Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 200
Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005
Historical lexicon of municipalities in the Czech Republic 1869 – 2005
Pro širokou veřejnost a uživatele historických dat o obcích uvádíme podrobnější informace o dlouho očekávaném vydání publikace Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, který vyšel začátkem prosince 2006.
Zachycuje dlouhodobý vývoj osídlení na našem území, vychází přitom z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, uskutečněných na území České republiky v letech 1869 - 2001. Zahrnuje informace počínaje rokem 1869, ve kterém se uskutečnilo první moderní sčítání lidu a začíná jím nové období populačních cenzů na našem území. Lexikon je sestaven podle správního členění státu k 1.1.2005.
Historický lexikon navazuje na unikátní Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850 - 1970, který byl vydán Federálním statistickým úřadem v roce 1978 podle správního členění k 1. lednu 1972. Informace v tomto lexikonu končily rokem 1970, resp. 1972. Tvůrci Historického lexikonu se nejen snažili doplnit informace za uplynulá desetiletí až do roku 2005, ale také provést revizi veškerých historických dat o obyvatelstvu a domech a revizi informací o územně administrativním členění a územní příslušnosti obcí a částí obcí od poloviny 19. století až do současnosti.
Historický lexikon se skládá ze dvou dílů.
I. DÍL
Základem prvního dílu je datová část, obsahující statistické údaje o počtu obyvatel a domů v jednotlivých obcích a částech obcí, seřazených podle krajů a okresů (v rámci jednotlivých okresů jsou obce řazeny abecedně). Údaje vycházejí z výsledků sčítání, jejich řada začíná rokem 1869 a pokračuje, v duchu mezinárodních doporučení, v pravidelných desetiletých intervalech (s jedinou výjimkou) – 1880, 1890, 1900, 1910, 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001. Údaje byly převzaty z oficiálních soupisů (do roku 1910 ze seznamů míst, od roku 1921 ze statistických lexikonů) a přepočteny dle současné územní struktury.
Dále je v datové části uveden rok první písemné zmínky a výměra obce. Rok první písemné zmínky byl převážně převzat z předchozího Retrospektivního lexikonu obcí, doplněny byly údaje o nově vzniklých částech obcí. Údaje o celkové výměře jednotlivých obcí vycházejí z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Všechny údaje jsou uvedeny za 6 248 obcí a 11 475 částí obcí.
Na ukázku uvádíme úvodní stránku obcí okresu Hradec Králové:


Důležitou součástí tohoto dílu historického lexikonu je také stať o územní organizaci veřejné správy na území České republiky v letech 1869 - 2005 a zejména pak podrobný úplný přehled pramenů historického lexikonu s komentáři a hodnocením. Nejde jen o již zmiňované seznamy míst a statistické lexikony, je zde možno nalézt mnohé prameny unikátní i nově použité.
Historický lexikon přináší kromě metodických poznámek a vysvětlivek i další zajímavé informace, mj. seznam všech historických měst s uvedením roku, kdy byla obec povýšena na město (nejstaršími doloženými městy na našem území jsou Cheb - r. 1204, Bruntál - r. 1213 a Uničov - r. 1213) a také přehled o údajích, které byly zjišťovány od roku 1869 při sčítáních lidu a byly uvedeny v příslušných seznamech míst a lexikonech obcí. K získání ucelenějšího pohledu byly zpracovány a do historického lexikonu zařazeny některé další retrospektivní přehledy, např. souhrnné údaje o počtech obyvatel a domů podle krajů a okresů České republiky za období 1869 až 2005 a přehled o územním členění republiky.
Zajímavé údaje přinášejí seznamy 50 největších měst z každého sčítání lidu, počínaje rokem 1869. Z nich se např. dozvíme, že Ústí nad Labem bylo v roce 1869 až 16. největším městem a mělo pouze 10 933 obyvatel (více obyvatel v tomto roce měla města jako Šternberk, Cheb, Kutná Hora nebo Varnsdorf), nebo že čtvrtým největším městem v roce 1900 byl Žižkov s 59 236 obyvateli (na pátém místě v tomto roce byly Královské Vinohrady, na šestém Smíchov).
