1.1 Charakteristika okresu Okres Jihlava se nachá

Území okresu je velmi členité, spadá převážně do oblasti Jihlavských vrchů. Nejnižší polohu má údolí řeky Jihlavy u Dolního Smrčného (422 m), nejvyšší nadmořskou výšku má Javořice 837 m, která je zároveň nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 540 m. Vzhledem k tomu je podnebí okresu větší část roku drsné a chladné.

Okresem prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Vlivem toho je okres na vodní toky chudý. Největšími toky jsou řeky Jihlava a Brtnička.

Z celkové katastrální plochy 1 180 km2 (nejmenší rozloha z okresů Vysočiny) připadá na zemědělskou půdu 59,4 % a na lesy 31,1 %. Na zemědělské půdě mají poměrně vysoké zastoupení trvalé travní porosty (22,4 %). Podíl orné půdy tvoří 75,2 %, což představuje stupeň zornění obvyklý pro Vysočinu.

Od 1. 1. 2000 je okres Jihlava centrální částí nově zřízeného kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.

Nosným odvětvím hospodářství je v okrese průmysl strojírenský, významný podíl má potravinářský, dřevozpracující a textilní průmysl. Dalším zdrojem zaměstnanosti je oblast stavebnictví a obchodu. V zemědělství a lesnictví pracuje 6,5 % ekonomicky aktivních obyvatel, což převyšuje republikový průměr.

V okrese bylo k 31. 12. 2002 celkem 4 001 neumístěných uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti činila 6,93 %. Ve srovnání s ČR se tento údaj udržuje pod celostátním průměrem.

Od poloviny 90. let nastává postupné oživení utlumené bytové výstavby. V roce 2001 bylo v okrese dokončeno 352 nových bytů, tj. nejvíce ze všech okresů Vysočiny. Tato skutečnost je výrazně ovlivněna existencí krajského města.

Okres má ucelenou silniční síť. Nejvýznamnější komunikací procházející okresem je dálnice D1 – spojnice Prahy a Brna, na kterou je výhodně napojena především samotná Jihlava. Okresem procházejí 2 silniční tahy I. třídy. Jediné letiště Jihlava- Henčov slouží pouze sportovním účelům.

Ráz krajiny vybízí k autoturistice, cyklistice a agroturistice. Dobré podmínky jsou pro letní i zimní rekreaci a sporty, zejména v oblasti Čeřínku a Jihlavských vrchů. Bohatá je i nabídka architektonických a přírodních památek, muzejních expozic a uměleckých sbírek.

Historické jádro města Jihlavy je městskou památkovou rezervací, ve které se na ploše 30 ha nachází přes 200 chráněných objektů. Náměstí (3,6 ha) patří k největším historickým náměstím u nás a zároveň ve Střední Evropě. Cenné jsou především stavby a interiéry měšťanských domů kolem náměstí. Zajímavým dokladem gotického stavitelství jsou jihlavské katakomby, které vznikly propojením sklepů. Dochovány jsou i části městských hradeb. Ve městě Polná, v severní části okresu, se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patří k jednomu z největších barokních kostelů v České republice. Jihovýchodně od Jihlavy se rozkládá město Brtnice, kde stojí za povšimnutí dva barokní mosty ozdobené sochami světců. Stále živé je v Třešti (jižně od Jihlavy) betlemářství, které zde má téměř dvousetletou tradici.

Městská památková rezervace Telč byla v roce 1992 zařazena do seznamu památek chráněných UNESCO. Unikátní je celistvé historické náměstí s podloubím a kašnami, renesanční zámek, dvě vyhlídkové věže a premonstrátský klášter. Na okraji Telče se nachází rozhledna Oslednice. Ve městě se koná každoročně folkový festival Prázdniny v Telči a řada dalších akcí.

1.2 Vývoj sídelní struktury

Ve struktuře obcí a měst okresu Jihlava došlo od posledního sčítání v r. 1991 k výrazným změnám.

Po prováděné integraci neboli slučování obcí v sedmdesátých a osmdesátých letech (prakticky do roku 1989) dochází od r. 1990 k opačnému procesu. Zatímco v letech 1980 – 1991 byl zaznamenán úbytek 16 obcí, v období 1991 – 2001 přibylo 20 nově vyčleněných obcí. Proces rozlučování obcí probíhal v letech 1990 – 1992, poslední změnou bylo vyčlenění obce Švábov z obce Batelov k 1. 1. 1993. Tím se počet obcí v okrese ustálil na čísle 121.

Tab.1 Základní údaje o obcích

Po sčítání v r. 1991 se osamostatnily obce dříve přičleněné k městům Jihlava, Telč, Třešť a k obci Luka nad Jihlavou. Současně zanikly malé obce Branišov (sloučen s obcí Ústí), Hlávkov a Jiřín (sloučeny s obcí Vyskytná nad Jihlavou). Počet částí obcí se v posledních 10 letech nezměnil (198), počet základních sídelních jednotek činil 270 (tj. včetně urbanistických obvodů ve městech).

V roce 2001 připadalo na 1 obec v okrese průměrně 896 obyvatel, zatímco v roce 1991 činil průměr na obec 1 074 obyvatel. Vzhledem k růstu počtu obcí se tak průměrný počet obyvatel vrátil ke stavu před rokem 1980. Tento ukazatel je značně ovlivněn přítomností krajského města Jihlavy, bez níž by průměrný počet obyvatel obce klesl téměř na polovinu.

Podobně se vyvíjela i průměrná rozloha 1 obce, když v období 1991 – 2001 poklesla o 16,5% na 975 ha.

Velikostní struktura obcí, podobně jako sídelní struktura, je charakteristická značnou rozdrobeností. Od roku 1980 existuje v okrese 198 částí obcí. Přírůstek obyvatel vlivem desintegrace byl zaznamenán v obcích do 499 obyvatel, kde žije 16,2 % obyvatelstva, a v kategorii 1 000 – 1 999 obyvatel (5,5 % obyvatelstva). Úbytek nastal ve skupině s 5 000 a více obyvateli, kterou tvoří města Jihlava, Telč a Třešť (celkem 57,8 % obyvatelstva).

Nejmenší obcí okresu je Vanůvek s 35 obyvateli, největší je krajské město Jihlava s počtem 50 702 obyvatel.

Tab.2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v letech 1980 – 2001 podle správního vymezení
obcí k datu příslušného sčítání



Území okresu se člení do správních obvodů 4 obcí s pověřeným obecním úřadem (Jihlava, Polná, Telč, Třešť). V souvislosti se zánikem okresních úřadů a převodem většiny pravomocí na tzv. obce s rozšířenou působností vznikly od 1. 1. 2003 na území okresu 2 správní obvody těchto obcí. Jejich sídlem jsou města Jihlava a Telč.