2. Obyvatelstvo Pro charakteristikuvývoje počtu o

Tab. 4 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve správních obvodech a jejich sídlech

Graf 5 Srovnání dynamiky přírůstku/úbytku počtu obyvatel mezi roky 1961 – 2001

Údaje o obyvatelstvu vycházejí, vedle informací ze sčítání lidu, domů a bytů, také z ročních souborů s údaji o pohybu obyvatelstva (narození, zemřelí, přistěhovalí, vystěhovalí) a o dalších demografických událostech (sňatky, rozvody, potraty). Stejně jako v případě sčítání lidu jsou do uvedených statistik od roku 2001 nově zahrnuti, vedle osob s trvalým bydlištěm na území České republiky, také cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu a cizinci, kterým byl udělen azyl.

Tab. 5 Základní demografické údaje v letech 1991 – 2003
průměrná roční hodnota ukazatele za sledované období připadající na 1 000 obyvatel středního stavu

Také v Pardubickém kraji v průběhu devadesátých let počet narozených dětí vytrvale klesal. Od minima 4 466 živě narozených v roce 2001 se porodnost v kraji mírně zvyšuje, přesto dále zůstává, stejně jako v celé ČR, na nízké úrovni. Významně v posledních letech narůstá podíl dětí narozených mimo manželství. Jestliže se ještě počátkem 90. let pohyboval v kraji kolem šesti procent, v roce 2003 činil již 23,8 %. Vzrostl také věk matky při narození prvního dítěte z 21,9 let v roce 1991 na 25,9 let v roce 2003. Průměrná hodnota hrubé míry porodnosti (počet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu) byla v letech 1991 – 2003 v kraji 10,1. Nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele nacházíme v obvodech Králíky (11,4), Litomyšl a Žamberk (oba 11,1 živě narozených na 1 000 obyvatel). Na opačném konci je pak Pardubicko s 9,1 živě narozenými na 1 000 obyvatel, Přeloučsko (9,2) a Holicko (9,6). Pod celokrajským průměrem 10,1 živě narozených na 1 000 obyvatel se nacházely 4 správní obvody, obvod Chrudim se krajskému průměru vyrovnal a zbývajících 10 obvodů ho převyšovalo. V průběhu let 1991 – 2003 se míra porodnosti snižovala ve všech správních obvodech. K nejvyššímu poklesu došlo na Žambersku, počet živě narozených na 1 000 obyvatel se zde snížil z 15,1 v roce 1991 na 9,3 v roce 2003.

Graf 6 Vývoj počtu živě narozených a zemřelých v Pardubickém kraji v letech 1991 – 2003

Od roku 2002 zaznamenává kraj mírný nárůst počtu zemřelých, který koresponduje s vývojem v celé České republice. Nejčastější příčinou úmrtí zůstávají nemoci oběhové soustavy, jejich podíl na celkovém počtu úmrtí neustále mírně klesá (v roce 2003 byl tento podíl 53,2 %). Naopak u druhé nejčastější příčiny – novotvarů – je v kraji typický pozvolný nárůst podílu (25,2 % v roce 2003). Hrubá míra úmrtnosti (počet zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhla v letech 1991 – 2003 nejvyšších průměrných ročních hodnot ve správních obvodech Přelouč (12,4), Králíky (12,2), Chrudim a Moravská Třebová (shodně 11,6). Na druhé straně stupnice nalezneme Lanškroun (9,1), Žamberk (9,3) a Českou Třebovou (9,8). Krajský průměr činil 10,8 zemřelých na 1 000 obyvatel, nad tímto průměrem se nacházelo 8 správních obvodů kraje. Míra úmrtnosti se snižovala ve všech správních obvodech kraje s výjimkou Králicka, kde mezi roky 1991 a 2003 vzrostl počet zemřelých na 1 000 obyvatel z 10,3 na 12,6.

