roční přírůstek 15,4 mld. korun (avšak koncem června 2005 proti stejném období předchozího roku již 17,6 mld. korun). Lidé zde od začátku fungování penzijního připojištění do konce letošního prvního pololetí naspořili spolu s připsanými příspěvky od státu celkem 115,7 mld. korun (z toho samotné státní příspěvky dosahují v kumulovaném vyjádření 24,7 mld. korun).
 
Navzdory příznivému hodnocení z posledního období má spoření v penzijních fondech značné rezervy Měsíční úložky střadatelů zůstávají v průměru stále nízké, což lze vysvětlit na jedné straně rostoucím počtem účastníků v poměru k celkovým peněžním objemům - koncem roku 2004 spořilo prostřednictvím penzijního připojištění 29 % obyvatel ČR a 62,5 % ekonomicky činných, což značí vysoká poměrná čísla i ve srovnání s vyspělou Evropou.
 
Na druhé straně však přetrvává stále nízké povědomí o roli, kterou může hrát v budoucnu tato forma zajištění ve stáří pro velkou část české populace. V roce 2004 spořili lidé v průměru měsíčně necelých 397 korun, v roce 2001 to bylo 348 korun. Přestože jejich příjmy rostou, penzijním fondům více neposílají - na penzijní připojištění odkládají měsíčně jen 2,2 % své průměrné hrubé mzdy a tento poměr se dokonce rok od roku snižuje (v roce 1996 činil 3,2 %).
 
Životní pojištění  - nečekaná stagnace
 
Objem peněz naspořených lidmi formou životních pojistek se měří podle výše technických rezerv pojišťoven za sféru životního pojištění. Pokud nejsou k dispozici čísla z finančních výkazů, lze je obecně odvodit od vývoje předepsaného pojistného, zjednodušeně řečeno peněz, které lidé každý rok „ukládají“ u pojišťoven (podle předepsané výše dohodnuté v pojistné smlouvě).
 
Předepsané pojistné u d životního pojištění ⁴ pokleslo o 3,3 % podle objemů peněz z poloviny roku 2005 proti srovnatelnému období roku 2004. Propad byl způsoben především tím, že se vyčerpal potenciál jednorázových vkladů na životní pojistky, které jako produkt začaly pojišťovny nabízet ve větším rozsahu zejména po roce 2000. Tyto jednorázové vklady nedosáhly meziročně ani tří čtvrtin objemu z poloviny roku 2004. Běžné úložky na účty životního pojištění si ale udržely pozitivní trend (+10,6 %).
 
Pokles úspor na životním pojištění v letošním prvním pololetí také způsobil, že jeho podíl na celkových úsporách českých domácností klesl na 8,7 % a je téměř identický s podílem z konce roku 2001 (8,6 %). Průměrný roční přírůstek peněz na životním pojištění ⁵ za období prosinec 2001 až červen 2005 totiž činil 9,73 mld. korun a byl tak nejmenší ve srovnání s ostatními spořícími a investičními produkty zaznamenávajícími meziročně pozitivní růsty (stavební spoření, podílové fondy, netermínované vklady, penzijní připojištění).
 
Stavební spoření – horečka opadá
 
Stavební spoření nezůstává nic dlužno své pověsti „stálice“ v úsporách českých domácností, jeho tempo růstu však slábne. Jako spořící produkt s vysokou dynamikou i nejvyššími ročními přírůstky peněz v korunovém vyjádření si dlouhodobě udržuje vysokou oblibu, protože za poslední tři a půl roku přibylo střadatelům v průměru každý rok na účtech 53,2 mld. korun. Ovšem rok od roku se dynamika spoření snižuje (z meziročních +49 % v roce 2002 na +16,4 % v půli roku 2005).
 
