Analýza vývoje stavebnictví - 4. čtvrtletí 2004

 

-          koncentrací prací na velkých stavbách inženýrského i pozemního stavitelství (obchvaty velkých měst, železniční koridory, metro a tramvajová trať v Praze, obchodní a společenská centra);

-           rozvojem a realizací dalších významných developerských stavebních projektů, zejména zahraničních investorů;

-          rozvojem bytové výstavby výrazně podpořeným vývojem trhu hypotéčních úvěrů a stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb. Počet  poskytnutých hypotéčních úvěrů se zvýšil ve srovnání s rokem 2003 o 30 %, smluvní jistina se zvýšila o 43 %.

Od června 2003 stavební výroba nepřetržitě rostla převážně dvouciferným tempem a tento růst vyvrcholil v dubnu, kdy byl zaznamenán naprosto mimořádný a neopakovatelný nárůst o více než 60 procent. Firmy přizpůsobily své fakturace tak, aby využily poslední měsíc pětiprocentního zdanění. a splnily smluvní podmínky dříve dohodnutých smluv o dílo. Samotná práce se pak v řadě případů fyzicky uskutečnila až v následujících měsících, což potvrdily vykázané údaje především za květen a červen (poklesy o téměř 4 %). V menším rozsahu byla ovlivněna také data za březen a červenec. Výsledky za srpen a září ukazují, že efekt změny DPH odezněl a vykazované údaje opět odpovídají skutečně provedeným pracím.

Při hodnocení vývoje stavebnictví v roce 2004 jsme stáli před problémem, jak tyto nestandardní výsledky prezentovat veřejnosti. ČSÚ má k dispozici vykázané údaje, které byly ovlivněny výše uvedenou změnou DPH, avšak evidentně neodpovídají skutečnému vývoji fyzických objemů prací ve stavebnictví. Proto ČSÚ vytvořil modelový propočet, který  ukázal, jak by probíhal vývoj ve stavebnictví bez vlivu změny DPH (viz BOX).

 
Struktura stavební produkce

Základní charakteristikou tržní struktury stavebnictví je produkce pro investice (v rozsahu téměř tří čtvrtin), tedy zboží s dlouhodobou životností, v mnoha případech 100 let a více.

Nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací investičního charakteru, činila z celkové produkce 72,7 % a dělí se na:

-          bytové budovy 12,6 % (obytné a rodinné domy a nástavby a přístavby k nim)

-          budovy výrobní 21,4 % (tovární haly, budovy pro zemědělství, obchod a dopravu)

-          budovy nevýrobní 11,8 % (obchodní centra, školní, zdravotnické a administrativní budovy)

-          inženýrské stavby  25,8 % (silnice, dálnice, mosty, tunely)

-          vodohospodářské stavby 1,1 % (hráze, jezy a stupně, nádrže na tocích, plavební komory)

V evropském kontextu vykazuje struktura stavební produkce v ČR tyto odchylky:

-          nízký podíl bytové výstavby, který však postupně roste

-          nízký podíl oprav a údržby

-          vysoký podíl inženýrské výstavby

Opravy a údržba činila z celkové produkce 25,2 % a zbytek připadá na ostatní práce (1,0 %) a práce v zahraničí  (1,1 %).

BOX Modelování dopadu změny sazby DPH na vývoj stavební výroby březen až červenec 2004

V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byl mimo jiné novelizován zákon o dani z přidané hodnoty, který zvýšil u vybraného sortimentu výrobků a služeb základní sazbu z 5 % na 19 %. Zvýšení se týkalo rovněž stavebních prací (vyjma bytové výstavby, kde snížená sazba platí do 31. 12. 2007). Tyto změny výrazně ovlivnily vykázaná data o stavební výrobě. Vzhledem k tomu, že ukazatele produktivity práce mají relativně pravidelné chování a rostoucí trend, lze dopad změny sazby DPH odhadnout pomocí předpovědí produktivity práce. Zaměřili jsme se jak na produktivitu na zaměstnance (stavební práce S/počet zaměstnanců), tak i hodinovou produktivitu (S/počet odpracovaných hodin). Nakonec jsme se rozhodli využívat raději produktivitu získanou z hodin manuálně pracujících pro její větší vypovídací schopnost. Pro předpověď ukazatelů produktivity práce se ukázala jako nejvhodnější Winters-Holtova multiplikativní metoda. Pomocí odhadů produktivity jsme získali modelovou hodnotu stavebních prací S v podnicích s 20 a více zaměstnanci. Ta byla standardním postupem navýšena o odhad za malé organizace. To vše zatím v běžných cenách. Pro přepočet do stálých cen jsme použili celkový deflátor stavebních prací.  Sezónní očištění jsme provedli pomocí předpovědi sezónní složky. Ukázalo se, že bude nutné modelovat i údaj za březen, který byl  ovlivněn změnou DPH v menší míře. Od srpna se modelované hodnoty téměř vyrovnaly s vykázanými, proto bylo možné modelování ukončit. Ukázalo se, modelovat i údaj za březen, který byl již v menší míře

