2. Azyl a azylová zařízení

Průběh řízení o udělení azylu upravuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Správním orgánem rozhodujícím ve věci v první instanci je Ministerstvo vnitra ČR (odbor azylové a migrační politiky - OAMP). Ministerstvo vydá do devadesáti dnů ode dne zahájení řízení rozhodnutí ve věci. Toto rozhodnutí je pravomocné dnem předání. Proti rozhodnutí mohou cizinci podat žalobu k místně příslušným krajským soudům. Pokud krajský soud žalobu zamítne, cizinci mohou podat kasační stížnost. V případě, že současně požádají o odkladný účinek, je jim uděleno vízum za účelem strpění pobytu na dobu 1 roku.

Ministerstvo vnitra ČR zřizuje pro žadatele o azyl a azylanty tzv. azylová zařízení. V přijímacím středisku je cizinec povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývat (za účelem provedení identifikačních úkonů, sepsání žádosti o azyl, lékařského vyšetření apod.). Přijímací střediska se nacházejí v obci Vyšní Lhoty, okres Frýdek - Místek, na letišti Praha - Ruzyně a v záchytných zařízeních pro cizince (Balková, Frýdek - Místek, Velké Přílepy, Poštorná a Bělá pod Bezdězem). Pokud není zákonná překážka (žadatel je v záchytném zařízení pro cizince, věznici), je žadatel přemístěn do pobytového střediska. Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Pobytová střediska se nacházejí v obcích Zastávka u Brna, okres Brno - venkov; Červený Újezd, okres Teplice; Bělá pod Bezdězem, okres Mladá Boleslav; Havířov, okres Karviná; Seč, okres Chrudim; Bruntál, okres Bruntál; Zbýšov, okres Brno - venkov; Stráž pod Ralskem, okres Česká Lípa a Kostelec nad Orlicí, okres Rychnov nad Kněžnou. Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl. Integrační azylová střediska se nacházejí v Jaroměři, okres Náchod; Zastávce u Brna, okres Brno - venkov; Krásné Lípě, okres Děčín; Náchodě, okres Náchod a Ústí nad Labem - Předlicích, okres Ústí nad Labem.

Metodické poznámky k tabulkám

Tabulka 2-1. Počet nově zahájených řízení o udělení azylu a počet rozhodnutí I. instance v roce 2004

Údaje o počtech rozhodnutí zahrnují všechna rozhodnutí, tedy i rozhodnutí vydaná v případech nezletilých účastníků řízení, jejichž jménem podává žádost o azyl jejich zákonný zástupce. Celkový počet rozhodnutí není prostým součtem druhů rozhodnutí uvedených v tabulce, ale zahrnuje ještě další typy rozhodnutí (např. rozhodnutí o odnětí azylu), kterých je ale v celkovém srovnání minimum.

Tabulka 2-2. Počet rozhodnutí II. správní instance v roce 2004

Do 31. 12. 2002 se žadatelé proti rozhodnutí I. instance odvolávali k Vrchnímu soudu, viz dále.

Tabulka 2-3. Řízení o udělení azylu u krajských soudů v roce 2004

Od 1. 1. 2003 mohou žadatelé o azyl podat žalobu k příslušnému krajskému soudu (podle místa pobytu žadatele v době podání žaloby). Obdrží-li žadatel o azyl negativní rozhodnutí krajského soudu, přestává být (po nabytí právní moci rozhodnutí) žadatelem o udělení azylu. Proti rozhodnutí krajského soudu může cizinec podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Při splnění zákonných podmínek mu může být uděleno vízum za účelem strpění pobytu.

Tabulka 2-4. Průběh řízení kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu v roce 2004

Počtem cizinců s kasační stížností se rozumí počet cizinců, o jejichž kasačních stížnostech nebylo dosud rozhodnuto.

Tabulka 2-6. Žadatelé o azyl podle místa pobytu k 31. 12. 2004

Pod pojmem azylová zařízení se rozumí přijímací, pobytová a integrační střediska. Ostatními místy pobytu jsou pak míněny nemocnice, věznice a zařízení pro zajištění cizinců.

Tabulka 2-12. Udělení státního občanství ČR azylantům

Podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v případě získání státního občanství azyl zaniká. Sloupce za roky 2000 až 2004 ukazují počty osob, kterým azyl zanikl z důvodu získání státního občanství.

* * * * *

Charakteristickým rysem vývoje azylové problematiky v České republice v roce 2004 byly tři vzájemně provázané jevy: aplikace dublinského systému1) Přistoupení ČR k Úmluvě o určení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané v jednom z členských států Evropských společenství (tzv. Dublin I) a aplikace nařízení Rady č. 343/2003 ze dne 18. 2. 2003 stanovující kritéria a mechanismy pro určení státu odpovědného za přezkoumání žádosti o azyl podané v jednom ze členských států (tzv. Dublin II).) v azylovém řízení v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, pokles počtu žadatelů o azyl po květnu 2004 a změna charakteru migrace osob čečenské národnosti, jež se začala projevovat také v druhé polovině roku 2004.

V roce 2004 byl dosažen nejnižší počet žádostí o azyl od roku 1999. Počty žadatelů o azyl v roce 2004 začaly klesat po vstupu České republiky do Evropské unie. Došlo ke změně v chování potenciálních žadatelů o azyl, kteří si jsou vědomi možnosti aplikace dublinského systému, a proto se snaží vyhnout vstupu do azylové procedury na území ČR. Po 1. 5. 2004 bylo v průběhu osmi měsíců podáno pouze 2 728 žádostí (50,0 % z celkového počtu žádostí o azyl podaných v roce 2004).

Stejně jako v roce 2003 značná část žadatelů o azyl pocházela z evropských zemí (67,8 %). Z Asie přišlo v roce 2004 do ČR 27,7 % žadatelů. Zastoupení žadatelů o azyl z ostatních kontinentů bylo z hlediska jejich počtu zanedbatelné. Občané afrických zemí se na celkovém počtu podíleli 3,3 %, podíl připadající na žadatele z amerického kontinentu byl ještě výrazně nižší (0,2 %). Na rozdíl od roku 2003 však došlo ke změně podílu osob bez státní příslušnosti na celkovém počtu žadatelů o azyl v ČR. Zatímco v roce 2003 byl tento podíl 0,6 %, v roce 2004 se zvýšil na hodnotu 1,1 %.

Nejčetněji zastoupenou státní příslušností žadatelů o azyl v roce 2004 byli občané Ukrajiny, kteří tvořili 29,3 % z celkového počtu žadatelů. Ukrajina dlouhodobě patří k hlavním zdrojovým zemím žadatelů o azyl v ČR. I přes meziroční pokles (-21,7 %) počtu podaných žádostí Ukrajinci na prvním místě vystřídali státní příslušníky Ruské federace.

Azyl byl v roce 2004 udělen celkem 142 cizincům. V 47 případech (33,1 % z celkového počtu udělených azylů) se jednalo o udělení azylu z důvodů pronásledování vymezených v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (§ 12 zákona o azylu), v 56 případech byl azyl udělen za účelem sloučení rodiny (podle § 13 zákona o azylu) a zbývajících 39 azylů bylo uděleno z humanitárních důvodů (podle § 14 zákona o azylu).