3.1. Metodické vysvětlivky Česká republika Dům je

Dům je stavba, která je podle rozhodnutí stavebního úřadu určená pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nachází alespoň jeden byt.

Do počtu domů jsou tedy zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod.

Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba.

Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník – kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů.

Byt je soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým stavebně technickým a funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.

Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt.

Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu.

Neobydlený byt – obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby).

Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha všech obytných místností (tj. s plochou 4 – 7,9 m2 na 8 m2) a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti – obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu.

Užitková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu.

Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství.

Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu – např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. – byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.

Polsko

Byt se skládá z jednoho nebo více pokojů (včetně pomocných místností), je postaven nebo předělán k bydlení, konstrukčně vyčleněn v rámci budovy pevnými zdmi. Do tohoto bytu vede samostatný vchod ze schodiště, chodby, společné haly nebo z ulice, dvora, zahrady.

Trvale obydlený byt je byt, ve kterém byla sečtena jedna nebo více osob a alespoň jedna z těchto osob zde byla trvale hlášena.

Přechodně obydlený byt je byt, ve kterém je sečtena jedna nebo více osob, ale žádná z těchto osob zde nebyla trvale hlášena.

Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba, ani osoba trvale bydlící, ani osoba bydlící přechodně. Podle důvodů neobydlenosti lze tyto byty třídit na:
- doposud neobydlené byty v nově postavěných nebo rozestavěných domech,
- neobydlené z důvodu změny nájemníka bytu,
- neobydlené z důvodu opravy bytu nebo připravované opravy bytu,
- určené ke zbourání nebo neobydlené z různých důvodů, přičemž není jasné, zda budou zbourány nebo určeny k jinému využití než bydlení,
- určené k časovému nebo sezónnímu bydlení (druhé bydlení),
- pronajaté diplomatickému úřadu nebo konsulovi jiného státu, tato skupina bytů byla ve většině případů obydlená, ale osobami, které nebyly zahrnuty do sčítaní (měly diplomatickou imunitu,
- využívané pouze k podnikání.
Obytnou místností se rozumí místnost oddělená od dalších místností zdmi sahajícími od podlahy až ke stropu, s přímým denním světlem, o rozloze minimálně 4m2. Obytnou místností může byt také kuchyň, pokud splňuje výše popsané podmínky. Jiné místnosti v bytě jako předsíň, hala, koupelna, záchod, spíž, šatna, zabudovaný balkón apod. jsou ostatními prostory.

Obytné místnosti využívané výhradně k podnikaní jsou takové, které byly využívány jako pracovny, sídla podniků, společností, atd. Tyto místnosti byly sečteny jenom v tom případě, kdy byly umístněny v rámci bytu a neměly samostatný vchod z ulice, dvora nebo společné chodby. Byly zahrnuty do celkového počtu místností v bytě a jsou uvedeny v tabulkách popisujících stav bytového fondu a strukturu bytů, avšak při výpočtu ukazatelů úrovně bydlení obyvatelstva (např. počet osob na 1 pokoj) se k jejich počtu nepřihlíželo.

Obytná plocha bytů je součtem ploch všech místností v rámci bytu, zejména: obytných místností, kuchyní (s oknem nebo bez okna), spíží, předsíní, hal, koupelen, záchodu, krytých verand a dalších místností sloužících bytovým a hospodářským účelům bydlících osob, bez ohledu na jejich určení a způsob využívání. U obytné plochy bytu je odlišena plocha pokojů využívaných výhradně k podnikaní.

Do obytné plochy bytů není započítána plocha: balkonů, teras, lodžií, vestavěných skříní a skrýší, prádelen, sušáren, půd, sklepů a místností k uschovávání topných surovin (uhlí, briket apod.) a také plocha garáží.

Plocha předsíní byla většinou započítána do obytné plochy bytu. Plocha předsíně nebyla za část bytu a za část obytné plochy uznána v těchto případech:
- spojovala obytnou část budovy s částí hospodářskou nebo s částí sloužící k zemědělským účelům,
- v budově byl více než jeden byt a předsíň byla využívaná společně jako přístupová chodba.
V rodinných domech s 1 bytem, které jsou rozestavěné, ale už částečně obydlené, byla do obytné plochy započítána pouze plocha dokončených pokojů a ostatních prostor.

Data o obytné ploše bytů poskytli nájemci na základě dokladů, které měli k dispozici nebo na základě provedených měření.

