2.2 Struktura obyvatelstva

Pro vývoj populace v okrese byl v 90. letech významnější úbytek podílu dětí do 14 let než snižování celkového počtu žen. Oproti roku 1991 se zvýšil počet žen ve věku s nejvyšší plodností, přesto se počet narozených dětí snižoval. Příčina je ve změně populačního chování mladé generace. Jestliže v roce 1991 bylo mezi muži se zjištěným rodinným stavem ve věku 20 – 24 let celkem 33,4 % ženatých, v roce 2001 to bylo pouze 10,1 %. U žen ve stejné věkové skupině poklesl podíl vdaných z 64,8 % na 24,3 %. Přitom mezi muži ve věku 25 – 29 byla v roce 2001 ještě více než polovina svobodných, zatímco v roce 1991 jich bylo méně než 30 %. Naproti tomu vzrostl počet svobodných matek a častější je soužití nesezdaných dvojic.

Podíl dětí do 14 let na populaci okresu se snížil z 25 % koncem 70. let na současných 17,5 % a pokles dále pokračuje. Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými obcemi. Zatímco 2 obce (Chotovice a Kukle) mají podíl dětí vyšší než 25 %, ve 4 obcích nedosahuje podíl hranice 10 % (Janůvky, Lavičné, Hartinkov a Sklené).

Zásluhou početně silných populačních ročníků z poloviny 70. let se zvýšil podíl obyvatel ve věku 15 – 59 let z 60,7 % v roce 1991 na 65,0 % v roce 2001. Tak vysoký podíl nebyl zaznamenán v celé historii okresu.

Podíl obyvatel starších než 60 let se zatím v okrese příliš nezvyšoval. Jestliže byl v roce 1970 podíl těchto osob 17,4 %, do roku 2001 vzrostl na 17,6 %. Počet osob ve věkové skupině 60 – 64 let oproti roku 1991 dokonce poklesl. Ze současné věkové struktury obyvatel okresu lze vyvodit, že k výraznému růstu obyvatel starších než 60 let dojde až po roce 2006, kdy se do důchodového věku dostanou silné populační ročníky konce 40. let. Podíl osob nad 60 let menší než 15 % byl zjištěn ve 20 obcích, nejnižší byl v Sedlištích, Čisté a Dlouhé Loučce. Podíl vyšší než 30 % byl zjištěn v 7 obcích, nejvyšší byl v Želivsku, Hartinkově a ve Vysoké, kde má více než 60 let téměř polovina obyvatel obce.

V důsledku výrazného úbytku dětské složky populace vzrostl počet obyvatel nad 60 let připadajících na 1 000 dětí ve věku do 14 let ze 786 v roce 1991 na 1 003 v roce 2001.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Změny ve věkové struktuře obyvatelstva se bezprostředně promítají do průměrného věku obyvatel, ten se v období 1991 – 2001 zvýšil z 35,6 na 37,8 roku. Zlepšená péče o zdraví a o životní prostředí se v okrese projevila prodloužením střední délky života. U mužů vzrostla naděje dožití při narození v období 1996 – 2000 oproti období 1986 – 1990 z 67,8 na 71,0 roku a u žen ze 75,2 na 77,5 roku. U žen rostla naděje dožití v řadě okresů rychleji, a proto se postavení okresu v rámci republiky zhoršilo z 24. na 49. místo (ze 77 okresů).

Z hlediska rodinného stavu v okrese rostl podíl svobodných (25,8 % ze všech patnáctiletých a starších obyvatel okresu v roce 2001) a rozvedených (7,6 %, tj. více než dvojnásobek oproti roku 1980). Počet rozvedených žen byl o 640 vyšší než počet rozvedených mužů. Rozvedení muži totiž častěji uzavírají nová manželství. Ve venkovských obcích je podíl rozvedených nižší, celkem 5,6 %, naproti tomu v Moravské Třebové byl v roce 2001 podíl rozvedených 11,0 % a ve Svitavách 10,3 %. Mírně klesal podíl ovdovělých, přesto je v okrese 2,9 % vdovců a 14,7 % vdov. V roce 2001 bylo o 5 187 vdov více než vdovců. Vyšší podíl ovdovělých ve venkovských obcích oproti městům souvisí s vyšším podílem starších obyvatel, z měst je nejvyšší podíl ovdovělých v Moravské Třebové.