I přes jistou ztrátu tempa růstu však čísla z konce června 2005 ukazují na pokračující posilování podílu stavebního spoření na celkovém objemu úspor českých domácností, který k tomuto datu dosáhl 20,8 % (v roce 2001 činil 10,6 %). I když opadla horečka uzavírání nových smluv vrcholící koncem roku 2003 před nástupem legislativní změny, která redukovala extrémní výhodnost tohoto finančního produktu, bude stavební spoření zřejmě i nadále díky relativně vysoké efektivní úrokově sazbě (vlivem příspěvku státu) ve středu zájmu především konzervativních střadatelů.  
 
Nízké úročení deklasuje termínované vklady u bank
 
Pokles objemu terminovaných depozit obyvatelstva u komerčních bank začal na jaře roku 2001 a dosud se nezastavil. Od té doby ukazovala čísla v meziročním srovnání vždy nižší stav ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Strmost tohoto sestupu však v několika posledních pololetích poněkud polevila. Jestliže koncem roku 2002 snížili lidé své úložky na termínovaných vkladech proti stejnému období roku 2001 o 89,2 mld. korun a v pololetí 2003 meziročně dokonce o 93,8 mld. korun, pak v polovině roku 2005 činil meziroční pokles objemu termínovaných vkladů českých domácností 16,9 mld. korun. Lze tedy říci, že odliv peněz do jiných forem úspor sice nadále pokračuje, ale s podstatně menší intenzitou.
 
Jednoznačnou příčinou propadu úspor domácností na termínovaných vkladech u komerčních bank je jejich nízké úročení. Nemohou tak konkurovat spořícím produktům se státní podporou, která především zvyšuje jejich efektivní úrokové sazby.
 
Vklady na viděnou na novém maximu
 
I když objem peněz na netermínovaných vkladech domácností se rychle zvyšuje, nelze jednoznačně říci, že jde o „úspory“ v pravém slova smyslu či chování související s jejich kumulací. Kromě úrokové neatraktivnosti spoření na termínované vklady totiž hraje důležitou roli hraje i skutečnost, že pro obyvatelstvo jsou peníze na žirových a běžných účtech likvidní a ve srovnání s ponecháním doma se jejich uložení u bank stalo také podstatně méně rizikové. Od roku 2002 do poloviny letošního roku přibylo pokaždé v meziročním srovnání na netermínovaných vkladech v průměru 39 mld. korun, zatímco z termínovaných vkladů u bank ubylo každoročně v průměru 54,9 mld. korun. Lze tedy říci, že úbytek peněz obyvatelstva na termínovaných vkladech u bank směřoval i do jiných forem spořících a investičních produktů a zřejmě i do spotřeby. (Prostým srovnáním, abstrahujícím od různých možností nakládání s penězi a úsporami domácností, lze vidět, že úbytek peněz na termínovaných vkladech směroval z více než dvou třetin na posílení objemů netermínovaných vkladů.)
 
Objem peněz držených doma se podle odhadů zřejmě opět zvýšil díky dalšímu poklesu úrokových sazeb v ekonomice ⁶ . Při zohlednění tempa růstu netermínovaných vkladů a oběživa ⁷ lze velmi přibližně odhadnout, že peníze českých domácností ponechané doma (a tedy mimo měřitelné formy úspor) zřejmě již dosahují zhruba padesátimiliardové hranice.
 
Akcie stále netáhnou, i přes pohádkové zisky
 
Přímé investice do cenných papírů jako zhodnocování peněz stále nejsou u českých drobných investorů ve středu většího zájmu. A to i přesto, že jejich výnosy zejména v případě akcií obchodovaných na pražské burze ⁸ , přesahovaly v letech 2002-2005 každoročně v průměru 40 % a koncem srpna 2005 činil růst za posledních dvanáct měsíců dokonce 64,5 % (graf č. 3).
 