Tab. 6 Zemřelí podle vybraných příčin smrti v letech 1994 – 1998 a 1999 – 2003

Hrubá míra úmrtnosti je ukazatel, který nepostihuje zcela přesně rozdíly v počtech zemřelých mezi jednotlivými územími, její výsledná hodnota je ovlivněna věkovou strukturou obyvatelstva. Pravděpodobnost úmrtí se mění v průběhu života v závislosti na věku, je vysoká při narození, od tohoto dne se snižuje, na začátku období puberty začíná opět růst a stoupá až do nejvyšších věkových skupin. V průběhu života mají muži stále vyšší pravděpodobnost úmrtí než ženy. V případech, kdy relativní ukazatel přímo závisí na nějaké struktuře, tzn. je-li výskyt určitého jevu nerovnoměrně rozložen, používá statistika metodu standardizace. Standardizovaná míra úmrtnosti přepočítává stavy skutečně zemřelých na daném území na věkovou strukturu vyššího územního celku, v našem případě na ČR. Použita byla tzv. nepřímá standardizace, kdy za standard byly zvoleny míry úmrtnosti podle věku v České republice. Zjednodušeně řečeno, vypočítali jsme, jaká by byla úmrtnost v nižším územním celku, kdyby zde byla stejná věková skladba jako v celé republice.

Názorně lze rozdíly pozorovat na kartogramech v příloze, kdy oblasti krajů Karlovarského, Ústeckého, Libereckého a Moravskoslezského, které mají vesměs nižší průměrný věk, vycházejí na kartogramu hrubé míry úmrtnosti světlejšími barvami, než na kartogramu standardizované míry. Naopak Praha, některá území Středočeského nebo Plzeňského kraje mají na kartogramu standardizované míry úmrtnosti světlejší odstín, to znamená, že kdyby zde obyvatelstvo bylo tak staré, jako je průměr ČR, umíralo by méně.

Z patnácti obvodů Pardubického kraje jsou podle hrubé míry úmrtnosti propočítané za období let 1994 až 2003 mezi prvními padesáti obvody (z celkových 206 správních obvodů v ČR vč. Hl. m. Prahy), které dosahují nejvyšších hodnot, pouze dva (Přelouč a Králíky). Při přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti najdeme mezi padesáti správními obvody s nejvyšší úmrtností opět pouze dva z Pardubického kraje (Králíky a Moravskou Třebovou). Můžeme říci, že úmrtnostní poměry jsou na Přeloučsku ve skutečnosti lepší, než se jeví při použití skutečných počtů zemřelých (zaujímá 187. místo mezi 206 správními obvody v ČR, oproti 19. pozici při použití hrubé míry úmrtnosti). Při užití hrubé míry se nad průměrem ČR nacházelo šest správních obvodů našeho kraje, při přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti pouze tři. Hodnoty standardizované míry úmrtnosti jsou nejvyšší v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Tab. 7 Standardizovaná úmrtnost podle vybraných příčin smrti v letech 1994 – 1998 a 1999 – 2003
není-li uvedeno jinak, vztahují se hodnoty k celému období 1994 – 2003

Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy. Pokud sledujeme hrubou míru úmrtnosti u této příčiny, nalezneme mezi prvními padesáti obvody dva z našeho kraje: Přelouč na 8. místě a Králíky na 14. Ostatní obvody kraje jsou rovnoměrně rozloženy mezi ostatních 206 správních obvodů. Při přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti zůstanou mezi prvními padesáti dva obvody Pardubického kraje, ovšem Králíky se dostanou na první místo mezi všemi obvody ČR, do první padesátky se posune Moravská Třebová, která vystřídá Přelouč (ta se při přepočtu přesune do poslední třetiny všech správních obvodů ČR). Nejvyšších hodnot mezi kraji ČR, pokud jde o úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, dosahují kraje Ústecký, Moravskoslezský a Zlínský.

Pokud jde o zemřelé na novotvary, nachází se čtrnáct z patnácti správních obvodů Pardubického kraje pod průměrem ČR, a to jak při užití hrubé, tak standardizované míry úmrtnosti na tuto příčinu. Při použití standardizované míry úmrtnosti se dokonce obvody Přelouč a Holice nacházejí s nejnižší hodnotou ukazatele na posledních dvou místech v rámci všech 206 obvodů v ČR (1,9, resp. 2 zemřelí na novotvary na 1 000 obyvatel). Jediné Svitavsko dosahuje při užití hrubé míry průměru ČR, při přepočtu na standardizovanou míru úmrtnosti republikový průměr nepatrně převyšuje – připadá zde 2,9 zemřelých na novotvary na 1 000 obyvatel středního stavu.

Úbytek obyvatel přirozenou měnou se v kraji projevuje od roku 1994 stejně jako ve většině krajů České republiky. V důsledku nízké porodnosti klesl od tohoto roku roční počet živě narozených dětí pod roční počet zemřelých. Přirozený přírůstek (rozdíl mezi narozenými a zemřelými) byl v průměru let 1991 – 2003 kladný pouze ve čtyřech správních obvodech (Lanškroun, Žamberk, Polička a Česká Třebová). K největšímu úbytku obyvatelstva přirozenou měnou došlo na Přeloučsku a Chrudimsku.

