Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2008

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda ² na fyzické osoby dosáhla v 2. čtvrtletí 2008 výše 23 182 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 718 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 2 017 Kč na 23 692 Kč, v nepodnikatelské sféře o 624 Kč na 21 344 Kč.

Již v loňském roce nastartovaný vyšší mzdový růst dosáhl svého vrcholu v 1. čtvrtletí letošního roku (10,2 %). Ve 2. čtvrtletí se tempo zvolnilo a meziroční růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy představoval 8,0 %. I přes toto zpomalení se ale jedná o jeden z nejvyšších přírůstků za posledních 7 let. Na první pohled je ale zřejmý výrazný rozdíl mezi oběma sférami. Hnací silou vysokého růstu, na rozdíl od roku 2001, byly v letošním 2. čtvrtletí mzdy dosažené v podnikatelské sféře (růst o 9,3 %), zatímco platy v nepodnikatelské sféře celorepublikový mzdový vývoj naopak brzdily (růst pouze o 3,0 %). Podnikatelská sféra zaznamenala obdobně vysoké tempo růstu (s výjimkou letošního 1. čtvrtletí) naposledy v 1. čtvrtletí roku 2001. Naopak přírůstek mezd v nepodnikatelské sféře patří k nejnižším za posledních 11 čtvrtletí, tj. nižší byl naposledy zjištěn ve 4. čtvrtletí 2005.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny se zvýšily v 2. čtvrtletí o 6,8 %, v důsledku čehož byla významná část poměrně vysokého mzdového růstu znehodnocena rostoucími cenami a reálná mzda tak meziročně vzrostla pouze o 1,1 %. Jedná se tak o nejnižší růst reálné mzdy od roku 1998. V podnikatelské sféře se reálná mzda zvýšila o 2,3 %. V předchozích letech se hlouběji propadla pouze ve 4. čtvrtletí loňského roku (růst o 1,6 %), kdy již začínala významněji narůstat inflace. Stejně nízké hodnoty přírůstku pak dosáhla reálná mzda v podnikatelské sféře ještě ve 4. čtvrtletí 2005, tehdy ale při podstatně nižším mzdovém růstu i inflaci. V nepodnikatelské sféře se ve 2. čtvrtletí 2008 nízký mzdový růst a vysoká inflace podílely na poměrně výrazném propadu reálných mezd, a to o 3,6 %. Ke zvyšování platů v nepodnikatelské sféře dochází v závislosti na legislativních opatřeních vlády a možnostech státního rozpočtu, tedy spíše skokově než plynule. Občas, i když v posledních letech spíše výjimečně, proto k propadům reálných mezd v této sféře docházelo. K většímu znehodnocení platů než v letošním 2. čtvrtletí (s výjimkou předchozího čtvrtletí) došlo v nepodnikatelské sféře naposledy ve 3. čtvrtletí 1998.

Vývoj nominální mzdy, reálné mzdy a indexu spotřebitelských cen viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr.

Graf č. 1

Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově. Po zrušení vyplácení tzv. dalších platů (v roce 2005) byly v nepodnikatelské sféře potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj se tak stal plynulejším a docházelo k většímu sbližování úrovně mezd mezi oběma sférami. Od 1. čtvrtletí 2008 se rozdíly mezi oběma sférami opět výrazně prohloubily. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.

Graf č. 2

Za celé 1. pololetí 2008 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda 22 840 Kč, což je meziročně o 1 901 Kč více. V podnikatelské sféře se zvýšila meziročně o 2 247 Kč na 23 418 Kč, v nepodnikatelské sféře o 628 Kč na 20 753 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 9,1 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 10,6 %, v nepodnikatelské 3,1 %.

Spotřebitelské ceny se zvýšily v uvedeném období o 7,1 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 1,9 %, v podnikatelské sféře o 3,3 %, v nepodnikatelské sféře poklesla o 3,7 %.

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty v 2. čtvrtletí 2008 činila 23 928 Kč, tj. meziročně o 1 777 Kč, resp. 8,0 % více. V podnikatelské sféře se zvýšila o 2 074 Kč, tj. 9,3 %, průměrná mzda činila 24 267 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 668 Kč, tj. o 3,0 % a dosáhla 22 664 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 1,1 %, v podnikatelské sféře o 2,3 %, v nepodnikatelské poklesla o 3,6 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) charakterizuje graf č. 3.

