Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 3. čtvrtletí 2008

 
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda ² na fyzické osoby dosáhla ve 3. čtvrtletí 2008 výše 23 144 Kč, v  meziročním srovnání činil přírůstek 1 698 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 953 Kč na 23 536 Kč, v nepodnikatelské sféře o 766 Kč na 21 714 Kč.

Již v roce 2007 nastartovaný vyšší mzdový růst dosáhl svého vrcholu v 1. čtvrtletí letošního roku (10,2 %). Trend ke zvolnění tempa růstu, zaznamenaný ve 2. čtvrtletí, se ve 3. čtvrtletí potvrdil a meziroční růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy představoval na celorepublikové úrovni 7,9 %. I přes toto zpomalení se ale stále ještě jedná o jeden z nejvyšších přírůstků za posledních 7 let. Nadále však přetrvává velmi výrazné rozevření nůžek mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou. Zatímco hnací silou poměrně vysokého růstu zůstávají mzdy dosažené v podnikatelské sféře (růst o 9,1 %), mzdy v nepodnikatelské sféře celorepublikový mzdový vývoj naopak brzdí (růst pouze o 3,7 %).

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Od 4. čtvrtletí 2007, ale zejména ve všech třech čtvrtletích roku 2008, byla poměrně významná část mzdového růstu znehodnocována rostoucími cenami. Ve 3. čtvrtletí 2008 se spotřebitelské ceny zvýšily o 6,6  % a celková reálná mzda tak meziročně vzrostla pouze o 1,2 %. Od roku 1998 je to druhý nejnižší přírůstek reálné mzdy, ještě o 0,1 proc. bodu nižší byl zaznamenán ve  2. čtvrtletí letošního roku. V podnikatelské sféře se reálná mzda ve 3. čtvrtletí zvýšila o 2,3 %, tj. rostla stejným tempem jako v předchozím čtvrtletí. V nepodnikatelské sféře se nízký mzdový růst a vysoká inflace podílely na poměrně výrazném poklesu reálných mezd, a to o 2,7 %. Proti předchozímu čtvrtletí se ale propad poněkud zmírnil. 

Vývoj nominální mzdy, reálné mzdy a indexu spotřebitelských cen viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr.
 
Graf č. 1
Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově. Po zrušení vyplácení tzv. dalších platů (v roce 2005) byly v nepodnikatelské sféře potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj se tak stal plynulejším a mezi oběma sférami docházelo k většímu sbližování úrovně mezd i tempa jejich růstu. K opětovnému a velmi výraznému rozevření nůžek mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou došlo v 1. čtvrtletí 2008. Nastartované rozdíly nadále přetrvávaly i v dalších dvou čtvrtletích letošního roku, i když je současně patrná mírná tendence k jejich zmenšování. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.
 
Graf č. 2 
Za 1. až 3. čtvrtletí 2008 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda 22 942 Kč, což je meziročně o 1 833 Kč více. V podnikatelské sféře se zvýšila meziročně o 2 147 Kč na 23 456 Kč, v nepodnikatelské sféře o 682 Kč na 21 077 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 8,7 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 10,1 %, v nepodnikatelské 3,3 %.

Spotřebitelské ceny se zvýšily v uvedeném období o 6,9  %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 1,7 %, v podnikatelské sféře o 3,0 %, v nepodnikatelské sféře ale o 3,4 % poklesla. 
Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty ve 3. čtvrtletí 2008 činila 23 834 Kč, tj. meziročně o 1 726 Kč, resp. 7,8 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 1 980 Kč, tj. 9,0 %, průměrná mzda činila 24 091 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 774 Kč, tj. o 3,5 % a dosáhla 22 869 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 1,1 %, v podnikatelské sféře o 2,3 %, v nepodnikatelské poklesla o 2,9 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ)  charakterizuje graf č. 3.         
 
Graf č. 3 
Za 1. až 3. čtvrtletí 2008 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda (na přepočtené počty) 23 659 Kč, což je meziročně o 1 887 Kč více. V podnikatelské sféře se zvýšila meziročně o 2 200 Kč na 24 017 Kč, v nepodnikatelské sféře o 709 Kč na 22 315 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 8,7 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 10,1 %, v nepodnikatelské 3,3 %.
Reálná mzda vzrostla celkově o 1,7 %, v podnikatelské sféře o 3,0 %, v nepodnikatelské sféře poklesla o 3,4 %.

Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) jsou uvedeny v následující tabulce.
 
Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců ³ , pak z porovnání na podrobnější úrovni ( oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí dlouhodobě stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním změnám. V  1. až 3. čtvrtletí 2008 nejvyšší nominální průměrné mzdy dosáhlo odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky (50 641 Kč). Naopak nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (15 928 Kč). Zatímco v obou uvedených odvětvích vzrostla průměrná mzda meziročně shodně o 8,7 %, v absolutní částce, o kterou si zaměstnanci ve zmíněných odvětvích meziročně polepšili, je poměrně vysoká diference. Zatímco v nejlépe placeném odvětví stoupla hrubá mzda o více než 4 tis. Kč, v nejhůře placeném odvětví to bylo o cca 1,3 tis. Kč.

Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví (48 440 Kč, meziroční růst o 4,0 %, tj. 1 846 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (34 933 Kč, meziroční růst o 15,1 %, tj. 4 583 Kč). Mezi nejhůře placená odvětví patří: ubytování a stravování (16 835 Kč, meziroční růst o 5,6 %, tj. 892 Kč) a výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (17 557 Kč, meziroční růst o 7,9%, tj. 1 283 Kč).

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců ⁴ byla nejvyšší nominální mzda (v odvětví letecká doprava – 73 350 Kč) 5,8krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 12 717 Kč). Meziroční růst průměrné mzdy v nejlépe placeném odvětví činil 27,8 %, v nejhůře placeném odvětví 8,9 %, v absolutních částkách se jednalo v prvním případě o cca 16 tis. Kč, zatímco v druhém případě jen zhruba o 1 tisíc Kč.

Zůstaneme-li u srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců, pak nejdynamičtěji rostla průměrná mzda v již zmíněném nejlépe placeném odvětví (letecká doprava), naopak nejpomaleji vzrostla ve výrobě kancelářských strojů a počítačů, a to o 2,4 %. Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně poměrně výrazně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 3,7 procentního bodu vyšší a dosáhl 40,1 %. Významné rozdíly v úrovni průměrné mzdy mezi jednotlivými odvětvími byly zaznamenány zejména ve 2. čtvrtletí, kdy variační koeficient meziročně vzrostl o 5,5 proc. b., v samotném 3. čtvrtletí to bylo o 4,9 a v 1. čtvrtletí o 1,7 proc. bodu.
 
Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v 1. až 3. čtvrtletí 2008 ( na přepočtené počty) 25 248 Kč, z toho v podnicích s 1000 a více zaměstnanci 26 648 Kč. V podnicích, které zaměstnávají 50-249 zaměstnanců činila průměrná mzda 22 385 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 21 827 Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souboru zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců. Obecně platí, že ve větších firmách jsou mzdy spíše vyšší než ve firmách menších.

Významný vliv na mzdovou úroveň má vlastnictví: v celém soukromém sektoru (většinový podíl soukromého kapitálu) dosáhla mzda v průměru zhruba 23,8 tis. Kč, z toho ve firmách, kde je většinovým vlastníkem zahraniční kapitál, to bylo více než 28,3 tis. Kč. Zaměstnanci veřejného sektoru (většinovým nebo jediným vlastníkem je stát) si v prvních devíti měsících letošního roku přišli v průměru zhruba na 23,3 tis. Kč.
 
Nárůst mzdových prostředků (mzdy bez OON) u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti 1. až 3. čtvrtletí 2007 téměř 61,1 mld. Kč, což je více o 9,7 % při současném růstu počtu zaměstnanců (na přepočtené počty) o 0,9 %. V podnikatelské sféře vzrostly mzdové prostředky o 11,5 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 1,3 %. V nepodnikatelské sféře se počet zaměstnanců snížil o 0,4 %, mzdové prostředky vzrostly o 2,9 %.

Z odvětvového pohledu (sekce OKEČ) došlo meziročně k nejvyššímu nárůstu mzdových prostředků v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – o 19,6 %, při současném zvýšení počtu zaměstnanců o 6,2 %. Naopak nejnižší růst mzdových prostředků (o 1,5 %) byl zaznamenán v odvětví vzdělávání, při současném poklesu počtu zaměstnanců (o 1,4 %).

---

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.
² V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2007“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2007-blbwqbyco7).
³ šetření nezahrnuje podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci
⁴ šetření nezahrnuje podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci