Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2008

 
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda ² na fyzické osoby dosáhla ve 4. čtvrtletí 2008 výše 25 381 Kč, v  meziročním srovnání činil přírůstek 1 946 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 2 051 Kč na 25 536 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 580 Kč na 24 839 Kč.

Výsledky 4. čtvrtletí 2008 potvrdily trend poměrné vysokého mzdového růstu, který byl nastartován již v roce 2007 a gradoval v 1. čtvrtletí 2008. Tehdy došlo k meziročnímu zvýšení průměrných mezd o 10,2 %, poté ve 2. čtvrtletí a ve 3. čtvrtletí došlo k postupnému zvolňování tempa na 8,0 %, resp. 7,8 %, v posledním čtvrtletí roku 2008 došlo k růstu o 8,3 %. Na rozdíl od předchozích čtvrtletí se ale poněkud sblížily hodnoty i přírůstky průměrné mzdy mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou. V podnikatelské sféře vzrostly mzdy meziročně o 8,7 %, v nepodnikatelské sféře o 6,8 %.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. V roce 2008 dosáhla inflace vrcholu v 1. čtvrtletí (7,4 %), v následujících čtvrtletích postupně klesala (6,8 %, resp. 6,6 %) až na 4,7  % ve 4. čtvrtletí. Celková reálná mzda tak ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,4 %. V podnikatelské sféře se zvýšila o 3,8 %, v nepodnikatelské sféře došlo poprvé za celý rok k růstu reálné mzdy, a to o 2,0 %. V předchozích čtvrtletích roku 2008 se totiž přírůstek reálné mzdy v nepodnikatelské sféře propadal do záporných hodnot. 

Vývoj nominální mzdy, reálné mzdy a indexu spotřebitelských cen viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr.
 
 Graf č. 1
Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově. Po zrušení vyplácení tzv. dalších platů (v roce 2005) byly v nepodnikatelské sféře potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj se tak stal plynulejším a mezi oběma sférami docházelo k většímu sbližování úrovně mezd i tempa jejich růstu. K velmi výraznému rozevření nůžek mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou došlo opětovně v 1. čtvrtletí 2008, kdy průměrné platy v nepodnikatelské sféře začaly poměrně výrazně zaostávat za mzdou ve sféře podnikatelské. Nastartované rozdíly přetrvávaly i v dalších dvou čtvrtletích roku 2008, i když byla patrná mírná tendence k jejich zmenšování. Vlivem vyššího mzdového růstu v nepodnikatelské sféře pak došlo ve 4. čtvrtletí k výraznějšímu sblížení jak úrovně mezd mezi oběma sférami, tak i tempa jejich meziročních přírůstků. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.
 
Graf č. 2 
 Za celý rok 2008 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda 23 542 Kč, což je meziročně o 1 848 Kč více. Relativní meziroční růst o 8,5 %, nejvyšší od roku 2001, byl tažen vzhůru podnikatelskou sférou (růst o 9,6 %) a naopak poněkud brzděn sférou nepodnikatelskou (+ 4,4 %). V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 2 105 Kč na 23 961 Kč, v nepodnikatelské sféře o 919 Kč na 22 037 Kč.

Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se v roce 2008 zvýšily o 6,3  %, byla poměrně významná část mzdového růstu znehodnocena rostoucími cenami. Přes vysoký mzdový růst se tak reálná mzda zvýšila pouze o 2,1 %, což je nejméně za posledních 10 let. Horší situace byla naposledy koncem 90. let, kdy byla poměrně výrazně roztočena spirála vysokého mzdového růstu na jedné straně a vysoké inflace na straně druhé. V podnikatelské sféře vzrostla mzda za celý rok 2008 reálně o 3,1 %, v nepodnikatelské sféře dokonce o 1,8 % poklesla. 
Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty ve 4. čtvrtletí 2008 činila 26 188 Kč, tj. meziročně o 1 981 Kč, resp. 8,2 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 2 082 Kč, tj. 8,6 %, průměrná mzda činila 26 152 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 610 Kč, tj. o 6,5 % a dosáhla 26 317 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 3,3 %, z toho růst v podnikatelské sféře činil 3,7 %. V nepodnikatelské sféře na rozdíl od předchozích tří čtvrtletí, díky vyššímu mzdovému růstu i nižší inflaci, reálná mzda vzrostla, a to o 1,7 %.

Za celý rok 2008 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty 24 282 Kč, což je meziročně o 8,5 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 9,6 % na 24 536 Kč, v nepodnikatelské sféře o 4,2 % na 23 337 Kč. Zatímco růst v podnikatelské sféře je nejvyšší od roku 1998, v nepodnikatelské sféře se jedná o nejnižší růst od roku 2000. Reálná mzda vzrostla celkově o 2,1 %, v podnikatelské sféře o 3,1 %, v nepodnikatelské naopak o 2,0 % poklesla.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ)  charakterizuje graf č. 3.         
 
Graf č. 3

Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) jsou uvedeny v následující tabulce.

