Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 1. čtvrtletí 2006

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla v 1. čtvrtletí 2006 výše 18 903 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 222 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 275 Kč na 19 051 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 035 Kč na 18 390 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda o 6,9 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 7,2 %, v nepodnikatelské 6,0 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 4,0 %, v podnikatelské sféře o 4,3 %, v nepodnikatelské sféře o 3,1%. Minimální mzda byla od 1.1.2006 zvýšena o 385 Kč na 7 570 Kč, což je meziročně o 5,4 % více.

Z hlediska střednědobého srovnání je relativní meziroční přírůstek průměrné mzdy poněkud vyšší než průměrný přírůstek za 8 předcházejících čtvrtletí. Zatímco v 1. čtvrtletí 2006 činil tento přírůstek 6,9 %, průměrný přírůstek za roky 2004 a 2005 byl 6,1 %. Z dlouhodobějšího porovnání (průměrný roční přírůstek za posledních 5 let činil 6,9 %) se jedná o přírůstek průměrný.

Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.

V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd. V některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 1.

Mzdový vývoj v nepodnikatelské sféře v roce 2005 ovlivnily úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Vláda svým nařízením č. 637/2004 Sb. rozšířila okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu apod. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stává plynulejším, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních. Prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím v nepodnikatelské sféře je 1. čtvrtletí 2006. Zatímco v 1. a 3. čtvrtletí roku 2005 se toto opatření projevilo vyšším meziročním mzdovým růstem, než jaký byl zaznamenán ve 2. a 4. čtvrtletí, od letošního 1. čtvrtletí lze v této sféře očekávat mzdový vývoj bez výraznějších výkyvů.

Graf č. 1

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Průměrná mzda na přepočtené počty v 1. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostla o 1 260 Kč, tj. o 6,9 % a dosáhla 19 494 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 296 Kč, tj. 7,1 %, průměrná mzda činila 19 491 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 134 Kč, tj. 6,2 % a dosáhla 19 504 Kč. Reálná mzda vzrostla o 4,0 %, v podnikatelské sféře o 4,2 %, v nepodnikatelské o 3,3 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 2. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně dosahovala odvětví: zemědělství a myslivost, lesnictví; ubytování a stravování; rybolov a chov ryb. Na druhém konci žebříčku pak byla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Zatímco v roce 2005 ve dvou ze tří nejhůře placených odvětví (ubytování a stravování, rybolov a chov ryb) vzrostla mzda meziročně nejméně, v letošním 1. čtvrtletí byl u zmíněných odvětví zaznamenán nadprůměrný meziroční relativní přírůstek.

Graf č. 2

Při porovnání mzdového vývoje za 1. čtvrtletí 2006 podle oddílů OKEČ (dvouciferný kód OKEČ) mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:

- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 10 941 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla o 8 553 Kč pod průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +626 Kč, resp. +6,1 %)
- zemědělství, myslivost a související činnosti: 12 886 Kč (-6 608 Kč, + 718 Kč, resp. +5,9 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 13 305 Kč (-6 189 Kč, +895 Kč, resp. +7,2 %).

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:

- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 49 611 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví je o +30 117 Kč nad průměrem ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku + 4 726 Kč, resp. +10,5 %)
- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 44 666 Kč (25 172 Kč, +718 Kč, resp. +1,6 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 27 095 Kč (+7 601 Kč, +2 090 Kč, resp. +8,4 %).

Ze srovnání vyplývá, že výdělky zaměstnanců v odvětví s nejvyšší mzdou dosáhly v 1.čtvrtletí 2006 zhruba 4,5násobek mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou. Meziodvětvová mzdová diferenciace se v 1. čtvrtletí 2006 proti stejnému období roku 2005 téměř nezměnila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,1 procentního bodu vyšší a dosáhl 39,2 % (na přepočtené počty).

Odvětvím s nejnižším růstem, resp. poklesem reálné mzdy (při dodržení podmínky 20 a více tis. zaměstnanců) byl velkoobchod, a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) – meziroční pokles reálné mzdy činil 1,5 %. Průměrná nominální mzda v tomto odvětví zaznamenala meziročně růst o 1,3 % a dosáhla 24 106 Kč, což je o 4 612 Kč více než činil republikový průměr.

Naopak odvětvím s nejvyšším dosaženým růstem reálné mzdy (při zachování stejné podmínky z hlediska zaměstnanosti) bylo odvětví finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování – nárůst o 7,5 %.

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za 1. čtvrtletí 2006 (na přepočtené počty) se ve finančních institucích vyšplhala téměř na 2,5násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy měly mzdu zhruba 1,8krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, nedosahují ani dvou třetin celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

________________

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.