Demografie - Revue pro výzkum populačního vývoje - 3. čtvrtletí

V posledních desetiletích narůstá ve vyspělých zemích incidence chronických onemocnění, která nejsou prvotní příčinou úmrtí. V této souvislosti se vedle střední délky života stává důležitým ukazatelem zdravá délka života (počet let prožitých v dobrém zdravotním stavu). V příspěvku autorka analyzovala délku života mezi 18. a 80. narozeninami podle subjektivně vnímaného zdraví, chronické nemocnosti a omezení každodenních aktivit. Metodou multinomické logistické regrese sledovala vliv věku, partnerství a vzdělání na kategorie subjektivně vnímaného zdraví (data vycházela ze šetření Rodina, partnerství a demografické stárnutí: Generace a gender (Generations and Gender Survey: prospective longitudinal study). V závěru konstatovala, že muži v České republice mají sice kratší život, ale roky, které ženy žijí navíc, jsou prožity především v nemoci, resp. v omezení každodenních aktivit. Pocit dobrého zdraví je negativně korelován s věkem a pozitivně se vzděláním, partnerství je důležité zejména u osob se špatným zdravotním stavem

Ve vyspělých zemích problematika mužů na rodičovské dovolené souvisí s reakcí společnosti na nízkou porodnost, měnící se roli otců v rodině, na úsilí o rovné postavení žen a mužů a slaďování rodiny a zaměstnání. V České republice je otcům přístup k rodičovské dovolené umožněn od roku 2001 a otcové zatím tvoří jen 1 % z osob pečujících o malé děti. I když jsou muži pečující o malé děti u nás výjimkou, autorka na základě údajů z kvantitativního výzkumu dokládá funkčnost a perspektivnost tohoto modelu: Rodiče z řad respondentů jeho přínos spatřují v upevnění vzájemných vazeb v rodině, ve vybudování silného vztahu otce k dítěti (stejného jako u matky) a ve větším uplatnění se matky na trhu práce.