Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 1. čtvrtletí 2007

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla v 1. čtvrtletí 2007 výše 20 399 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 481 Kč.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 584 Kč na 20 656 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 116 Kč na 19 501 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 7,8 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 8,3 %, v nepodnikatelské 6,1 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,5 %, reálná mzda tedy vzrostla o 6,2 %, v podnikatelské sféře o 6,7 %, v nepodnikatelské sféře o 4,5 %. Minimální mzda byla zvýšena k 1.1.2007 na 8 000 Kč, v 1. pololetí 2006 činila 7 570 Kč a ve 2. pololetí 7 955 Kč.

Nárůst objemu mzdových prostředků u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti stejnému období předchozího roku více než 16,7 mld. Kč, což je více o 9,1 % při současném růstu počtu zaměstnanců o 1,2 %.

Relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy za 1. čtvrtletí 2007 (7,8 %) patří k nejvyšším od 2. čtvrtletí 2002 (7,8 %). Jedinou výjimkou v tomto období bylo 1. čtvrtletí 2004 (8,9 %), kdy se na vysokém tempu růstu průměrné mzdy významně podílel i vývoj platů v nepodnikatelské sféře (nepodnikatelská 9,6 %, podnikatelská 8,7 %), kde došlo k úpravě platových poměrů přechodem z dvanáctitřídní stupnice platových tarifů na šestnáctitřídní. V letošním 1. čtvrtletí rostly mzdy rychleji ve sféře podnikatelské. Pokračující hospodářský růst patrně umožňuje podnikům lépe finančně ohodnotit své zaměstnance. Nezanedbatelným faktorem působícím na růst mezd v letošním 1. čtvrtletí je jistě i to, že byla velmi mírná zima, zatímco ve srovnatelném období předchozího roku byly klimatické podmínky naopak velmi nepříznivé, a práce zejména ve stavebnictví (a následně i v navazujících odvětvích) tak v letošním roce mohly probíhat bez významnějšího sezónního výkyvu.

Vývoj reálné mzdy je ovlivněn spolupůsobením dvou faktorů. Vedle růstu nominálních mezd je to ještě růst cenové úrovně (inflace) vyjádřený indexem spotřebitelských cen (ISC). Porovnáme-li opět 1. čtvrtletí 2004 a 1. čtvrtletí 2007, zjistíme, že velmi vysoký meziroční relativní přírůstek nominální mzdy v 1. čtvrtletí roku 2004 (8,9 %) představoval růst reálné mzdy o 6,5 %, zatímco přírůstek nominální mzdy dosažený v 1. čtvrtletí 2007 (7,8 %) zvýšil reálné mzdy téměř stejně výrazně, a to o 6,2 %. Stalo se tak vlivem inflace, která před třemi lety činila 2,3 %, v letošním 1. čtvrtletí 1,5 % (viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr).

Graf č. 1
Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu. Od roku 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení tzv. dalších platů. Tím se v nepodnikatelské sféře potlačily výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stal plynulejším. Tato skutečnost je nejlépe dokumentována meziročními relativními přírůstky od 1. čtvrtletí 2006, které je v této sféře prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.

Graf č. 2
Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Průměrná mzda na přepočtené počty vzrostla meziročně o 1 523 Kč, tj. o 7,8 % a dosáhla 21 034 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 614 Kč, tj. 8,3 %, průměrná mzda činila 21 125 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 194 Kč, tj. 6,1 % a dosáhla 20 705 Kč. Vzhledem k tomu, že relativní přírůstky u průměrné mzdy na přepočtené počty jsou shodné s těmi, které byly dosaženy u průměrné mzdy na fyzické osoby, je shodný i meziroční přírůstek reálné mzdy, tedy celkem 6,2 %, v podnikatelské sféře 6,7 %, v nepodnikatelské 4,5 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 3. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně v 1. čtvrtletí 2007 dosahovala odvětví: rybolov a chov ryb (14 240 Kč); zemědělství a myslivost, lesnictví; ubytování a stravování. Naopak nejvyšší mzdové úrovně dosáhla odvětví: finanční zprostředkování (48 554 Kč); výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. S výjimkou rybolovu a chovu ryb zaznamenala odvětví s nízkou úrovní mzdy velmi vysoké meziroční relativní přírůstky. Nejvyšší relativní přírůstek byl zjištěn v odvětví stavebnictví (12,9 %), významnými faktory tohoto výrazného nárůstu byly již zmíněné neobvyklé klimatické podmínky.

Graf č. 3
Při porovnání mzdového vývoje za 1. čtvrtletí 2007 podle oddílů OKEČ (podrobnější členění na úrovni dvouciferného kódu OKEČ) lze konstatovat, že dlouhodobě mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:
- výroba textilií a textilních výrobků: 14 130 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla zhruba na úrovni 67 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +988 Kč, resp. +7,5 %)
- zemědělství, myslivost a související činnosti: 14 162 Kč (67 % průměru, +1 223 Kč, resp. +9,5 %)
- ubytování a stravování: 15 330 Kč (73 % průměru, + 1 460 Kč, resp. +10,5 %)

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 53 291 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví zhruba na úrovni 253 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +3 596 Kč, resp. +7,2 %)
- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 47 951 Kč (228 % průměru, +2 206 Kč,resp. +4,8 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 30 253 Kč (144 % průměru, +2 584 Kč, resp. +9,3 %).

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců byla nejvyšší nominální mzda (odvětví finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování - 53 291 Kč) více než 4,5krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 11 414 Kč). Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně snížila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,6 procentního bodu nižší a dosáhl 38,7 %.

Meziroční přírůstky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou znázorněny v následujícím grafu.

Graf č. 4
Ze srovnání mzdového vývoje z hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. V prvních třech měsících roku 2007 tvořila průměrná mzda (na přepočtené počty) ve finančních institucích (bez pojišťovacích) téměř 2,5násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy měly mzdu zhruba 1,8krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak průměrná mzda v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, dosahují zhruba 65 % celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzda pohybuje zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, přesáhla na přepočtené počty 22,5 tis. Kč, v podnicích zaměstnávajících 50-249 zaměstnanců dosáhla téměř 20 tis. Kč, firmy s počtem zaměstnanců 20-49 platily svým zaměstnancům kolem 19 tis. Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců.

__________________________

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.
² V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V současné době ČSÚ vydává publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2006“, kde jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2006-3phrc73bp3).