Na vývoj celkového počtu obyvatel má vedle přirozeného pohybu vliv také migrace. Úbytek obyvatel kraje přirozenou měnou v 90. letech minulého století byl zmírňován přírůstkem obyvatel stěhováním. Počet přistěhovalých do kraje však nebyl natolik vysoký, aby výrazně převýšil počet vystěhovalých a zásadně tak ovlivnil celkový počet obyvatel. Díky migraci vzrostl počet obyvatel nejvíce na Holicku, následuje Vysokomýtsko a Litomyšlsko. Na opačném pólu stupnice se nacházejí správní obvody Česká Třebová, Hlinsko a Lanškroun, kterým se v uvedeném období stěhováním počet obyvatel snížil.

Celkový přírůstek obyvatelstva v letech 1991 – 2003 byl v Pardubickém kraji záporný, stejně tak záporné přírůstky (úbytky) obyvatelstva nalezneme v devíti správních obvodech kraje, v jednom obvodu je celkový přírůstek nulový, v pěti obvodech kladný. Nejvyšší celkové úbytky obyvatelstva zaznamenalo Přeloučsko, Hlinecko a Svitavsko, naopak největší přírůstky nacházíme na Holicku, Vysokomýtsku a Žambersku.

Graf 7 Přírůstky/úbytky počtu obyvatel v letech 1991 – 2003

Trendem posledních let, pokud jde o sňatečnost, je v kraji stejně jako v celé republice klesající počet sňatků, nahrazování sňatků nesezdaným soužitím a zvyšující se průměrný věk osob vstupujících do manželství. Hrubá míra sňatečnosti poklesla v kraji z 6,8 uzavřených sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu v roce 1991 na 4,5 v roce 2003. Průměrná roční hodnota v letech 1991 – 2003 byla v kraji 5,6 sňatků na 1 000 obyvatel, v jednotlivých správních obvodech se hodnoty míry sňatečnosti pohybovaly od 5,0 (Holice) do 5,9 (Pardubice).

Roční počty rozvodů se v Pardubickém kraji zvyšovaly během celé první poloviny devadesátých let (maximum v roce 1995 – 1 510 rozvodů). Následoval mírný pokles a od roku 2000 můžeme sledovat nepravidelný vývoj s tendencí mírného vzestupu. Počet rozvodů připadajících na 1 000 obyvatel středního stavu vzrostl v kraji od roku 1991 o dvě desetiny promile z 2,6 na 2,8 v roce 2003. Průměrná hodnota za celé sledované období je 2,7 rozvodů na 1 000 obyvatel. Nejvyšší rozvodovost vykazoval správní obvod Pardubice (3,5) spolu s Českou Třebovou (3,4), nejnižší naopak obvody vyznačující se vyšším stupněm religiozity, tj. Hlinsko (1,8), Litomyšl a Polička (oba 1,9).

Graf 8 Vývoj počtu sňatků a rozvodů v Pardubickém kraji v letech 1991 – 2003

S výše uvedenými změnami v intenzitě sňatečnosti a rozvodovosti souvisejí také změny ve struktuře obyvatelstva podle rodinného stavu. V populaci patnáctiletých a starších neustále narůstá podíl svobodných, u osob ženatých (vdaných) je naopak typický značný pokles jejich podílu. Jestliže při sčítání v roce 1991 tvořili svobodní v Pardubickém kraji 19,8 % všech obyvatel patnáctiletých a starších, vzrostl do roku 2001 jejich podíl na 24,7 %. V návaznosti na prosazující se tendence k nesezdaným soužitím klesl podíl ženatých (vdaných) na populaci patnáctiletých a starších ze 64,8 % v roce 1991 na 57,7 % při posledním sčítání. Rozvedení se podíleli na obyvatelstvu patnáctiletém a starším v roce 1991 5,4 %, o deset let později již 8,1 %. Procentní podíl ovdovělých na obyvatelstvu patnáctiletém a starším se měnil nejpomaleji: z 10 % v roce 1991 poklesl na 9,1 % v roce 2001.