Navíc objem tohoto majetku v jejich držení zřejmě dále klesne. Nová právní úprava týkající se vyvlastňování (squeeze-out) minoritních akcionářů totiž ovlivní český kapitálový trh další redukcí akciového majetku drobných investorů z řad obyvatelstva. Dává majoritnímu vlastníkovi možnost vykoupit akcie od menších akcionářů a řada firem již tento úmysl ohlásila včetně nabízené ceny. Podle odhadů z trhu může jít v úhrnu až o 7 mld. korun u společností, které zatím oznámily odkupy – o to dále poklesne objem držených cenných papírů především fyzickými osobami, který zřejmě nebude kompenzován odpovídajícím objemem nákupů (více než miliardu hodlá v úhrnu nabídnout minoritním vlastníkům za jejich akcii při výkupu např. Česká pojišťovna či Plzeňský Prazdroj). Objem přímých investic do cenných papírů, tedy majetek českých domácností držený v této podobě,  se tak zřejmě dále sníží. 
 
Přinášejí změny v alokaci úspor rizika?
 
Tak masivní úbytek termínovaných vkladů za krátký čas, k němuž došlo v sektoru komerčních bank České republiky, by za jiných okolností zřejmě vedl k podvázání jejich schopnosti financovat dostatečně ekonomický růst země. Roli však v této souvislosti hrají i jiné kompenzující aspekty: za prvé, pokles míry úspor v sektoru domácností - a tedy snižující se schopnost domácích úspor generovat růst HDP - byl více než kompenzován přílivem zahraničních investic.
 
Za druhé, odliv peněz z termínovaných vkladů je rizikem jen částečně, protože peníze zůstávají z velké části v bankovním sektoru - dvě třetiny úbytku termínovaných vkladů přechází celkově vzato do vkladů netermínovaných. Takovýto vývoj ztěžuje řízení rizik v bankách, protože přirozený hedging, kdy splatnostem aktiv odpovídá zhruba splatnost pasiv, je za takovéto situace pochopitelně ztížen. Ovšem obrovské objemy netermínovaných vkladů, které v polovině roku dosahovaly 337,2 mld. korun, umožňují část z nich (jako „spících“ peněz) používat pro aktivní bankovní obchody stejně jako například vklady s krátkodobou splatností. Fatální dopad na banky tak redukce termínovaných vkladů obyvatelstva zřejmě nevyvolá. Nižší tempo úvěrování firem jako významného investičního impulsu pro ekonomiku tedy nelze zcela připsat na vrub úbytku cizích zdrojů bank, jimiž jsou v tomto případě vklady obyvatelstva.
 
Je rizikem odliv domácích úspor do zahraničí? Podle údajů o podrobnější struktuře investičního portfolia penzijních fondů je zřejmé, že přibližně desetina majetku penzijních fondů je investována do zahraničí ⁹ , což představuje zhruba 10 mld. korun. Jednoznačný je pak odliv v případě podílových fondů, v nichž prudce rostou investice obyvatelstva - v polovině roku 2005 dosáhl objem jejich peněz v zahraničních podílových fondech 63,1 mld. korun. Jestliže by preference českých domácností pokud jde o zahraniční podílové fondy pokračovala tímtéž tempem jako v letošním prvním pololetí (tj. meziročně o téměř čtvrtinu), pak by již v příštích dvou letech mohl odliv úspor českých domácností v podílových fondech spolu investicemi penzijních fondů přesáhnout 100 mld. korun.
 
Co se samotných domácností týká, jejich měnící se chování v nakládání s penězi lze hodnotit jako racionální a respektující vyváženěji poměr výnosů, rizika a likvidity.
 
Závěr
 
České domácnosti stále více „přetavují“ své úspory směrované tradičně na termínované vklady u bank především do investic v podílových fondech a spořících produktů se státní podporou (formou přímých příspěvků či daňových úlev). U nich však je tento trend patrný zejména na začátku období 2001-2005, protože během let meziroční procentní nárůst úspor postupně slábne - především u životního pojištění, kde vyústil v pokles, ale i u stavebního spoření). 
 
