Mzdy rostou hlavně nejníže placeným zaměstnancům

6. června 2016

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců dosahovala v 1. čtvrtletí 26 480 korun. O 4,4 % více než vloni. Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví. Výdělky však meziročně nejvýrazněji vzrostly zaměstnancům v pohostinství a administrativě, kteří patří k nejníže odměňovaným. Z regionálního hlediska se růst mezd nejvíce projevil v Karlovarském kraji.

Mzdový medián, tedy prostřední mzda v ekonomice, se v 1. čtvrtletí zvýšil na 22 533 korun. Vzrostl i počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané, meziročně o 81 tisíc na 3,88 miliónu. „Zaměstnanost je nejvyšší od roku 1993. Na trhu práce je tak v mnoha oblastech nedostatek volné pracovní síly. Podniky si vzájemně konkurují v boji o pracovníky a nabízejí vyšší mzdy,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová s tím, že růst mezd je nejrychlejší od roku 2009.

Nejvýraznější mzdové rozdíly jsou v třídění podle profesí. Řídící pracovníci mají mzdovou úroveň dvojnásobnou než ostatní skupiny. I mezi nimi jsou však odlišnosti. Nejbohatší dvacetina manažerů v produkčních odvětvích a administrativě, zejména v peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních službách, měla vloni plat alespoň sedmkrát vyšší než celkový medián. Naopak nejchudší desetina manažerů v ubytování, obchodě a kultuře nepobírala ani polovinu mediánu.

Nárůst mzdové dynamiky se však neomezuje na topmanažery, říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ: „Výdělky se zvyšují všem zaměstnaneckým skupinám. Je to i díky růstu minimální mzdy, který se promítnul zhruba u 5 % nízko placených zaměstnanců. Jde především o ubytování, stravování a pohostinství, kde mzdy narostly o 7,2 %, nebo o administrativní pracovníky, jimž se odměny zvedly o 6,5 %.“

Každý pátý zaměstnanec pobíral v roce 2015 méně než dvě třetiny mediánové mzdy. „Mezi tzv. pracující chudobu patřily dvě třetiny uklízeček nebo pouličních prodejců a více než polovina pracovníků ochranek nebo pomocných a nekvalifikovaných pracovníků,“ dodává Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Větší díl pracující chudoby tvoří ženy, konkrétně každá čtvrtá zaměstnankyně. Ženy vloni vydělávaly v průměru o 22 % méně než muži. V případě řídících pracovníků měly nižší průměrnou mzdu o 27 %. Více než 100 000 korun hrubého měsíčně si vloni vydělalo 0,5 % žen a 1,8 % mužů.

Růst průměrné mzdy se v 1. čtvrtletí 2016 nejvýrazněji projevil v Karlovarském kraji. Platy tam meziročně narostly o 8,1 % na 23 096 korun. Naopak v Praze, kde však stále přibývá zaměstnanců, došlo k 0,7% poklesu. Přesto mají zaměstnanci pracující v hlavním městě nejvyšší mzdy, v průměru 32 934 korun.

Kontakt:
Petra Báčová
tisková mluvčí ČSÚ
tel.: 274 052 017
mob.: 778 727 232
e-mail: petra.bacova@csu.gov.cz

Pozn.: Doporučujeme uvádět běžně používaná data o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců. Údaje o mzdách dělené na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru, ve smyslu institucionálního sektoru (ISEKTOR) vymezené dřívějším standardem Eurostatu ESA1995, budou vypočteny naposledy za rok 2016. Pro referenční rok 2017 již tyto údaje nebudou k dispozici. Více informací naleznete v časopise Statistika&My.