Pokud jde o správní obvody kraje, nalezneme při sčítání v roce 2001 nejvyšší podíl svobodných v populaci patnáctiletých a starších na Králicku (27,4 %), nejnižší naopak na Holicku (23,1 %). Nejvyšší zastoupení ženatých mužů a vdaných žen bylo zjištěno ve správním obvodu Hlinsko (60,5 %), na opačném konci stojí správní obvod Moravská Třebová s 55,1 %. Českotřebovsko mělo v roce 2001 nejvyšší podíl rozvedených: 10,3 %, nejmenší zastoupení rozvedených mezi patnáctiletými a staršími bylo zjištěno na Hlinecku (5,4 %). Ovdovělých osob nalezneme nejvíce na Holicku (10,4 %), nejméně pak na Žambersku (8,2 %).

Graf 9 Srovnání úrovně vybraných demografických ukazatelů v letech 1998 – 2003

Výrazně již od počátku devadesátých let klesá počet potratů. Vliv na to má jak úbytek počtu těhotenství díky klesající porodnosti, tak výrazné snížení počtu umělých přerušení těhotenství díky využívání moderních antikoncepčních prostředků. Dokumentuje to vývoj ukazatele hrubé míry potratovosti. Zatímco v roce 1992 připadalo v kraji na 1 000 obyvatel středního stavu 10 potratů, v roce 2003 to bylo již jen 3,4. Celokrajský průměr v rozmezí let 1992 – 2003 je 5,4 potratů na 1 000 obyvatel. Ve třech správních obvodech nalezneme hodnoty měr potratovosti rovné krajskému průměru, v šesti obvodech jsou vyšší. Obvody s nejvyššími hodnotami tohoto ukazatele jsou Svitavy, Chrudim (oba 5,9 potratů na 1 000 obyvatel) a Česká Třebová (5,8 potratů na 1 000 obyvatel), na opačném konci stojí Králíky s 4,4 potraty na 1 000 obyvatel, Holice a Žamberk (4,5, resp. 4,6 potratů na 1 000 obyvatel).

Mezi roky 1991 a 2003 se výrazně změnila věková struktura obyvatelstva. Došlo k významným změnám podílů základních věkových skupin na celkové populaci. Značně se snížil podíl dětí ve věkové skupině 0 – 14 let. V roce 1991 tvořila dětská složka populace 21,5 % obyvatelstva kraje, v roce 2003 již jen 15,9 % (tj. pokles o 5,6 procentních bodů). Na tomto snížení má podíl zejména úbytek počtu živě narozených v průběhu devadesátých let minulého století související s výraznou změnou životního stylu mladé generace po roce 1989 (nové možnosti studia či práce v zahraničí, cestování, budování kariéry), řada mladých lidí odsouvá založení rodiny do pozdějšího věku, opomenout nelze ani vlivy ekonomické či problémy související se zajištěním vlastního bydlení. Obdobné změny ve věkové struktuře proběhly také ve všech správních obvodech kraje.

Tab. 8 Struktura obyvatelstva podle věku*)

V roce 2003 nacházíme nejnižší podíl dětí do 14 let na Pardubicku (14,3 %), Přeloučsku (14,9 %), nejvyšší podíl pak na Králicku (17,7 %) a Žambersku (17,4 %). Ve sledovaném období byl největší pokles zaznamenán ve správních obvodech Žamberk (o 6,8 procentních bodů), Králíky a Moravská Třebová (shodné snížení o 6,3 procentních bodů). Obyvatelé ve věku 15 – 64 let měli v roce 2003 nejvyšší zastoupení na Svitavsku (71,8 %), nejnižší pak na Hlinecku (68,5 %). V kraji celkem tvořila tato skupina 69,9 % obyvatelstva. Zcela opačný vývoj než u věkové skupiny dětí do 14 let nalezneme v nejvyšší věkové kategorii. Podíl obyvatel ve věku 65 a více let vzrostl v kraji z 12,6 % na 14,2 %, tj. o 1,6 procentního bodu. Na růstu počtu osob v nejvyšší věkové kategorii se podílí zvyšování průměrného věku při úmrtí vlivem zlepšující se kvality a dostupnosti lékařské péče. K růstu počtu obyvatel v této věkové skupině došlo ve všech správních obvodech kraje s výjimkou Holicka (zde se počet obyvatel ve věku nad 65 let snížil o půl procentního bodu). K nejvyššímu nárůstu, o 3,7 procentních bodů, došlo na Pardubicku. K 31. 12. 2003 najdeme nejnižší podíl nejstarší věkové skupiny na Králicku (11,8 %).