Objem stavební výroby

V roce 2004 byly provedeny stavební práce za 394 305 mil. Kč Stavební produkce malých podniků (do 19 zaměstnanců) činila podle odhadu ČSÚ zhruba třetinu  z celkového objemu stavebních prací. Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2 404 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 278 207 mil. Kč, tj. o 8,9 % více než v roce 2003.

Index vypočten ze stálých cen.

Ve velikostní struktuře podniků nastal nejvyšší nárůst stavebních prací u malých podniků s 20 až 49  zaměstnanci (o 12,1 %), u podniků se 100 až  249 zaměstnanci (o 11,5 %)  a u podniků s 500  a  více zaměstnanci  (o 9,0 %).

Produktivita práce

Produktivita práce měřená objemem stavebních prací na jednoho zaměstnance se v podnicích s 20 a více zaměstnanci zvýšila o 5,3 % proti roku 2003. Nejvyššího růstu produktivity práce dosáhly podniky s 200 až 249 zaměstnanci  o (18,3%), nejnižší podniky se 100 až 199 zaměstnanci (o 4,3 %). Pokles produktivity práce nastal pouze u podniků s 50 až 99 zaměstnanci (-0,6 % ).

Zaměstnanost

Celková zaměstnanost ve stavebnictví (dle šetření VŠPS) se ve 4.čtvrtletí 2004 zvýšila o 2,9 %, zvýšil se počet zaměstnanců a mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Z toho zaměstnanost ve stavebnictví u podniků s  20 a více zaměstnanci vzrostla o 3,4 %. Počet zaměstnanců vzrostl v roce 2004  na 158 tisíc osob, z toho bylo 104 tisíc  manuálně pracujících na stavebních pracích (o 2,9 %). Podle kraje sídla podniku vzrostl počet zaměstnanců ve všech krajích, nejvíce v Plzeňském (o 8,9 %) a Jihočeském kraji (o 7,4 %), nejméně v Praze (o 1,7 %) a na Vysočině (o 1,8%).
 

Mzdy

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2004 zvýšila na 18 125 Kč (o 6,2 %), manuálních pracujících ve stavebnictví na 14 842 Kč (o 5,6 %). V třídění podle kraje sídla podniku nastal nejvyšší nárůst průměrné měsíční mzdy v Libereckém kraji (o 7,3 %) a v Praze a Ústeckém kraji (o 6,8 %), nejnižší v Moravskoslezském (o 5,0 %) v Pardubickém kraji (o 5,8 %) a na Vysočině (o 5,9 %).

Stavební povolení

Stavební úřady v roce 2004 vydaly 153 622 stavebních povolení, což bylo o 2,9 % více než v roce 2003. Orientační hodnota nově povolených staveb dosáhla 315,1 mld. Kč, což bylo o 10,1 % více než v roce 2003.

Byla povolena výstavba  20 staveb s orientační hodnotou vyšší než 1 mld. Kč. Z velké části se jedná o stavby dopravní infrastuktury.

Bytová výstavba

Stavební úřady povolily v roce 2004 výstavbu 39 944 bytů, což je o 2,6 % více než v roce 2003 a nejvíce od roku 1993. Novou výstavbou bude získáno 31 067 bytů (o 4,0 % více) a jde především o byty v bytových budovách (30 618 bytů). Změnami dokončených staveb byl povolen vznik 8 877 bytů (o 2,1 % méně). Z celkového počtu nově povolených bytů  bude  postaveno v bytových budovách 37 186 bytů, což je o 444 bytů více. Výrazně roste počet nově povolených bytů v nebytových budovách (+570 bytů), a to zejména změnou dokončených staveb. Jedná se například o byty v polyfunkčních budovách a o přestavbu kasáren, výrobních prostor apod. na byty.

V územním členění se dlouhodobě nejvíce bytů staví v okolí velkých měst, zejména v okolí Prahy a Středočeském kraji. V roce 2004 zde byla zahájena výstavba 14 970 nových bytů. Nejméně bytů bude postaveno v kraji Karlovarském (943). V poměru k počtu obyvatel se bude stavět nejméně bytů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.