Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání, pohlaví a podle věku
Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání, pohlaví a podle věku
Jedním z nejdůležitějších demografických znaků charakterizujících podrobněji určitou skupinu či komunitu je jejich členění podle pohlaví na muže a ženy spolu s jejich věkovou strukturou. V případě náboženského vyznání nadále trvá tradice, že religiozita žen je výrazně vyšší než mužů. Zatímco věřících mužů bylo v roce 2001 sečteno 1 424 tisíc (28,6 % z jejich celkového počtu), věřící ženy dosahovaly vyššího počtu jak absolutně - 1 864 tisíc tak i relativně - 35,5 % z úhrnu. Ženy hlásící se k náboženství přitom představovaly ze všech věřících celkem 56,7 %. Srovnání s rokem 1991 zároveň ukazuje, že pokles věřících byl výraznější u mužů, ti ubyli za deset let o třicet procent, zatímco v případě věřících žen se jednalo jen o dvacet pět procent. Tento trend je přitom zaznamenatelný nejenom u úhrnu, ale rovněž u většiny jednotlivých církví. U Církve československé husitské například počet mužů poklesl o téměř polovinu, zatímco počet žen hlásících se k této církvi se snížil pouze o dvě pětiny. Ženy přitom převažují u všech etablovaných „domácích“ církví v čele s Církví římskokatolickou, kdežto u většiny „nových“ náboženství je tento poměr obrácený. Mužů více než žen se přihlásilo v případě islámu, budhismu a hinduismu, více mužů se hlásí také k Scientologické církvi, k Hnutí Hare Kršna, či Anglikánské církvi. Jednou z výjimek je Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, kde se ženy podílí na celkovém počtu třemi pětinami, což je také důsledek výraznějšího zvyšování jejich počtu v posledním desetiletí oproti mužům.
Za rozdílem mezi počtem žen a mužů jsou skryty především diference podle věku. Sekularizační tendence vedou k výraznému poklesu osob hlásících se k náboženskému vyznání v prvé řadě u mladších věkových kategorií. Konkrétně se to projevilo především v dalším snížení podílu dětí, které rodiče přihlásili k náboženskému vyznání. Zatímco v roce 1991 se jednalo o více než čtvrtinu dětí ve věku do 15 let, dnes jejich podíl nedosahuje už ani jedné pětiny. Tento přístup se odráží i u mladých věkových skupin dospělých osob. Jak u kategorie 20-24letých, tak u pět let starších je podíl věřících zhruba pětinový. Obdobně je tomu tak v současnosti až do čtyřiceti let, teprve od toho věku lze zaznamenat vzestup jejich podílu. K podstatnému zvýšení počtu věřících dochází až u kategorie 50 - 59letých. To jsou totiž věkové ročníky, které z části zastihla ještě náboženská výchova ve školách a především bylo u nich intenzivnější předávání náboženských tradic v rámci rodiny. V případě mužů se jedná o více než jednu třetinu, zatímco věřících žen jsou v tomto věku více než dvě pětiny. U kategorie nad šedesát let se pak blíží dosažený podíl již téměř dvěma třetinám všech obyvatel tohoto věku, opět s vyšším procentem v případě žen.
V roce 2001 byl podíl žen hlásících se k náboženskému vyznání prakticky u všech věkových kategorií trvale vyšší než jakého bylo dosahováno u mužů. Zatímco u mladších věkových kategorií, přibližně do čtyřicátého roku věku byl rozdíl velmi malý, jednalo se o 1-2 procentní body, výraznější podoby dosáhl u starších osob. Zde se pohyboval již kolem deseti procentních bodů. Například u sedmdesátiletých a starších občanů oproti 59,2 % věřícím mužům bylo 68,9 % věřících žen. Vyšší religiozita žen v pozdějším věku váže především na úroveň vzdělání, které je právě v těchto věkových kategoriích žen podstatně nižší než v případě mužů.
Prakticky opačně je tomu u osob bez vyznání. Nejvyšší podíly těchto osob, pohybující se kolem pěti sedmin, byly sečteny u nejmladších mužů i žen ve věku mezi 15-19 a 20-29 roky. Jen o několik bodů méně to je ještě u 30-39letých, teprve pak dochází k postupnému snižování a to až na jednu třetinu u mužů a jednu čtvrtinu u žen ve věku sedmdesáti let a starších.