1.1 Charakteristika okresu Okres Žďár nad Sázavou

Celková rozloha okresu 1672 km2 se od jeho vzniku téměř nezměnila. Žďárský okres má tvar nepravidelného šestiúhelníku orientovaného v ose od severozápadu k jihovýchodu. Převážně se rozkládá ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška je 561 m. Nejvyšším bodem žďárského okresu je Devět skal (836 m), nejnižším bodem okresu je údolí říčky Loučky (256 m). Nejvýše položenou základní sídelní jednotkou jsou Studnice (784 m). Nejníže položenou obcí je Borač (279 m). Žďárským okresem prochází hlavní evropské rozvodí dělící od sebe úmoří Černého a Severního moře. Z 84,7 % plochy okresu odvádí vody řeka Svratka, Bobrůvka a Oslava do Dyje, Moravy a pak Dunajem do Černého moře. Z 15,3 % plochy odvádí vody řeka Sázava, Chrudimka a Doubrava do Labe, které ústí do Severního moře. Při pohledu z letadla je zelený koberec lesů protkán modrými perlami rybníků. Ty vytváří na Vysočině řadu příležitostí k rekreaci a odpočinku. Na své si přijdou také sportovní rybáři neboť řada z nich je určena právě pro tuto zálibu. Největší z nich, Velké Dářko, o rozloze 206 ha, ležící v nadmořské výšce 616 m n.m., byl založen už v roce 1480 Viktorinem z Kunštátu k pohonu železných hamrů. Ale také další jména rybníků jako jsou Rendlíček, Milovy, Medlov, Sykovec či Pilská nádrž jsou symbolem čisté vody, slunce a pohody. Hluboká údolí řeky Svratky a Oslavy vytvořila vhodné profily pro založení údolních přehrad. Vírská údolní nádrž (212 ha) má druhou nejvyšší hráz v České republice (71 m).

Okres Žďár nad Sázavou je od 1. ledna 2000 jedním z pěti okresů (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou) nového kraje Vysočina vzniklého podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků.

Svou rozlohou je okres Žďár nad Sázavou třetím největším okresem republiky. Řadí se za okres Jindřichův Hradec a Klatovy. Počtem obcí 196 se řadí na první místo v republice před okres Třebíč (173). Obce se dělí na 360 částí a 430 základních sídelních jednotek. Počtem obyvatel 125 407 je okresem s nadprůměrným počtem obyvatel, avšak vzhledem k velké rozloze okresu je zřejmé, že hustota zalidnění, vyjádřená počtem obyvatel na km2 ( 75 ) je velmi nízká. Průměrný věk obyvatelstva 36,7 let je ve srovnání s průměrným věkem obyvatelstva celé ČR ( 38,8 ) osmý nejnižší.

Okres Žďár nad Sázavou je typický vysokým podílem obyvatel bydlících ve venkovských obcích do 2 000 obyvatel a nižším podílem obyvatel bydlících ve městech s 10 000 a více obyvatel. V okrese je šest obcí se statutem města. Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Svratka, Velká Bíteš a Velké Meziříčí. V době sčítání lidu, domů a bytů měla tato města 62 120 obyvatel (tj. podíl 49,5 % ze 125 407obyvatel). Ve městech s počtem 10 000 a více obyvateli, tj. ve Žďáře nad Sázavou, Novém Městě na Moravě a Velkém Meziříčí bydlelo 46 571 „urbanizovaného obyvatelstva“.

Sociálně-ekonomický profil okresu je v podrobnostech znám jen ze sčítání lidu, domů a bytů. V zemědělství, lesnictví a rybním hospodářství bylo činných 9,8 % ekonomicky aktivních osob, v průmyslu 37,7 %, stavebnictví 7,7 % a v ostatních odvětvích 44,7 % ekonomicky činných obyvatel. Ve srovnání s údaji ze sčítání v roce 1991 došlo k výraznému snížení počtu ekonomicky aktivních osob v zemědělství a průmyslu ve prospěch ostatních odvětví především obchodu a služeb. Dnešní průmyslová výroba je převážně soustředěna do měst. Z průmyslových odvětví zde dominuje strojírenská výroba zastoupená především strojírenským podnikem ŽĎAS a.s. Žďár nad Sázavou, dále podniky TOKOZ a.s. Žďár nad Sázavou, PBS a.s. Velká Bíteš, KABLO ELEKTRO s.r.o. Velké Meziříčí, DRAKA KABELY s.r.o. Velké Meziříčí, MEDIN a.s. Nové Město na Moravě a další. Výrobou kovů vč. hutního zpracování, výrobou kovodělných výrobků a výrobou strojů a zařízení se v okrese Žďár nad Sázavou zabývalo v době sčítání téměř 9 500 lidí tj. 46,5 % všech osob pracujících ve zpracovatelském průmyslu. Z počtu 59 676 osob ekonomicky aktivních pracovalo v průmyslu celkem 22 514 osob (37,7 %).

Zemědělství, na rozdíl od průmyslu, je více závislé na přírodních podmínkách. Žďárský okres zaujímá 24,1 % rozlohy kraje Vysočina. Z celkového zemědělského půdního fondu (93 811 ha) zaujímá orná půda 71,9 %, trvalé travní porosty 25,1 % a zahrady 2,6 %. Zatímco se v roce 1991 zemědělstvím zabývalo 13 889 osob, tak v roce 2001 se počet ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v odvětví zemědělství snížil na 5 864.

Úřady práce k 31. 12. 2001 v okrese Žďár nad Sázavou registrovaly 4 506 uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti ve srovnání s okresy kraje Vysočina byla hodnotou 7,23 % druhá největší po okrese Třebíč s hodnotou 11,47 %, ale stále se drží pod hranicí republikového průměru 8,90 %. Nabídka pracovních příležitostí byla ve výši 658 volných pracovních míst. Velký nedostatek pracovních příležitostí v místech trvalého bydliště ekonomicky aktivního obyvatelstva se projevuje na neustále se zvyšující vyjížďce za prací - mimo svoji obec 42,7 % z toho mimo svůj kraj 10,4 %.

Důležitými tepnami podmiňujícími další hospodářský rozvoj okresu jsou pozemní komunikace. Železnice Žďárska mají délku zhruba 150 km a jsou tvořeny v podstatě hlavní osou, tratí Havlíčkův Brod – Brno, s odbočkou původní jednokolejné trati ze Žďáru nad Sázavou přes Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem do Tišnova a odbočkou z Křižanova do Velkého Meziříčí.

Silniční síť Žďárska je poměrně hustá, ovšem pouze dálnice (34,6 km) procházející jižní částí okresu odpovídá soudobým parametrům mezinárodní dopravy. Silniční síť v okrese představuje (bez dálnice) 1 180 km silnic s bezprašným povrchem.

Turisticky přitažlivá oblast Žďárska, plná přírodních zajímavostí, je vyhledávaná k letní i zimní rekreaci. Ze známějších letovisek lze uvést zejména Velké Dářko, Fryšavu, Tři Studně, Devět skal, Žákovu horu, Jimramov, Milovy a Nové Město na Moravě. Oblast Žďárských vrchů byla v roce 1970 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí. Přibližně ze 100 hlavních turistických atraktivit České republiky mezinárodního významu lze uvést za okres Žďár nad Sázavou především goticko-barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který byl v závěru roku 1994 zařazen do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO (jeden z 8 v ČR). Další známou a nejnavštěvovanější památkou je hrad Pernštejn.

1.2 Vývoj sídelní struktury

Pro sídelní strukturu žďárského okresu je charakteristická velká rozdrobenost a hustota sídel. Celkový její vývoj od vzniku okresu byl poznamenán výraznými změnami v organizačním seskupení sídel do různého počtu obcí a jejich částí.

Tab. 1 Základní údaje o obcích

Původní počet 222 obcí při vzniku okresu v roce 1960 se postupně snižoval. Integrací v letech sedmdesátých došlo k zániku 48 obcí a další rozsáhlou integrací v roce 1980 klesl počet obcí na 150. Změny ve společnosti a zejména nové zákonné úpravy týkající se místní správy a samosprávy uvolnily vlnu opětovného osamostatňování obcí. Od roku 1991 probíhal tedy proces opačný. Integrované obce, skládající se často z většího počtu územně oddělených sídel, se znovu rozdělovaly a vytvářely se původní malé obce odpovídající základním sídelním jednotkám. Ke dni sčítání 2001 bylo v okrese Žďár nad Sázavou 196 obcí a v nich 360 částí. Základních sídelních jednotek, které jsou nejnižší jednotkou územního členění, bylo 430.

S uskutečněnými územními změnami se měnila průměrná velikost obcí z hlediska počtu obyvatel a rozlohy. Průměrný počet obyvatel na 1 obec byl nejnižší v roce 1961, kdy činil 490 obyvatel, nejvyšší byl v roce 1980 (823 obyvatel). V době posledního sčítání v roce 2001 byl průměr na 1 obec 640 obyvatel. Obdobně se vyvíjela i průměrná katastrální rozloha obce.

Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí

Z hlediska počtu obyvatel docházelo v sídelní struktuře okresu k postupnému vylidňování venkovských obcí a zvyšování počtu obyvatel ve městech. Tento trend se v průběhu posledních deseti let zastavil a k datu posledního sčítání doznal dokonce pokles. Podíl obyvatelstva bydlícího v obcích do 199 obyvatel vzrostl z 6,6 % v roce 1991 na 8,1 % v roce 2001. Ve velikostní skupině obcí s počtem obyvatel od 200 do 999 byl nejnižší podíl obyvatel v roce sčítání 1991 (27,0 %) zatímco v roce 2001 se toto procento zvýšilo na 32,6. K nárůstu počtu obyvatel o 24,6 % za posledních deset let dochází také u obcí ve velikostní skupině s 1 000 – 4 999 obyvateli. Ve velikostní skupině obcí s 5 000 a více obyvateli dochází k poklesu o 18,0 %. Je to úbytek převážně městského obyvatelstva o více než 12 000.

V okrese Žďár nad Sázavou je šest měst: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou a k datu 1. 1. 2001 také obec Svratka obdržela statut města. Tím také vzrostl podíl městského obyvatelstva z 47,4 % v roce 1991 na 49,5 % v roce 2001.

Na sídelní strukturu obcí působily také změny v domovním a bytovém fondu. V 64 % obcí došlo v období let 1980 až 1991 k poklesu počtu domů. Jednalo se v převážné míře o tzv. nestřediskové obce místního významu. Tehdejší koncepce – nestavět rodinné domky v těchto nestřediskových obcích – měla dopad také na stáří domovního fondu a v neposlední řadě i na stáří populace. Druhým činitelem bylo také využívání venkovských chalup k rekreaci buď vyčleněním z bytového fondu nebo jejich neobydlením a využíváním pouze pro rekreaci. Zatímco v roce 1991 bylo 4 281 domů trvale neobydleno (z toho pouze k rekreaci sloužilo 2 173 domů), tak v roce 2001 vzrostl jejich počet na 6 673 (využíváno pouze k rekreaci 3 673). Jde o nárůst neobydlených domů o 55,9 % a z toho neobydlených domů využívaných pouze k rekreačním účelům o 69,0 %. Takto vyřazených chalup z trvalého bydlení a využívaných pro rekreaci připadá v okrese Žďár nad Sázavou průměrně na každou obec 18,7.

Příznivější situací ve výstavbě domů v tzv. střediskových obcích místního významu a hlavně v městských aglomeracích, došlo k nárůstu domů ve srovnání let 1991 a 2001 o 2 612, tj. o 9,1 %. U bytového fondu došlo k nárůstu o 12,5 %.

Jedna z etap reformy veřejné správy byla završena Zákonem č. 314/2002 Sb., ze dne 13. června 2002 s účinností od 1. ledna 2003 o obcích s rozšířenou působností a obcích s pověřeným obecním úřadem a dále byly MV ČR stanoveny správní obvody těchto obcí.

V okrese Žďár nad Sázavou jsou 4 obce s rozšířenou působností ( ORP ) – správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem čítá k datu 1. 1. 2003 46 obcí s katastrální výměrou 39 617 ha a počtem obyvatel 24 424, ORP Nové Město na Moravě spravuje obvod 30 obcí s katastrální výměrou 29 285 ha a počtem obyvatel 19 464, katastrální výměra 74 obcí ORP Velké Meziříčí je 54 517 ha s 38 203 obyvateli a správní obvod ORP Žďár nad Sázavou s počtem obyvatel 46 437 a 48 obcemi má katastrální výměru 46 437 ha.