Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 285 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise¹

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru²

s ohledem na stanovisko Výboru regionů³

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy⁴

vzhledem k těmto důvodům:

1. uživatelé statistik vyjadřují zvýšenou potřebu harmonizace pro zajištění srovnatelných dat v rámci Evropské unie. K bezproblémovému fungování vnitřního trhu je potřebné mít statistické normy pro sběr, předávání a zveřejňování vnitrostátních statistik a statistik Společenství, aby bylo možné poskytovat všem účastníkům jednotného trhu srovnatelná statistická data. V této souvislosti jsou klasifikace důležitým nástrojem pro sběr, sestavování a šíření srovnatelných statistik;
2. základním prvkem Evropského statistického systému jsou regionální statistiky, které jsou používány k nejrůznějším účelům. Po mnoho let byly evropské regionální statistiky sbírány, sestavovány a šířeny na základě společné regionální klasifikace zvané „Klasifikace územních statistických jednotek“ (dále jen NUTS). Nyní je potřebné tuto regionální klasifikaci zakotvit v právním rámci a stanovit jasná pravidla pro její budoucí změny. Klasifikace NUTS by neměla bránit existenci jiných klasifikací a dílčích členění;
3. všechny statistiky členských států předkládané Komisi, které jsou členěny podle územních jednotek, by proto měly používat klasifikaci NUTS;
4. v případě potřeby by Komise měla při své analytické a informační činnosti používat klasifikaci NUTS pro všechny statistiky tříděné podle územních jednotek;
5. pro regionální statistiky je potřebné mít různé úrovně členění, a to v závislosti na účelu těchto statistik na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství. V evropské regionální klasifikaci NUTS je vhodné mít nejméně tři hierarchické úrovně členění. Členské státy mohou mít podle svého uvážení ještě další úrovně členění NUTS;
6. pro řádné vedení klasifikace NUTS je zapotřebí informací o stávajícím územním složení regionů úrovně NUTS 3, které by proto měly být pravidelně předávány Komisi;
7. je zapotřebí objektivních kritérií pro definování regionů, aby byla zajištěna nestrannost při sestavování a používání regionálních statistik;
8. uživatelé regionálních statistik potřebují časově stabilní nomenklaturu. Klasifikace NUTS by proto neměla být měněna příliš často. Toto nařízení zabezpečuje větší časovou stabilitu předpisů;
9. srovnatelnost regionálních statistik vyžaduje, aby byly regiony srovnatelné z hlediska počtu obyvatel. Pro dosažení tohoto cíle by změny klasifikace NUTS měly zajišťovat větší homogenitu regionální struktury z tohoto hlediska;
10. rovněž musí být respektována politická, správní a institucionální situace. Nesprávní jednotky musí odrážet hospodářské, sociální, historické, kulturní, zeměpisné nebo environmentální okolnosti;
11. měl by být učiněn odkaz na definici kritéria „obyvatelstvo“, na kterém je klasifikace založena;
12. klasifikace NUTS je omezena na ekonomické území členských států a nepokrývá zcela území, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství. Její využití pro účely Společenství je tedy třeba vyhodnocovat případ od případu. Ekonomické území každé země podle definice v rozhodnutí Komise 91/450/EHS ⁵ zahrnuje i mimoregionální území tvořené částmi ekonomického území, které nemohou být připojeny k určitému regionu (vzdušný prostor, teritoriální vody a kontinentální šelf, teritoriální enklávy, zejména velvyslanectví, konzuláty a vojenské základny, ložiska ropy, zemního plynu atd. v mezinárodních vodách mimo kontinentální šelf, které jsou užívány rezidentskými jednotkami). Klasifikace NUTS musí umožňovat i statistiky pro toto mimoregionální území;
13. změny klasifikace NUTS vyžadují podrobné konzultace s členskými státy;
14. protože cíle navrhovaného opatření, tj. harmonizace regionálních statistik, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy a je možné jej lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle;
15. klasifikace NUTS stanovená tímto nařízením by měla nahradit „Klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS)“ až dosud používanou Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s národními statistickými úřady. Proto by se měly všechny odkazy na „Klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS)“ v aktech Společenství chápat jako odkazy na klasifikaci NUTS stanovenou tímto nařízením;
16. nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství⁶ je referenčním rámcem pro ustanovení tohoto nařízení;
17. opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi⁷
18. Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom⁸ byl konzultován v souladu s článkem 3 tohoto rozhodnutí,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