Graf č. 3

Za celé 1. pololetí 2008 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda (na přepočtené počty) 23 569 Kč, což je meziročně o 1 966 Kč více. V podnikatelské sféře se zvýšila meziročně o 2 312 Kč na 23 980 Kč, v nepodnikatelské sféře o 664 Kč na 22 030 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 9,1 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 10,7 %, v nepodnikatelské 3,1 %. Reálná mzda vzrostla celkově o 1,9 %, v podnikatelské sféře o 3,4 %, v nepodnikatelské sféře poklesla o 3,7 %.

Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) jsou uvedeny v následující tabulce.

Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců ³, pak z porovnání na podrobnější úrovni ( oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí dlouhodobě stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním změnám. V 1. pololetí 2008 nejvyšší nominální průměrné mzdy dosáhlo odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky (51 000 Kč) při meziročním růstu o 9,6 %. Naopak nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (15 680 Kč) při meziročním růstu o 8,5 %. Poměrně vysoká je diference v absolutní částce, o kterou si zaměstnanci ve zmíněných odvětvích meziročně polepšili. Zatímco v nejlépe placeném odvětví stoupla hrubá mzda téměř o 4,5 tis. Kč, v nejhůře placeném odvětví to bylo o cca 1,2 tis. Kč.

Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví (50 987 Kč, meziroční růst o 2,9 %, tj. 1 457 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (35 165 Kč, meziroční růst o 15,8 %, tj. 4 806 Kč). Mezi nejhůře placená odvětví nadále patří: zemědělství, myslivost a související činnosti (16 645 Kč, meziroční růst o 11,8 %, tj. 1 759 Kč) a ubytování a stravování (16 671 Kč, meziroční růst o 5,9 %, tj. 933 Kč).

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců byla nejvyšší nominální mzda (v odvětví letecká doprava – 70 278 Kč) 5,5krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 12 672 Kč). Meziroční růst průměrné mzdy v nejlépe placeném odvětví činil 26,7 %, v nejhůře placeném odvětví 8,6 %, v absolutních částkách se jednalo v prvním případě o cca 14,8 tis. Kč, zatímco v druhém případě jen zhruba o 1 tisíc Kč.

Nejdynamičtěji průměrná mzda vzrostla v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, a to o 32,2 %, nejpomaleji vzrostla v vzdělávání, a to o 2,8 %. Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně poměrně výrazně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 3,0 procentního bodu vyšší a dosáhl 40,0 %. Významné rozevření nůžek mezi jednotlivými odvětvími bylo zaznamenáno zejména ve 2. čtvrtletí, kdy variační koeficient meziročně vzrostl o 5,5 proc. b. (v 1. čtvrtletí to bylo o 1,7 proc.b.).

Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v 1. pololetí 2008 (na přepočtené počty) 25 199 Kč, z toho v podnicích s 1000 a více zaměstnanci 26 600 Kč. V podnicích, které zaměstnávají 50-249 zaměstnanců činila průměrná mzda 22 260 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 21 639 Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souboru zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců. Obecně platí, že ve větších firmách jsou mzdy spíše vyšší než ve firmách menších.

Významný vliv na mzdovou úroveň má vlastnictví: v celém soukromém sektoru (většinový podíl soukromého kapitálu) dosáhla mzda v průměru téměř 24 tis. Kč, z toho ve firmách, kde je většinovým vlastníkem zahraniční kapitál, to bylo bezmála 29 tis. Kč. Zaměstnanci veřejného sektoru (většinovým nebo jediným vlastníkem je stát) si v letošním 1. pololetí přišli v průměru zhruba na 23 tis. Kč.

Nárůst mzdových prostředků (mzdy bez OON) u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti 1. pololetí 2007 více než 42,6 mld. Kč, což je více o 10,2 % při současném růstu počtu zaměstnanců (na přepočtené počty) o 1,0 %. V podnikatelské sféře vzrostly mzdové prostředky o 12,4 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 1,6 %. V nepodnikatelské sféře se počet zaměstnanců snížil o 0,9 %, mzdové prostředky vzrostly o 2,1 %.

Z odvětvového pohledu (sekce OKEČ) došlo meziročně k nejvyššímu nárůstu mzdových prostředků v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti – o 20,1 %, při současném zvýšení počtu zaměstnanců o 5,5 %. Naopak nejnižší růst mzdových prostředků (o 1,3 %) byl zaznamenán v odvětví vzdělávání, při současném poklesu počtu zaměstnanců (o 1,5 %).

---

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.

² V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2007“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2007-blbwqbyco7).

³ šetření nezahrnuje podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci