1.1 Charakteristika okresu Okres Pelhřimov se rozk

Okres Pelhřimov se rozkládá v západní části Českomoravské vrchoviny. Vzhledem ke svým přírodním krásám a relativní nedotčenosti civilizačními vlivy patří k vyhledávaným rekreačním místům naší republiky. Leží v západní části kraje Vysočina a kromě okresů Havlíčkův Brod a Jihlava ze svého kraje sousedí ještě s okresy Jindřichův Hradec a Tábor z kraje Jihočeského a okresem Benešov ze Středočeského kraje. V současném uspořádání vznikl při územní reorganizaci v roce 1960 z velké části někdejších okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov. Svou rozlohou 1 290 km2 se řadí na třetí místo v kraji, ovšem vzhledem k menšímu počtu obyvatel má zdaleka nejnižší hustotu obyvatelstva ze všech pěti okresů kraje (56,6 osob na km2).

Celé území okresu má výrazně podhorský ráz. Je pro ně charakteristická bohatá členitost terénu s průměrnou nadmořskou výškou 550-600 metrů. Plochy pod 500 m nad mořem se nacházejí jen ojediněle a v nesouvislých celcích většinou podél vodních toků v severní části okresu. Nejníže položenou obcí je Želiv s nadmořskou výškou 406 m, nejvyšším bodem je vrchol Křemešníku ve výšce 765 m nad mořem. Vzhledem k těmto podmínkám jsou klimatické poměry v okrese drsné, vyznačují se větším množstvím vodních srážek a prodlouženou dobou vegetačního klidu.

Na území okresu se nachází významný vodní předěl – rozvodí dvou evropských veletoků Dunaje a Labe, které odvádějí vody do Černého a Severního moře. Pelhřimovský okres má sice značné množství povrchových vodních toků, jde však o potoky a řeky s poměrně malým vodním průtokem, čímž je omezena možnost jejich využívání. Na území okresu též pramení Želivka, která poskytuje pitnou vodu pro značnou část Prahy i okresu Pelhřimov. Z hlediska národohospodářského je okres poznamenán absencí přírodních surovinových zdrojů i přirozené úrodnosti půdy.

Dopravní síť okresu je tvořena zhruba jedním tisícem kilometrů státních silnic (z toho 69 kilometrů první třídy a 291 druhé třídy), traťovým úsekem železnice Horní Cerekev–Tábor, úzkokolejnou železniční tratí Obrataň–Jindřichův Hradec a okrajovými úseky trati Jihlava–Veselí nad Lužnicí a Humpolec–Havlíčkův Brod. Na železniční síť jsou napojena všechna města, kromě toho má železniční stanici dalších 19 obcí nebo částí obcí. Síť autobusových linek je poměrně hustá, města i větší obce okresu jsou spojeny dálkovými linkami s řadou větších měst republiky. S výjimkou několika malých částí jsou autobusové zastávky ve všech obcích okresu i jejich částech. Městská doprava je zavedena v okresním městě.

Struktura hospodářství se v době od předchozího sčítání podstatně změnila. Rozvíjelo se soukromé podnikání, ke konci roku 2001 bylo v okrese Pelhřimov evidováno 12 978 ekonomických subjektů, z toho 9 051 soukromých podnikatelů a 1 204 samostatně hospodařících rolníků. Právnických osob bylo 2 028, z toho 727 obchodních společností, 86 družstev a pouze 6 státních podniků. Okres Pelhřimov se v rámci kraje vyznačuje nejnižší mírou nezaměstnanosti – ke konci roku 2001 činila 3,67 % (za kraj celkem to bylo 7,02 %), když na úřadu práce bylo evidováno 1 373 uchazečů o zaměstnání, z toho 672 žen. Současně však ze všech okresů kraje byla na Pelhřimovsku zaznamenána nejnižší průměrná mzda – za rok 2001 činila pouze 11 894 korun.

Relativní zachovalost a menší emisní zatížení krajiny na Pelhřimovsku je jistě též jedním z faktorů, jež přispívají k poměrně vysoké střední délce života. V té se okres u mužů i žen shodně řadí na třetí místo v kraji. U mužů činila 71,6 roku a u žen 77,8 roku (průměr za léta 1996-2000). Za deset let tak tento ukazatel vzrostl u mužů o 2,9 a u žen o 2,3 roku.

Právě s ohledem na přírodní krásy a výše zmíněnou poměrnou nedotčenost krajiny – rozlehlé lesy, rybníky, vodní toky, členitý terén - patří okres Pelhřimov k vyhledávaným rekreačním oblastem. Svědčí o tom též počet lůžek v ubytovacích zařízeních (4 426 v roce 2001), kterým se v kraji zařadil na druhé místo hned za vyhlášený okres Žďár nad Sázavou. K nejnavštěvovanějším rekreačním místům v okrese patří např. oblast Malé a Velké přehrady na Želivce, okolí Trnávky, Křemešník, rybníky Hejlov a Valcha, Lipické údolí. Z chráněných přírodních výtvorů jmenujme Křemešník, rybník Pařez, údolí potoka u Dolské myslivny, rašelinné louky v Proseči-Obořišti a Jankovský potok.

1.2 Vývoj sídelní struktury

Od roku 1960, kdy okres Pelhřimov vznikl v současném uspořádání, došlo pouze k dílčím úpravám jeho hranic. K 1. srpnu 1967 byla převzata obec Ježov z okresu Havlíčkův Brod a od 1. dubna 1976 byla předána obec Velký Ježov do okresu Tábor.

Ovšem samotná sídelní struktura doznávala od počátku podstatných změn. Při sčítání v roce 1961 existovalo v pelhřimovském okrese 206 obcí, v roce 1970 ještě 174, avšak o deset let později již jen 59 jako důsledek masové integrace sídel zejména koncem sedmdesátých let. Extrémem bylo tehdy okresní město, které vedle vlastního městského jádra mělo k sobě „přibaleno“ dalších 57 venkovských částí a zaujímalo tak plnou šestinu rozlohy okresu. Tento proces pokračoval, i když v menší míře, i v osmdesátých letech, takže ve zlomovém roce 1989 existovalo v okrese jen 51 obcí. Poté však, hlavně v souvislosti s obecními volbami na podzim 1990, došlo k obratu a hromadnému osamostatňování obcí, zejména dosavadních částí Pelhřimova. V době sčítání lidu 1991 tak existovalo již 94 obcí, což ovšem nebyl konečný počet. Dezintegrace v minulosti vytvořených, často nesmyslných a pouze administrativních celků pokračovala dále a výsledky sčítání lidu 2001 jsou tudíž zpracovány již za 120 obcí.

Tab. 1 Základní údaje o obcích

Těchto 120 obcí se ke dni sčítání roku 2001 dělilo na 322 částí a 374 základních sídelních jednotek (nejmenších vymezených sídelních celků). Tak vysoký počet částí obcí a základních sídelních jednotek svědčí o převážně podhorském charakteru osídlení na Pelhřimovsku, které se vyznačuje hustou sítí většího počtu malých sídel. Rozdrobenost sídelní struktury dokládá mimo jiné i fakt, že dokonce i 73 obcí nejmenší velikostní skupiny (do 199 obyvatel) se ještě dále dělí na 113 částí obcí a 115 základních sídelních jednotek.

Z uvedených 120 obcí bylo 8 měst – Černovice, Horní Cerekev, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Pelhřimov, Počátky a Žirovnice, oproti roku 1991 tak přibyla dvě nově povýšená města – Černovice a Horní Cerekev. Z měst však pouze Pelhřimov a Humpolec překročily hranici 10 000 obyvatel. Z dalších měst má již jen Pacov přes 5 000 obyvatel, obě nová města dokonce nedosahují ani 2 000 obyvatel. Pověřené obecní úřady sídlily v roce 2001 v pěti městech okresu – Humpolci, Kamenici nad Lipou, Pacově, Pelhřimově a Počátkách. Ve městech žilo 63,7 % obyvatel okresu (o 4,5 bodu více než roku 1991). Rozdělování obcí v uplynulém desetiletí zapříčinilo též zmenšení průměrné rozlohy obce a spolu s celkovým úbytkem obyvatelstva i snížení průměrného počtu obyvatel obce i hustoty obyvatelstva .

Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí

K nejvýraznějšímu růstu došlo v uplynulém desetiletí u nejmenší velikostní skupiny obcí (do 199 obyvatel), jejichž počet se zvýšil o 26, tj. o 27,6 % a počet obyvatel o 2 203 (o 39,0 %). Současně se však velmi snížila průměrná velikost obcí této kategorie (ze 123 obyvatel roku 1991 na 108 v roce 2001). Z ostatních velikostních skupin obcí se výrazněji zvýšil počet obcí i obyvatel v kategorii 500-999 obyvatel a snížení bylo zaznamenáno v kategorii 2 000-4 999 obyvatel. U ostatních skupin došlo jen k nepodstatným posunům.