Mezi osobami žijícími v manželství je 88,6 % těch, kteří žijí oboustranně v 1. manželství. Vyšší podíl než 90 % prvních manželství je u mužů do 35 let a nad 70 let, u žen do 24 let a nad 65 let. Nejméně často setrvali v 1. manželství muži ve věku 40 – 44 let a ženy ve věku 35 – 39 let. Ve 2. manželství žilo 1 622 mužů a 1 709 žen, ve 3. manželství 130 mužů a 104 žen, ve 4. a dalším manželství 10 mužů a 8 žen.

Národnostní složení obyvatel okresu lze podle zjištěných údajů považovat za homogenní. Českého obyvatelstva (česká a moravská národnost) je více než 97 %, na nepatrném poklesu oproti roku 1991 se podílí růst podílu osob s nezjištěnou národností a vyšší počet cizinců v souvislosti se započítáním osob s dlouhodobým pobytem. Pouze k české národnosti se hlásili obyvatelé 9 malých obcí, z toho 8 na Litomyšlsku. Propagace moravanství, která před sčítáním 1991 oslovovala obyvatele obcí na historickém území Moravy, se v roce 2001 neopakovala, a tím výrazně poklesl počet osob hlásících se k moravské národnosti. V roce 1991 se v okrese hlásilo k moravské národnosti 9,6 % obyvatel, v roce 2001 to bylo 2,2 %. Je to i nadále nejvyšší podíl moravské národnosti mezi „českými“ okresy a projevuje se tak skutečnost, že okres protíná historická hranice Moravy. V Útěchově se za Moravany považovalo 54,0 % obyvatel. V dalších pěti obcích na Moravskotřebovsku a jedné na Jevíčsku se hlásilo k moravské národnosti i tentokrát více než 10 % obyvatel, avšak v žádné z těchto obcí nebyl podíl vyšší než 20 %. Oproti předchozímu sčítání se snížilo v okrese zastoupení obyvatel německé národnosti (postupné vymírání původních obyvatel, kteří nebyli odsunuti po 2. světové válce), slovenské a polské národnosti (asimilace či návrat do země původu). Pokračoval trend z předchozího sčítání a k romské národnosti se přihlásilo opět méně osob. Sečteno jich bylo pouze 41, tedy méně než Maďarů nebo Vietnamců. Mezi Romy se zařadilo 22 obyvatel Svitav, v Poličce jich bylo 7, v Moravské Třebové 5, tři v Litomyšli a po jednom v dalších 4 obcích okresu. Jako mateřský jazyk uvedlo romštinu celkem 131 obyvatel, což svědčí o tom, že Romů žije v okrese podstatně více, než kolik se jí přihlásilo k romské národnosti. Po slovenské (990 osob) a německé národnosti (232), byla nejrozšířenější ukrajinská národnost (169, nejvíce ve Svitavách, Litomyšli a v Moravské Třebové). K vietnamské národnosti se hlásilo 48 osob, z toho 24 ve Svitavách, 10 v Litomyšli a 8 v Poličce.

K češtině jako mateřskému jazyku se hlásí 97,5 % obyvatel okresu. Kromě 99,3 % obyvatel české a 99,0 % obyvatel moravské národnosti je to i 114 Slováků, 72 Němců, 24 Romů a 24 Ukrajinců. Druhým nejrozšířenějším mateřským jazykem je slovenština s podílem 1,2 % z obyvatel okresu a němčina s podílem 0,3 %.