1. Cílem tohoto nařízení je vytvořit společnou statistickou klasifikaci územních jednotek, dále jen „NUTS“, která by umožňovala sběr, sestavování a šíření harmonizovaných regionálních statistik ve Společenství.
2. Klasifikace NUTS uvedená v příloze I nahrazuje „Klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS)“ vytvořenou Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států.

1. Klasifikace NUTS rozděluje ekonomické území členských států podle definice uvedené v rozhodnutí 91/450/EHS na územní jednotky. Každé územní jednotce přiděluje určitý kód a název.
2. Klasifikace NUTS je hierarchická. Jednotlivé členské státy rozděluje na územní jednotky úrovně NUTS 1, každou z těchto jednotek rozděluje na územní jednotky úrovně NUTS 2 a územní jednotky úrovně NUTS 2 jsou dále rozděleny na územní jednotky úrovně NUTS 3.
3. Určitou územní jednotku je však možné klasifikovat na několika úrovních NUTS.
4. Na stejné úrovni NUTS nemohou být v jednom členském státu označeny stejným jménem dvě různé územní jednotky. Mají-li dvě územní jednotky v různých členských státech stejné jméno, připojuje se ke jménům územních jednotek identifikátor země.
5. Každý členský stát může rozhodnout o dalších hierarchickém členění svého území, přičemž se dále člení úroveň NUTS 3. Do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost předá Komise po konzultaci s členskými státy Evropskému parlamentu a Radě sdělení o účelnosti zavádění celoevropských předpisů pro tvorbu podrobnějších úrovní klasifikace NUTS .

1.Stávající správní jednotky v členských státech jsou prvním kritériem pro definici územních jednotek.

Za tímto účelem se „správní jednotkou“ rozumí zeměpisná oblast se správním orgánem, který má pravomoc přijímat správní nebo politická rozhodnutí pro tuto oblast v právním a institucionálním rámci členského státu.

2.Má-li být zřízena příslušná úroveň NUTS, v níž má být zařazena daná třída správních jednotek v členském státě, musí průměrná velikost této třídy správních jednotek v členském státě ležet v těchto hraničních hodnotách počtu obyvatel:

Je-li počet obyvatel celého členského státu menší než spodní hraniční hodnota pro danou úroveň NUTS, je celý členský stát jedinou územní jednotkou NUTS pro tuto úroveň.

3.Pro účely tohoto nařízení je počet obyvatel územní jednotky tvořen osobami, které mají v této oblasti obvyklé místo bydliště.

4.Stávající správní jednotky, které se používají pro klasifikaci NUTS, jsou uvedeny v příloze II. Změny přílohy II se přijímají v souladu s regulativním postupem podle čl. 7 odst. 2.

5.Pokud podle kritérií odstavce 2 neexistují pro danou úroveň NUTS v členském státě žádné správní jednotky odpovídající velikosti, vytváří se tato úroveň NUTS agregováním vhodného počtu stávajících menších sousedících správních jednotek. Tato agregace zohledňuje kritéria, jako jsou zeměpisné, sociálněekonomické, historické, kulturní nebo environmentální podmínky.

Takto vzniklé agregované jednotky jsou dále nazývány „nesprávními jednotkami“. Jejich velikost v členském státě musí pro danou úroveň NUTS ležet v hraničních hodnotách počtu obyvatel podle odstavce 2.

V souladu s regulativním postupem podle čl. 7 odst. 2 se však mohou jednotlivé nesprávní jednotky odchylovat od těchto hraničních hodnot na základě zvláštních zeměpisných, sociálněekonomických, historických, kulturních nebo environmentálních podmínek, zejména na ostrovech nebo v nejvzdálenějších regionech.

