Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2006

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla v 2. čtvrtletí 2006 výše 20 036 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 291 Kč. Je to poprvé, kdy průměrná mzda za 2. čtvrtletí překročila hranici 20 tis. Kč. Vyšší než 20tisícová mzda byla dosud zaznamenána pouze v roce 2005, a to ve 4. čtvrtletí, kdy již tradičně bývají mzdy z celého roku nejvyšší.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 346 Kč na 20 182 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 098 Kč na 19 528 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 6,9 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 7,1 %, v nepodnikatelské 6,0 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,9 %, reálná mzda tedy vzrostla o 3,9 %, v podnikatelské sféře o 4,1 %, v nepodnikatelské sféře o 3,0%. Minimální mzda byla od 1.1.2006 zvýšena o 385 Kč na 7 570 Kč, což je meziročně o 5,4 % více.

Z hlediska střednědobého srovnání je relativní meziroční přírůstek průměrné mzdy poněkud vyšší než průměrný přírůstek za 8 předcházejících čtvrtletí. Zatímco ve 2. čtvrtletí 2006 činil tento přírůstek 6,9 %, průměrný přírůstek za období 2. čtvrtletí 2004 až 1. čtvrtletí 2006 byl 5,8 %. Z dlouhodobějšího porovnání (průměrný roční přírůstek za roky 2001 až 2005 let činil 6,9 %) se jedná o přírůstek průměrný.

Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.

V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd. V některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 1.

Mzdový vývoj v nepodnikatelské sféře v roce 2005 ovlivnily úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Vláda svým nařízením č. 637/2004 Sb. rozšířila okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu apod. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stává plynulejším, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních. Prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím v nepodnikatelské sféře je rok 2006. Zatímco v 1. a 3. čtvrtletí roku 2005 se toto opatření projevilo vyšším meziročním mzdovým růstem, než jaký byl zaznamenán ve 2. a 4. čtvrtletí, od letošního 1. čtvrtletí se potvrdilo očekávání, že v této sféře dojde k mzdovému vývoji bez výraznějších výkyvů.

Graf č. 1
Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Průměrná mzda na přepočtené počty v 2. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostla o 1 326 Kč, tj. o 6,9 % a dosáhla 20 674 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 361 Kč, tj. 7,1 %, průměrná mzda činila 20 654 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 200 Kč, tj. 6,1 % a dosáhla 20 745 Kč. Reálná mzda vzrostla o 3,9 %, v podnikatelské sféře o 4,1 %, v nepodnikatelské o 3,1 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 2. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně dosahovala odvětví: ubytování a stravování; zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov a chov ryb. Na druhém konci žebříčku pak byla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; těžba nerostných surovin. U dvou ze tří nejhůře placených odvětví vzrostla mzda meziročně nejméně, naopak u dvou ze tří nejlépe placených odvětví byl ve 2. čtvrtletí zaznamenán nadprůměrný meziroční relativní přírůstek. Přitom je třeba si uvědomit, že relativní přírůstek 2,6 % (rybolov a chov ryb) a 4,4 % (ubytování a stravování) u nízkých nominálních mezd představuje zvýšení průměru v řádu 4 až 6 stokorun, zatímco přírůstek 11,3 % (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) a 8,3 % (finanční zprostředkování) u vysokých nominálních mezd reprezentuje zvýšení průměru v řádu zhruba 3 tis. Kč.

Graf č. 2
Při porovnání mzdového vývoje za 1. pololetí 2006 podle oddílů OKEČ (podrobnější členění na úrovni dvouciferného kódu OKEČ) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:
- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 11 069 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla zhruba na úrovni 55 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +526 Kč, resp. +5,0 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 13 486 Kč (67 % průměru, +825 Kč, resp. +6,5 %)
- zemědělství, myslivost a související činnosti: 13 695 Kč (68 % průměru, + 849 Kč, resp. +6,6 %)

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 45 844 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví zhruba na úrovni 228 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +3 216 Kč, resp. +7,5 %)
- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 44 637 Kč (222 % průměru, +2 185 Kč, resp. +5,2 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 28 723 Kč (143 % průměru, +2 983Kč, resp. +11,6 %).

Nadále platí, že výdělky zaměstnanců v odvětví s nejvyšší mzdou dosáhly v 1. pololetí 2006 zhruba 4násobek mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou. Meziodvětvová mzdová diferenciace se v 1. pololetí 2006 proti stejnému období roku 2005 poněkud zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,6 procentního bodu vyšší a dosáhl 37,2 %, z toho v samotném 2. čtvrtletí se meziročně zvýšil o 1,0 p. b. na 35,6 % (na přepočtené počty).

Odvětvím s nejnižším růstem reálné mzdy (při dodržení podmínky 20 a více tis. zaměstnanců) byl velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) – meziroční růst reálné mzdy činil 0,7 % (v samotném 2. čtvrtletí růst o 2,4%, v 1. čtvrtletí byl zaznamenán pokles). Průměrná nominální mzda v tomto odvětví zaznamenala meziročně růst o 3,6 % a dosáhla 24 875 Kč, což je o 4 779 Kč více než činil republikový průměr.

Naopak odvětvím s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy (při zachování stejné podmínky z hlediska zaměstnanosti) bylo odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie – nárůst o 8,5 %, (nominální mzda v tomto odvětví převyšovala průměr za ČR o 8 627 Kč).
Meziroční přírůstky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou znázorněny v následujícím grafu.

Graf č. 3
Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za 1. pololetí 2006 (na přepočtené počty) ve finančních institucích nadále tvoří zhruba 2,5násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy měly mzdu zhruba 1,9krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, nedosahují ani dvou třetin celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

___________

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.