3.2. Struktura bytového fondu Kvalita bydlení můž
3.2. Struktura bytového fondu
Kvalita bydlení může být charakterizována několika ukazateli. K nejčastěji používaným ukazatelům patří počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či počet obytných místností na 1 byt. Rozdílná metodika v jednotlivých zemích nám umožňuje okresy při česko-polské hranice porovnat pouze z pohledu prvně jmenovaného ukazatele. Lepších výsledků dosáhly okresy na české straně, kde se počet osob na 1 byt pohyboval v intervalu od 2,53 v okrese Jablonec nad Nisou do 2,86 v okrese Jeseník. V podstatě všechny moravské okresy dosahovaly vyšších hodnot, což ovlivnilo i častější soužití domácností a větší počet dětí v moravských rodinách. Na polské straně hranice byly hodnoty tohoto ukazatele u jednotlivých okresů podstatně vyšší – od 2,80 osob na 1 byt ve městě s právem okresu Jelenia Góra do 3,45 osob na byt v okrese raciborski.
Často používaným a v našem případě srovnatelným ukazatelem úrovně bydlení je ukazatel užitkové plochy připadající na 1 byt a 1 osobu bydlící v bytě. Sčítáním v roce 2001 na české straně bylo zjištěno, že užitková plocha na 1 byt u 5 okresů z jedenácti převyšuje 80 m2. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v okrese Karviná (66,8 m2), nejvyšší v okrese Opava (84,1 m2). Na polské straně při sčítání v roce 2002 hranici 80 m2 překročily 4 okresy ze šestnácti. Mezi jednotlivými okresy byly rozdíly podstatně vyšší – pouze 59,8 m2 užitkové plochy na 1 byt vykázal okres kamiennogórski a 83,7 m2 okres prudnicki. Z pohledu průměrné užitkové plochy na 1 osobu byla úroveň bydlení vyšší u českých okresů, kde dosahovala 25 a více m2. U polských okresů se pohybovala v intervalu 19,5 – 24,9 m2.
Ve všech okresech na polsko-české hranici bylo sečteno celkem 1 208 135 bytů, většina z nich (59,2 %) se nacházela na české straně. Nejvíce bytů bylo na české straně vykázáno v okresech Karviná (9,1 % z celkového počtu bytů) a Frýdek-Místek (7,3 %), na polské straně v okresech kłodzki (4,9 %) a cieszyński (4,5 %). Byty byly ve větší míře trvale obydleny na polské straně hranice – např. ve městě s právem okresu Jastrzębie Zdrój podíl trvale obydlených bytů na celkovém počtu bytů dosáhl 98,2 %. Na české straně hranice byl nejvyšší podíl zaznamenán v okrese Karviná (95,7 %), rekreační charakter okresu Semily a využití bytů k tomuto účelu dokázal vysoký podíl neobydlených bytů (25,2 %, z toho 15,7 % sloužících k rekreaci).
Ve většině okresů (přes mírně odlišnou metodiku) byla převážná část bytového fondu ve vlastnictví fyzických osob – na české straně se podíly pohybují v intervalu od 39,4 % (okres Liberec) do 64,6 % (okres Opava), na polské straně v intervalu od 43,0 % v okrese kamiennogórski do 71,0 % v okrese cieszyński. Výjimku tvořily okres Karviná a město s právem okresu Jastrzębie Zdrój. V prvně jmenovaném okrese byl největším vlastníkem stát a obec (28,6 %), ve druhém bytové družstvo (74,8 %).
Ve všech pohraničních okresech se projevila relativně nízká intenzita nové výstavby v posledních letech. Byty v domech postavených nebo zrekonstruovaných před deseti lety tvořily na české straně 5,3 – 11,4 %, na polské straně 3,2 – 12,5 % bytového fondu. Budeme-li za nejstarší bytový fond považovat byty v domech postavených na české straně do roku 1919, na polské straně do roku 1918, pak nejvyšší podíl nejstarších bytů vykázaly polské okresy – wałbrzyski (54,9 %), ząbkowicki (42,9 %) a jeleniogórski (40,4 %). Relativně nejstarší bytový fond mezi českými okresy byl zjištěn v okresech Liberec (21,0 %) a Jablonec nad Nisou (19,7 %).
Struktura bytů podle počtu obytných místností patří k základním ukazatelům kvality bydlení, avšak rozdílná metodika opět neumožňuje srovnání mezi českými a polskými okresy. Nejčetnějšími na české straně byly byty se třemi obytnými místnostmi (podíly přesahovaly 30 % hranici). Výjimkou byl okres Karviná, ve kterém z 38,3 % převažovaly dvoupokojové byty. Také u 12 polských okresů ve výsledcích sčítání tvořily největší podíl třípokojové byty (interval od 30,8 % v okrese lwóvecki do 41,5 % v městě s právem okresu Jelenia Góra). U zbývajících 4 okresů byly nejvíce zastoupeny byty s 5 a více pokoji. Při hodnocení průměrného počtu obytných místností na byt se v pomyslném žebříčku na prvním místě na české straně umístil okres Opava (3,0 místnosti o rozloze 8 m2 podlahové plochy), na polské straně okres wodzisławski (4,4 místnosti o rozloze minimálně 4 m2).
Téměř ve všech okresech na české straně hranice největší podíl trvale obydlených bytů zaujímal obytnou plochu 40,0 – 49,9 m2. Jen v okrese Karviná byla relativně největší část bytů (31,8 %) ještě menších (30,0 – 39,9 m2). Nejvyšší podíl bytů s nejmenší obytnou plochou do 29,9 m2 dosáhl okres Jablonec nad Nisou (19,7 %), s největší obytnou plochou 120,0 a více m2 okres Jeseník. Na polské straně hranice bylo k dispozici členění bytů podle velikosti užitkové plochy. Z tohoto pohledu v 11 okresech převažují byty s 60,0 – 79,9 m2, ve dvou s 50,0 – 59,9 m2 a ve třech byty s 40,0 – 49,9 m2 užitkové plochy. Nejvyšší podíl menších bytů vykázal okres Kamiennogórski (8,9 %), , nejvyšší podíl velkých bytů okres Prudnicki (4,3 %).