Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2007

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda ² na fyzické osoby dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 výše 23 435 Kč, v  meziročním srovnání činil přírůstek 1 488 Kč.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 470 Kč na 23 484 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 547 Kč na 23 259 Kč. Relativně byl růst mezd poměrně vyrovnaný,  průměrná mzda vzrostla celkově o 6,8 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 6,7 %, v nepodnikatelské 7,1 %. Přestože relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy ve 4. čtvrtletí byl ve srovnání s předchozími čtvrtletími roku 2007 nejnižší, z dlouhodobějšího pohledu v horizontu cca 5 let patří stále spíše k nadprůměrným. Po až nečekaně vysokém přírůstku v 1. čtvrtině roku (o 7,9 %) se tempo růstu ve 2. čtvrtletí poněkud zpomalilo (růst o 7,4 %), aby po stagnaci ve 3. čtvrtletí (růst o 7,5 %) došlo v poslední čtvrti roku k  jeho dalšímu přibrzdění (růst o 6,8 %).

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny se zvýšily ve 4. čtvrtletí o 4,8  %, reálná mzda tedy meziročně vzrostla o 1,9 %, v podnikatelské sféře o 1,8 %, v nepodnikatelské sféře o 2,2 %.

Na zpomalení růstu reálných mezd ve 4. čtvrtletí 2007 (proti předchozím třem čtvrtletím o 3,4 proc. bodu) se podílelo zejména zvýšení inflace (o 2,6 p.b.), vliv zpomalení růstu nominálních mezd byl méně významný (o 0,8 p.b.).

Růst reálných mezd ve 4. čtvrtletí 2007 se tak stal jedním z nejnižších za několik posledních let. Na celorepublikové úrovni se od roku 1999 (36 čtvrtletí) růst reálné mzdy ocitl pod úrovní dvouprocentního meziročního přírůstku předtím jen 3krát, a to ve 2. čtvrtletí let 2000 a 2004 a ve 4. čtvrtletí 2005. Ve všech třech uvedených obdobích však byly nízké přírůstky reálných mezd způsobeny zejména propadem platů v nepodnikatelské sféře, meziroční pokles reálných mezd v této sféře se pohyboval v rozmezí od 1 do 3 %. Sféra podnikatelská se v posledním čtvrtletí roku 2007 dostala pod hranici dvouprocentního růstu reálné mzdy od roku 1999 vůbec poprvé.

Vývoj nominální mzdy, reálné mzdy a indexu spotřebitelských cen viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr.
 
Graf č. 1 
Po celý rok 2007 činila minimální mzda 8 000 Kč, v 1. pololetí 2006 činila 7 570 Kč a ve 2. pololetí 7 955 Kč.

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu. Od roku 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení tzv. dalších platů. Tím se v nepodnikatelské sféře potlačily výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stal plynulejším. Tato skutečnost je nejlépe dokumentována meziročními relativními přírůstky od 1. čtvrtletí 2006, které je v této sféře prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.
 
Graf č. 2
Za celý rok 2007 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda 21 692 Kč, což je meziročně o 1 485 Kč více. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 525 Kč na 21 853 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 333 Kč na 21 117 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 7,3 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 7,5 %, v nepodnikatelské 6,7 %.

Spotřebitelské ceny se zvýšily za celý rok 2007 o 2,8  %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 4,4 %, v podnikatelské sféře o 4,6 %, v nepodnikatelské sféře o 3,8 %.Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty ve 4. čtvrtletí 2007 činila 24 206 Kč, tj. meziročně o 1 549 Kč, resp. 6,8 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 1 523 Kč, tj. 6,8 %, průměrná mzda činila 24 069 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 653 Kč, tj. 7,2 % a dosáhla 24 708 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 1,9 %, v podnikatelské sféře také o 1,9 %, v nepodnikatelské o 2,3 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ)  charakterizuje graf č. 3.         
 