Součástí 1. dílu je i mapová příloha. V ní jsou jak mapy správního členění území republiky ve vybraných obdobích (1869, 1921, 1950, 1961, 2005) a pak také kartogramy, zobrazující jednak vývoj počtu obyvatel v 8 obdobích (2001/1991, 1991/1970, 1970/1950, 1950/1930, 1930/1921, 1921/1910, 1910/1890 a 1890/1869) a vývoj počtu domů ve 4 obdobích (2001/1950, 1950/1930, 1930/1910 a 1910/1869). V dalších kartogramech lze porovnat počty obyvatel, počty domů a hustotu zalidnění v letech 1869 a 2001.
II. DÍL
Základem druhého dílu lexikonu je textová část, která dává obraz o výskytu názvů sídel v České republice v letech 1869 až 2005, tak jak byly publikovány v jednotlivých seznamech míst a statistických lexikonech. Zároveň je pomůckou pro abecední vyhledávání jednotlivých lokalit a seznámení se s jejich územním vývojem a proměnami jejich názvu. V této části se vyskytují všechna sídla, která byla ve sledovaných letech alespoň jednou uvedena v lexikonech jako obec (místní obec, politická obec) nebo část obce (přidělené místo, osada). Celkem je v textové části uvedeno 28851 hesel pro 18879 sídelních jednotek (obcí a částí obcí).
V textech u hesel jsou u doby výskytu názvu uvedeny do roku 1964 roky sčítání, ale uvedené názvy jsou platné až v době vydání příslušného seznamu či lexikonu, zpravidla několik let po sčítání. Do roku 1964 nejsou také popisovány územní změny a změny názvů sídel, které proběhly mezi vydáním dvou seznamů či lexikonů. Od 1.1.1965 jsou u územních změn a u změn názvů uváděna přesná data bez ohledu na podobu v lexikonech.
Hesla jsou řazena abecedně podle české abecedy. V případě shodných názvů jsou hesla řazena abecedně podle názvu okresu. Územní vývoj a vývoj názvu konkrétního sídla je vždy uveden u posledního vyskytujícího se názvu daného sídla. U všech dalších podob názvu je uveden pouze odkaz „viz“ na poslední název daného sídla. Tučně jsou zvýrazněna hesla, která byla k 1.1.2005 obcí nebo částí obce.
U každého sídla je uváděn název okresu, do kterého v dané době sídlo patřilo. Každá změna příslušnosti do okresu je v popisu územních změn daného sídla zmíněna. V období 1869 až 1930 je uváděn okres politický, tj. sídlo okresního hejtmanství. Pokud sídlo zaniklo nebo se přestalo uvádět jako část obce (osada), je to uvedeno v popisu územního vývoje. Zpravidla zůstala tato sídelní jednotka na území obce, kde se naposledy vyskytovala. Pokud tomu tak není, je u hesla uvedena územní příslušnost k jiné obci (stav k 1.1.2005). Ukázka textové části je uvedena níže.
Abecednímu seznamu názvů obcí a částí obcí předchází kromě metodické části ještě Přehled okresů a historických statutárních měst v období 1869 - 2001.