Oproti sčítání 1991 se v souboru sčítaných osob zvýšil počet cizích státních příslušníků na 580 (vliv sčítání osob s dlouhodobým pobytem). Nejpočetnější byli občané Slovenské republiky (156), Ukrajiny (144), Polské republiky (95) a Vietnamu (44). Ze 127 osob s dvojím státním občanstvím jich 124 mělo též občanství České republiky.

Muži žijí častěji v obci, kde žili již jejich rodiče. Zatímco žen bydlelo v roce 2001 ve svém rodišti pouze 47,3 %, mužů v rodišti bydlelo 56,4 %. U dětí do 14 let byl podíl shodný u obou pohlaví – 83 %. Ve věku, kdy většina obyvatel uzavře sňatek a část žen následuje manžela do jeho bydliště, tedy ve věkové skupině 30 – 44 let, byl podíl mužů žijících v původní obci 51 %, u žen se podíl snížil na 39 %. Až ve věku nad 60 let se podíl rodáků začal u obou pohlaví vyrovnávat, v rodišti žilo 28 % mužů a 22 % žen. Podíl osob narozených v cizině s věkem rostl až na 4 % u mužů a 6 % u žen nad 60 let. Část okresu patřila po 2. světové válce po vysídlení německého obyvatelstva k dosídlovaným územím, proto se mezi jednotlivými částmi okresu podíl rodáků liší. Nejvyšší je na Litomyšlsku a nejnižší na Moravskotřebovsku a Svitavsku.

Místo trvalého pobytu v době narození se u 48 % obyvatel okresu liší od obce, ve které žily sčítané osoby v roce 2001. Téměř polovina z nich žila v době svého narození v jiné obci současného okresu. Do okresu se nejčastěji stěhovali rodáci z okolních okresů, nejvíce z okresu Blansko (3 583), Ústí nad Orlicí (2 964), Žďár nad Sázavou (2 425), Chrudim (1 563) a Prostějov (1 298). Z porovnání počtu osob, které v době narození žily jinde než v době sčítání 2001, vyplývá, že u osob narozených v České republice mimo okres Svitavy jich mělo 56 % více než 50 let, zatímco u rodáků v jiné obci současného okresu byl tento podíl pouze 36 %. Je to projev poválečného dosídlování části okresu.

Údaje o náboženském vyznání obyvatel se v roce 2001 zjišťovaly teprve podruhé od roku 1950. V posledních 10 letech si část obyvatel utvářela svůj postoj k náboženství, a to se projevilo tím, že se v roce 1991 mezi věřící zařadili a v roce 2001 nikoli. Otázku na vztah k víře nyní také někteří respondenti chápali jinak než dříve. V roce 1991 se k víře přihlásila řada lidí jen proto, že byli pokřtěni. Deset let svobodné možnosti víru praktikovat jim ukázalo, že jde o vztah formální a v roce 2001 se již sami mezi věřící nezařadili. Téměř polovina obyvatel okresu (48,9 %) o sobě v roce 2001 prohlásila, že je bez vyznání, dvě pětiny se k víře přihlásily a 11,8 % obyvatel využilo možnosti svůj postoj k víře nesdělit. Podíl věřících i tak zůstal nejvyšší v Pardubickém kraji a o třetinu převýšil celostátní průměr. Obecně se k náboženství hlásí v okrese více ženy (43,0 %) než muži (35,4 %) a více obyvatelé nad 60 let (75,0 %) než osoby ve věku 15 – 59 let (33,6 %). Dominantní postavení mezi církvemi mají křesťanské církve, zejména římskokatolická (86 % všech věřících). V některých obcích si udržuje významné postavení i Českobratrská církev evangelická (7 % věřících). K Církvi československé husitské (532 věřících) se větší počet osob hlásí nejen ve městech, ale i ve Vítějevsi, Trstěnici a v Čisté. Více než 100 věřících se hlásí i k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, k Pravoslavné církvi, a k Církvi bratrské. Nejvyšší podíly věřícího obyvatelstva jsou v západní polovině okresu, tedy na Poličsku a Litomyšlsku. Z jednotlivých obcí je to Vysoká (88,9 %, vliv vysokého podílu osob v důchodovém věku), Bohuňov (81,8 %), Trpín, Příluka, Chotovice a Hartmanice. Obecně je vyšší podíl věřících ve venkovských obcích než ve městech, výjimkou je město Bystré, kde je podíl věřících 54,8 %, zatímco v úhrnu venkovských obcí 46,2 %. Vyšší podíl osob bez vyznání ve městech je dán odlišnou věkovou strukturou a jiným životním stylem, projevujícím se volnějším vztahem k tradicím. Ve všech obcích okresu s výjimkou Březin, Pusté Rybné a Vidlaté Seče převažují mezi věřícími římští katolíci. V těchto třech obcích se více věřících hlásí k Českobratrské církvi evangelické.

