2.2. Obyvatelstvo a jeho sociální struktura Výsle

Při sčítání lidu, domů a bytů bylo v českých a polských okresech, nacházejících se podél společné hranice, sečteno celkem 3 238 187 obyvatel. Porovnávané území pokrývá 13 českých a 16 polských okresů. Na české straně žilo v době sčítání 53,6 % obyvatelstva celého česko-polského pohraničí.

Podle počtu obyvatel patřil k největším okresům na česko-polském pohraničí okres Karviná (279,4 tisíc obyvatel), okres Frýdek-Místek (226,8 tisíc) a okres Opava (181,4 tisíc), naopak nejmenšími byly okresy lwówecki (48,9 tisíc), kamiennogórski (47,2 tisíc) a okres Jeseník (42,4 tisíc obyvatel). Průměrný počet obyvatel v českých a polských okresech se výrazně odlišuje. V českých příhraničních okresech žilo průměrně 133 545 obyvatel a v polských 93 881 osob na jeden okres.

Průměrná hustota zalidnění v 13 českých příhraničních okresech byla v době sčítání v průměru 136 osob na km2. Hustota zalidnění v celé České republice činila 130 osob na km2. Průměrná hustota zalidnění v 16 polských příhraničních okresech dosáhla 149 osob na km2 a výrazně převyšovala polský republikový údaj 122 obyvatel na km2.

Věková struktura obyvatel v okresech, nacházejících se na polské straně hranice, se vyznačovala nepatrně větším podílem obyvatel ve věku 0 – 15 let na celkovém počtu osob. Výrazně nejvyšší podíl dětské složky na celkovém počtu obyvatel okresu byl v době sčítání zjištěn v okresech lwówecki (20,5 %), cieszyński (20,4 %) a ve městě s právy okresu Jastrzębie Zdrój (20,3 %). Naopak nejmenší procentní zastoupení nejmladší složky obyvatelstva vykázaly při sčítání okresy Jablonec nad Nisou (17,5 %) a Trutnov (17,6 %). Zřetelně největší podíl osob ve věku nad 65 let zastoupených v populaci okresu byl zjištěn v okresech Semily (15,0 %), wałbrzyski (14,7 %) a ve městě s právy okresu Jelenia Góra (14,7 %). Nejmenší podíl starších občanů v populaci vykázalo město s právy okresu Jastrzębie Zdrój (6,8 %) a okresy Bruntál (11,1 %), wodzisławski (11,3 %), Jeseník (11,5 %).

Struktura obyvatel podle rodinného stavu se na české a polské straně hranice odlišovala. V polských okresech byl na základě výsledku sčítání zjištěn nepatrně větší podíl osob svobodných a ženatých či vdaných v populaci obyvatel starších 15 let, naopak v českých okresech byl vykázán přibližně dvakrát větší podíl rozvedených než v Polsku. Podíl ovdovělých se ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu v okresech na obou stranách hranice téměř nelišil. Podíl ovdovělých žen však výrazně převyšoval podíl ovdovělých mužů v populaci. Tento rozdíl je způsoben biologicky danou delší střední délkou života žen než mužů.

Z populace žen starších 15 let tvořily výrazně největší podíl svobodné ženy v okrese jeleniogórski (26,3 %) a nejmenší v okrese Karviná (19,3 %). Největší podíl vdaných žen byl zjištěn ve městě s právy okresu Jastrzębie Zdrój (63,2 %) a naopak nejnižší ve městě s právy okresu Jelenia Góra (49,5 %). Nejvyšší procentuální zastoupení rozvedených žen se projevilo v okrese Liberec (13,2 %) a naopak nejmenší v okrese wodzisławski (2,7 %). Z populace mužů starších 15 let tvořili svobodní největší podíl v okresech lwówecki a ząbkowicki (35,8 %) a nejmenší v okrese Náchod (28,7 %). Ženatí byli nejvýrazněji zastoupeni v okrese wodzisławski (65,4 %) a nejméně v okrese Bruntál (53,9 %). Procentuálně nejvíce rozvedených bylo sečteno v okrese Jablonec nad Nisou (10,8 %) a nejméně v okrese raciborski (2,2 %).

Složení obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání je na české a polské straně obtížně srovnatelné. Na české straně byla struktura obyvatel podle vzdělání zjišťována u osob starších 15 let a na polské u osob starších 13 let. Tento metodický rozdíl například zvyšuje podíl osob se základním vzděláním v polských příhraničních okresech. Srovnání stěžuje i odlišný školský systém. Na české i polské straně hranice byl vykázán nejvyšší podíl osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním v okresech se sídlem vysoké školy – okres Liberec (9,7 %), město s právy okresu Jelenia Góra (12,8 %).

Porovnání struktury obyvatel podle národnosti ukázalo, že na obou stranách hranice lze najít národnostně velmi homogenní příhraniční okresy. Českým okresem s největším podílem osob s českou národností byl podle výsledků sčítání okres Ústí nad Orlicí (96,2 %), s nejmenším pak okres Karviná (82,2 %). Mezi polskými okresy vykázal největší podíl osob s polskou národností okres lwówecki (98,8 %) a nejmenší okres raciborski (75,6 %).