1.2 Postavení seniorů pohledem legislativy

Celková vyspělost země se projevuje mj. i v hmotném zabezpečení těch občanů, kteří z různých důvodů nemají možnost řádného výkonu výdělečné činnosti. V České republice je právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele zakotveno v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Blíže je toto právo vymezeno v rámci sociálního zákonodárství.
Převážná většina osob 60letých a starších patří do kategorie ekonomicky neaktivních, resp. starobních důchodců. Důchodové pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele upravuje zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. V tomto zákoně je stanoven důchodový věk, který se v České republice počínaje rokem 1996 zvyšuje postupně oproti dříve stanovené věkové hranici o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen za každý započatý rok z doby po 31. 12. 1995, tak aby bylo postupně dosaženo stejné věkové hranice pro muže a bezdětné ženy – 63 let v roce 2013. U ostatních žen bude důchodový věk i nadále diferencován podle počtu vychovaných dětí, a to v rozmezí 59 – 62 let. Podle dříve platné právní úpravy (zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení) činil důchodový věk u mužů (až na stanovené výjimky uvedené v § 21 tohoto zákona) 60 let. Důchodový věk žen zohledňoval počet dětí, které žena vychovala a pohyboval se v rozmezí od 53 let (vychovala-li pět nebo více dětí) do 57 let u bezdětných.

Dovršením důchodového věku vzniká osobě, při splnění zákonem stanovených podmínek, nárok na starobní důchod. K získání starobního důchodu nedochází automaticky po dosažení zákonem stanovené hranice odchodu do starobního důchodu, ale k jeho přiznání je třeba podat žádost o starobní důchod u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Pokud však osoba, i když dosáhla důchodového věku a i splnila ostatní zákonem stanovené podmínky pro přiznání starobního důchodu, o starobní důchod nepožádá a stále pracuje, byla při sčítání lidu zahnuta mezi osoby zaměstnané či zaměstnavatele nebo samostatně činné, nikoli však mezi pracující důchodce.

Za splnění zákonem stanovených podmínek lze zažádat o starobní důchod před dosažením důchodového věku (viz § 30 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění).

Penzista pobírající starobní důchod může být dále zaměstnáván. Této možnosti však využívá velmi malý počet osob, neboť podle údajů ze sčítání mezi osobami 60letými a staršími tvoří pracující důchodci pouhých 6,1 %. Tito pracující důchodci jsou z hlediska výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění zatíženi stejně jako ostatní zaměstnanci. Oproti ostatním zaměstnancům, kteří mají v případě nemoci nárok na nemocenskou v délce až 1 roku, pracující důchodci mají nárok pouze na 84 dnů.

Podle § 30 odst. 3 písm. a) Zákoníku práce smí být s pracujícím důchodcem uzavřena pracovní smlouva pouze na dobu určitou, jejíž délka nesmí dle § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. přesáhnout dobu jednoho roku. Pracovní poměr na dobu určitou však může být bez omezení opětovně uzavírán.

Vedle starobního důchodu je v případech, kdy osobám z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo jestliže jsou schopny pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek, přiznáván plný invalidní důchod. Částečný invalidní důchod je osobám vyplácen v případech, kdy z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jejich schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo jestliže jim dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.
V případě, že jsou současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, pak se dle § 58 zákona č. 155/1955 Sb. vyplácí jen jeden důchod, a to vyšší.

Ze statistik vedených Českou správou sociálního zabezpečení vyplývá, že k 31. 12. 2001 byl starobní důchod vyplácen celkem 1 351 748 osobám, z toho bylo 753 809 žen. Plný invalidní důchod byl vyplácen celkem 324 394 osobám, z toho bylo 145 004 žen a částečný invalidní důchod pobíralo celkem 154 111 osob, z toho 65 839 žen.

K uvedenému datu dosáhla měsíční průměrná výše vyplácených starobních důchodů (bez součástí) 6 808 Kč, plných invalidních důchodů (bez součástí) 6 638 Kč a částečných invalidních důchodů (bez součástí) 4 147 Kč. Celkem bylo na pojistném v roce 2001 vybráno 234 815 mil. Kč.