1. Do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise zveřejní složky všech územních jednotek úrovně NUTS 3, tj. menší správní jednotky, uvedené v příloze III, jejichž seznam jí předají členské státy. Změny přílohy III se přijímají v souladu s regulativním postupem podle čl. 7 odst. 2.
2. Během prvních šesti měsíců každého roku předkládají členské státy Komisi všechny změny složek za předchozí rok, týkající se hraničních hodnot úrovně NUTS 3, při dodržení formátu elektronických dat požadovaného Komisí.

1. 1. Členské státy informují Komisi o:
   1. všech změnách, které nastaly u správních jednotek, pokud mohou ovlivnit klasifikaci NUTS, jak je uvedeno v příloze I nebo obsahu příloh II a III;
   2. všech ostatních změnách na celostátní úrovni, pokud mohou ovlivnit klasifikaci NUTS, podle klasifikačních kritérií uvedených v článku 3.
2. Změny hranic úrovně NUTS 3 způsobené změnami menších správních jednotek podle přílohy III:
   1. se nepovažují za změny NUTS, představují-li změnu počtu obyvatel nepřesahující jedno procento příslušné územní jednotky NUTS 3;
   2. se považují za změny NUTS, v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, představují-li změnu počtu obyvatel přesahující jedno procento příslušné územní jednotky NUTS 3.
3. Změny NUTS u nesprávních jednotek v členském státě podle čl. 3 odst. 5 se mohou provádět, jestliže změna na příslušné úrovni NUTS snižuje standardní odchylku velikosti (počtu obyvatel) všech územních jednotek EU.
4. Změny klasifikace NUTS se přijímají ve druhé polovině kalendářního roku, ne častěji než každé tři roky, na základě kritérií podle článku 3 v souladu s regulativním postupem podle čl. 7 odst. 2. V případě zásadní reorganizace příslušné správní struktury členského státu však mohou být změny klasifikace NUTS přijímány v intervalech kratších než tři roky.
5. Prováděcí opatření Komise podle prvního pododstavce vstupují v platnost, pokud jde o předávání dat Komisi, dnem 1. ledna druhého roku po jejich přijetí. Při změně klasifikace NUTS předkládá dotčený členský stát Komisi časové řady za nové regionální členění nahrazující již předaná data. Seznam časových řad a jejich délka budou stanoveny v souladu s regulativním postupem podle čl. 7 odst. 2, přičemž se zohledňuje skutečnost, zda mohou být vůbec předloženy. Tyto časové řady se předkládají do dvou let od provedení změn klasifikace NUTS.

Komise přijme nezbytná opatření zajišťující konzistentní správu klasifikace NUTS. Tato opatření mohou zejména zahrnovat:

1. návrh a aktualizaci vysvětlivek NUTS;
2. prošetřování problémů vznikajících při zavádění NUTS do klasifikací územních jednotek členských států.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený na základě článku 1 rozhodnutí 89/382/EHS, Euratom (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho provádění.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. května 2003.

---------
¹ Úř. věst. č. C 180 E, 26. 6. 2001, s. 108.,
² Úř. věst. č. C 260, 17. 9. 2001, s. 57.,
³ Úř. věst. č. C 107, 3. 5. 2002, s. 54.,
⁴ Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. října 2001 (Úř. věst. č. C 112 E, 9. 5. 2002, s. 146), společný postoj Rady ze dne 9. prosince 2002 (Úř. věst. č. C 32 E, 11. 2. 2003, s. 26) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. dubna 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).,
⁵ Úř. věst. č. L 240, 29. 8. 1991, s. 36.
⁶ Úř. věst. č. L 52, 22. 2. 1997 s. 1.
⁷ Úř. věst. č. L 184, 17. 7. 1999, s. 23.;
⁸ Úř. věst. č. L 181, 28. 6. 1989, s. 47.