Ukázka z druhého dílu lexikonu:
BABICE v r. 1869-1890 osada obce Srbice v okr. Sedlčany, v r. 1900-1910 pod názvem Babice t. Velké Babice osada obce Křešice v okr. Sedlčany, v r. 1921-1930 osada obce Křešice v okr. Sedlčany, v r. 1950 osada obce Křešice v okr. Votice, od r. 1961 část obce Olbramovice v okr. Benešov
BABICE viz Babčice (Benešov)
BABICE viz Babice nad Svitavou (Brno-venkov)
BABICE viz Babice u Rosic (Brno-venkov)
BABICE v r. 1869-1910 osada obce Holubeč v okr. Horšův Týn, v r. 1921-1950 osada obce Holubeč v okr. Horšovský Týn, v r. 1961-1979 část obce Holubeč v okr. Domažlice, od 1.7.1979 část obce Hostouň v okr. Domažlice
BABICE v r. 1869 osada obce Vadín v okr. Německý Brod, v r. 1880-1930 obec v okr. Německý Brod, v r. 1950 obec v okr. Havlíčkův Brod, od r. 1961 část obce Okrouhlice v okr. Havlíčkův Brod
BABICE v r. 1869 obec v okr. Hradec Králové, v r. 1880-1910 pod názvem Velké Babice obec v okr. Hradec Králové, v r. 1921-1930 obec v okr. Hradec Králové, v r. 1950 obec v okr. Nový Bydžov, v r. 1961-1980 obec v okr. Hradec Králové, 1.7.1980-31.12.1991 část obce Kosičky v okr. Hradec Králové, od 1.1.1992 obec v okr. Hradec Králové
BABICE v r. 1869-1930 obec v okr. Teplá, v r. 1950 osada obce Popovice v okr. Mariánské Lázně, v r. 1961-1975 část obce Poutnov v okr. Karlovy Vary, od 1.7.1975 část obce Teplá v okr. Karlovy Vary
BABICE v r. 1869 osada obce Malé Zelovice v okr. Krumlov, v r. 1880 obec v okr. Krumlov, v r. 1890-1930 obec v okr. Moravský Krumlov, v r. 1950 osada obce Olbramovice v okr. Moravský Krumlov, v dalších letech jako osada zanikla
BABICE v r. 1869-1950 obec v okr. Šternberk, v r. 1961-1974,obec v okr. Olomouc, 1.5.1974-23.11.1990 část obce Šternberk v okr. Olomouc, od 24.11.1990 obec v okr. Olomouc
BABICE v r. 1869-1910 osada obce Buřenice v okr. Ledeč, v r. 1921-1930 osada obce Buřenice v okr. Ledeč nad Sázavou, v r. 1950 osada obce Buřenice v okr. Pacov, v r. 1961-1985 část obce Buřenice v okr. Pelhřimov, 1.7.1985-31.12.1991 část obce Košetice v okr. Pelhřimov, od 1.1.1992 část obce Buřenice v okr. Pelhřimov
BABICE v r. 1869-1998 se jako osada neuvádí, od 1.1.1999 část obce Kbel v okr. Plzeň-jih
BABICE v r. 1869 osada obce Řehnice v okr. Karlín, v r. 1880-1910 osada obce Řehenice v okr. Královské Vinohrady, v r. 1921-1930 osada obce Řehenice v okr. Jílové, od r. 1950 část obce Řehenice v okr. Praha-východ
BABICE v r. 1869-1890 pod názvem Velké Babice obec v okr. Český Brod, v r. 1900-1910 pod názvem Velké Babice obec v okr. Žižkov, v r. 1921-1950 obec v okr. Říčany, od r. 1961 obec v okr. Praha-východ
BABICE v r. 1869 pod názvem Vávice obec v okr. Prachatice, v r. 1880-1890 pod názvem Vavice t. Babice obec v okr. Prachatice, v r. 1900-1930 obec v okr. Prachatice, v r. 1950 obec v okr. Vodňany, v r. 1961-1976 část obce Chvalovice v okr. Prachatice, 30.4.1976-23.11.1990 část obce Němčice v okr. Prachatice, od 24.11.1990 obec v okr. Prachatice
BABICE viz Pavice (Toužim)
BABICE v r. 1869-1890 obec v okr. Znojmo, v r. 1900-1950 obec v okr. Moravské Budějovice, od r. 1961 obec v okr. Třebíč
BABICE od r. 1869 obec v okr. Uherské Hradiště
BABICE v r. 1869 obec v okr. Holešov, v r. 1880-1930 obec v okr. Hranice, v r. 1950 obec v okr. Valašské Meziříčí, v r. 1961-1975 obec v okr. Vsetín, 1.1.1976-31.12.1979 část obce Lhota u Kelče v okr. Vsetín, 1.1.1980-30.6.1990 se jako část obce neuvádí, od 1.7.1990 část obce Kelč v okr. Vsetín
Historický lexikon obcí si můžete zakoupit přímo na našem oddělení, ve vybraných knihkupectvích nebo je k dostání na adrese Český statistický úřad, odbor informačních služeb, Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 nebo na všech odděleních regionálních analýz a informačních služeb ČSÚ v ostatních krajích.