S výše popsaným vývojem věkové struktury souvisí i změny v hodnotách indexu stáří (počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 – 14 let). Zatímco v roce 1991 připadalo v kraji na 100 dětí ve věku do 14 let 58 osob starších 65 let, v roce 2003 to bylo již téměř 90 osob. Nejvyšší hodnotu indexu stáří v roce 2003 zjišťujeme na Pardubicku (108,1), nejnižší pak na Králicku (66,7).

Mezi roky 1991 a 2003 se naopak snížil tzv. index ekonomického zatížení, který udává počet dětí ve věku 0 – 14 let a osob starších 65 let připadajících na 100 osob ve věku 15 – 64 let. Jeho hodnota poklesla z 51,7 na 43,1, obdobný vývoj proběhl také ve všech správních obvodech kraje. Nejvyšší index ekonomického zatížení nalezneme v regionu s nejnižším zastoupením osob ve věku 15 – 64 let, tedy na Hlinecku (45,9); nejnižší pak na Svitavsku (39,3). Snižování hodnot tohoto indexu je dáno výrazným poklesem počtu dětí ve věkové skupině do 14 let a zvýšením podílu osob v tzv. produktivním věku (15 – 64 let). Podíl osob 65 a víceletých nevykazuje v posledních několika letech dramatický nárůst (jde o populačně slabší ročníky z první a druhé světové války, které se dnes dostávají do nejvyšších věkových kategorií). Podíl ekonomicky závislých je proto na relativně přijatelné úrovni ve vztahu k ekonomicky aktivní populaci.

Průměrný věk obyvatel v Pardubickém kraji v roce 2003 byl 39,3 let (v ČR 39,5 let). Nejvyšším průměrným věkem obyvatel se ve srovnání s ostatními obvody v kraji vyznačuje správní obvod Pardubice (40,5 let), věková struktura je zde ovlivněna vysokou koncentrací populace do krajského města, pro něž je, stejně jako pro jiná velká města, typické vyšší průměrné stáří obyvatel. Nad krajským průměrem byl dále průměrný věk obyvatel na Přeloučsku (40,2 let) a Holicku (39,4 let). Nejmladší obyvatelstvo pak žije na Králicku (37,6 let) a Žambersku (37,7 let).

Údaje zjištěné prostřednictvím sčítání lidu, domů a bytů umožňují charakterizovat vzdělanostní strukturu obyvatelstva správních obvodů. Obyvatelé s nejvyšší mírou vzdělanosti se koncentrují především do měst, která disponují širší sítí školských zařízení a zároveň poskytují větší možnosti pracovního uplatnění osobám s vyšší kvalifikací. Nejvyšší podíl obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou včetně vyššího a nástavbového byl podle výsledků sčítání v roce 2001 charakteristický pro správní obvod Pardubice a Česká Třebová. Na počtu obyvatel ve věku 15 a více let se v těchto regionech středoškoláci podíleli téměř třetinou, přičemž krajský průměr činil 28 %. Ve srovnání s rokem 1991 se však v těchto obvodech projevil nejpomalejší nárůst podílu středoškoláků (o pět procentních bodů). Intenzivnější růst podílu osob se středním vzděláním s maturitou byl v devadesátých letech zaznamenán především na Žambersku a Holicku (u obou obvodů přibližně o 7 procentních bodů).

Tab. 9 Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání

S podílem 10,6 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (mezi patnáctiletými a staršími) se v roce 2001 nad krajský průměr (7,0 %) i nad republikovou úroveň (8,9 %) jako jediný dostal správní obvod Pardubice. Nad průměrem kraje byl podíl vysokoškoláků ještě na Ústeckoorlicku (7,4 %). Nejvyšší nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v letech 1991 – 2001 byl zaznamenán na Pardubicku a Litomyšlsku. K rozvoji vzdělanosti v kraji přispívá zejména Univerzita Pardubice se svými čtyřmi fakultami a dvěma ústavy.

Na opačné straně z hlediska úrovně vzdělanosti stojí správní obvod Králíky (s více než třetinovým zastoupením osob se základním vzděláním včetně neukončeného a zároveň pouze čtyřprocentním zastoupením vysokoškoláků). Druhý nejnižší podíl absolventů vysokých škol byl v roce 2001 zjištěn na Hlinecku (4,3 % obyvatel ve věku 15 a více let). Tento region je charakteristický nejvyšším zastoupením vyučených a osob se středním odborným vzděláním bez maturity v kraji (45,4 %).

Graf 10 Podíl osob ve věku 15 a více let s ukončeným vysokoškolským vzděláním podle výsledků SLDB 2001