Úvod Pojem nezaměstnanost je v naší společnosti sp
Úvod
Pojem nezaměstnanost je v naší společnosti spojen s historickým přelomem v roce 1989. Nezaměstnanost je oficiálně sledována a zveřejňována Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) prostřednictvím z měsíčních statistik úřadů práce. V evidenci uchazečů o zaměstnání mohou být vedeni jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Od července 2004 jsou pravidelné měsíční statistiky úřadů práce rozšířeny o tzv. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Jedná se o takové uchazeče, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále ti uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Ti všichni si nemohou aktivně hledat práci a nejsou tudíž považováni za nezaměstnané.
Nezaměstnanost dále také zjišťuje Český statistický úřad při čtvrtletním Výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS) v náhodně vybraném vzorku domácností. Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu a jsou nezbytné pro mezinárodní srovnání. Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu sledovaného období souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: 1. nebyly zaměstnané, 2. byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do čtrnácti dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, 3. v průběhu posledních čtyř týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do čtrnácti dnů. Zařazení do kategorie nezaměstnaní nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky.
Podíl nezaměstnaných a celkové pracovní síly je ukazatelem míry nezaměstnanosti. Podle použitého zdroje dat, jeho odlišné metodiky, jsou stanovovány různé míry nezaměstnanosti.
MPSV vycházející ze statistik úřadů práce stanovuje a zveřejňuje míru registrované nezaměstnanosti. Podle metodiky platné do 30. 6. 2004 je míra registrované nezaměstnanosti podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči).
Míra registrované nezaměstnanosti podle metodiky platné od 1. 7. 2004 je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (ke konci období) a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce nebo s platným povolením k zaměstnávání či živnostenským oprávněním a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (klouzavý roční průměr).
Míra obecné nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS a stanovuje ji Český statistický úřad.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ukazatel získaný z výsledků VŠPS. Vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných jeden rok a déle a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných.
Z údajů VŠPS lze určit i specifickou míru nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl počtu určité skupiny nezaměstnaných na shodně vymezené pracovní síle v procentech (např. určitá věková skupina, stupeň vzdělání apod).
Z porovnání vývoje míry registrované a obecné nezaměstnanosti jak ukazuje i následující graf je patrno, že k nárůstu registrované nezaměstnanosti došlo v roce 1996, zatímco obecná míra nezaměstnanosti začala růst až o rok později, v roce 1997. Maximální hodnoty 8,76 % dosáhla míra obecné nezaměstnanosti v roce 2000. Míra registrované nezaměstnanosti kulminovala až v roce 2003 (10,31 %) a pokud by nedošlo ke změně metodiky, spočívající v zavedení pojmu dosažitelný neumístěný uchazeč o zaměstnání, dosáhla by v roce 2003 hodnoty 10,33 %.
Míra registrované a obecné nezaměstnanosti v ČR
Metodika míry registrované nezaměstnanosti kromě již zmíněné poslední podstatné změny v roce 2004, kterou se MPSV snažilo maximálně přiblížit metodiku registrované nezaměstnanosti metodice ILO, a tedy i metodice míry obecné nezaměstnanosti, zaznamenávala od počátku sledování různé úpravy. V roce 1990, ve kterém byly uzákoněny úřady práce, vyjadřovala podíl počtu neumístěných občanů k obyvatelstvu v produktivním věku k 31. 12. 1989 v %. V roce 1992 byla počítána jako podíl neumístěných uchazečů k disponibilní pracovní síle (dps = zaměstnaní + uchazeči o zaměstnání). Disponibilní pracovní síla do 31. 3. 1994 v sobě zahrnovala celkový počet pracovníků s jediným nebo hlavním zaměstnáním (mimo ozbrojených složek), včetně žen na mateřské a další mateřské dovolené + počet neumístěných uchazečů. Od 1. 4 1994 to byl počet všech zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledů VŠPS včetně žen na mateřské a další mateřské dovolené a navíc ozbrojených složek (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet registrovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadů práce. Od roku 1997 je to počet všech zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků VŠPS včetně žen na mateřské dovolené, ovšem bez žen na další mateřské dovolené (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) a ozbrojených složek + neumístění uchazeči o zaměstnání (klouzavý průměr posledních 12 měsíců).
Rozdílnost mezi oběma mírami nezaměstnanosti se začala projevovat až v letech 2002 – 2004, tedy v době nejvyšší nezaměstnanosti u nás, což je zdůvodňováno tím, že uchazeči vedení v evidenci využívali možností příležitostných prací, čímž přestali být osobami nezaměstnanými podle metodiky VŠPS.