 
Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců ³ , pak z porovnání na podrobnější úrovni ( oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí dlouhodobě stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním, resp. žádným změnám.

Nejvyšší nominální průměrné mzdy za posledních 5 let dosahovalo odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky - v roce 2008 tu byla průměrná mzda 51 750 Kč. Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví (47 293 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (36 273 Kč). Nejdynamičtěji se z těchto tří odvětví vyvíjela průměrná mzda v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie, kde od roku 2004 vzrostla téměř o 45 %, tj. zhruba o 11 tis. Kč. Právě na tomto konci žebříčku se za celých 5 let pořadí odvětví neměnilo.

Při uplatnění výše uvedeného kritéria velikosti odvětví podle počtu zaměstnanců byla v uplynulých 5 letech zjištěna naopak nejnižší nominální průměrná mzda nejčastěji v odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (v letech 2004 až 2006). V následujících dvou letech postoupilo z předposlední na poslední příčku odvětví výroba textilií a textilních výrobků. Důvodem nebylo to, že by si zaměstnanci dříve jmenovaného odvětví polepšili průměrné mzdy (ty i nadále zůstávají absolutně nejnižší), ale každoroční úbytky počtu zaměstnanců způsobily, že toto odvětví již nepatří z hlediska své velikosti k těm významnějším.

V celém pětiletém období se na posledních třech místech žebříčku vystřídalo kromě již dvou uvedených odvětví ještě: zemědělství, myslivost a související činnosti; ubytování a stravování a v posledním roce se přidalo odvětví výroba nábytku a ostatní zpracovatelský průmysl. Nejnižší průměrná mzda v roce 2008 v odvětví výroba textilií a textilních výrobků činila 16 146 Kč, proti roku 2004 sice vzrostla téměř o 30 %, v absolutní částce to ale představovalo pouze 3,5 tis. Kč. Pro srovnání: celková mzda vzrostla za posledních 5 let rovněž zhruba o 30 %, absolutně to ale bylo více než o 5,5 tis. Kč.
Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců ³ byla nejvyšší nominální mzda v roce 2008 (v odvětví letecká doprava – 70 998 Kč) 5,6krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 12 703 Kč). Meziroční růst průměrné mzdy v nejlépe placeném odvětví činil 23,4 %, v nejhůře placeném odvětví 6,8 %, v absolutních částkách se jednalo v prvním případě o cca 13,5 tis. Kč, zatímco v druhém případě jen zhruba o 800 Kč. Znamená to tedy, že průměrná mzda v nejhůře placeném odvětví nedosahuje ani úrovně meziročního přírůstku v nejlépe placeném odvětví.

Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se v porovnání s rokem 2007 poměrně výrazně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 3,7 procentního bodu vyšší a dosáhl 39,1 %. Významné rozdíly v úrovni průměrné mzdy mezi jednotlivými odvětvími byly zaznamenány zejména ve 2. a 4. čtvrtletí, kdy variační koeficient meziročně vzrostl shodně o 5,5 proc. b., ve  3. čtvrtletí to bylo o 5,0 proc. b., pouze v 1. čtvrtletí nebyly rozdíly tak významné, variační koeficient vzrostl o 1,5 proc. bodu.
 
Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v roce 2008 ( na přepočtené počty) 25 825 Kč, z toho v podnicích s 1000 a více zaměstnanci 27 227 Kč. V podnicích, které zaměstnávají 50-249 zaměstnanců činila průměrná mzda 23 047 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 22 537 Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souboru zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců. Obecně platí, že ve větších firmách jsou mzdy spíše vyšší než ve firmách menších.

Průměrná měsíční mzda se jak v soukromém tak ve veřejném ⁴ sektoru pohybovala mírně nad hranicí 24 tis. Kč. U soukromého vlastnictví má ale významný vliv na mzdovou úroveň to, zda je firma ve vlastnictví domácího či zahraničního majitele. Ve firmách, kde je většinovým vlastníkem zahraniční kapitál, byla průměrná mzda zhruba o 7,3 tis. Kč vyšší než u soukromých národních firem. Dynamika mzdového růstu byla ale v jednotlivých sektorech odlišná. Zatímco ve veřejném sektoru se průměrné mzdy meziročně zvýšily o 6,0 %, na výrazně vyšším růstu v soukromém sektoru o 9,6 % se podílely větší měrou domácí firmy (růst o 10,2 %) než firmy zahraniční (8,2 %).
 
Meziroční nárůst mzdových prostředků (mzdy bez OON) u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil 79,2 mld. Kč, což je více o 9,2 %, při současném růstu počtu zaměstnanců (na přepočtené počty) o 0,6 %. V podnikatelské sféře vzrostly mzdové prostředky o 10,5 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 0,8 %. V nepodnikatelské sféře se počet zaměstnanců snížil o 0,1 %, mzdové prostředky vzrostly o 4,1 %.

---

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.
² V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2007“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2007-blbwqbyco7).
³ šetření nezahrnuje podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci
⁴ do veřejného sektoru patří: vládní instituce a veřejné nefinanční podniky, veřejné finanční instituce