Postupná změna vzdělanostní struktury obyvatelstva je výsledkem zvyšování podílu lidí, kteří měli lepší přístup ke vzdělání než předválečné generace. Za posledních 20 let se snížil podíl lidí se základním vzděláním na polovinu, podíl obyvatel s maturitou se téměř zdvojnásobil a podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se více než zdvojnásobil. Zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli převažují muži, dominantní postavení mezi osobami s maturitou a vyšším odborným vzděláním mají ženy. Vzhledem k tomu, že část populace získává vysokoškolský diplom až studiem při zaměstnání, je podíl absolventů vysokých škol mezi obyvateli ve věku 25 – 29 let 8,8 %, zatímco ve věkové skupině 30 – 39 let překračuje 10 %.

Na rozdíl od roku 1991, kdy mezi absolventy středních odborných škol bez maturity převažovaly osoby s ekonomickým vzděláním, tvořili v roce 2001 v této kategorii nadpoloviční většinu (60 %) absolventi technických oborů. Ve skupině osob s úplných středním odborným vzděláním zakončeným maturitou mělo technické zaměření 36,8 % absolventů, 21,3 % absolventů ekonomické zaměření, 15,7 % osob studovalo zemědělsko-lesnické obory a 11,4 % osob zdravotnické obory. Všeobecné vzdělání získalo 26,8 % maturantů.

Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli okresu převažují osoby, které se vzdělávaly ve společenských vědách (46,2 %), z nich více než polovina připadá na pedagogiku a čtvrtina na ekonomii. Čtvrtina vysokoškoláků studovala technické obory (24,3 %), nejvíce je zastoupeno strojírenství, stavebnictví a elektrotechnika. Podíl vyšší než 10 % mají i absolventi zemědělských škol a lékařských fakult. Z technických oborů došlo oproti roku 1991 k největšímu přírůstku u absolventů se zaměřením na elektrotechniku, z ostatních oborů přibylo nejvíce ekonomů, pedagogů a právníků. Ženy tradičně nejvíce převažují v pedagogice a ve zdravotnictví. V ekonomických oborech na rozdíl od středoškolského vzdělání s maturitou převažují muži.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z územního hlediska je nejpříznivější vzdělanostní struktura obyvatelstva na severovýchodě okresu (Litomyšlsko), i když právě v této oblasti se vyskytuje obec s nejvyšším podílem obyvatel starších 15 let se základním vzděláním (Nová Ves u Jarošova 47,1 %). V dalších 9 obcích byl v roce 2001 podíl osob se základním vzděláním vyšší než 40 %. Nejmenší podíl (18,6 %) osob se základním vzděláním byl v Sedlištích. Nejvyšší podíl obyvatel s maturitou měla Litomyšl (33,7 %), Příluka, Makov, Svitavy a Polička. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel měla v roce 2001 obec Řídký (13,8 %), následovala Litomyšl, Újezdec, Moravská Třebová, Jevíčko, Svitavy a Polička. Naproti tomu v 6 obcích neměl nikdo vysokoškolské vzdělání (Gruna, Hartinkov, Kukle, Nová Ves u Jarošova, Vrážné a Želivsko).