Analýza vývoje stavebnictví - 4. čtvrtletí 2005

Růst celkové stavební výroby v roce 2005 pokračoval a  vzrostla reálně o 4,2 %. Tempo růstu bylo pomalejší než v roce 2004, kdy celková stavební výroba vzrostla reálně o 9,7 %. Tempo růstu v jednotlivých čtvrtletích roku 2005 je diferencované ( v 1.čtvrtletí 2005 byl pokles o 3,2 %, ve 2.čtvrtletí růst o 0,1 %, ve 3.čtvrtletí  o 7,3 % a ve 4.čtvrtletí  o 9,7 %). V druhém pololetí 2005 se do hodnocení vývoje stavební výroby  přestal  promítat vliv změny DPH na stavební práce (vyjma bytové výstavby) od 1.5. 2004.

Růst stavební výroby byl ovlivněn zejména:
-          realizací staveb inženýrského stavitelství, zejména dálnic, kterých bylo rozestavěno více než 100 km;
-          realizací  developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na obchodní a společenská centra ve velkých městech;
-          pokračujícím růstem intenzity bytové výstavby, který se opíral o dynamický vývoj na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření a v druhé polovině roku byl ovlivněn i  podporami mladým manželstvím.
 
Struktura stavební produkce

Základní charakteristikou tržní struktury stavebnictví byla produkce pro investice (v rozsahu téměř tří čtvrtin), tedy zboží s dlouhodobou životností, v mnoha případech 100 let a více.

Nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací investičního charakteru, činila z celkové produkce  72,7 % ve struktuře:
-          bytové budovy 13,5 % (obytné a rodinné domy a nástavby a přístavby k nim)
-          budovy výrobní 16,4 % (tovární haly, budovy pro zemědělství, obchod a dopravu)
-          budovy nevýrobní 13,4 % (obchodní centra, školní, zdravotnické a administrativní budovy)
-          inženýrské stavby  28,3 % (silnice, dálnice, mosty, tunely)
-          vodohospodářské stavby 1,1 % (hráze, jezy a stupně, nádrže na tocích, plavební komory)
 
V evropském kontextu vykazuje struktura stavební produkce v ČR tyto odchylky:
-          nízký podíl bytové výstavby, který však postupně roste
-          nízký podíl oprav a údržby
-          vysoký podíl inženýrské výstavby
 
Opravy a údržba činila z celkové produkce 24,8 % a zbytek připadá na ostatní práce (1,1 %) a práce v zahraničí  (1,4 %).

Objem stavební výroby
V roce 2005 byly provedeny stavební práce za 422 737 mil. Kč.  Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2 498 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 290 672 mil. Kč, tj. o 5,1 % více než v roce 2004.
Index vypočten ze stálých cen.
 
Ve velikostní struktuře podniků nastal nejvyšší nárůst stavebních prací u velkých podniků s 500 a více  zaměstnanci (o 13,3 %). Střední podniky zaznamenaly pokles, největší u podniků se 100 až 249 zaměstnanci (o 6,1 %).
Produktivita práce
Produktivita práce měřená objemem stavebních prací na jednoho zaměstnance se v podnicích s 20 a více zaměstnanci zvýšila o 0,2 % proti roku 2004. Nejvyššího růstu produktivity práce dosáhly podniky s 500 a více zaměstnanci , nejvyšší růst byl u podniků s 1 000 a více zaměstnanci (o 14,3 %). Pokles produktivity práce nastal  u podniků s 20 až 249 zaměstnanci, největší u podniků se 100 až 199 zaměstnanci (o 9,5 %).

Zaměstnanost
Celková zaměstnanost ve stavebnictví (dle šetření VŠPS) se ve 4.čtvrtletí 2005 zvýšila o 1,4 %, zvýšil se počet zaměstnanců a klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Z toho zaměstnanost ve stavebnictví u podniků s  20 a více zaměstnanci vzrostla o 4,9 %. Počet zaměstnanců vzrostl v roce 2005  na 161,6 tisíc osob, z toho bylo 105,8 tisíc  manuálně pracujících na stavebních pracích (růst o 4,8 %). Podle kraje sídla podniku vzrostl počet zaměstnanců ve všech krajích, nejvíce v Libereckém (o 7,6 %) a Zlínském kraji (o 7,4 %), nejméně v Karlovarském  (o 2,0 %) a Jihomoravském  kraji (o 3,8 %).

Mzdy
Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2005 zvýšila na 18 923 Kč (o 3,8 %), u manuálně pracujících ve stavebnictví na 15 300 Kč (o 2,5 %). V třídění podle kraje sídla podniku nastal nejvyšší nárůst průměrné měsíční mzdy v Praze (o 6,1 %) a  Olomouckém kraji (o 5,5 %), nejnižší v Karlovarském (o 0,7 %) ve Zlínském kraji (o 1,4 %) a pokles mzdy byl v Plzeňském kraji (o 0,3 %).
 
Stavební povolení
        Stavební úřady v roce 2005 vydaly 142 941 stavebních povolení, což bylo o 7,0 % méně než v roce 2004. Orientační hodnota nově povolených staveb dosáhla 325,8 mld. Kč, což bylo o 3,4 %  více než v roce 2004 (v 1.čtvrtletí  72,8 mld.Kč, ve 2.čtvrtletí  84,5 mld.Kč, ve 3.čtvrtletí 91,6 mld.Kč a ve 4.čtvrtletí 76,9 mld. Kč).
 
 
Vyšší objemy orientačních hodnot nebytových budov byly ovlivněny povolením výstavby velkých staveb dopravní infrastruktury a nákupních a společenských center.
       Byla povolena výstavba  27 staveb s orientační hodnotou vyšší než 1 mld. Kč. Z velké části se jedná o stavby dopravní infrastruktury.
 
 
Bytová výstavba
Stavební úřady povolily v roce 2005 výstavbu 41 628 bytů, což je o 4,2 % více než v roce 2004 a nejvíce od roku 1993. Z toho novou výstavbou bude získáno 33 690 bytů (o 8,4 % více) a jde především o byty v bytových budovách. Změnami dokončených staveb pak byl povolen  vznik 7 938 bytů (o 10,6 % méně proti roku 2004).
 Z celkového počtu nově povolených bytů  bude  postaveno v bytových budovách    38 711 bytů, což je o 1 525 bytů více a v nebytových budovách pak 2917 bytů. Tento počet bytů představuje proti roku 2004 nárůst ve výši 5,7%. Jedná se například o byty v polyfunkčních budovách, o přestavbu kasáren a hromadných ubytoven na byty.Orientační hodnota nově povolených bytů dosáhla v bytových domech 80,3 mld. Kč, což je o 4,2 % více než v roce 2004. Průměrná pořizovací hodnota nového bytu v nové bytové budově tak činí  2,2 mil. Kč, zatímco nový byt vznikající úpravou stávající bytové budovy přijde na  1,1 mil. Kč.
V územním členění se dlouhodobě nejvíce bytů staví v okolí velkých měst, zejména v okolí Prahy a Středočeském kraji. V roce 2005 zde byla zahájena výstavba 17 527 nových bytů. Nejméně bytů bude postaveno v kraji Karlovarském (698). V poměru k počtu obyvatel se bude stavět nejméně bytů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.