Podle druhu vlastnictví rozlišujeme byty ve vlastnictví:
- fyzických osob, tato kategorie zahrnuje všechny byty nacházející se v budově, jejímž vlastníkem je fyzická osob, byty ve vlastnictví fyzických osob nacházející se ve společné budově, byty v budovách, jejímž vlastníkem je družstvo a pro které na základě zákona z 15. prosince roku 2000 o bytových družstvech platí odlišný nárok na vlastnictví fyzické osoby,
- bytových družstev, v rozlišení na byty nájemní, byty v osobním vlastnictví a družstevní byty obydlené na základě nájemní smlouvy,
- obcí (resp. okresů), včetně obecních bytů, umístěných ve zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních střediscích.
- státu, zahrnující:
- bytový fond Zemědělské agentury vlastnictví státního majetku,
- bytový fond Vojenské bytové agentury,
- byty ve správě jednotek patřících pod ministerstvo obrany, vnitra, spravedlnosti a vedoucího úřadu pro ochranu státu,
- ve správě statní správy, statní administrace, statní kontroly apod.,
- firem (veřejného a soukromého sektoru)
- soukromé stavební firmy (s.r.o.), které financují výstavbu nových domů a bytů a potom je dále prodávají nebo pronajímají
- jiném, do této kategorie jsou započteny byty, které jsou vlastnictvím firem stavějících byty za účelem jejich prodeje, byty ve vlastnictví církví, společností, politických stran, odborů apod.
V tomto sčítání jsou uvedena technická vybavení funkční a momentálně nefunkční, a také ta, která jsou již nainstalována v bytě, ale nejsou zapojena k síti. Nefunkční vybavení déle než 1 rok z důvodu rozsáhlého poškození nebyla sečtena.

Za byt vybavený vodovodem je považován ten, ve kterém je umístněn vodovodní kohoutek s tekoucí vodou, dodávanou z vodovodní sítě nebo z lokálního vodovodu. Za vodovodní síť je považován systém vedení vody od zdroje k budovám o délce alespoň 250 m, přičemž se nezapočítává délka rozvodu z ulice k budovám. Za lokální vodovod jsou považovány instalace, ve kterých byla dodávána voda do jednoho nebo několika sousedních budov a celková délka rozvodů od zdroje vody k budově nedosahovala 250 m.

Splachovací záchod - ve sčítání jsou zahrnuta jenom zařízení nacházející se v bytech, se splachovací nádobou napojenou na rozvod vody a odvádějící odpady do kanalizace nebo do lokálního zařízení.

Za kanalizační síť je považován systém krytých podzemních kanálů, odvádějících odpadní vody z budov do čističky odpadů, řek, jezer, moře a jejich celková délka (bez délky kanálů vedoucích k budovám) dosáhla alespoň 250 m. Za lokální kanalizaci je považována instalace odvádějící odpadní vody do žumpy nebo bezprostředně do řeky, jezera, příkopu, horní vrstvy zeminy, přičemž celková délka kanálů mezi budovou (budovami) a místem odvádění odpadů nedosáhla 250 m.

Za koupelnu v bytě je považována místnost, ve které je nainstalována vana nebo sprchový kout (nebo obojí) a také zařízení odvádějící spotřebovanou vodu z budovy (do sítí, do žumpy nebo do jiných nádob).

Teplá voda je rozdělena podle místa ohřevu na:
- mimo byt, tj. dodávkou z elektroteplárny, teplárny nebo z kotelny na sídlišti a nebo z lokální kotelny v domě s více byty,
- v bytě, plynovým kotlem, elektrickým bojlerem nebo průtokovým ohřívačem.
V rodinných domech s 1 bytem byl ohřev vody ústředním topením s vlastním kotlem umístěným mimo byt (např. v kotelně) považován za ohřev vody v bytě.

Do domácností byl plyn dodáván ze sítě nebo z plynových zásobníků a lahví (započítány pouze lahve o objemu 11 a více kg).

Při sčítání v roce 2002 byly definovány 3 hlavní způsoby vytápění:
- ústřední topení
- kamna
- jiný způsob
Za ústřední topení je považována každá instalace přivádějící teplo (horkou vodu, vodní páru nebo vzduch) z centrálního zdroje jeho výroby do jednotlivých místností v bytě.

V závislosti na zdroji výroby tepla rozlišujeme byty vybavené:
- hromadným ústředním topením ze sítí, kdy je teplo do bytů přivedeno tepelnou sítí z elektroteplárny, teplárny, kotelny na sídlišti nebo z lokální kotelny pro více než jednu budovu,
- hromadným ústředním topením ze zdroje zásobujícího jeden dům s více byty – teplo je do bytů dodáváno z kotelny zásobující pouze jeden dům. Do této kategorie jsou zahrnuty také byty v nebytovém domě nebo hromadném ubytovacím zařízení vybavené ústředním topením, napojeným na lokální kotelnu zásobující teplem uvedený objekt.
- individuální ústřední topení - zdroj výroby tepla v rodinném domě s 1 bytem je umístěn buď mimo byt (v kotelně, ve sklepě), nebo v bytě (v kuchyni, koupelně). Tato kategorie zahrnuje i byty vytápěné elektrickým topením, které je zabudováno v podlaze.
Kamna – jednotlivé místnosti v bytě byly vytápěny kachlovými nebo různými přenosnými kamny na tuhá paliva (uhlí, koks, dřevo, piliny) a také kachlovými kamny s nainstalovanými elektrickými tělesy.

Jiný způsob vytápění – úsporná plynová kamna na plyn ze sítí nebo z láhve (bez přívodu vody), elektrické přímotopy, olejové elektrické radiátory.

V případě více způsobů vytápění, se uvádí ten převažující.