Na účtech stavebního spoření měli lidé koncem prvního pololetí 2005 uloženo 303,9 mld. korun, tedy více než na svých terminovaných vkladech u komerčních bank, kde leželo 278,2 mld. korun (k tomuto převýšení došlo poprvé v březnu 2005). Ve srovnání s koncem roku 2001 stouply v polovině roku 2005 úspory domácností v podílových fondech o 153 % na 167,2 mld. korun, ve stavebním spoření o 152 % na uvedených 303,9 mld., v penzijním připojištění o 87 % na 115,7 mld., na netermínovaných vkladech o 77 % na 337,2 mld. a v životním pojištění o 30,5 % na 127,6 mld. korun. Zbylé formy spoření zaznamenaly pokles – na termínovaných vkladech u bank měli lidé koncem letošního června jen 59 % objemu svých úspor z prosince 2001 (tj. již zmíněných 278,2 mld.), vklady v cizích měnách byly za toto období zredukovány zhruba o čtvrtinu (na 63,1 mld.), stejně jako odhadovaný objem přímých investic do cenných papírů na 16,1 mld. korun, což představuje 72 %, resp. 71 % objemů z konce roku 2001.
 
Zpracovala:
Drahomíra Dubská
Oddělení makroekonomických analýz
tel. 2 7405 4041
e-mail: dubska@gw.czso.cz

Širší analýza zabývající se také dopady na ekonomický vývoj je provedena v případové studii s názvem "Změny v chování českých domácností v období 1993 až 2005 – úspory a zadluženost“, kterou vydá ČSÚ koncem září 2005.

---

¹ zde i v dalším textu, pokud není uvedeno jinak, je pod pojmem“domácnosti“ myšlen sektor „domácnosti-obyvatelstvo“ (samotný sektor „domácností“ je tvořen jednak sektorem „obyvatelstvo“, jednak sektorem „živnosti“, tj. podnikající fyzické osoby s IČO)
² celkový objem peněz v podílových fondech je vyšší o investice pocházející nikoli od obyvatelstva, ale od také od právnických osob – samotné obyvatelstvo se na objemu majetku ve fondech podílí zhruba z 85 % (jde o odhad podle údajů o klientském portfoliu tří největších domácích investičních společností na českém trhu)
³ podle koncových  stavů z pololetí a závěru jednotlivých let
⁴ Česká asociace pojišťoven (ČAP) zatím nevydala výroční zprávu za rok 2004, z níž byl bylo možné určit přesně výši technických rezerv životního pojištění - jejich objem z konce roku 2004 a prvního pololetí 2005 je tak odhadnut z meziroční dynamiky předepsaného pojistného
⁵ podle technických rezerv životního pojištění pojišťoven sdružených v ČAP; za rok 2004 a pololetí 2005 odhady  podle tempa růstu v roce 2003, resp. tempa růstu předepsaného pojistného v prvním pololetí 2005
⁶ snížení dvoutýdenní repo sazby ČNB na 1,75 % p.a. v dubnu 2005, v pořadí již třetí během daného roku; přitom po celou druhou polovinu roku 2004 pracovala ekonomika s touto základní úrokovou mírou, od niž jsou odvozeny sazby na peněžním trhu a klientské sazby komerčních bank, na úrovni 2,5 % p.a.    
⁷ velmi hrubý odhad vychází z objemu oběživa, hotovosti na přepážkách bank, hotovostí obchodníků a firem, struktury bankovek podle nominální hodnoty, konzultací o distribuci a cirkulaci oběživa; pro účely této analýzy bylo zohledněno i průměrné tempo růstu netermínovaných vkladů za uvedené období a průměrné tempo růstu oběživa
⁸ měřeno růstem indexu PX 50, resp. indexem PX-D udávajícího vývoj nejlikvidnějších akcií obchodovaných v burzovním systému SPAD
⁹ podle údajů Komise pro cenné papíry v prvním čtvrtletí roku 2005 šlo o 9,5 % majetku penzijních fondů, ve druhém čtvrtletí pak o 10,5 %; kritériem je, že jde o investice do titulu, který nebyl emitován v České republice (mohou však být použity i jiné způsoby měření, podle toho, co je pokládáno za „zahraniční investici“ - např. investice v eurech či obchodování titulu na BCPP