Graf č. 3 
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty za celý rok 2007 činila 22 382 Kč, tj. meziročně o 1 537 Kč, resp. 7,4 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 1 572 Kč, tj. 7,6 %, průměrná mzda činila 22 380 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 412 Kč, tj. 6,7 % a dosáhla 22 387 Kč.

Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců ³ , pak z porovnání na podrobnější úrovni ( oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí v jednotlivých sledovaných obdobích stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním změnám. Za  celý rok 2007 nejvyšší nominální průměrné mzdy dosáhlo odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky (47 161 Kč) při meziročním růstu o 4,5 % (nižší o 2,9 proc. bodu než kolik činí celorepublikový průměr). Naopak nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (14 965 Kč) při meziročním růstu o 7,1 % (o 0,3 proc. bodu pod úrovní celorepublikového průměru). Poměrně vysoká je také diference v absolutní částce, o kterou si zaměstnanci ve zmíněných odvětvích meziročně polepšili. Zatímco v lépe placeném odvětví stoupla hrubá mzda o více než 2 tis. Kč, v hůře placeném odvětví to bylo jen zhruba o 1 tis. Kč.

Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování (45 464 Kč, meziroční růst o 5,7 %, tj. 2 462 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (32 173 Kč, meziroční růst o 7,2 %, tj. 2 169 Kč). Mezi nejhůře placená odvětví nadále patří: ubytování a stravování (16 276 Kč, meziroční růst o 10,7 %, tj. 1 573 Kč) a zemědělství, myslivost a související činnosti (16 408 Kč, meziroční růst o 9,8 %, tj. 1 469 Kč).
Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců byla nejvyšší nominální mzda (odvětví letecká doprava – 57 199 Kč) 4,8krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 11 960 Kč). Meziročně průměrná mzda v nejlépe placeném odvětví vzrostla o 12,7 %, tj. téměř o 6,5 tis. Kč, v nejhůře placeném odvětví stoupla o 7,0 %, tj. o necelých 800 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,4 procentního bodu vyšší a dosáhl 35,5 %.

Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 4,5 %, v podnikatelské sféře o 4,7%, v nepodnikatelské o 3,8 %. Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy za posledních 5 let v členění podle odvětví (sekce OKEČ) jsou uvedeny v následující tabulce.
                                                                                                                                                                            
Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla na přepočtené počty 23 911 Kč, v podnicích zaměstnávajících 50-249 zaměstnanců 21 208 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 20 478 Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souboru zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců. Relativně přidávaly svým zaměstnancům více menší firmy s nižší mzdovou úrovní (kolem 8 %) než firmy s 250 a více zaměstnanci, kde jsou mzdy vyšší (kolem 7 %). Mohlo by se tedy zdát, že menší firmy dohánějí mzdovou úroveň větších firem. Ale v tomto případě vyšší procento z nižšího základu u menších firem představuje téměř stejnou absolutní částku jako nižší procento z vyššího základu u větších firem, a to zhruba 1,5 tis. Kč.
 
Nárůst objemu mzdových prostředků u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti roku 2006 téměř 71,3 mld. Kč, což je více o 9,0 % při současném růstu počtu zaměstnanců o 1,5 %. V podnikatelské sféře vzrostly mzdové prostředky o 9,6 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 1,9 %. V nepodnikatelské sféře se počet zaměstnanců zvýšil o 0,1 %, mzdové prostředky vzrostly o 6,9 %.

Z odvětvového pohledu došlo k vyššímu než 10procentnímu nárůstu objemu mzdových prostředků v odvětvích:
-          obchod, opravy motorových vozidel – o 17,8 %, při současném růstu počtu zaměstnanců o 7,9 %,
-          činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – o 16,9 %, při růstu počtu zaměstnanců o 9,4 %.

---

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.
² V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2006“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2006-3phrc73bp3).
³ šetření nezahrnuje podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci