Ohrožení příjmovou chudobou vzrostlo u domácností s dětmi, senioři si polepšili

V roce 2023 na každou osobu v české domácnosti připadal průměrný čistý příjem 278,7 tisíc korun, což je o zhruba 18 800 korun více než v roce 2022. Měsíční průměr čistých příjmů činil 23 223 korun na osobu.

Po zohlednění inflace, která v roce 2023 dosáhla hodnoty 10,7 %, čisté příjmy domácností meziročně reálně klesly o 3,1 %. Nejhůře na tom byly úplné rodiny s dětmi, jejichž příjmy meziročně reálně klesly o 6,5 %. Pokles se netýkal domácností seniorů, u kterých příjmy rostly nejrychleji a zaznamenaly tak dokonce reálný růst o 3,9 %.

Celkové výdaje domácností za bydlení na jaře 2024 činily v průměru 8 869 Kč měsíčně. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 6,7 %. Podíl výdajů za bydlení na čistém příjmu domácnosti se ale meziročně prakticky nezměnil a činil v průměru 16,6 %.

„Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024, meziročně mírně klesl na hodnotu 9,5 %. Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let. Těch byla v roce 2023 ohrožena více než třetina, zatímco v roce 2024 jich bylo necelých 19 %. Naopak u domácností s dětmi došlo k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou z 10,3 % na 12,0 %,“ upozorňuje Táňa Dvornáková, vedoucí oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek ČSÚ. Příjmově nejohroženější skupinou se v roce 2024 stala domácnost reprezentována samostatným rodičem s dětmi s hodnotou 36,3 %.

Meziročně došlo k nepatrnému snížení míry materiální a sociální deprivace na hodnotu 6,1 %. Tento indikátor udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více ze třinácti sledovaných položek. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 korun nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti.

Součástí šetření byl také speciální modul zaměřený mimo jiné na veřejnou hromadnou dopravu. „Ve velkých městech téměř dvě třetiny osob využívají veřejnou hromadnou dopravu alespoň jednou za týden a pouze 9,1 % ji nepoužívá vůbec. Na vesnicích či v malých obcích je situace zcela odlišná. Veřejnou hromadnou dopravu využívá alespoň jednou za týden jen každý pátý a 42,7 % lidí z venkova odpovědělo, že ji nevyužívá vůbec,“ říká Simona Měřinská z oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek ČSÚ.

Další informace přináší aktuální publikace Životní podmínky 2024.

Zjišťování životních podmínek probíhá v Česku každoročně od roku 2005. Letošní sběr dat byl zahájen 1. února a potrvá až do 22. června 2025. Tazatelé po celé republice navštíví téměř 11,3 tisíc domácností, které budou hodnotit svoji situaci v době zjišťování a své příjmové poměry v uplynulém roce (2024).

Základním smyslem šetření je zmapovat aktuální životní situaci domácností, jejich sociálně demografickou strukturu, způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení, ale také pracovní, hmotné a zdravotní podmínky osob v domácnostech žijících. Zjišťuje také výši a skladbu jejich příjmů a informuje o podílu obyvatel žijících v určitém materiálním nedostatku, resp. podílu osob ohrožených příjmovou chudobou. Takto komplexní informace nelze získat z žádných administrativních zdrojů dat. Jediná možnost, jak je zjistit, je tedy přímým dotazem u domácností.

Šetření probíhá v celkem 34 evropských zemích a jeho výsledky jsou mezinárodně srovnatelné.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017  |  M 604 149 190
E jan.cieslar@csu.gov.cz  |  X @statistickyurad

Více o výběrových šetřeních u domácností:
Jedním z mnoha zdrojů dat ČSÚ jsou i pravidelná výběrová šetření u domácností. V průběhu celého roku navštěvují tazatelé ČSÚ tisíce náhodně vybraných domácností po celé zemi, mluví s jejich členy, vyplňují s nimi dotazníky a získávají od nich důležité informace. Získáváme díky tomu souhrnná statistická data o životní situaci našich občanů v takovém rozsahu, kterého nelze dosáhnout jinak. Osobní účast respondentů ze všech skupin obyvatel je proto zcela nenahraditelná. Nasbírané údaje pomáhají například měřit zaměstnanost a nezaměstnanost, poskytují odhad o pracovní síle, využívání digitálních technologií, zdraví našich spoluobčanů, životním stylu a účasti dospělých na vzdělávání. Více informací naleznete na webu ČSÚ.